26. 1. 2011 proběhla v sídle společnosti Scio tisková konference k výsledkům srovnávacího testování na českých základních školách. Kromě samotných výsledků, vyplývajících z testů matematiky, českého jazyka, anglického a německého jazyka a v neposlední řadě z testu obecných studijních předpokladů, byly prezentovány i výsledky doprovodného dotazníkového šetření, které poskytuje poněkud širší kontext k posuzování zjištěných informací.
Otázky, které padly v průběhu tiskové konference a rovněž výsledky srovnávacího testování jsou uvedeny níže.
Dá se podle výsledků říct, zda se české školy zhoršují či
zlepšují?
Projekt Stonožka není primárně zaměřen na sledování pokroku v čase, i když
testování probíhá už od roku 2001. Testy se dělí na dva základní typy:
criterion-referenced test (CR test) měří výsledky na jednotné škále (např.
v testu v autoškole je nutné dosáhnout určité hranice pro splnění),
norm-referenced test (NR test) porovnává testované mezi sebou, škála úspěšnosti
není stanovena. Stonožka využívá NR testů, tzn. porovnává žáky a školy mezi
sebou, ale neříká, zda došlo ke zhoršení či zlepšení podle nějakého
kritéria.
Je ale obecný problém, že veřejná diskuse tento rozdíl reflektuje,
což umožňuje i zneužívání této neznalosti. Např. v případě stanovení
kritérií u testů státní maturity, tak, jak byly prezentovány MŠMT, nelze
usoudit, proč bylo kritérium stanoveno právě takto a neexistuje k tomu žádné
racionální odůvodnění. Obecně je těžké stanovovat v českém školství jakákoliv
kritéria, protože zde chybí standardy vzdělávání, od nichž by bylo možno tato
kritéria odvodit.
Společnost Scio nicméně v příštím roce provede testování na základních
školách pomocí dříve již použitého testu a srovná výsledky žáků před reformou a
po přechodu na školní vzdělávací programy. Scio také postupně do svých projektů
zavádí metodiku založenou na Item Response Theory. Ta umožňuje srovnávat
výsledky z testů, které jsou pro každého testovaného rozdílné.
Bude se společnost Scio účastnit výběrového řízení na testování v 5. a
9. třídách?
Do dosavadních výběrových řízení vypsaných na řízení projektu a
informatické zabezpečení se společnost Scio nehlásí. Společnost Scio se nemíní
podílet na projektu, který bude pro české školství škodlivý a plošné testování,
zvláště po zkušenostech s přípravou státních maturit, tento potenciál určitě má-
může velmi negativně ovlivnit výuku, zejména tehdy, bude-li chtít MŠMT na
základě výsledků trestat školy. Bude tedy záležet na způsobu, jakým MŠMT bude
postupovat v realizaci projektu. Záleží také na tom, zda MŠMT skutečně chce
vyslyšet velmi kritické připomínky ke zveřejněným návrhům standardů vzdělávání,
nebo zda bude postupovat již tradičním způsobem, tedy podle svého.
Jaké další projekty se chystají?
Z projektů pro ZŠ je aktuální testování funkční gramotnosti (čtenářské a
finanční). Tento projekt je zaměřen na testování dovedností (aplikovaných
znalostí) v uvedených oblastech. Testování proběhne v březnu a školy se mohou do
projektu stále hlásit.
Testování Stonožka 2010 / 2011
Srovnávací testování žáků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií
realizuje Scio již od roku 2001. Testování obsahuje testy z matematiky,
českého jazyka a obecných studijních předpokladů a pro 9. ročníky i volitelné
testy z anglického a německého jazyka. Součástí testování je doprovodné
dotazníkové šetření pro ředitele, učitele, žáky i rodiče. Testování proběhlo na
podzim roku 2010 a v 6. ročnících se ho zúčastnilo 350 škol a přes 10 000 žáků.
V 9. ročnících to bylo téměř 1000 škol a více než 29 000 žáků.
Celkové počty vyplněných testů v 9. ročníku a jejich
výsledky
• V ČJ i v MA řešili žáci lépe úlohy aplikační, tedy úlohy
testující vyšší úroveň pochopení látky.
• V jazykových testech dopadli žáci lépe při používání jazyka než
ve znalostech gramatiky a slovíček.
Využití studijního potenciálu
• Jedinečný ukazatel – nikdo jiný v České republice ho
nepoužívá
• Kombinuje výsledky testu OSP (obecných studijních předpokladů) a
předmětového testu.
• Ukazuje využití schopností žáka
• Pracuje žák „nad svoje schopnosti“?
• Má žák „na víc“?
• Umí učitel z žáka „dostat maximum“?
• Školy se studijním potenciálem žáků zachází různě.
• Na rozdíl od prostého hodnocení výsledků předmětových testů by
toto bylo vhodnější hledisko při hodnocení kvality škol.
• Na ukázku jsme vybrali dva kraje, v nichž jsou rozdíly v práci
se studijním potenciálem žáků největší. Graf ukazuje školy, jejichž žáci mají
lepší/horší výsledky v předmětu než ostatní žáci se stejnými studijními
předpoklady.
• Jsou výborné ZŠ, které mají výrazně lepší výsledky než některá
gymnázia přesto, že potenciál základních škol se na druhém stupni snižuje
odlivem nadaných dětí na víceletá gymnázia.
• Zároveň tedy existují gymnázia s výsledky slabšími, než mají
některé ZŠ.
Výsledky testů nejsou závislé na technickém vybavení škol. Školy, které
označili své vybavení např. i za „nedostatečné“, mají průměrné výsledky
srovnatelné s ostatními.
Jak děti využívají čas strávený před monitorem?
• Více než 80 % žáků se denně nebo téměř denně věnuje zábavě a
komunikaci na počítači, tedy Facebooku, ICQ, hudbě, filmům…
• Zároveň se žáci devátých tříd věnují téměř denně přípravě do
školy s použitím počítače.
• Přibližně polovina z nich každý den na internetu čte a vyhledává
informace.
Z čeho se děti učí?
• K učení žáci nejčastěji využívají vlastní poznámky a internet.
Učebnice a členové rodiny nebo soukromí učitelé jsou až na třetím místě.
Jak žáci hodnotí výuku
• Atmosféru výuky a přístup učitelů k žákům hodnotí žáci
pozitivně, deváťáci jsou v tomto mírně kritičtější než žáci šestých tříd.
• Žáky v šestých i devátých tříd škola příliš nebaví – souhlas s
výrokem „Výuka ve škole mě baví“ vyjádřilo pouze 6 z 10 dětí.
Očekávání od budoucího povolání
• Co vlastně děti očekávají od svého budoucího povolání – úspěch,
peníze, uspokojení, pocit užitečnosti?
• Více než polovina dětí očekává, že je bude práce bavit, což je
možná důsledek skutečnosti, že škola žáky nebaví. Druhá nejčetnější skupina (15
% děvčat, 20 % chlapců) očekává od své práce hodně peněz.
• Nejlepší výsledky v testech měli ti, kteří od svého budoucího
povolání očekávají, že vydělají hodně peněz. U chlapců je tato závislost (kromě
výsledků v českém jazyce) silnější než u dívek.
Co je špatná známka?
• Rodiče kladou na své děti větší nároky v angličtině, kde skoro
desetina rodičů za špatnou známku považuje už dvojku.
• V matematice mají rodiče pro horší známky větší pochopení.
• Vnímání známkování se u dětí a jejich rodičů trochu liší, žáci
jsou k sobě mírnější.
Jaké faktory považují učitelé za překážky bránící žákům v
dosažení lepších výsledků?
• Učitelé se shodli, že žákům brání v dosahování lepších výsledků
zejména jejich vlastní lenost a pohodlnost - s tím souhlasí i samotní žáci. Dále
mezi důvody uvedli nedostatečnou podporu v rodině a příliš mnoho různých zájmů,
které žáky odvádějí od studia.
• 10 % učitelů cizích jazyků považuje za překážku k dosahování
lepších výsledků vysoký počet žáků ve třídě.
Učitelé a Facebook
• 97 % učitelů ví, co je Facebook, ale jen 26% ho aktivně
využívá
• Nejčastěji ho používají proto, aby mohli komunikovat s rodinou a
přáteli
• Nejvíce uváděný důvod pro nepoužívání Facebooku je ztráta času a
obava ze ztráty soukromí.
2 comments:
Myšlenka pedagogického využití studijního potenciálu žáků ve školní praxi je sice nesmírně lákavá, nutno je ovšem hned na počátku jakékoliv diskuze podotknout, že se jedná vlastně o synonymum, které je v psychologické praxi označováno jako schopnosti žáků.
Nevím, do jaké míry se jedná o „jedinečný ukazatel“, ale faktem je, že termín studijní potenciál má své pedagogické stejně jako i psychologické konotace, a každý kdo tento termín používá, má v podstatě na mysli intelektové schopnosti žáků. Myšlenka kombinace výsledky testu OSP (vlastně testu verbální, logické a numerické inteligence) s předmětovými testy je sice nesmírně hezká, ale je to stejně tak běh na dlouhou trať, protože tahle cesta je lemována obrovským množstvím úskalí. Schopnosti jsou sice daleko stabilnější proměnné než vědomosti, ale z jejich úrovně pak usuzovat jak jsou ve škole využívány a rozvíjeny je nesmírně komplikované. Jestliže žák pracuje „nad svoje schopnosti“, či „pod svými schopnostmi“, to je zpravidla i obrazem rodinného prostředí, ve kterém žák vyrůstá.
Pojem studijního potenciálu je tedy daleko snáze uchopitelný při přijímacích zkouškách na střední či vysokou školu, o čemž svědčí americké testy SAR a GRE, které v podstatě nejsou ničím jiným, než testy inteligence. S pomocí těchto testů jsem schopen vybrat chytřejší žáky, kterým to myslí a nevybrat ty ostatní. Britský ministr David Willetts chce například posílit roli testů studijních předpokladů v přijímacím řízení na univerzity oproti výsledkům britských státních maturit.
Usuzovat ovšem na kvalitu školy z toho, jakou přidanou hodnotu škola do žáků vložila, je strašně komplexní problém, který ovlivňován hromadou závislých stejně jako nezávislých proměnných.
Myšlenka je to krásná a není zrovna nová. Ve školní psychologii se běžně používá tzv. diskrepančního kritéria k diagnostice poruchy učení (např. čtení). Je-li rozdíl mezi inteligenčním kvocientem a čtenářským kvocientem více než 20 bodů, lze usuzovat na vývojovou poruchu čtení. A že má žák „na víc“? Že jsou jeho vědomosti na nižší úrovni, než jeho schopnosti? To pochopitelně není věcí jen školy, ale i rodiny stejně jako i toho, čemu každý psychouš říká „školní či výkonová motivace“, která se ne vždy snoubí s inteligencí. Do jaké míry pak umí učitel z žáka „dostat maximum“ je věcí nejen učitelů, ale atmosféry ve třídě, motivace žáků a hromady dalších proměnných.
Hele, o studijním potenciálu a přidané hodnotě školy raději moc nežvaňte, protože jak to zaslechne pan ministr Dobesch, chytí se toho jako ho..o košile a zapracuje to do svého systému celosvětového testování žáků od mateřských škol až po domovy seniorů.
Post a Comment