Více než 3000 pedagogických pracovníků v celé ČR bude moci v průběhu let 2011 – 2014 získat odbornou kvalifikaci nebo si ji zvýšit, popř. rozšířit v projektech operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Na vysokých školách budou v rámci projektu otevřena studia v oblasti
pedagogických věd a studia k rozšíření odborné kvalifikace. Dále budou otevřena
studia k výkonu specializovaných činností pro koordinátory ICT a pro
specializovanou činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených.
Pro přijaté uchazeče z předem vytipovaných krajů budou tyto kurzy buď zcela
zdarma, nebo dojde k výraznému snížení úhrady obvykle požadované za studium. To
je možné díky podpoře těchto projektů z Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu, a to v průběhu trvání projektu a při řádném plnění studijních
povinností.
Zájemci se mohou na tyto kurzy hlásit již nyní. Projekty budou realizovány
vysokými školami a vzdělávacími institucemi vždy v několika krajích podle
spádovosti. Přihlášky do vzdělávacích kurzů je možné zasílat v nejbližší době.
Přehled možného zapojení zájemců z jednotlivých krajů, způsob přihlašování a
další informace jsou k dispozici na internetové adrese: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vzdelavani-pedagogu.
K podpoře jsou určeny projekty, které vzdělávací programy zkvalitňují,
inovují, umožňují studium distanční formou a přinášejí vyšší kvalitu.
Podpora zvyšování a rozšiřování kvalifikace pedagogických pracovníků je
odpovědí na zjištění České školní inspekce, že se celková míra
nekvalifikovanosti učitelů v regionálním školství dlouhodobě pohybuje kolem 13
%.
Někteří učitelé si potřebují rozšířit své vzdělání tak, aby mohli ve škole
vykonávat specializované funkce: například aby mohli pracovat jako koordinátoři
ICT, kteří vedou ostatní učitele k práci s výpočetní technikou při výuce.
V poslední době se také setkáváme s problémem, že školy mají zájem integrovat
žáky se zrakovým postižením, ale chybějí jim pedagogičtí pracovníci –
specialisté - v práci se zrakově postiženými žáky.
Pro všechny tyto skupiny nekvalifikovaných pedagogických pracovníků se v roce
2011 otevírají vzdělávací kurzy. Projekty budou podpořeny celkovou částkou ve
výši 83 mil. Kč.
Přílohy ke stažení:
Příloha1_studium v oblasti
pedagogických věd _fin.docPříloha2_studium k rozšíření odborné
kvalifikace_fin.docPříloha4_spec_prostorová orientace zrakově
postižených_fin.doc
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
40 komentářů:
"Více než 3000 pedagogických pracovníků v celé ČR bude moci v průběhu let 2011 – 2014 získat odbornou kvalifikaci."
Brala bych spíše "Více než 3000 pedagogických pracovníků v celé ČR bude muset v průběhu let 2011 – 2014 získat odbornou kvalifikaci."
Žiji totiž v regionu, kde o učitelské místo nezakopneš. Spíše se na školách propuští. Zajímavé však je, že třeba na naší škole je angličtina vyučována třemi neaprobovanými pedagogy a hudební a občanskou výchovu učí kantorka s naprosto jinou aprobací, a přestože kolem naší školy krouží několik mladých absolventů s příslušnými aprobacemi, nikdo o ně nejeví zájem.
Já to chápu jinak - učitelé si budou moci doplnit absentující kvalifikaci. Nikdo je nebude nutit. Ani lékaře ani učitele nemůže nikdo nutit aby pracovali bez kvalifikace. Takže - budou si moci kvalifikaci doplnit, jinak se s nimi rozloučíme: Děkujeme, odcházíte!
Tu možnost doplnit si VŠ vzdělání již měli dobrých 30 let. A že ji nevyužili ?
Hm.
Matně vzpomínám, kteří politici prosadili odklad platnosti požadavku povinného VŠ vzdělání.
A kteří hlásali, že na základní škole stačí učiteli maturita.
Dokonce i ta současná :-(
Znám samozřejmě skvělé učitele bez VŠ a znám hlupáky s titulem.
To je také třeba řešit.
Ale dokud bude stačit na vzdělávání budoucí generace výuční list a "nádstavba" na nějaké soukromé "knedlfakultschule", tak si k lepším výsledkům nepomůžeme.
Taky by mě zajímalo, kam nastoupí ona nová krev - nejlepší absolventi vysokých škol, kteří si během jednoho roku dodělají pedagogické minimum a budou plně aprobovaní - když už teď učitelská místa nejsou, jak píšete ani v ostatních regionech. Že by došlo na to propouštění bez udání důvodu, jak zde bylo probíráno?
Počkejte!!! mám tomu snad rozumět tak, že nejméně tři tisíce pedagogů a pedagožek pracuje s dětmi a mládeží bez odpovídající kvalifikace?
Kolik asi tak léčí nekvalifikovaných lékařů?
A čemu se potom všichni divíte? Že jde úroveň vzdělanosti do kopru!
A co to kolegové vlastně je takový nekvalifikovaný učitel? Myslíte jako že neprodělal knedlfakultschule pedagogickou fakultu na Karlově, Masarykově, nebo na nějaké horší VŠ? K čemu potřebuje učitel na prvním stupni ZŠ vysokoškolské vzdělání, navíc knedl typu? Kvalitní učitel se pozná jinak, než podle známek u státnic na fakultě, která má k univerzitnímu vzdělání ze všech fakult nejdál a na kterou se chodí pro titul s nadějí, že se budoucí zaměstnavatel nebude ptát po jeho původu. A že tím zaměstnavatelem nebude vzdělávací instituce. Nedostatečná kvalifikace, nebo kvalita učitelů opravdu NENÍ, kolego Blaho, důvodem pro tristní výsledky našeho školství. To je právě přesně to, co se nám různí ti reformátoři a alternativci snaží neustále namlouvat,aby se nemuseli zbavovat svých nesmyslných dogmat o nemožnosti srovnávání individualit žáků a nemožnosti převést člověka do vektoru výstupů nějakého testu. Jako bychom my, zastánci plošného testování výstupů státem (a tedy z našich daní) hrazeného vzdělávání tvrdili, že vektorovat lidi lze. Pořád se mluví o neaprobovanosti učitelů a když jsou aprobovaní, tak neumějí kriticky myslet a když umějí, tak zase nejsou dostatečně sebevědomí a když jsou, tak stejně potřebují stohy příruček o každé kravině - nesmyslné etické, sexuální, environmentální, genderové, multikulturní a jiných výchovách. Schopnost učit znamená především schopnost vžít se do žáků a studentů a jejich chápání, znalostí a vnímání. Znalost sčítání a odčítání zlomků by měla být samozřejmostí pro každého středoškoláka.
To: Pavel Doležel
Asi jste chtěl říci něco jiného, ale netrefil jste se. Učitel na prvním stupni VŠ potřebuje, resp. potřebuje vědět, kam má žáky posunout. Na to mu vcítit se nestačí, nestačí mu ani zlomky. Potřebuje vědět, že rozvíjí dětské představy a pojmosloví na školskou úroveň. A když něco pokazí, tak na jeho chyby budou doplácet jeho kolegové a kolegyně.
Z matematického hlediska: ten člověk nemusí umět pracovat s funkcemi, ale musí vědět, že závislosti mezi čísly jsou pro budoucí matematický rozvoj žáčků nutné. A mohl bych, kdybych tomu rozumněl, pokračovat v češtině, atd.
K čemu potřebuje učitel na prvním stupni ZŠ vysokoškolské vzdělání,...
Čéče, Vy jste vtipálek. Se stejnou mírou absurdity se zeptejte, k čemu ho potřebuje ten na druhém stupni a pokračujte vzhůru až dojdete k sobě. A pak si přečtěte to, co jste napsal.
Schopnost učit znamená především schopnost vžít se do žáků a studentů a jejich chápání, znalostí a vnímání.
Na co jste studoval?
to krtek: Děkuji kolego, ale o prvním stupni vysoké školy jsem určitě psát nechtěl. Nejlepší učitelé, které jsem zažil na základní škole byli sice asi celkem nevzdělaní a to ani v psychologii dítěte, ani v pedagogice a nakonec ani v oborech výuky. Přesto mě naučili nejvíc. Měli prostě schopnost učit, kterou jim žádné kurzy kritického myšlení pořádané Hausenblasem a spol. nedají. Ono ani kritické myšlení nezískáte na kurzech. Jistě, vědět, že závislosti mezi čísly jsou pro budoucí matematický rozvoj žáčků nutné, to věru vyžaduje několikaleté studium pedagogické fakulty a hluboký vhled do psychologie dítěte. Četl jste volební program ČSSD? Ten je podobný.
to anonymní: Já jsem čekal, že se ozve spousta absolventů pedagogické fakulty a budou se hrdě bít v prsa, jak že důležité a pokročilé je jejich vzdělání. Pravda, soudím dle svých zkušeností s lidmi, kteří šli na tuto fakultu v Praze a kteří nepokrytě přiznávali, že jim nejde o to učit, ale o to, že chtějí mít titul a na práva je nevezmou, na matfyz si netroufají a na medicínu nemají dost vůle. Učit děti může opravdu lépe člověk bez vysokoškolského vzdělání, zvlášť na prvním stupni ZŠ. My jsme i na gymnáziu měli takové vysokoškolsky vzdělané osoby, které neuměly ani základy angličtiny a ještě se zesměšňovaly před studenty brutálně českou výslovností "knou-hou". Jakou aprobaci potřebuje mít učitel tělocviku? Prostě představa, že až budou mít všichni učitelé základních škol patřičné aprobace a vzdělání, naše školství se dostane z problémů, je nesmyslná a hloupá. Je odpovědností každého ředitele vědět, kdo mu ve škole učí a jak je kvalitní a jak se na hodiny připravuje. Jestli má vysokou zemědělku, střední pedagogickou školu, nebo postgraduál ze speciální a ještě speciálnější pedagogiky, to opravdu na úroveň výuky a kvalitu předávání informací žákům má minimální vliv - ať se to těm knedle pedagogicko vzdělaným líbí, či nikoliv. Navíc při dnešní kvalitě vysokoškolského studia.
Vím, že mnohé fakulty mají v obsahu učiva matematiky pro budoucí učitele MATEŘSKÉ ŠKOLY a PRVNÍHO STUPNĚ např. teorii ordinálních čísel.
Proboha, proč? Učím matematiku na gymnáziu a myslím, že matematika by měla být povinný maturiutní předmět pro všechny gymnazisty, ale ordinální čísla na 1. stupni?
To už si raději přečtu Vergilia v originále při práci skladníka ve šroubárně...
Nu, asi bych dodal jen: "Pozor, pozor, ať s vaničkou nevylijeme i dítě."
Mnozí neaprobovaní učitelé učí lépe než ti aprobovaní. Možná právě proto, že mají zkušenosti i z jiných oblastí, než je jen školství (a vzdělávání). Možnost doplnit si pedagogikcé vzdělání samozřejmě mít mají, proč taky ne.
Jen by stálo za to zdvihnout ukazovák směrem k ped. fakultám a podobným doškolovacím centrům: přijdou k vám lidé, kteří mají kontakt se skutečným pracovním životem (na škole i mimo ni). Tak si dejte pozor, ať nejste za... (označení nechť si laskavý čtenář doplní sám).
Asi tomu nerozumím, ale dle mého názoru i zkušeností hluboké studium dětské psychiky opravdu není nutné pro výkon učitelské profese. Prostě někdo má pro učitelství a vnímání dětí vlohy a někdo ne. Smysl té moderní honby za téměř bezcenými tituly je mi stále záhadou. Když bude každý s IQ 90 mít vysokou školu, tak sice marketingově i statisticky to bude na první pohled vypadat dobře, ale kromě toho, že se zničí informační hodnota titulů to žádný další efekt mít nebude. Třeba já o sobě vím, že nejsem dobrý učitel - nedokážu se vžít do stavu, kdy něco z toho, co vím, nevím. Vím jak dokázat reziduovou větu, nebo větu o Lagrangeových multiplikátorech, ale nevím, jak vysvětlit pětiletému dítěti, co je to součet, zvlášť je-li natvrdlé. Ten, kdo má schopnost učit, nechť tak činí. Důležité jsou výsledky žáků a ne otitulovaní učitelé sčítání a odčítání, kteří mají kurzy z práce se třídou, z řešení krizových situací, prostudované příručky o šikaně, o RVP, ŠVP, etické výchově, detekci nadaných, sociálně znevýhodněných, ADHD, dis-všelicos dětech, ale když se postaví před třídu, děti z nich akorát mají srandu. Z VŠ vzdělání se bohužel v některých oborech stal tvrdý business. Měli bychom to mít na paměti.
to Pavel Doležel:
Nejlepší učitelé, které jsem zažil na základní škole byli sice asi celkem nevzdělaní a to ani v psychologii dítěte, ani v pedagogice a nakonec ani v oborech výuky
Neučíte náhodou matematiku? Pokud ano, měl jsem dojem, že matematici mají sklon vyjadřovat se přesně a srozumitelně? :-D
Jakou aprobaci potřebuje mít učitel tělocviku?
Podle vás žádnou. No já nevím jak vy, ale já na bradlech stojku neudělám (a učím tělocvik, neboť jiný muž se na škole jaksi nevyskytuje, o učiteli s aprobací TV nemluvě). Náš tělocvikář to dal (a bylo mu mnohem víc než je mi dnes). A nejen to.
to anonymní 30. ledna 2011 12:36:
Být seznámen s teorií ordinálních čísel ještě neznamená, že je budu vyučovat na prvním stupni. Možná neškodí vidět i o kousek dál než jen na poslední stránku učebnice v daném ročníku. Pak bych nemusel potkávat ředitele škol, kteří se smějí tomu, že se ve škole pořád ještě učí kružnice opsaná a vepsaná. A proč že se u lomených výrazů určují nějaké podmínky a proč se mastím s dalšími kořeny kubické rovnice, když už mám jeden.
to Pavel Doležel:
Vím jak dokázat reziduovou větu, nebo větu o Lagrangeových multiplikátorech, ale nevím, jak vysvětlit pětiletému dítěti, co je to součet, zvlášť je-li natvrdlé...
Jedna z věcí, které nás v rámci didaktiky matematiky naučili, je to jak to tomu dítě vysvětlit. Budete se divit, ale oni už se někteří s takovými problémy setkali.
PS: Plánujete si pořídit děti?
Mám MFF učitelství pro základní školu a tolik vím, že některé děti lépe chápou sčítání čísel ordinálně a některé kardinálně. Pro laiky: některé si musí přidávat čísla po jednom a jiné jako dvě skupinky (dříve se říkalo množiny). Stejně tak se učí i násobit. Někdo jedním, někdo druhým způsobem.
Kdysi zvítězilo pojetí množinové (které dává lepší šanci pozdější výuce funkcí), předtím a potom pojetí nemnožinové.
A když dotýčný/á učitel/ka nechápal ani jedno, učil způsobem: "takhle je to dáno a tak se to naučte".
Nepochybuji, že i vysokoškolsky nevzdělaný učitel si nenašel správnou cestu, ale výuka na VŠ ho má/měla nasměrovat tím nejlepším způsobem.
Nedá se popřít, že pan Doležel má poměrně vysoký CQ textu (tzv. Cvachův kvocient, tj. poměr četnosti odborných výrazů k obsahové hodnotě).
Prosím vás všechny snažně až usedavě, vůbec neotvírejte debatu o tom, kdo je pro děti prospěšnější, jestli vyštudovaná frajle nebo zkušená mamina s padesátiletou praxí, nebo o tom, že jsou na pedagogických fakultách předámosovští patlalové.
Skutečnost je taková, že čím je nižší věk žáka, tím kvalifikovanější musí být učitel, protože může způsobit nevratné škody. A také musí být odpovídajícím způsobem zaplacený. Tedy učitelé prvního stupně zš mejméně třicet šest tisíc průměr, učitelé druhého stupně třicet tisíc a na sš ať zatím zůstanou tam, kde jsou. Že tomu tak není (kvalifikace + plat) ještě neznamená, že to je v pořádku.
Na závěr bych rád připomněl, že snad jediné zaměstnání, kde se nevyžaduje žádná odborná kvalifikace je poslanectví ve sněmovně parlamentu čr. A taky to tak vypadá. Jedna pitomost za druhou.
Učím na 1.stupni a jsem nekvalifikovaná (mé vzdělání je SPgŠ a VŠ pedagogická, obor sociální práce - pedagogika - 6 let dálkového studia). Prý by mi stačilo udělat zkoušky učitelské způsobilosti (možná - nevěděli to určitě) nebo dalších 5 let dálkového studia na oboru Učitelství pro 1. stupeň - obojí samozřejmě placené, protože už jednu VŠ mám. Ráda bych si doplnila vzdělání - i po deseti letech se ráda dozvím, jak zpestřit výuku vlastivědy či hudební výchovy, ale to mi nepomůže - prý. Musím se znovu učit, jak učila Montessori či jak uplavat v limitu 100 metrů kraula. Na naší škole se zvětšil počet "nekvalifikovaných" - pan učitel, který chodil na sportovní školu, je mladý a nedávno skončil na "Učitelství pro 1.stupeň" je nekvalifikovaný, protože učí příliš mnoho hodin tělocviku na 2. stupni, starší paní učitelka, která je jako doma na 1. stupni, by měla učit na 2. (- třeba zrovna ten tělocvik) studovala totiž aprobace pro 2. stupeň, ale nechce, umí to totiž s prvňáky... Když to vyprávím známým - nepedagogům - nechápou, a hlavně NEVĚŘÍ!
Poznámka ke všem diskutujícím, kteří se domnívají, že učit může kdekdo.
Vlezli byste na chirurgický stůl pod nůž maturantovi?
Sedli byste do autobusu s řidičem o němž víte, že nemá řidičák?
Že ne? Tak proč dáváte své děti do škol pod ruky nekvalifikovaným pedagogům.
Všechy kantory bez příslušného vzdělání bych ze škol hnal svinským krokem. Zvláště ty, kteří na to měli drahně let, aby si vzdělání dodělali. Ale bez nože na krk to jako obvykle nepůjde.
Na školách prostě vládne ještě socialismus.
Didaktička, která mě "tohleto" učila na fakultě, tak to mě ani většinu z nás rozhodně nenaučila. Tehdy byla doc., teď už je prof. didaktiky... Asi je to tím, že nikdy neučila. Přímo po ukončení svého studia zůstala na fakultě. Didaktik jako vystřižený z učebnic, ale pro praxi zybtečná - spíše kontraproduktivní.
Začínám uvažovat o tom, že v době historicky krátké požádám prezidenta republiky, aby mne jmenoval soudcem, neboť mám až nezřízený smysl pro spravedlnost a soudil bych to padni komu padni.
Nebo se zastavím v nemocnici, když teď mají takové hoňky s dochtory. Pár dětí bych klidně odrodil. Počáteční fázi těhotenství znám docela obstojně a jednoho porodu jsem už před víc jak padesáti lety zúčastnil osobně.
V diskusi o potřebě kvalifikace učitelů se zpravidla zaměňuje přání (ideální stav) a skutečnost.
Zažil jsem na jedné konferenci pedagogických fakult: přítomní učitelé z PedF jako o život bojovali proti výjimce zaměstnávat nekvalifikované učitele. Jak by také ne, šlo jim o živobytí. Jedna z pedagožek ovšem přesně vystihla: „Kdyby každý věděl, že aprobovaný učitel skutečně umí učit, nikoho by ani nepadlo zpochybňovat potřebu pedagogického vzdělání“. Bohužel všichni víme, že to tak není a že mnozí plně kvalifikovaní učitelé učit neumí, ba že i škody na dětech páchají. Pan Doležel stejně jako třeba pan poslanec Bartoš pak na základě svých osobních i zaslechnutých zkušeností předpokládají, že pedagogické vzdělání je celkem k ničemu. Ostatně je na tom kus pravdy, podíl pedagogických a psychologických předmětů, jakož i praxe s dětmi je u nás asi nejnižší na světě. Prvně čtu (anonymní 30. ledna 2011 18:11), že někoho „v rámci didaktiky matematiky naučili, je to jak to tomu dítě vysvětlit.“ Naopak o případech jako píše anonymní 30. ledna 2011 20:40 slyšívám často.
Rozdíl mezi pedagogy na jedné straně a lékaři či řidiči autobusu na druhé je v tom, že lékaře nechají operovat až po první atestaci a řidič autobusu musí mít dva roky zkušenosti z náklaďáku. Bohužel k dětem pustí každého. A často je pak maturantka lepší než pedagog s titulem.
„Všechny kantory bez příslušného vzdělání bych ze škol hnal svinským krokem.“ Inu, mě by se zdálo lepší vyhnat ze škol všechny, kteří mizerně učí, a to i ty s příslušným vzděláním. Bohužel nevím, jak na to, ani kým je nahradit.
S pedagogickou kvalifikací to není jiné než s maturitou, získá ji každý, kdo na školu nastoupí. Její cena je nízká. K ideálnímu stavu, kdy pedagogická kvalifikace je zárukou kvality máme hodně daleko.
Pan Šteffl krásně vede: "S pedagogickou kvalifikací to není jiné než s maturitou, získá ji každý, kdo na školu nastoupí".
To právě není pravda - novou (též státní zvanou) nebude možno dát každému. Nebude možno protlačit kulakova syna, či tajemníkovu dceru přes úskalí centralizovaných ale zejména centrálně neveřejných a tedy utajených testů. A pak se snad začne někdo zajímat i o měření pedagogické kvalifikace. Třeba Scio.
OT:
Pane Stefle, jak jste to myslel v TV s tou diodou, co nikde nepouziva?
TV porad ohledne vyuky fyziky?
Kdyz Vas tu tak vidim, tak se ptam.
Netusil
OT ale ne uplne:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10322816274-televizni-akademie/211563237190001-televizni-akademie-planeta-zeme/video/142649
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10322816274-televizni-akademie/211563237190001-televizni-akademie-planeta-zeme/video/142648
Ja jsem s dovolenim pridam odkaz na zminovany porad. Myslim, ze jako clovek verejne "znamy" v oblasti skolstvi mate urcity vliv. Bohuzel podobne porady ukazuji, ze se moc neorientujete. Jak moc pouzitelne pak muzou byt Vase nazory pane Stefle?
Netusil
To Carcy:
Jak jste přišla na to, že nebude možné "dát" maturitu každému?
Nová maturita žádnou větší objektivitu nenabízí.
Komise bude stejná jako byla, zkoušejí a přísedí učitelé ze žákovy školy a na vše dohlíží nominovaný maturitní předseda z cizí školy.
Při testech a písemkách budou žáci ve třídě také s učitelem ze své školy. Toho nikdo nekontroluje a tak může všem nebo jen některým vyvoleným napovídat (jak, to už nechám na vaši fantazii). A kdyby to nestačilo, stačí uplatit školního maturitního komisaře. Ten má nikým nekontrolovaný přístup k hotovým testům a písemkám všech žáků. Není problém, aby umožnil někomu opravit si dodatečně test nebo písemku.
Písemky stejně jako dříve opravují učitelé ze školy.
Tam, kde dosud při maturitách podle Vás podváděli (fakt si to ale moc neumím představit), to půjde poměrně snadno i dál.
Pavel
Pro pana Netusila (když mi pošlete email napíšu vám víc).
Bývaly doby, kdy kovář koval i jehly. Asi by bylo divné, kdyby se dnes ve školách učilo, jak na to. Bývaly doby, kdy někteří lidé zapojovali diody... V počítači jich máme každý milióny, ale neznám člověka, který je zapojuje. Můžete diodu ukázat žákům, ale v životě uvidí mnohem častěji jehlu.
Já jsem i učil fyziku a rozumím tomu, proč je dobré vědět něco o diodě. Problém ale je, že nevím jak o tom přesvědčit žáky. A pokud žáci nevidí ve výuce smysl, pak jen těžko můžeme čekat, že je fyzika bude zajímat.
Jistě ovšem chápete, že dioda i jehla jsou jen příklady a metafory.
Ze vy neznate, to je jedna vec, treba ja zrovna ano. Sam semtam zapojuju a znam i zaky, kteri zapojuji.
Mimochodem, to ze ubyva "zapojovacu diod" ci bastliru, je velmi spatne.
Rekl bych, ze to zamlouvate a proste jste v tom ulitl. Stejne tak s Ohmovym zakonem. Kdyz totiz nenapisete, co misto toho, je to naprosto o nicem. Stejne tak nemate pravdu, ze se s dusledky Ohmova zakona nikde v praxi zak nesetka.
V počítači jich máme každý milióny, ale neznám člověka, který je zapojuje.
Za každou diodu v počítači, kterou mi, pane Šteffle, ukážete, Vám dám korunu.
Jinak se mi líbí velice, když se žáčci a reformátoři dožadují smyslu výuky a přitom ti první nesmyslně plýtvají dny svého mládí a ti druzí reformují jako smyslů zbavení.
Zdá se, že trochu zapomínáme na vlastnost, které se říká zvídavost a která vede lidi k tomu, že se zajímají o jevy a děje bez ohledu na to, jestli je budou k něčemu potřebovat. Na vyšších úrovních se tomu říká základní výzkum. Prý nějak pokulháváme.
Pokud bychom měli učit jenom to, s čím se děti v životě setkají, musíme vyškrtnout například etiku, logiku, boha a Malého Bobše.
A doplním pana Blahu: každá vědomost,každá zkušenost člověka formuje! Chceme mít hlupáky, kteří věří všemu? Těm nahoře by se to asi líbilo. Lépe by se jim vládlo.
Cvachův index mě pobavil. Nejsem si ale vědom, že bych používal nějaké odborné výrazy. Které máte na mysli?
Pan doktor Šteffl má v tomto případě pravdu, protože bohužel býti učitelem je nelukrativní a neprestižní a podle toho také vypadají nároky na studenty pedagogických fakult. Budeme-li vyžadovat vysokoškolské vzdělání u každého učitele, bude toto vzdělání tak jako tak prachbídné kvality. Protože si ale nemyslím, že pedagogické vzdělání je to, co dělá učitele učitelem, ani v nejmenším se nedomnívám, že by primárním problémem českého školství byli nekvalifikovaní učitelé. Problémem českého školství jsou nemotivovaní, líní a hloupí žáci, kteří se čímdáltím více dostávají na střední a vysoké školy. Důvodem, proč se tito žáci množí jsou zejména:
1) méně rodí inteligentní část populace
2) každý debil je dnes klientem a klienta je přece třeba uspokojit a ostatně i debil si může najmout právního zástupce
3) moderní technologie jsou sice výborným pomocníkem vzdělaným lidem, ale pro žáky mohou být nebezpečné v tom smyslu, že předstírají, že budou myslet za ně
4) moderní metody pedagogické pseudovědy velí, že člověk je veliká individualita a srovnávat jeho schopnosti s jakýmkoli jiným člověkem je v lepším případě nemožné, v horším nemorální, každopádně však politicky nekorektní
Pavel Doležel
Stále mám pocit a dosti nepříjemný z Vašich myšlenek o rušení VŠ vzdělání učitelů I. stupně ZŠ. Právě na tomto stupni musí být ti nejschopnější a nejvzdělanější. O tom není pochyb. Podobné myšlenky reprezentoval svého času Walter Bartoš, Václav Klaus ml.,...Takto se "šetřit" skutečně nedá. Ignorant
Stále mám pocit a dosti nepříjemný z Vašich myšlenek o rušení VŠ vzdělání učitelů I. stupně ZŠ.
To jako v té historce, kdy se matka hloupé žákyně ptala, jestli by tedy dcerka mohla jít studovat alespoň na učitelku ve zvláštní škole.
Kolego, ono to tak sice na první pohled nepůsobí, ale ve skutečnosti dochází postupně k rušení VŠ vzdělání jako takového. My se bavíme o identifikátorech, místo o jejich hodnotách, nebo chcete-li obsahu. A přitom ten obsah by měl být nositelem informace, nikoli ten identifikátor. Do budoucnosti určitě má smysl usilovat o elitní vzdělávání a o kvalitní kurikulum i na pedagogických fakultách, ale rozhodně bych se nezbavoval učitelů s patnáctiletou praxí, bez VŠ vzdělání, mají-li dobré výsledky. Naproti tomu učitelům se vzděláním bez dobrých výsledků bych se zbavil klidně. Důvod, proč chirurga nedělá člověk s maturitou je ten, že by měl s velkou pravděpodobností velmi špatné výsledky - alespoň než by získal praxi. A takový záběh by mohl stát několik životů, což je příliš veliká cena. U učitelů je pravděpodobnost, že bude špatně učit maturant skoro stejná, jako že bude špatně učit aprobovaný vysokoškolák. O tom jsem přesvědčen z vlastní zkušenosti.
to Pavel Doležel:
Naproti tomu učitelům se vzděláním bez dobrých výsledků bych se zbavil klidně.
Prosím pěkně, co je to učitel bez dobrých výsledků? To už jsem totiž taky na svou adresu slyšel. V letech kdy jsem produkoval úspěšné účastníky olympiád (jediný na škole), absolventi si pochvalovali, jak jsou připraveni na SŠ mi bylo vytknuto:"Podívejte se, jaký máte průměr známek, vždyť vy jste najhorší učitel na celé škole".
Takže bych prosil objektivní kritéria pro zjištění dobrého a špatného učitele.
Troufnu si tvrdit, že kdyby to bylo tak jednoduché, už tady dávno jsou.
Přeji hezký zbytek dne.
Takže bych prosil objektivní kritéria pro zjištění dobrého a špatného učitele.
Na standardech kvality práce učitele tu už jedna tvůrčí skupina pracovala. V paměti mi utkvěl především dobrý oční kontakt a pohyb učitele po třídě.
Ale asi to bude jako s vínem. Kvalita se pozná až druhý den. To jestli vás bolí hlava a je vám na zvracení.
"Na standardech kvality práce učitele tu už jedna tvůrčí skupina pracovala"
Jsem přesvědčen (prosakuje to i na diskuzích ), že pracuje stále. Ignorant
No a to jsme tam, co jsme byli. Kvalita učitele je objektivně neměřitelná. Tudíž ji nelze ani ověřovat. Pro mě je kvalitní ten učitel, který mě nejvíce naučí. Tentýž učitel ale může být tím nejhorším pro někoho, kdo má jiné vlohy a zájmy než já. A jak známo, vektory lze uspořádávat různě - lexikograficky, podle vzdálenosti od počátku, atd., nicméně nevyhneme se nekonečným množinám indiferentních prvků. Nebo můžeme pořádat volby o nejlepšího učitele, ale výsledek zase bude záviset na použité volební metodě a těžko z nich usuzovat na skutečnou kvalitu.
2 Ludek Blaha: "Za každou diodu v počítači, kterou mi, pane Šteffle, ukážete, Vám dám korunu."
Kdyby se tato nabidka vztahovala i na mne, pak bych Vam poradil, at si hezky nacechrate bankovni ucet :-) Diod, ve smyslu diskretnich soucastek, je v kazdem beznem PC radove desitky. Ovsem diod ve smyslu funkcnich prechodu (nejen) v CPU desitky milionu. A ukazat se daji - exkursi k elektronovemu mikroskopu jsem snad jeste schopen zaridit (aby ne, za ty ocekavane penize) :-)
Nehodlám se tu pouštět do odborných debat, neboť je klidně možné, že jsem svůj dosavadní život žil v omylu a do takového omylu uváděl i svoje žáky. Za co jsem ochoten se jim případně jednomu každému omluvit, ovšem bez možnosti revize jejich klasifikace.
Diodu chápu jako součástku se dvěma elektrodami, jejíž propustnost elektrického proudu závisí na jeho směru. Jedno, je-li vakuová či polovodičová.
Tak to z kontextu prohlášení pana Šteffla i plyne.
Bývaly doby, kdy někteří lidé zapojovali diody Nepředpokládám, že by kdy slyšel o někom, kdo v dobách dávných zapojoval něco, co lze v integrovaných obvodech s velmi vysokou integrací tzv. tranzistorových struktur jen s poměrně velkou fantazií chápat jako diskrétní polovodivý přechod neboť ze dvou takových pn přechodů tranzistor neposkládáte ani s mnohamilionovou dotací, pane Zene.
A také nehodlám, jakkoli to svádí, tento úlet pana Šteffla spojovat s jeho kompetencí vyjadřovat se k čemukoli v oblasti našeho školství a vzdělávání vůbec.
Škoda jen, že se sám autor představy diodového komputeru nedomáhá svého finančního nároku z mého, připouštím, poněkud přitroublého závazku plynoucího.
Okomentovat