V debatě odborníků se stále vrací téma chybějícího Národního programu vzdělávání. Otázku kvality vzdělávacích standardů pro základní školy řešili diskutéři na Kulatém stolu SKAV a EDUin, který se konal 17. února v Praze. Přestože byla tato diskuse zorganizována na závěr ministerstvem školství vyhlášené veřejné debaty ke vzdělávacím standardům, žádný zástupce ministerstva školství se jí přes opakované pozvání nezúčastnil.
Debata se stále vracela k jednomu tématu – pokud chceme kvalitně připravit standardy základního vzdělávání, musíme mít vzdělávací „ústavu“ - Národní program vzdělávání, který stanoví, kam a jakým způsobem chce český vzdělávací systém směřovat a jak by měla vypadat vzdělávací politika. Tento dokument je zmíněn i ve školském zákoně, ale žádný z ministrů, kteří se za poslední léta vystřídali na ministerstvu školství, s jeho přípravou ani nezačal.
Na nutnost koncepčnější a promyšlenější přípravy vzdělávacích standardů upozornila už dříve i skupina odborníků v oblasti vzdělávání soustředěná okolo dopisu premiéru Nečasovi. Ten byl pod názvem Plošné testování zabrání zkvalitnění výuky publikován začátkem prosince 2010.
V lednu 2011 zveřejnili stejní autoři návrh čtyř kroků, které by naopak mohly vést ke kvalitní přípravě vzdělávacích standardů a zkvalitnění výuky. Tyto kroky ve stručnosti zní takto: Revize vzdělávacích dokumentů, Debata o podobě standardů, Před plošnými testy výběrová šetření, Hledání způsobu profesní podpory pedagogů.
Na žádný z těchto podnětů ministerstvo školství nereagovalo.
Proč je dosavadní postup ministra Dobeše neprofesionální a v čem postrádáme „vzdělávací ústavu“ v rámci kulatého stolu výstižně formuloval ve svém vystoupení odborník na vzdělávací politiku Arnošt Veselý. Dvanáctiminutový zvukový záznam jeho vystoupení si můžete poslechnout ZDE.
Doc. PhDr. Arnošt Veselý, PhD, vysokoškolský pedagog, FSV Univerzita Karlova, řekl: "Představme si, jak by asi vypadal náš stát, kdybychom neměli Ústavu. Ve vzdělávání je to podobné. Pracujme nejdřív na tom, abychom měli ty základní věci – kurikulární ústavu, Národní program vzdělávání. Když ji nemáme, tak všechno řešíme podzákonnými normami, různými vyhláškami a metodickými pokyny, místo toho, abychom se zamysleli nad jejich smyslem. Nemůžeme začít koncem a doufat, že začátek se sám od sebe někde vynoří. Bez toho se budeme stále točit v kruhu.“
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: "Překvapuje mě, že ministr školství Josef Dobeš, který opakovaně mluví o tom, že chce diskutovat s odbornou veřejností, není schopen či ochoten zajistit účast alespoň jednoho odborníka, který by ministerstvo zastupoval na debatě, kde se pravidelně schází až stovka odborníků z pedagogické komunity. Bohužel je to spíš pravidlo než výjimka. Na kulaté stoly zveme zástupce ministerstva pravidelně, zatím ale jeho zástupkyně přišla jen jednou.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Feřtek se Štefflem jsou asi tak jako Kubek s Engelem - rádi by to řídili, ale nikdo (na rozdíl od Engela s Kubkem) za nimi nestojí.
Společné je snad jen to, že jsou mi obě skupiny protivné.
Tak Šteffl a Feřtek, to je opravdu trochu jako rektor a popelář, nebo slon a mravenec. Zatímco kolega Šteffl, podle mého mínění, nic řídit nechce, spíše naopak se staví na můj vkus k současným liberalizačním trendům až moc laxně, pan kolega Feřtek by to možná řídit chtěl, nebo se alespoň rád nechává poslouchat a rád se nechává nazývati aktivistou, publicistou, komentátorem a snad nedejbože i odborníkem na vzdělávání. Zatímco kolega Šteffl má inteligenci takovou, že mezi jemu podobnými už Bůh suď, kolega Feřtek je takovým jemně řečeno samozvaným intelektuálem. Odborník na vzdělávání sice nejsme ani jeden, nicméně kolega Šteffl je jedním z největších odborníků na měření jeho výstupů. Já naproti tomu zase z pozice ekonoma odmítám přihlížet svévolnému, hloupému a nebezpečnému zneužívání idejí klasické liberální ekonomie. Domnívám se, že ani já, ani kolega Šteffl nechceme učitelům radit jak mají učit, spíše se snažíme prosazovat nějaké obecné principy vzdělávání, byť tedy poněkud odlišné. Otázkou je, jaké kdo máme argumenty a jak zeširoka jsme problém schopni obsáhnout a dohlédnout dopadů.
Hele Doležele, moc se tady na nás nevytahuj a nekasej, nečechrej si peří a nehoň si triko!
Jak si tak čtu v tvé specializaci, tak asi budeš taky pěknej vodborník na školství.
Odborné zaměření: operační výzkum, optimalizace, dopravní problém a jeho zobecnění, volební systémy a jejich efektivita, řízení kreditních rizik, nákladová alokace, klasifikační a regresní stromy, teorie výběru, metodologie Basel II (zejména PD, LGD, CCF a ELBE modely).
Já si myslím, že kolega Doležel má na rozdíl od samozvaných takzvaných odborníků na vše co se týká školství a vzdělávání, aspoň zdravý rozum. Neplete se zbytečně do toho, čemu až tak nerozumí, a určitě by nezametal nepořádky pod koberec. Proč asi dnes tolik lidí hystericky ječí, když někdo chce poukázat na to, co se dělá špatně, nebo s tím nedej Bože i ještě něco udělat... Nebo když někdo jinému sahá do korýtka..
Vážení kolegové,
mně nevadí, když se ke vzdělávání vyjadřuje inženýr informačních technologií, chemik, ekonom, fyzik, psycholog, historik, matematik, nebo třeba lingvista, či filosof. Každý odborník určitě má co říci minimálně ke kurikulu svého oboru. Co mi ale vadí, když se pod záminkou občanské společnosti vytváří shluky osob prakticky bez vzdělání, jejichž pravděpodobně hlavním motivem je vlastní školní neúspěch, a sami sebe pasují do role aktivistů, komentátorů, publicistů či intelektuálů, kteří mají jakési shůry dané právo pořádat "odborné" diskuse a vynucovat si účast exekutivy. I když je mi jasné, že ani zástupci exekutivy nemusí vždy být těmi pravými odborníky (viz. slečna Machálková), obecně jsem zastáncem spíše vzdělanostního principu, kdy vzdělávání řídí ti, kteří prokazatelně nějaké mají. Představa, že do toho s prominutím bude kecat každý hospodský, každá hajzlbába a každý podnikatel v oblasti nejstaršího řemesla, nebo hazardu, je mi krajně nepříjemná. To by se ještě dalo přežít, když si udělám čajíček a pustím si nějaký pěkný filmeček, ale bohužel, což je horší, to, co ona představa předjímá, je neuvěřitelně společensky nebezpečné. A je jasné, že skutečných vzdělanců bude vždy méně, než skutečných nevzdělanců a chytrých bude vždy méně než hloupých a proto v tom prostě nesmí platit demokracie v duchu: "pravda je to, co si odhlasujeme".
To: Pavel Doležel řekl(a)...
25. února 2011 13:23
S tím nelze než souhlasit.
Revidovat, diskutovat, předělávat, připomínkovat a zpochybňovat se dá cokoliv do nekonečna. Mnoho takzvaných odborníků se bojí chvíle, že se něco rozhodne a spustí, protože v ten okamžik přestanou být důležití a mediálně zviditelňovaní.
Srovnání Národního programu vzdělávání a Ústavy ČR je podle mě hloupost. Ústava je na mnoha místech konkrétní, Národní program nemůže obsahovat nic jiného než obecné řeči.
Jinak souhlasím s panem Doleželem!
... když se ke vzdělávání vyjadřuje inženýr informačních technologií, chemik, ekonom, fyzik, psycholog, historik, matematik, nebo třeba lingvista, či filosof ...
je výsledek poněkud žalostný.
... každý hospodský, každá hajzlbába a každý podnikatel v oblasti nejstaršího řemesla, nebo hazardu ...
by to, pane Doležele, zvládl lépe.
Je dost rozšířený mylný názor, že například dobrý matematik umí také matematiku naučit. Didaktika určitého oboru je něco jiného než tento obor samotný. Pokud dnes konstatujeme nějaké nedostatky našich žáků a studentů, je to mimo jiné způsobeno i didaktickými nedostatky. V této vědní disciplíně nejde jen o akademické záležitosti, didaktika je spojená s praxí. Nevím, proč by dobrý hospodský nemohl hovořit do vzdělávání kuchařů a číšníků. Bohužel, do vzdělávání ve všeobecné rovině hodně hovoří lidé, kterým chybí příslušné znalosti - historické souvislosti vývoje vzdělávání, vývojová a pedagogická psychologie apod. a kterým chybí praktické zkušenosti s učitelskou prací.
Rád bych ještě připomenul, že existuje mnoho škol s velmi dobrým kurikulem a tyto školy jsou řízeny mnohem lépe, než celá oblast školství. Že MŠMT nezpracovalo Národní program vzdělávání, což mu je už 6 let uloženo zákonem (§ 3), je trestuhodné. Ale to ještě není chyba tohoto ministerstva. Dobrá otázka pro ministra dnes: Kdo na NPV pracuje a jak?
Okomentovat