EDUin: Tři perly Josefa Dobeše

EDUin upozorňuje na tři zásadní omyly ministra školství při plánování přípravy standardů a plošného testování žáků.



Ministr školství Josef Dobeš a jeho náměstek Ladislav Němec se na tiskové konferenci k zavádění vzdělávacích standardů dopustili několika překvapivých výroků, které ukazují na nedomyšlenost jednotlivých kroků. Upozorňujeme na tři z nich, které by neměly zůstat bez povšimnutí a komentáře. Citace pocházejí z tiskové zprávy ministerstva školství.

1) Testové úlohy budou vytvářet sami učitelé


„Vyzveme učitele, aby za určitou odměnu sami navrhovali úkoly z českého jazyka, matematiky a angličtiny. Speciální komise pak bude zjišťovat, zda jsou použitelné při testech. Otázky tak budou přímo z praxe. Budou jich tisíce, takže děti sedící při testech vedle sebe dostanou každý jiné otázky.“


Doplnění z tiskové konference: Ministr řekl, že si od tohoto kroku slibuje větší zájem učitelů o testování. První sady otázek by vypracovala firma vybraná ve veřejné soutěži, později by byly testové úlohy získávány jen od učitelů. Složení speciální komise okomentoval ministr takto: „…například někdo z vysoké školy nebo z VÚP.“


Naše stanovisko: Testování je propracovaná metoda pedagogické diagnostiky, která má svou teorii. Bez její znalosti je tvorba testů přijatelná nanejvýš v těch situacích, kdy učitel sestavuje opakovací test pro svou třídu, ale rozhodně ne v celonárodním měřítku, kde musí úlohy splňovat náročná statistická a další kritéria. Čeští učitelé nejsou nijak připravováni na tvorbu takových typů testů. Na málokteré fakultě jsou připravováni dokonce i na to, aby zvládli metodiku školních testů pro svou třídu.

Autoři testů musejí například rozumět tomu, jak fungují kritéria validity a reliability testu, které faktory je ovlivňují atd. Situaci nezachrání ani zmiňovaná komise. Musela by úlohy složitě přepracovávat, ale není vůbec jednoduché je předělat tak, aby splňovaly profesionální kritéria. Testové úlohy tohoto charakteru se také musí pilotovat, opakovaně zkoušet na vzorcích žáků a ověřovat jejich funkčnost a výpovědní hodnotu. O tom ministerstvo vůbec nemluví, přitom první zkušební testování má proběhnout už na podzim.

Co v této situaci udělat: Přípravu testových úloh by měli koordinovat odborníci, nejlépe ti, kteří mají zkušenosti například s přípravou testů PISA. Tvůrci úloh musí být jednoznačně odborníci na testování.

2) Podpora školám, jejichž žáci nesplní standard


„Zatímco po testování v 5. třídách budou mít školy za povinnost doučit neúspěšné děti základním standardům,…“


Doplnění z tiskové konference: Na přímý dotaz po skončení tiskové konference náměstek Ladislav Němec řekl, že školy nemohou dostat žádnou podporu, aby slabé žáky dovedly za hranici standardu, protože nejsou nyní na nic peníze. Pokud jejich žáci v testech neuspějí, budou učitelé muset podle pana náměstka upravit své školní vzdělávací programy, nebo pracovat jinými metodami.


Naše stanovisko: Pokud se rozhodneme vytvořit standardy a plošné testy, nemůžeme říct, že učitelům se slabými žáky nepomůžeme. Řekneme-li A, tak se nemůžeme tvářit, že nemáme B – peníze do škol na metodické vedení učitelů, pomůcky, asistenty… Je alibistické říkat, že to jinak nejde, protože na to není.
Co v této situaci udělat: K tomuto problému citujeme z diskuse ke standardům na webu rvp.cz (autor Dominik Dvořák): „Můj sen a ideál je, že na základě testu se zjistí ve škole X nedosahuje 30 % deváťáků základní úrovně funkční gramotnosti. To je nepřijatelné. Je velmi pravděpodobné, že to je dáno složením žáků. Je pochopitelné, že v takové škole je práce učitele velmi obtížná. Proto škola dostane na tři roky mzdové prostředky na příplatky ke mzdám, aby získala kvalitní učitele, na asistenty učitele… Pokud se za tři roky neprojeví žádný efekt, bude možná potřeba udělat nějaký razantnější zásah, třeba doporučit konkurz na nové vedení.“


3) Testy jako vstupenka na SŠ


„…testy z 9. tříd by měly sloužit jako výstup pro přijímací zkoušky na střední školu.“


Doplnění z tiskové konference: Náměstek Němec na tiskovce řekl, že výsledek testů po deváté třídě bude jediná podmínka pro vstup na střední školu a po dotazu to vysvětloval tak, že pokud žák dosáhne určitého procenta při vypracování testu, bude přijat bez přijímací zkoušky.


Naše stanovisko: Jsou jen dvě možnosti. Buď budou výsledky testu jednou z podmínek pro vstup na střední školu, ale vzhledem k tomu, že by šlo o potvrzení, že žák zvládá minimum, pro většinu škol je to nepodstatná informace a ty náročnější dál budou dělat vlastní přijímací zkoušky. Druhá možnost je, že opravdu půjde o jedinou podmínku a školy ji budou muset respektovat. Pak to jednoznačně povede ke snížení kvality středoškolského vzdělávání.

Co v této situaci udělat: V tomto případě nemá smysl snažit se zabít více much jednou ranou a spojovat nespojitelné. Jestliže jsme se rozhodli testovat minimální gramotnost, nedělejme z ní vstupenku na středoškolské maturitní studium.

Lucie Slejšková, EDUin, odborná konzultantka, řekla: „Samotnou myšlenku tvorby standardů a monitorování vzdělávacích výsledků považuji za potřebnou. Ministr by ale udělal dobře, kdyby se inspiroval alespoň svými vlastními pracovníky, než představí některé vlastní nápady. Pokud by se zeptal například v ÚIV nebo odborníků vedoucích na NÚOVu projekt Cesta ke kvalitě, jak složitá je metodika tvorby testů, musel by pochopit, že jeho návrh je nesmyslný. U testů PISA – i když odmyslíme nutnost lokalizovat testové úlohy na národní úroveň, což by u testování na ZŠ odpadlo – se na vývoji testových úloh a jejich pilotování pracuje několik let a provádějí to odborníci na tvorbu testů, statistici… Učitelé jsou jistě také odborníci, ale rozhodně ne na tvorbu národních srovnávacích testů.“