Při rozhovorech s ICT metodiky na školách lze velmi často slyšet názor, že jejich současné snížení přímé vyučovací povinnosti je nedostatečné. Připomeňme si, že toto snížení vycházející z nařízení vlády z roku 2005 je vlastně jedním z nejlepších zachovalých výstupů tehdejší Státní informační politiky ve vzdělávání. Učitel pověřený výkonem funkce metodika ICT může podle počtu žáků školy mít snížený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti až o pět hodin. ICT metodici často tvrdí, že tento počet hodin je bohužel příliš malý.
Situace na školách je velmi různorodá. Zkušenost ukazuje, že skutečnému záměru – tedy metodické pomoci ostatním učitelům a žákům v integrování ICT do vzdělávání a učení – je věnována jen malá část z hodinové dotace práce ICT metodika. Významnou část zabírá metodikům koordinace nebo správa počítačů, sítí a služeb, které jsou ve školách ostatním učitelům a žákům nabízeny. Z rychlých šetření ÚIV například vychází, že čtvrtina všech oslovených škol čeká na opravu závady celý týden, téměř pět procent škol pak dokonce celý měsíc.
Technologický pokrok jde ale nespoutaně dále. Stejné problémy s koordinací a správou ICT služeb denně řeší tisíce škol i firem. Poslední dobou se začíná prosazovat nový typ technologií, který by mohl v této oblasti školám významně ulehčit situaci. K uvolnění rukou ICT metodika může pomoci tajemný anglický výraz cloud computing.
Pokračování na spomocnik.rvp.cz.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
14 komentářů:
Největší nevýhody Cloud Computingu jsou dvě.
1. Nikdy nevíte, kdo prochází vaše data a co s nimi udělá.
2. Při výpadku internetu vám zbyde mrtvé železo. A že těch výpadků je!
Miroslav Bečev
ad 1. Od toho jsou třeba certfikace: balík online služeb Google Apps prošel certifikací pro použití ve americké státní správě. Dalším argumentem jsou statistiky průniků k datům: většinou jsou zevnitř, čili je de facto jedno, kde data jsou. A pak si můžeme prověřit bezpečnostní politiku ve škole: šifrujete maily, máte šifrované disky, jak sledujete přístup k citlivým datům?
ad 2. Od dob Internetu do škol se kvalita i kapacita připojení na většině území ČR výrazně změnila, nemluvě o ceně. Není tedy většinou problém mít ve škole záložní připojení a riziko výrazně snížit. Já jako Pražák jsem za posledního 2,5 roku neměl s připojením problém (to se sice nedá generalizovat, ale o vývoji to vypovídá): standardně mám UPC, k tomu v mobilu 3G a zároveň mám přístup na dvě různé bezplatné wi-fi sítě municipální 1 Mbps a komunitní 64 kbps. Výpadky UPC byly za ty 2,5 roku celkově cca 20 hodin, čili spolehlivost 99,9 %. Pokud jedu někam přednášet do škol, beru si pro jistotu USB flashku, ale za poslední rok si nevzpomínám, že bych ji použil.
BTW: ajťáci nemají cloud computing v lásce, bere jim chleba ;-)
1. Cloud Comp nejsou jenom Google Apps. V podstatě to může zajišťovat každý. Nikdo vám nezaručí bezpečnost dat, které jsou uloženy kdovíkde, respektive smluvně ano, ale když dojde na lámání chleba, ta zjistíte, že si je mohl prohlížet každý trouba. Příkladem budiž celá aféra kolem Wikileaks a hlavně co se děje kolem, jaká je odpověď administrativy. Najednou zjistíte, že nejsou důvěrné ani údaje o cizí poslankyni.
http://www.guardian.co.uk/technology/2008/sep/29/cloud.computing.richard.stallman
2. Obvyklý způsob připojení škol je ADSL. Podívejte se na statistiku konektivity ADSL, kolik je výpadků. Každý rok řeším někde minimálně 1 velký výpadek konektivity, který trvá týden a déle a není způsoben na straně školy. Půlhodinové a hodinové výpadky nepočítám.
Kdybych přišel s požadavkem na nákup další konektivity, tak mne ředitel vyrazí, protože nemá ani na opravu děravé střechy.
Ajťáci nemají CC v lásce, protože přesouvají problémy do oblastí, které jsou mimo dosah jejich možnosti řešení. Když lehne server, tak na něj naběhnu a nějak funkci zprovozním, přičemž pořadí služeb je dáno potřebou. Pokud lehne CC, tak začnu telefonovat a mailovat a to je tak všechno, co můžu dělat.
Údaje o délce oprav v článku jsou značně přehnané a hlavně nejsou relevantní. Pokud padne stanice, tak délka její opravy záleží jen na tom, kolik škola je ochotna do opravy investovat. Může si platit servis NBD, nebo počká měsíc, než pojede servisák kolem. Je to čistě jenom otázkou peněz. To, jestli má data na lokálním disku, na serveru, nebo na vzdáleném místě je zcela lhostejné a ovlivní délku opravy řádově v hodinách, pokud se zachraňují nezazálohovaná data z lokálního disku.
Miroslav Bečev
Ale je potreba rozlisovat mezi metodikem a spravcem site.
Technicky vzato cas na spravu site by metodik pocitat nemel, ale mela by se resit/platit jinak.
A co se tyka oprav - pokud jsou pocitace kriticke, napr. jedou na nich tridni knihy a podobne, pak neni nic jednodussiho mit jedno dve PC v zaloze, vymenit kus za kus a problemovy PC resit az je cas.
Netusil
ad 1. Podobnou certifikaci mají i další podobné služby. Právě Wikileaks jsou důkazem toho, co jsem napsal: data vynesl zaměstnanec a s cloudem to de facto nemělo nic společného.
ad 2. Nemám k dispozici žádné statistiky ADSL, rád se nechám poučit konkrétními příklady z praxe. Dovolím si ale pochybovat o srovnání ceny záložního připojení s náklady na TCO serveru, nedělejme z ředitelů blbce.
ad 3. Používám cloud pro soukromá data téměř 4 roky, používáme je ve škole téměř tři roky, ve firmě stejně dlouho a i v občanských sdruženích. Problémy vyžadující telefonování nebo mailování zatím žádné.
Výhoda v cloudu uložených dat: žádná obnova disku nehrozí, pokud mi odejde comp, sednu k jinému nebo v případě nouze použiji smartphone.
ad 3.
Vzpomínám si v roce 2010 na 3 velké výpadky konektivity.
1. Technologia ADSL, alternativní operátor (euphony) omylem zrušil službu. Hot-line funguje jenom úterý až čtvrtek 13-16 hodin. Týden tvrdili, že linku vidí, a že závada je u nás. Po týdnu slečna přiznala, že službu zrušili. Týden trvalo znovuzprovoznění.
2. Telefonní technik vyštípal v rozvaděči všechny dráty o kterých se domníval, že nejsou funkční. Tzv. nahé ADSL ve sluchátku neslyšel, tak dráty odcvakl také. Zjištění závady a oprava trvala Kyslíku týden.
3. Přestala fungovat služba ADSL u Volného. 3 dny diktovali nové údaje na nastavení modemu, potom tvrdili, že druhý den to zprovozní, nakonec se proláklo, že jim vykradli ústřednu. 14 dní mimo konektivitu, v tomhle případě okořeněno tím, že se nešlo dovolat, protože je tam VoIP.
Rok 2009:
1. U Wifi odešel koax (zateklo do konektoru), týden se nedalo nahoru dostat, protože bylo náledí na lávce a přimrzlý průlez. Zařízení patří providerovi.
2. Týdenní výpadek konektivity ADSL, protože někde nateklo do rozvaděče. Týden trvalo, než Kyslíci zjistili do kterého a dokázali ho spravit. Předtím měsíc hodinové výpadky, hlášeno, nikdo to neřešil.
Tohle je několik největších průšvihů v poslední době, na které si teď v rychlosti vzpomínám.
Za bezpečnost dat např. o žácích zodpovídá ředitel. Co si na kom vezme, když se objeví volně přístupná a servery jsou někde na Zlodějských ostrovech?
Přesně stejné výhody jako CC má lokální server, jenom je plně pod dohledem školy.
Trošku bych diskuzi zjednodušil - co takhle domácí server s tenkými klienty? Takový malý domácí cloud computing docela dobře (dle mého názoru) spojuje jeho výhody (běh programů na jednom pořádném serveru)s výhodami domácího prostředí (mít data pod rukou).
myšlenka tenkých klientů tady byla oživena před časem ACOLem (thin clients HP) - v rámci iDVA - a zájem prý moc nebyl....
Metodik ICT nerovná se správce LAN.
Metodik má poskytovat metodickou pomoc kolegům a ne konfigurovat server či vytahovat zaseklý papír z tiskárny.
Pak bude jeho snížený úvazek odpovídající.
Že tomu tak není, to už je obvyklá česká "z nouze ctnost".
A co takhle komunitní cloud provozovaný MŠMT (jeho příslušnou organizací), které převezmou právní záruky za nakládání s osobními údaji?
Sice by z toho nejspíš vzniknul nový INDOŠ, ale ředitelé škol by byli z obliga.
Výhrada k riziku nedostupnosti služeb je naprosto oprávněná.
Vysvědčení nemohu vytisknout až 3. 7.
Cloud computing je dnešní IT zaklínadlo.
Myslím ale, že jeho cesta k běžnému nasazení do škol ještě chvíli potrvá.
Přístup ajťáků docela chápu. Ono je to ohrožuje. Akorát ty argumenty už mě nebaví poslouchat. Nechápu, proč pořád poukazujete na bezpečnost dat a ochranu osobních údajů, když to podstatné je umožnit žákům používat mobilní technologie odkudkoli, tj. sdílet výukové výsledky. Vysvědčení a adresář žáků je záležitost zcela jiná a z pohledu výukových cílů školy zcela nedůležitá.
Nechápu, proč pořád poukazujete na bezpečnost dat a ochranu osobních údajů
No protože ze zákona odpovídáme za ochranu před jejich zneužitím my a ne cloud. :-)
A školy jsou zde pod dost velkým tlakem. Zaregistroval jsem třeba situaci, kdy se rodič s právníkem dožadoval zápisu z pedagogické rady. - Bez závazku mlčenlivosti ani náhodou. Na poradách se často probírají i hodně osobní záležitosti žáků. Rodič má právo být informován o svém dítku, ale například po výsledcích a prospěchu ostatních žáků je mu prdlajs.
Vysvědčení a adresář žáků je záležitost zcela jiná a z pohledu výukových cílů školy zcela nedůležitá.
Z hlediska výukových cílů ano.
Cloudy se nasazují i v komerčních oblastech, kde jde opravdu o mnohem více, nežli "jen" o vytištění vysvědčení o dva dny později.
Ale měl jsem za to, že článek je o nasazení cloudu do škol obecně, tedy i pro správní a provozní činnosti a nikoliv jen pro výukové účely.
Ve výuce je to totiž spíše o nabídkách a jejich propagaci.
Řekl bych, že i mnoho IT zaměřených učitelů má povědomí spíše mlhavé až žádné.
Takže podobné články jen vítám.
Já nejsem odpůrce cloudů, spíše naopak.
Jen upozorňuji na souvislosti.
To BoBr:
Ředitel spíše ustojí půlku třídy propadlíků, než vysvědčení předávané 3.7. a to z jakýchkoli důvodů.
Sdílení výukových výsledků zní hrdě, ale v životě jsem - to i jako rodič - neviděl, že by žáci chodili na webové stránky školy kvůli něčemu jinému, než aby zjistili, jestli náhodou neodpadla první hodina případně kvůli termínům akcí či fotkám z nich. Nedělejme si iluze.
Zabezpečení dat proti mnoha mladým mozečkům, které mají spoustu času na lumpárny (a vůbec žádný na učení) je dost náročná záležitost. Rozhodně tomu nepomáhá neschopnost učitelů si zapamatovat trochu sofistikovanější systém přihlašování než odklepnout Enter.
Miroslav Bečev
Teď jsem si něco vyzkoušel.
Každá slušná výuková aplikace je doprovázena videi. Ta jsou různě zkomprimovaná. Obecně čím méně zkomprimovaná, tím kvalitnější. Zkuste si změřit datový tok takového videa (třeba DVD) puštěného na tenkém klientu. Vynásobte celou třídou. Připočtěte požadavky dalších; nejste jediní z ze školy, kdo potřebuje internet. Teď to porovnejte s konektivitou u většiny škol, která je mezi 2-4 Mb/s. Už je vám jasné, proč to nemůže fungovat?
Přitom videa jako data nejvíce zabírající místo na HDD bych nejraději někam odložil, aby se nemusely stále přikupovat disky do serveru.
Podívejte se na to, jaký má být výsledný stav CC. Vy si budete pronajímat možnost práce v programech a počítač na stole má být pouze terminál. Teď si představte, že máte takhle řešeny třídnice a vůbec celý školní program. Nikdy nebudete moct přejít jinam, protože k primárním datům se nedostanete. Bez poplatku nevytisknete ani vysvědčení. Bude na to škola mít? Až se škola zruší, kdo se o to bude starat?
Miroslav Bečev
Cloudy nereší mnoho z funkcionalit, které na škole potřebujeme. Samozřejmě jsou situace kdy se cloudy hodí, např. Gmail, nebo nějaké ty Online Office, ale zkuste cloudovat třeba takové výukové programy jako je "Hejbejte se kosti moje" od BSP multimedia, což je program, který učitelé znají (= mají ho zahrnutý do příprav, ví kam sáhnout) a žáci ho mají rádi. Co naplat, že je prasácky přeportován z Applů na IBMlike. To učitele ani žáky nezajímá.
A podobných programů jsou desítky.
Cloud může pomoci, není to však všespásné řešení.
Okomentovat