Ústav pro informace ve vzdělávání provedl v roce 2010 dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku 198 základních škol mezi řediteli, učiteli a žáky 7. a 9. ročníků o průběhu kurikulární reformy v uplynulých dvou letech. Předmětem dotazníků byla výuka podle školních vzdělávacích programů (ŠVP), zjišťovaly se názory na úspěšnost reformy a hodnotily se přínosy a problémy škol související se zavedením kurikulární reformy.
Přechod na výuku podle ŠVP hodnotí ředitelé i učitelé spíše pozitivně. Nejlépe byly hodnoceny změny ve spolupráci učitelů (častěji se setkávali, koordinovali výuku, hospitalizovali, konzultovali) a v zapojení žáků do výuky. Dále byly pozitivně hodnoceny změny, které se týkaly užívání nových metod práce (průřezová témata, směrování žáků ke klíčovým kompetencím, propojování výuky s praxí).
Nejméně pozitivních změn se dle učitelů událo ve vztazích mezi žáky školy a ve spolupráci mezi učiteli a rodiči. Největší problémy při výuce mají učitelé s motivováním žáků k učení, hodnocením klíčových kompetencí a dosahováním školních výstupů, které si stanovili v ŠVP (naučit všechny žáky minimální stanovené kvantum látky, dovést žáky na konci roku či pololetí ke stanovenému porozumění jevů). Problematickou oblastí jsou pro ředitele i učitele finanční a materiální problémy.
Žáci 7. a 9. ročníků ZŠ jsou k učení shodně motivováni zejména touhou být dobrými v předmětech, které je zajímají, a mít dobré známky. Motivaci k učení rovněž zvyšuje časté přesvědčení, že se vědomosti a dovednosti mohou v životě někdy hodit. Ovšem největší motivací k učení pro žáky 9. ročníků je dostat se na vybranou SŠ.
Žáci 9. ročníků považují výuku na 2. stupni za vcelku přínosnou, především jim poskytla zajímavé zážitky a zkušenosti a dala vědomosti a dovednosti, které mohou žáci uplatnit v praxi. Celkový přínos výuky na 2. stupni nejhůře hodnotí žáci v Praze, nejlépe naopak v Ústeckém a Karlovarském kraji. Přitom mezi pražskými žáky celkový přínos výuky úzce souvisí s hodnocením její zábavnosti, naopak v Karlovarském kraji je tento vliv zanedbatelný.
Vliv konkrétní školy na odpovědi žáků i učitelů je velmi malý, ať už se jedná o hodnocení přínosu výuky na 2. stupni, o hodnocení změn spojených s kurikulární reformou či vnímání problémů. Názory žáků i učitelů jsou ovlivněny ve větší míře individuálními faktory.
Zpráva o výsledcích šetření se skládá z několika částí:
- Hlavní zjištění Monitoringu implementace kurikulární reformy 2010 (pdf, 1,2 MB)
- Stručné shrnutí (pdf, 125 KB)
- Podrobné výsledky z šetření ředitelů (pdf, 1 MB)
- Podrobné výsledky z šetření učitelů (pdf, 1,1 MB)
- Podrobné výsledky z šetření žáků 7. ročníků (pdf, 0,8 MB)
- Podrobné výsledky z šetření žáků 9. ročníků (pfd, 0,9 MB)
0 komentářů:
Okomentovat