Když chodil můj nejstarší syn do posledních dvou ročníků základní školy, otravoval se tam natolik, že si pravidelně nosil čtení pod lavici. Ale protože byl typ „vzorné tiché dítě“, nosil si do příslušného předmětu knížky ze série Děsivá věda – takže do fyziky fyziku, do chemie chemii atp. Aby, pokud by ho učitelka vyhmátla, nebyl ten průšvih tak velký. Ty knížky byly, na rozdíl od vyučování, zábavné a jemu přišlo, že tak efektivněji využívá čas.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
Co chybí dětem ve škole nejvíc?
Smysl pro pořádek a povinnost.
A že při tom musí něco správně spočítat a v tom textu nemají být pravopisné chyby, je přece samozřejmost.
Dost dobrý vtip. Pro koho je to samozřejmost?
Já si dovoluji tomu rozumět jako "řečnické zkratce":
Pro žáka to primárně samozřejmost být nemusí, ale je-li mu to jako "samozřejmá" součást zadání, pojatého tak, jak je popisováno v článku, prezentováno, je to určitě lepší motivace, než to od něj chtít "jen tak".
Teda, kolegové, neračte se na mne horšit, ale vzpomínám-li na své mládí ve škole Julia Fučíka v Praze 10, nevzpomínám si, že by si soudružky učitelky kladly podobné otázky.
Co chybí dětem ve škole nejvíc?
Smysl pro pořádek a povinnost? Ten váš smysl pro pořádek a povinnost (tohle heslo mi trochu zní jako z doby Třetí Říše) byl zpravidla u nás vynucen pod tlakem zmíněných soudružek učitelek.
Jak ovšem tohoto smyslu pro pořádek a povinnost chcete dosahovat dnes?
To jsem teda dost natěšený na vaše návrhy!!!
Jak ovšem tohoto smyslu pro pořádek a povinnost chcete dosahovat dnes?
Ono je potřeba vymýšlet nové postupy?
Ony ty staré už nefungují?
Anebo je dnes už nesmíme používat?
Zvláštní.
Mé matce na mou výchovu stačila důslednost a tenký proutek, který na holém zadku pěkně štípal.
Na mé děti to fungovalo taky.
Dnešní děti mají jiné zadnice?
Zmiňované soudružky učitelky měly na své straně rodiče, vedení školy, předpisy.
Měly na své straně vědomí všech zúčastněných, že kdo bude výuku narušovat, s dvojkou z chování má šance na vysněnou (střední, vysokou) školu minimální.
(S výjimkou papalášských dítek, kterých ale bylo pár ve škole, zatímco dnes je jich několik skoro v každé třídě.)
Měly respekt, který byl dán už jen samotným postavením profese učitele.
Co z toho zbylo?
Dokud se bude bát učitel a ředitel, aby dítko ze školy neodešlo, protože sebou odnese také příslušný peníz, tak můžeme popsat ještě hodně papíru i blogů, ale nezmění se nic.
Pokud nelze dodržování pravidel vynutit, nikdo je nebude dodržovat.
Vidíme to denně na silnicích, kde jezdí (papírově) dospělí.
A srovnejte se silnicemi třeba v Německu.
Tak co chcete od dětí, které budou zkoušet a hledat hranice povoleného prostoru už z podstaty toho, že jsou dětmi.
Že se budou chovat slušně, pokud je tomu doma rodiče nenaučili a ve škole učitelé nesmějí?
Ztráta smyslu ve většině základních škol je možná důvod, proč v posledním šetření PISA tak zásadně propadají kluci oproti děvčatům.
Kluci jsou na tom v tomhle směru hůř – chtějí, aby to celé k něčemu bylo, jinak na to kašlou.
Jak se vysvětluje dítěti na základní škole smysl a účel společného jmenovatele či součtu vnitřních úhlů trojúhelníka?
Smysl učiva opravdu má smysl vysvětlovat.
Ale jen těm, kteří po onom smyslu pátrají.
Jedna z nejdůležitějších dětských otázek je: "Proč?"
Ale kolik z žáků se v ní ptá na souvislosti, na příčiny, na "smysl", na podstatu?
A kolik z nich se ptá: "Proč ...nemůžu jít raději na fejsbůk?"
Ten poměr si dovolím tipnout dost přesně.
Knížky "Děsivá věda" jsou skvělé.
Dobrý učitel v nich může najít hodně informací, které mu pomohou hodinu oživit.
Je to stejné jako s historkami a pikanteriemi průvodců na zámcích a hradech.
Ale naučit se, hernajs, musí děti i ty věci, které vůbec nejsou zábavné.
A které jim dají konečný smysl někdy až na vysoké škole.
Opravdu v zemích, které jsou v testech PISA před námi, vysvětlují každému žákovi smysl malé násobilky a anglických nepravidelných sloves?
Děkuji, pane Feřteku,
něco tak pěkného a naivisticky slabomyslného jsem od doby nástěnek vedených hlídkami Reflektoru mladých a od doby řešení neúspěšných spolužáků na svazáckých schůzích nečetl.
Prima Retro!
Petr S.
Tak jsme se dostali až k jádru problému: zpochybňování vzdělání, odmítání hodnocení a kontroly, zpochybňování zákonů, morálky, diskusi ke všemu, nerespektování společenských zásad etc., etc.
Velkým problémem je absence řízení státu a společnosti, nechat všechno volně běžet, bez pohledu dopředu. Stát nedovede ani bránit své občany před různými chytráky /řeší to televize/. Prostě nechal ses napálit, tvoje chyba! Že jsi starý, a věříš, že všichni jsou poctiví, nebo se bojí postihu, jak to bylo kdysi, zase tvoje chyba. Na VŠ jsme se kdysi učili Leninovy smyšlenky o odumírání státu neboť "společnost bude již na takové úrovni a zboží bude pro všechny dost, že všichni budou spokojeni". Nyní se mi zdá, že "odumírání státu" spěje rychle k cíli, žel v tom negativním slova smyslu. Proč tedy platíme takové daně na administrativu, policii, armádu,školství ?
Pohrdavě se muví o sociálním inženýrství. Vše co dovedeme ovlivnit ve prospěch člověka je správné. Vždyť dobrý hospodář si připravuje kádry, plánuje do budoucna, šetří, investuje, prostě má určitou představu perspetivy.
Jak ovšem tohoto smyslu pro pořádek a povinnost chcete dosahovat dnes?
Původně jsem zamýšlel uvést pár příkladů dobré praxe, ale život je tak krátký.
Takže to řeknu jednoduše: ne-po-vo-lit.
Na celé té věci je ovšem daleko zajímavější, že se do pojmů pořádku a povinnosti může promítnout představa soudružské říše.
Jak příznačné!
Pane Feřtku, proč pořád jenom nasloucháte interpretacím svých dětí, jaké že to je v té škole, a nejdete se tam sám podívat, posedět - nebo ještě lépe postavit se na pár týdnů před tabuli? Až to uděláte, budu Vašim slovům více věřit.
Proč podle Vás nepostrádají smysl ve vyučování mladí Vietnamci a Mongolové - učení se věnují naplno, naopak jim silně vadí naše děti, kterým je vše šuma fuk a nic je nezajímá, nikdo je nedonutí, aby se učily, jen vyrušují a blbnou, ať se dělá v hodinách co dělá..?
A ještě dotaz: příště napište, co vadí učitelům ve škole nejvíc. A možná ještě - co vadí nejvíc rodičům na škole, ale těm většinou nevadí nic, hlavně když nemusí nic řešit.
Tak nashle u nás na základce za rohem!
Okomentovat