SCIO: Co víme o základních školách

26. 1. 2011 proběhla v sídle společnosti Scio tisková konference k výsledkům srovnávacího testování na českých základních školách. Kromě samotných výsledků, vyplývajících z testů matematiky, českého jazyka, anglického a německého jazyka a v neposlední řadě z testu obecných studijních předpokladů, byly prezentovány i výsledky doprovodného dotazníkového šetření, které poskytuje poněkud širší kontext k posuzování zjištěných informací.

Otázky, které padly v průběhu tiskové konference a rovněž výsledky srovnávacího testování jsou uvedeny níže.

Dá se podle výsledků říct, zda se české školy zhoršují či zlepšují?

Projekt Stonožka není primárně zaměřen na sledování pokroku v čase, i když testování probíhá už od roku 2001. Testy se dělí na dva základní typy: criterion-referenced test (CR test) měří výsledky na jednotné škále (např. v testu v autoškole je nutné dosáhnout určité hranice pro splnění), norm-referenced test (NR test) porovnává testované mezi sebou, škála úspěšnosti není stanovena. Stonožka využívá NR testů, tzn. porovnává žáky a školy mezi sebou, ale neříká, zda došlo ke zhoršení či zlepšení podle nějakého kritéria.

 

Je ale obecný problém, že veřejná diskuse tento rozdíl reflektuje, což umožňuje i zneužívání této neznalosti. Např. v případě stanovení kritérií u testů státní maturity, tak, jak byly prezentovány MŠMT, nelze usoudit, proč bylo kritérium stanoveno právě takto a neexistuje k tomu žádné racionální odůvodnění. Obecně je těžké stanovovat v českém školství jakákoliv kritéria, protože zde chybí standardy vzdělávání, od nichž by bylo možno tato kritéria odvodit.

 

Společnost Scio nicméně v příštím roce provede testování na základních školách pomocí dříve již použitého testu a srovná výsledky žáků před reformou a po přechodu na školní vzdělávací programy. Scio také postupně do svých projektů zavádí metodiku založenou na Item Response Theory. Ta umožňuje srovnávat výsledky z testů, které jsou pro každého testovaného rozdílné.

 

Bude se společnost Scio účastnit výběrového řízení na testování v 5. a 9. třídách?

Do dosavadních výběrových řízení vypsaných na řízení projektu a informatické zabezpečení se společnost Scio nehlásí. Společnost Scio se nemíní podílet na projektu, který bude pro české školství škodlivý a plošné testování, zvláště po zkušenostech s přípravou státních maturit, tento potenciál určitě má- může velmi negativně ovlivnit výuku, zejména tehdy, bude-li chtít MŠMT na základě výsledků trestat školy. Bude tedy záležet na způsobu, jakým MŠMT bude postupovat v realizaci projektu. Záleží také na tom, zda MŠMT skutečně chce vyslyšet velmi kritické připomínky ke zveřejněným návrhům standardů vzdělávání, nebo zda bude postupovat již tradičním způsobem, tedy podle svého.

 

Jaké další projekty se chystají?

Z projektů pro ZŠ je aktuální testování funkční gramotnosti (čtenářské a finanční). Tento projekt je zaměřen na testování dovedností (aplikovaných znalostí) v uvedených oblastech. Testování proběhne v březnu a školy se mohou do projektu stále hlásit.

  

Testování Stonožka 2010 / 2011

 

Srovnávací testování žáků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií realizuje Scio již od roku 2001. Testování obsahuje testy z matematiky, českého jazyka a obecných studijních předpokladů a pro 9. ročníky i volitelné testy z anglického a německého jazyka. Součástí testování je doprovodné dotazníkové šetření pro ředitele, učitele, žáky i rodiče. Testování proběhlo na podzim roku 2010 a v 6. ročnících se ho zúčastnilo 350 škol a přes 10 000 žáků. V 9. ročnících to bylo téměř 1000 škol a více než 29 000 žáků.

 

 

Celkové počty vyplněných testů v 9. ročníku a jejich výsledky

 

 

•          V ČJ i v MA řešili žáci lépe úlohy aplikační, tedy úlohy testující vyšší úroveň pochopení látky.

 

•          V jazykových testech dopadli žáci lépe při používání jazyka než ve znalostech gramatiky a slovíček.

 

  

 

 

Využití studijního potenciálu

 

•          Jedinečný ukazatel – nikdo jiný v České republice ho nepoužívá

•          Kombinuje výsledky testu OSP (obecných studijních předpokladů) a předmětového testu.

•          Ukazuje využití schopností žáka

•           Pracuje žák „nad svoje schopnosti“?

•           Má žák „na víc“?

•           Umí učitel z žáka „dostat maximum“?

•          Školy se studijním potenciálem žáků zachází různě.

•          Na rozdíl od prostého hodnocení výsledků předmětových testů by toto bylo vhodnější hledisko při hodnocení kvality škol.

 

•          Na ukázku jsme vybrali dva kraje, v nichž jsou rozdíly v práci se studijním potenciálem žáků největší. Graf ukazuje školy, jejichž žáci mají lepší/horší výsledky v předmětu než ostatní žáci se stejnými studijními předpoklady.

 

 

 

•          Jsou výborné ZŠ, které mají výrazně lepší výsledky než některá gymnázia přesto, že potenciál základních škol se na druhém stupni snižuje odlivem nadaných dětí na víceletá gymnázia.

•          Zároveň tedy existují gymnázia s výsledky slabšími, než mají některé ZŠ.

 

 

 

Výsledky testů nejsou závislé na technickém vybavení škol. Školy, které označili své vybavení např. i za „nedostatečné“, mají průměrné výsledky srovnatelné s ostatními.

 

 

Jak děti využívají čas strávený před monitorem?

•          Více než 80 % žáků se denně nebo téměř denně věnuje zábavě a komunikaci na počítači, tedy Facebooku, ICQ, hudbě, filmům…

•          Zároveň se žáci devátých tříd věnují téměř denně přípravě do školy s použitím počítače.

•          Přibližně polovina z nich každý den na internetu čte a vyhledává informace.

 

Z čeho se děti učí?

•          K učení žáci nejčastěji využívají vlastní poznámky a internet. Učebnice a členové rodiny nebo soukromí učitelé jsou až na třetím místě.

 

Jak žáci hodnotí výuku

•          Atmosféru výuky a přístup učitelů k žákům hodnotí žáci pozitivně, deváťáci jsou v tomto mírně kritičtější než žáci šestých tříd.

•          Žáky v šestých i devátých tříd škola příliš nebaví – souhlas s výrokem „Výuka ve škole mě baví“ vyjádřilo pouze 6 z 10 dětí.

 

Očekávání od budoucího povolání

•          Co vlastně děti očekávají od svého budoucího povolání – úspěch, peníze, uspokojení, pocit užitečnosti?

•          Více než polovina dětí očekává, že je bude práce bavit, což je možná důsledek skutečnosti, že škola žáky nebaví. Druhá nejčetnější skupina (15 % děvčat, 20 % chlapců) očekává od své práce hodně peněz.

•          Nejlepší výsledky v testech měli ti, kteří od svého budoucího povolání očekávají, že vydělají hodně peněz. U chlapců je tato závislost (kromě výsledků v českém jazyce) silnější než u dívek.

Co je špatná známka?

•          Rodiče kladou na své děti větší nároky v angličtině, kde skoro desetina rodičů za špatnou známku považuje už dvojku.

•          V matematice mají rodiče pro horší známky větší pochopení.

•          Vnímání známkování se u dětí a jejich rodičů trochu liší, žáci jsou k sobě mírnější.

 

 

 

Jaké faktory považují učitelé za překážky bránící žákům v dosažení lepších výsledků?

•          Učitelé se shodli, že žákům brání v dosahování lepších výsledků zejména jejich vlastní lenost a pohodlnost - s tím souhlasí i samotní žáci. Dále mezi důvody uvedli nedostatečnou podporu v rodině a příliš mnoho různých zájmů, které žáky odvádějí od studia.

•          10 % učitelů cizích jazyků považuje za překážku k dosahování lepších výsledků vysoký počet žáků ve třídě.

 

Učitelé a Facebook

•          97 % učitelů ví, co je Facebook, ale jen 26% ho aktivně využívá

•          Nejčastěji ho používají proto, aby mohli komunikovat s rodinou a přáteli

•          Nejvíce uváděný důvod pro nepoužívání Facebooku je ztráta času a obava ze ztráty soukromí.