Je to napsáno bez otazníku a je to tak správně. Pan ministr přišel s pokrokovým názorem. 3. ledna 2011 odpovídal ministr Dobeš na dotazy diváků u redaktora Daniela Takáče v pořadu ČT 24 Hyde Park. Každý učitel by měl před nástupem na VŠ absolvovat roční přípravný zkušební rok. Později tento nápad modifikoval a říkal v uvedeném televizním diskusním pořadu, že by bylo dobré aby student učitelství učil souvisle alespoň dva semestry v kuse. Osvětlil, že by bylo dobré kdyby oba semestry proběhly v průběhu bakalářského studia. Výborně.
Studium bakalářské trvá šest semestrů. Látky je málo tak, tak je pošleme na dva semestry učit. Je dobré připomenout, že bakalářské studium není učitelství, ale odborná kvalifikace, jediná podivná vyjímka VŠE. I podle pana ministra a nových platových tabulek je podmínkou kvalifikace učitele magisterské vysokoškolské vzdělání.
Nejdříve přednesu svůj návrh.
Nejsem si jistý jestli dále uvedený navrhovaný režim náhodou již nebyl ověřen dřívější praxí. Průmyslovky, nebo střední odborné školy měly a myslím mají stále od druhého ročníku jeden den v týdnu vyčleněný pro odborný výcvik, dílny, odbornou praxi nebo jak různě se předmět jmenoval. Ráno v osm hodin jsme nastoupili do dílen a myslím že čtyři hodiny jsme prakticky zkoušeli různé práce od držení kladívka, rozměřování, řezání ruční i motorovou pilkou až po složité montážní, demontážní a opravárenské práce, samozřejmě, že stavaři, zemědělci, zdravotní školy měly praxi podle své odbornosti. Tato myšlenka se mi zdá dobrá a konečně i na VŠ, tak dobře známá VK byla jeden celý den v týdnu obvykle od pátého do osmého semestru, plus soustředění mezi čtvrtým a pátým semestrem. Budoucí učitelé by měli jeden den v týdnu od třetího semestru povinnou výuku ve škole. Student by jeden den v týdnu po celý semestr pracoval pod dohledem zkušeného (uváděcího pedagoga), spíš by sledoval než sám aktivně pracoval. Další odborná praxe přímé výuky by pak byla zařazená v sedmém nebo osmém, nebo devátém semestru. Studen by druhý učební semestr samostatně učil jeden den v týdnu pod dohledem zkušeného pedagoga. Samozřejmě lze namítnout že třída i učitel se chová trochu jinak „pod dohledem“ nicméně půl roku je dost dlouhá doba aby si třída zvykla na cizí element praktkanta a chování se přiblížilo běžnému chování. Student by praxi placenou neměl, ale uvádějící učitel by měl být alespoň symbolicky peněžně oceněn. V oraganizaci školní výuky navrhované řešení nepřináší myslím žádné komplikace, možná by chtěli studenti za odučené hodiny také alespoň nějakou symbolickou odměnu, jejiž výši by určoval uvadějící učitel podle chování studenta.
A nyní navrhované řešení pana ministra, student bude jeden semestr učit na plný uvázek potom semesetr nebo dva nic a pak zase celý semesetr odučí, vlastně školní půl rok. Bude potřeba kourdinovat pruběh semstru a zkouškového období se školním rokem škol. Jak bude placen student. Co když skutečně dejme tomu u deseti, dvaceti, nebo nedej Bože devadesáti procent studentů dojde po měsíci, dvou ke zhroucení iluzí, hodí se marodem, dodělají – odmarodí (když bude placený) semestr a změní obor studia. Kde vezmou školy učitele. Na začátku semestru učitele propustí a pak je budou horko těžko hledat. Stoji tahle skrytá úspora peněz výuky nekvalifikovaným učitelem za celkové ztráty, je schopen někdo alesopň odhadnout škody, které takto vzniknou. Pěněžní škody troufám si tvrdit jsou to nejmenší.
Ještě ke skvělé úpravě mzdových tabulek. Opět si troufám tvrdit, že nyní noví absolventi učitelé nastoupí do školství, protože dostanou cca. 20 000,00 Kč ale za 10 let jim plat stoupne skoro nic, takže po pěti letech učení budou odcházet, protože kdekoliv jinde si vydělají výrazně víc
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
22 komentářů:
"ale za 10 let jim plat stoupne skoro nic, takže po pěti letech učení budou odcházet, protože kdekoliv jinde si vydělají výrazně víc"
Ale efekt bude dosažen. Nikdo tam nahoře neuvažuje na delší dobu. Budeme mít dalšího "hrdinu okamžiku"
kdekoliv jinde si vydělají výrazně víc"
Mohl byste mi prosím napsat několik příkladů, kde si začínající učitel vydělá výrazně víc - samozřejmě ne v Praze, ale v menším městě (10-50 000 obyvatel). Děkuji.
Nechápu ty věčné nářky a kváky o učitelských platech.
Za prvé – učitelé v této zemi ani jiné podobné nebyli placeni lépe, než dnes. Každý, kdo šel na pajdák předem ví, jak se ve školách platí – tak proč tam sakra pořád lezou?!
Za druhé – nikdo přece tady nikoho nenutí vykonávat nějakou činnost, kterou nechce; je tu již přes 20 let svoboda volby!
Za třetí - když se někomu plat v jakékoliv – jakékoliv (!) profesi nelíbí, má právo svobodně odejít a jít dělat něco lépe placeného – MÁ-LI OVŠEM NA TO. Některými doktory počínaje a některými učiteli konče.
Za čtvrté - bod třetí realizuje jen člověk s koul..a mající skutečně na víc; ten kdo kou..e nemá a ví že ani na víc nemá, tak bude furt jen kňourat že chce víc.
Petr S.
Petr S.
bod třetí realizuje jen člověk s koul..a mající skutečně na víc; ten kdo kou..e nemá a ví že ani na víc nemá, tak bude furt jen kňourat že chce víc.
Takže milé kolegyně, máte smůlu.
(I když možná by postačily koule bowlingové, kdo ví.)
Teď jen trochu vážněji:
1. Souhlasím, že nikdo učitele nenutí, aby tuto práci vykonávali za daných podmínek.
(Lékaře také ne, že?)
Ale někdo to dělat musí a byla by asi blbost chtít, aby to dělali jen ti, kteří nejsou schopní najít si lepší práci.
Osobně bych byl raději, aby mé děti učili takoví učitelé, kteří tu práci dělají dobře, kteří tu práci dělat chtějí, které ta práce baví a kteří z té práce neutíkají jinam kvůli penězům.
2. V prostředí, kde nefungují přímé tržní vztahy lze cenu práce stanovit jen nepřímo.
3. Obecně platí, že každý má jen tak vysokou mzdu, jakou je schopen si vyjednat.
Tedy něco mezi tím, o kolik si řeknu a tím, kolik je ten, kdo platí, ochoten zaplatit.
No a my to děláme, tak co Vám vadí?
4. Vy znáte někoho, kdo řekne, že víc peněz nechce, protože si je nezaslouží?
Závěr:
Nechte si kecy o kňourání od cesty.
My si dál budeme tvrdit, že máme málo a Vy budete tvrdit, že máme dost.
Naprosto férová hra.
Nebo snad máme čekat, že nám někdo přidá, když budeme držet ústa?
Nakonec to vždycky nějak dopadne.
To ale neznamená, že nás musíte urážet.
Pokud na to nemáte nervy a neumíte vést diskusi slušně, nikdo Vás nenutí se do ní zapojovat a nechte to na jiných.
Ale až si budete stěžovat na špatné výsledky českého školství, tak si také vzpomeňte, že za peníze klubu okresní soutěže nemůžete chtít hráče z extraligy.
A také se zeptejte kolik investují do vzdělání země, které jsou před námi.
.....učitelé v této zemi ani jiné podobné nebyli placeni lépe, než dnes."
Vskutku byli placeni lépe, za I. republiky měl můj děda jako řídící na měšťance služku a zbylo opravdu hodně. Postavil vilu, která má dnes hodnotu 6 milionů. Upozorňuji, že nekradl a babička se starala o domácnost. Takový malý český americký sen. Taktéž bych podoknul, že nebyl jediný z učitelů za první republiky, který si takto stál. Politicky byl národní socialista.
Platy se samozřejmě pomrvily za okupace, potom se opět částečně narovnaly, aby je bolševici srazili hluboce pod průměr. Otázka zní - co nyní ? Ignorant
"Nechápu ty věčné nářky a kváky o učitelských platech."
Dokud soustružník bude brát 2 krát více než učitel, pak je něco shnilého ve státě dánském.
Ještě otázka Petře S. - vy chcete zrušit české školství ?
Jaká by byla podle Vás náprava ? To mě hluboce zajímá. Nebyl jsem se zde za poslední roky schopen domluvit se Simonou C., Parabellum ( myslím, že jde o stejné osoby ).
Lze vrátit téma komentářů k podstatné věci z původního článku -k problematice praxe studujících učitelství? Jsou dva problémy:
Posílení pedagogické praxe musí požadovat akreditační komise, která vysokým školám schvaluje studijní programy. Za druhé - musí být vyřešeno, kde a za jakých podmínek budou budoucí učitelky a učitelé tuto praxi vykonávat. K tomu by měly sloužit fakultní školy (fakultní pracoviště). Není jedno, kam se na praxi chodí - je to do těch správných škol a ke správným učitelům? Bohužel pro přípravu učitelů (včetně dalšího vzdělávání) není koncepce, to ministrovo prohlášení je plácnutí do vody.
Proti probíhající kurikulární reformě můžeme mít lecjaké námitky, ale nelze jí upřít, že má hlavu i patu. Stačí si přečíst Zelenou knihu (1999) a Bílou knihu (2001). Koncepce učitelské přípravy chybí. Přitom je podle mého názoru pro zlepšení situace ve školství a zlepšení výsledků důležitější, než zavádění plošného testování.
Čtvrtý bod si pan S. mohl nechat od cesty. Koulema se zpravidla ohání namachrovaný pablb, který většinou bez trenek působí dost komicky.
Ale ty první tři body, a pan poste.restante promine, docela dobrý.
Dobrý den všem, ať žije sobotěnka!
Pane Václavíku, myslíte to asi dobře. "Koncepce učitelské přípravy" možná někomu opravdu chybí. Rozhodně zde chybí systém atestací, umožňující pedagogům zasloužený platový růst podle růstu jejich odbornosti a dlouhodobé praxe transformované v pedagogické mistrovství (ne každý pracovník libovolného resortu totiž dlouholetou praxi transformuje v kvalitnější práci).
Jen jste mě poněkud vyděsil slovem koncepce. Mám již dlouho pocit, že máme poněkud překoncepcováno a přeblábolováno a že už se mi to ani nechce všechno číst, protože to je na jedno brdo.
Co nevidět začne platit novela ŠZ o 6letém období práce ředitelů škol. Bez koncepcí, stručně a jasně.
Podobně by se mohl novelizovat třeba i zákon o PP. Bez velkých koncepcí a tabulek a diagramů na 180 stranách. Stručně a jasně.
Petr S.
Dnešní vysoké školy mají bakalářské studium mnohdy koncipováno tak, že se sice jedná o dvouodborové studium, ale není specifikováno jako učitelské. Absolvent tohoto studia se pak může hlásit na navazující studium nejen učitelství, ale i odborné. Pokud by dva semestry tohoto studia byly určeny pro praxi, ubude velké množství odborných předmětů a student se může s pokračováním na odborném rozloučit.
Prostě v době, kdy bylo studium rozseknuto na dvě části a s titulem Bc. nemáte na ZŠ a SŠ, co pohledávat, je Dobešův nápad umístit tuto praxi do bakalářského studia blbost. Možná by nebylo špatné, kdyby se pan ministr než vypustí zase nějakou perlu, seznámil s realitou studia na VŠ.
Myšlenka zvýšení podílu praxe v přípravě učitelů je podle mě natolik důležitá, že stojí za to hledat řešení. Nakonec i ze všech anket mezi absolventy vyplývá, že hlavním nedostatkem studia je málo praxe. Otázka stojí - kam s ní v podmínkách strukturovaného dvoustupňového studia.
Jak to bylo dříve
V letech 70. a částečně 80. byla praxe v předposledním, tedy 3. ročníku. V zimním sem. se chodilo na náslechy na všechny stupně a typy škol. V letním semestru jsme učili vždy jeden den v týdnu po celý semestr, v jedné přidělené fakultní škole, ve dvojici: každý odučil 1 hodinu a druhý hospitoval, příští hodinu jsem se vystřídali. Rozbory hodin, diskuse, seznamování s agendou a příprava na příští týden zabraly celé dopoledne. Viděli jsme výsledky své výuky v časové návaznosti a souvislosti.
Jak je to nyní?
Studenti mají možnost volitelné náslechové praxe ve 3. roč. bc studia (celkem 6 hodin náslechů). Zvládnou-li přijímačky ze dvou předmětů, postoupí do navazujícícho mgr. studia, kde už mají oborovou didaktiku a současně praxi - v zimním semestru náslechovou (6 hodin) a v letním semestru výukovou (10 hodin z každého přdmětu). Problém je hlavně v tom, že na celou výukovou praxi jsou vyhraženy centrálně jen dva týdny a je tendence odučit si první předmět v prvním týdnu, druhý předmět v druhém týdnu. Než se student rozkouká, už je po praxi, žádnou návaznost látky ani výsledky své práce nemůže postřehnout.
Pokračování:
Zvážíme-li všechny současné možnosti zařazení praxe, v podstatě bych se klonila k názoru autora článku. Profilace bc studia je sice neučitelská, ale nebrání se studentům, kteří budou směřovat do učitelství - je jich většina, aby splnili nějakou formu praxe, proto mají i volitelné náslechy. Velmi by se mi zamlouvala tzv. asistentská praxe, s níž mají výborné zkušenosti v oboru učitelství I. stupně ZŠ. Pro budoucí učitele by byla povinně volitelná a probíhala by celý semestr na určené škole, u vedoucího učitele, který by měl nejvyšší atestaci a byl by schopen a ochoten metodicky spolupracovat s fakultou. Ten by rozhodoval, nakolik může praktikant vykonávat pouze pomocné asistentské práce, nebo částečně i samostatně učit. Tato praxe by měla pomoci zorientovat se uchazeči, zda jej práce učitele bude či nebude interesovat.
Hlavní praxe by zůstávala v 1. ročníku navazujícího studia, opět v zimě náslechy a v letním semestru už samostatné výstupy "natvrdo", za současného intenzivního didaktického výcviku. Nově by ale výstupová praxe měla probíhat jako průběžná, tedy u jednoho učitele po celý semestr, jeden den v týdnu. V tom bych viděla veliký přínos.
Závěrečnou praxi v posledním ročníku studia si pak tradičně studenti domlouvají sami, v místě bydliště apod., v rozsahu 20 hodin výuky v každém aprobačním předmětu.
jojo, mě už u pana ministra fakt nic nepřekvapí, škoda slov - viz jeho půlrok v úřadě shrnutý zde: http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/dobesuv-veckarsky-ocistec-pripomina-spis-personalni-peklo
Anna S.
Kdo tuto rozsáhlou praxi zaplatí ( za bolševika asi problém nebyl ). Fakultní škola ? V Olomouci na Hradě zrušena a všechny ostatní se tomu brání zuby nehty. Není se čemu divit. Školství se radikálně změnilo. Pokud to tedy chceme, pak se do tohoto systému musí napumpovat moře peněz a navíc s tím musí souhlasit rodiče žáků. Jako rodič jsem proti. Nechci, aby na mém dítěti experimentoval nějaký student. Takových jako já je nyní většina. Kdo vám bude do takové školy chodit ? Myšlenka dobrá, ale již jsme někde jinde.
Praxe na jiných školách než fakultních ? Jako kantor musím studenta odmítnout, nemám na něho jednoduše čas. Skutečně nejsem schopen a není v mých silách připravit žáka na plošné testování žáka v deváté třítě, přitom pracovat ve školské radě, vyplňovat formuláře a dělat DUMY EU-OP VK, vést předmětové komise, dělat přitom inventarizaci absolvovat zbytečná školení, řešit ŠVP,...
Tedy docela velký problém. Myslím, že nejsme jediná škola, která má tytéž problémy. Ignorant
Pro Ignorant, 21:13
Věřím Vám, že jste pracovně vytížený, a je to problém mnoha učitelů (dokonce si myslím, že na ty, kteří se pracovně osvědčí, se nakládá víc a více). Jenomže i studenti učitelství se řemeslo někde naučit musejí a těžko jim pořídíme výcvikovou laboratoř s trenažéry - žáky!
Co se týče problémů s vyučujícími praktikanty, aspoň u nás jsme nikdy žádné stížnosti ze strany rodičů ani žáků neřešili nebo o nich nevím. Nakonec počet hodin vedených praktikanty je zcela zanedbatelný z hlediska počtu hodin celkově učených ve škole. A pokud se pamatuju, tak právě fakultní školy v městě platily za vážené, nechci-li říci prestižní, což by ale při dobrém zavedení v budoucnu býti mohlo. Určitě by se tam měli směřovat nejlepší učitelé.
Výběr učitelů - je to zatím o osobní důvěře a domluvě, je to ale zásadní záležitost a musela by se legislativně ošetřit, zorganizovat na úrovni vedení škol a ministerstva. Samozřejmě by toto vše vyžadovalo další finanční náklady, které doposud chyběly. A určitě ještě mnoho dalších organizačních doladění.
Tak ale teď sama nevím, jestli se tohle vše může povést...
Omlouvám se za použití slova koncepce. Kolega MS Word doporučuje pojetí, postoj, plán, početí (vyberte si).Veškerou praxi je třeba zaplatit - například dát na ni prostředky do rozpočtu vysokých škol. Nevím, kolik bude stát plošné testování, já bych peníze raději dal učitelům, kteří se budou podílet na přípravě svých budoucích kolegů. Ale to musí být v nějakém systému, který je legislativně ošetřený a který dnes (vinou předchozích ministrů) chybí.
Pokud jde o předchozí připomínky - studenti na dětech neexperimedntují. Je tam také učitel. A přijmout do třídy praktikanta? Proč ne? Například zde zmíněná asistentská praxe je založena na tom, že student - studentka přicházejí do třídy jako pomocníci. Sledují výuku, když je potřeba pomoci tak pomohou. Později zkusí celou hodinu atd. Přitom poznávají i školní prostředí a musí také zvážit, zda se sami na toto povolání cítí.
Pro Annu S.
Paní Anno, nemohu si pomoci, ale jste asi poněkud odtržená od života. Adepti učitelství, ti co skutečně chtějí učit, učí již v průběhu studia i bez "koncepčně" a administrativně náročného vědátorování a mudrování. Jeden příklad za všechny:
Jistý pan Aleš chtěl být od základní školy učitelem chemie. Udělal SPŠCH a šel na pajdák. Poslední dva roky studia již učil cca 20 hodin týdně na základní škole, a to i bez péče koncepcologů! Prostě chtěl!
O svém nadšení pro kantořinu musel samozřejmě nejprve přesvědčit ředitele, který mu tu práci dal. A ovšem - nehledal si práci ve městě v němž žil a studoval, ta škola se nacházela na dost špatné adrese za městem a učitelé se do ní nehrnuli. A hodně brzy ráno vstával a dojížděl učit a pak zpátky na pajdák nechat se učit od těch, co žáka ZŠ mnohdy ani neviděli…
V té problematické základní škole zůstal ještě 3 roky po promoci. Za ty tři roky si udělal PhD. a na které univerzitě mladý pan Aleš dnes působí si už nechám pro sebe.
Takové studenty přijímejte ke studiu pedagogiky namísto těch, kteří si školství od začátku pletou s královstvím, kde ti pečení holubi létají přímo do úst.
Když vidím Aleše a spoustu dalších mladých schopných a výkonných lidí mimo školství uvědomuji si, že to s touhle zemí zase nemusí dopadnout až tak špatně.
Petr S.
Jo jo, pedagogická praxe jako stromek po náletu kůrovce.
Při zabývání se problémem nedostatku praxe studentů pedagogických škol bych rád připomněl, že každý takový student, než se jím vůbec stane, stráví nejméně třináct let každodenními náslechy v hodinách svých učitelů na všech stupních regionálního školství. A zadarmo.
Za tu dobu si při troše rozumu může udělat velmi jasnou představu o tom, jaký typ učitele a jaký způsob výuky dítěti vyhovuje.
A řekněte mi, dámy a pánové, který jiný studijní obor to umožňuje?
Bohužel, obdržením certifikátu o způsobilosti zkompetentňovače pak absolvent na mnoho aspektů této problamatiky poněkud pozapomene a v nemálo případech i záměrně žactvu škodí, aby si zcela nelogicky kompenzoval vlastní příkoří z dětských let.
Pro Petra S.
Pane Petře, fakt jsem čekala, kdy se s touhle připomínkou někdo ozve. Nezklamal jste mě! :)
Studentů, kteří už při škole učí, je docela hodně. Začnou učit ještě před nástupem na ped. fakultu nebo v průběhu svého studia. Učí ovšem nekvalifikovaně - potřebují se uživit nebo někdy je to i baví. Moc toho do školy nenachodí, snadno se dá získat individuální studijní plán a vše se zlegalizuje.
Můžete mě považovat za naivku, ale já jsem přesvědčená, že dobře fungující studium na PedF je pro studenta přínosem. Ano, může učit i bez plnohodnotného učitelského vzdělání, něco zvládne vlastní intuicí a předchozími vlastními zkušenostmi ze školních let, něco okouká od kolegů, ale nemůže to stačit.
Bohužel v současnosti plno věcí v průběhu studia funguje nedostatečně, v administrativě i ve výuce a i v té praxi (viz mé povídání výše). Proto těmto učícím studentů jejich "soukromou praxi" uznáváme, pokud o to požádají. Dokonce je v ní podporujeme.
No pokud mají studenti na školách při praxích vidět to, co u nás studentka, která měla aprobaci na technické práce, tak tu praxi raději zrušme. Pryč jsou doby, kdy jsem se jako fyzikář mohl na učitele technických prací v 9. ročníku spolehnout, že to, co je ve fyzice spíše teoreticky (např. polovodiče), on procvičí s žáky v TP prakticky. A co se dělá u nás v technických pracích v 9. ročníku dneska? Čistí balóny, vyrábějí adventní věnce na předvánoční trhy a zametá sníh kolem školy. Žáci pak chodí na průmyslovky elektrotechnikou a např. technickým rýsováním doslova nepolíbení. Praktikantka si musela zápisy z hodin technických prací prostě a jednoduše vymyslet.
Jsem proto zastáncem zrušení praxí. Ať absolventi raději chodí na školy s naivními ideály, než s tím, že už dopředu vědí, jak na všechno účinně kašlat.
" ....kde ti pečení holubi létají přímo do úst."
Petře S., řekněte mi prosím, kde lítají ti pečení holubi ?
Tak jsem si nějak spočítal svou pracovní dobu - týdenní úvazek 22 hodin, ponižující dozory na chodbách - 3 hodiny, jídelna - 1 hodina, příprava na interaktivní tabuli - 5 hodin ( škola nemá peníze na patřičné programy, ono se milý pane šetří, doufám, že jste si všiml)práce na www stránkach školy 1 hodina, školení NIDV 4 hodiny týdně, práce na EU-peníze školám 4 hodiny, další příprava na výuku a opravování 2 hodiny, práce ve školské radě,porady,vedení předmětových komisí, vedení inventarizace, další vzdělávání v oboru, mezinárodní projekt Comenius, monitorovací zprávy EU-Op VK, vybírání peněz od žáků na kulturní akce, ...., pravidelné zprávy sociálnímu odboru o chování a prospěchu problémovým žáků, třídnické hodiny, vedení pedagogické dokumentace, ...
Tedy skutečně někdy odcházím ze školy ve 14.00 ( což zákon a vyhláška umožňuje ), ale večer začínají další činnosti, které lze udělat u PC doma. Mám obavy, že tyto činnosti, které jsem vyjmenoval dosti přesahují 40 hodin. Tak to prostě nyní je. Možná exkolego to za Vas, když jste ještě učil bylo jinak. Holt doby se mění. Pravdou taky je, že mladí toto tempo nestihají, nemají ve třídě kázeň a zákonitě odcházejí. A to vše za soudružských 21 000,- hrubého !!
16. ledna 2011 9:41
Cílem jistých skupin politiků je zrušit VŠ vzdělání učitelů. Proto tyto útoky na učitele, pracovní dobu atd. Pro ZŠ by ho chtěli zrušit úplně. Poprve jsem toto zaregistroval v roce 2005. Vida, vrací se to zpět.
Okomentovat