EDUin: Premiér Nečas odpověděl na otevřený dopis požadující zastavení plošného testování

Signatáře dopisu potěšila nabídka k dialogu o podobě standardů.

Premiér Petr Nečas odpověděl na otevřený dopis Plošné testování zabrání zkvalitnění výuky, který mu 9. prosince 2010 zaslalo deset odborníků z oblasti vzdělávání a který požaduje revizi záměru ministerstva školství zavést kromě státní maturity i plošné testy po pátém a devátém ročníku základní školy. K dopisu se připojilo přes 1200 signatářů, většinou učitelů, ředitelů škol a odborníků v oblasti vzdělávání. Kopii odpovědi premiéra najdete v příloze této tiskové zprávy. Dopis obsahuje několik důležitých pasáží, které komentujeme, abychom vysvětlili detailněji názory autorů výzvy, které se v některých bodech liší od stanoviska vlády méně, než by z ostře vymezených postojů vyplývalo.

Premiér píše:

… Současně je také znepokojující, že se dosud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemůže ve svých názorech na školský systém opřít o výsledky šetření z domácích zdrojů.

Odpovídáme:

I autoři výzvy považují tento problém za zásadní. Pro získání informací o školském systému ovšem není nutné provádět plošné testování, takové informace lze získat levněji, rychleji a adresněji z výběrových šetření, která se provádějí na reprezentativním vzorku žáků. Proto navrhujeme dát přednost právě výběrovému šetření před plošnými testy..

… Zjišťování výsledků vzdělávání např. testováním je v řadě vyspělých zemí běžnou součástí vzdělávacího procesu a účelně nastavené parametry tohoto testování mohou mít pro zlepšení výkonnosti škol významný efekt.

Předpokladem smysluplného pravidelného testování je vývoj kvalitních standardů vzdělávání. Zahájení tohoto procesu ministerstvem školství vítáme, ale ze zveřejněných ukázek vyplývá, že příprava je v naprostých začátcích, dokonce není ani jasné, jaký typ standardu ministerstvo vlastně připravuje. Zda evaluační (hodnotící), nebo takzvaný minimální standard (nejnižší přijatelný požadavek na vzdělávání). Vyplývá to i z krátké zvukové ukázky, kterou najdete v příloze pro editory.

… Za klíčovou považuji poskytnutou školám zpětnou vazbu o efektivitě jejich práce.

Ano, i my to považujeme za zásadní. Domníváme se ale, že výsledky plošných testů, jak je připravuje ministerstvo školství, právě k tomu sloužit nemohou. Je prakticky vyloučené, aby pojmenovaly efektivitu práce jednotlivých učitelů. V lepším případě jsou schopné zjistit, jaké jsou výsledky žáků při
řešení omezeného spektra úloh v jednotlivých předmětech. To je ale pro většinu škol, z hlediska potřebného zlepšení jejich práce, nedostatečná informace.

Navíc platí, že pokud škola nedovedla některé žáky na dobrou úroveň ve výkonu, jejž test ukázal jako slabý, je pravděpodobné, že neví, jak tomu žáky naučit. Pouhé zjištění z testu zde nepomůže: učitelé potřebují profesní podporu. Chtít testovat a nemít přitom strategii profesního rozvoje je uspěchaný záměr, který zažene učitele do úzkých a nevede k zlepšení.

… Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je proto připraveno vést dialog a podpořit smysluplná opatření, která umožní školám zlepšit své vzdělávací výsledky.

Tuto nabídku zprostředkovanou premiérem rozhodně vítáme. Autoři výzvy ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a EDUin o.p.s. zveřejní ještě tento týden program veřejné diskuse o přípravě vzdělávacích standardů a z nich vyplývajících plošných testů. Budeme rádi, když příležitosti využijí i zástupci ministerstva školství, včetně ministra Josefa Dobeše.

Ondřej Hausenblas, vysokoškolský pedagog, PedF Univerzity Karlovy, řekl: "Pan premiér očekává od ministra školství smysluplná opatření. My také. Jde nám o to, aby průzkumná šetření, i bez plošných testů, pomáhala žákům, neprotiřečila si s ostatními požadavky a nekončila jen u zvýšení úřední kontroly. Zajímá nás, jak chce ministerstvo do práce zapojit většinu učitelů – aby změny nebyly návratem k dosavadní neúčinné výuce, a zároveň se nestaly jen další byrokratickou přítěží. Bez podpory učitelů k žádným pozitivním změnám nedojde, protože žádný vzdělávací systém nemůže být lepší, než jsou jeho učitelé.“  


Hana Košťálová, lektorka Kritického myšlení o.s., jež se zabývá podporou čtenářské gramotnosti, řekla: " Zatímco v Británii vydali loni na podzim bílou knihu navrhující změny v systému vzdělávání s úvodem premiéra a vicepremiéra, tuto poučenou naléhavost v odpovědi Petra Nečase, přes všechnu jeho vstřícnost, postrádáme. Nečasův text nás, a asi ani veřejnost, neujišťuje v tom, že vláda situaci doceňuje, že si je vědoma toho, o jak vážný problém jde a že se na jeho řešení vrhá s plným nasazením.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Vítáme výzvu k dialogu, protože ministerstvem navržený způsob diskuse o podobě vzdělávacích standardů, která zatím zahrnuje jen měsíc trvající debatu na portálu rvp.cz, považujeme za naprosto nedostatečný. Je třeba diskutovat o samé podstatě standardů a způsobů, jak jejich dosažení ověřovat, a detailně probírat i podobu testových úloh a jejich smysl. Jen tak se vyhneme dlouhé, velmi nákladné a neefektivní přípravě, jakou jsme viděli u státní maturity. Nabízíme k této diskusi i setkání v rámci Kulatých stolů SKAV a EDUin, které umožňují online účast všem učitelům z České republiky a které zaznamenáváme i v audio a video podobě.“