Z ankety Vysoké školy obchodní v Praze vyplývá, že se studenti při výběru vysoké školy nejčastěji řídí radami svých rodičů. Odpovědělo tak celkem 43 procent dotázaných. Třicet šest procent studentů se rozhoduje pouze podle sebe. Dvě třetiny respondentů označily za nejvíce perspektivní ekonomické a technické studijní směry. V pozadí zůstávají směry umělecké a humanitní. Nejednotný postoj zaujímají studenti k placení školného na nesoukromých vysokých školách.
„Naše anketa ukázala, že jsou to stále rodiče, kteří mají na své děti, potenciální vysokoškolské studenty, největší vliv při výběru školy. Odpovědělo tak 43 % dotázaných. Mezi dalšími nejčastějšími odpověďmi bylo „sám“ a „podle kamarádů“. Zaznamenali jsme i netradiční případy, ve kterých má hlavní vliv manžel a stát,“ říká Jan Lajka, prorektor Vysoké školy obchodní v Praze.
Anketa dále ukazuje, že studenti považují za nejvíce perspektivní směry ekonomické a technické. Dohromady tyto dva obory získaly 65 procent všech odpovědí. Pohled studentů se tak shoduje se situací na českém trhu práce, kde jsou nejvíce poptáváni právě ekonomové, technici a také například informatici. Pouze sedm procent respondentů vidí největší perspektivu ve směrech uměleckých.
„V otázce placení školného na nesoukromých vysokých školách zastávají studenti různé názory. Sice rozhodně souhlasí pouhých 8 procent respondentů, zatímco rozhodně nesouhlasí 33 procent, ale odpověď spíše ano a spíše ne dostala stejný počet hlasů a oba postoje zaznamenávají 28 procent,“ uvedl Jan Lajka.
Anketa VŠO proběhla na pražském veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus, který se konal ve dnech 25. – 26. 1. 2011. Osloveno bylo celkem 148 lidí ve věkové kategorii 18 až 25 let.
Detailní výsledky vybraných otázek ankety:
| Kdo na Vás má při výběru vysoké školy největší vliv? | |||
| Rodiče | 42,6 % | ||
| Sám | 35,8 % | ||
| Kamarádi | 16,9 % | ||
| Jiné (manžel, stát, nic atd.) | 4,7 % | ||
| Jaké studijní směry jsou podle Vás nejvíce perspektivní? | |||
| ekonomické | 35,8 % | ||
| technické | 29,1 % | ||
| přírodovědné | 18,2 % | ||
| humanitní | 9,5 % | ||
| umělecké | 7,4 % | ||
| Souhlasíte s placením školného i na nesoukromých školách? | |||
| Rozhodně ano | 8,1 % | ||
| Spíše ano | 28,4 % | ||
| Spíše ne | 28,4 % | ||
| Rozhodně ne | 33,1 % | ||
| Nevím | 2,0 % | ||
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s., se sídlem ve Spálené ulici na pražském Novém Městě byla založena před deseti lety v roce 2000. Jako neuniverzitní soukromá vysoká škola poskytuje akreditované bakalářské a magisterské studijní programy, kurzy celoživotního vzdělávání a v souvislosti s tím i vědecko-výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost. V současné době ji navštěvuje kolem 3000 studentů prezenčního a dálkového studia. Mezi obory studia na VŠO patří například Cestovní ruch, Služby letecké dopravy v cestovním ruchu, Průvodcovská činnost v cestovním ruchu, Management leteckých podniků nebo Management cestovního ruchu.
2 komentářů:
Připadá mi, že toto je typický příklad vyvozování zásadních závěrů na základě špatné interpretace experimentálních dat a chybných logických dedukcí. Průzkum byl proveden mezi cca 150 respondenty, kteří VŮBEC PŘIŠLI na veletrh vzdělávání a nic neříká o tom, jak dobře tento vzorek reprezentuje všechny ty, kteří na nějakou vysokou školu chtějí jít a právě (letos?) si ji vybírají.
Souhlas s Pavlem.
Na webu VŠO jsem citovanou zprávu ani podrobnosti k výzkumu nenašel. Ale hledal jsem jen pár minut, zas tak moc mi na této škole nezáleží.
Každopádně pokud anketa nebyla anonymní, což předpokládám, pak by překvapením byly spíše jiné výsledky.
Celkově těžko se dá očekávat, že odpovědi na otázky, které budou položeny u stánku na veletrhu soukromé a ekonomicky zaměřené školy dopadnou jinak.
(A pokud by dopadly, pak je škola nezveřejní.)
Klasickou ukázkou decentní manipulace je citovaná věta:
„V otázce placení školného na nesoukromých vysokých školách zastávají studenti různé názory. Sice rozhodně souhlasí pouhých 8 procent respondentů, zatímco rozhodně nesouhlasí 33 procent, ale odpověď spíše ano a spíše ne dostala stejný počet hlasů a oba postoje zaznamenávají 28 procent,“ uvedl Jan Lajka.
Celkové vyznění je vzhledm k řazení údajů takové, jako by zhruba stejně studentů bylo pro školné i proti němu.
Pouhé součty pak dávají čísla pro školné 36,5 %, proti 61,5 %, což už lze považovat za výraznou většinu.
Závěr:
Pan Lajka rozhodně umí psát tiskové zprávy. :-)
Okomentovat