Tam, kde mají opatření ministra Dobeše dobrý základ, je potřeba je odborně dopracovat.
Autoři výzvy Plošné testování zabrání zkvalitnění výuky navrhují postup, jak zkvalitnit práci základních škol, poskytnout jim zpětnou vazbu o tom, jak se jim jejich práce daří a nabídnout učitelům metodickou podporu. Předpokládáme tyto čtyři kroky:
Revize vzdělávacích dokumentů
Zdůvodnění: Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (RVP ZV) je dokument definující cíle vzdělávání (kurikulum), tedy to, co by se měly děti na základní škole naučit. Z tohoto dokumentu vycházejí i autoři, kteří připravují standardy a testové úlohy zveřejněné na portálu rvp.cz. Stávající RVP ZV ale už dnes neodpovídá potřebám zařazení dětí do budoucí společnosti. Je ho proto třeba revidovat, zjistit zda a nakolik obsahuje relevantní a aktuální požadavky na základní vzdělávání. O nutnosti jeho revize se mluví již delší dobu, naposledy to uvádí ve svém stanovisku Asociace pedagogů základního školství (APZŠ).
Naše nabídka: Autoři výzvy předloží příští týden studii zabývající se revizí kurikula, kterou připravila koncem loňského roku Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV).
Debata o podobě standardů
Zdůvodnění: První fáze diskuse o podobě standardů vzdělávání pro základní školy by měla být podle představ ministerstva školství uzavřena 17. února 2011. Vzhledem k tomu, že tak krátký termín považujeme za absurdní, vítáme opakovaná vyjádření ministra Josefa Dobeše, že debata bude dále pokračovat. V jejím rámci je třeba se mezi odborníky i mezi učiteli v praxi důkladně informovat o tom, co vše se myslí pod termínem „standard“. Tento pojem je ve vzdělávání často velmi různě chápán a používán. Teprve pak se vyjasní, jaké standardy vlastně máme připravit (evaluační, minimální, výkonové), jaký je jejich účel, jak souvisí se vzdělávacími dokumenty a jakým způsobem je budeme ověřovat.
V každém případě je nutno zahrnout do standardů všechny cíle vzdělávání, tedy i ty, které není možno testovat prostřednictvím on-line testů, a zabývat se tím, jak vyhodnocovat dosažení „netestovatelných“ výstupů. Jen tak je možno zabránit nežádoucímu zúžení kurikula.
Naše nabídka:Organizace takto rozsáhlé diskuse je samozřejmě především na ministerstvu školství, SKAV a EDUin nabízejí k dispozici kulaté stoly, kde se pravidelně každý třetí čtvrtek v měsíci setkávají zástupci odborné veřejnosti. Nejbližší Kulatý stůl se koná 17. února 2011 na téma Zveřejnilo MŠMT standardy vzdělávání, nebo testové úlohy?
Před plošnými testy výběrová šetření
Zdůvodnění: Až bude vytvořena první verze standardů, bude třeba zjistit, do jaké míry je čeští žáci v současnosti naplňují, případně je podle zjištěných skutečností dále upravit. K tomuto zjišťování je vhodné použít výběrová šetření, neboť ta umožňují ověřovat širší rozsah učiva než plošné testy, ve kterých mají všichni žáci stejné úlohy. Až poté, co budeme mít jasno v tom, co by naši žáci měli umět a co skutečně umějí, a budeme schopni učitelům poskytnout nástroje k tomu, aby pokrok žáků ve všech oblastech stanovených standardy průběžně vyhodnocovali, si můžeme klást otázku, zda potřebujeme plošné testování.
Naše nabídka: Nabízíme průběžnou oponenturu procesu tvorby standardů a postupů při jejich ověřování.
Hledání způsobu profesní podpory pedagogů
Zdůvodnění: Na úvod Bílé knihy zabývající se příští podobou vzdělávání, která byla publikována loni na podzim ve Velké Británii, se píše, že žádný vzdělávací systém nemůže být lepší než jeho pedagogové. S tímto vyjádřením se plně ztotožňujeme a navrhujeme zavést systém profesního a kariérního růstu učitelů spojeného se stálým vzděláváním a se změnou pregraduální přípravy učitelů. Vítáme ministrovu iniciativu přivést kvalitní vysokoškoláky z jiných oborů do škol. Neznáme podrobnosti jeho plánu, ale chceme upozornit na to, že úspěšné obdobné programy v zahraničí vždy zahrnují cílenou a masivní profesní podporu takto získaných učitelů. Inspirativní mohou být projekty Teach for America (USA) nebo Teach First (GB).
Naše nabídka: Někteří autoři výzvy a členské organizace SKAV mají dlouholetou zkušenost s prací se standardem kvality práce učitele. V minulosti se aktivně zapojili do diskuse o profesním učitelském standardu. O své zkušenosti se rádi podělí.
Josef Hajkr, senior projekt manažer, SHINE Consulting s.r.o., řekl: „Ze zkušenosti z oblasti projektového řízení konstatuji, že není možné za několik málo měsíců kvalitně nastavit žádné rozsáhlé standardy. I v situaci, kdy jsme čerpali z velice dobře napsaných mezinárodních standardů, nám práce trvala téměř dva roky. Nejedná se totiž pouze o to standard vytvořit úzkou skupinou obdorníků, ale zejména připustit reálnou diskusi a oponenturu. V rámci ní se tříbí názozy. Celý postup vzniku standardů základního vzdělávání, alespoň dle informací, které jsou o něm publikovány, nenese dostatečné známky kvalitního projektového řízení. Domnívám se, že by se měla dát přednost kvalitě výstupu před snahou co nejrychleji proces uzavřít. Tento postup považuji za neprofesionální a v konečném důsledku kontraproduktivní."
Ondřej Hausenblas, vysokoškolský pedagog, PedF Univerzity Karlovy, řekl: "Je třeba změnit způsob vedení veřejných diskusí, kterými chceme ospravedlnit zavedení nějaké novinky, třeba standardů vzdělávání. To, že je na webu otevřená diskuse, kam přispěje pár desítek lidí a každý ještě mluví o něčem jiném, to není veřejná diskuse. O tu se musí někdo systematicky starat. Diskuse musí být systematicky připravena a vedena. A jestli jde o profesní diskusi, pak asi není dost dobře možné, aby v ní nebyla většina učitelů.“
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Neziskové organizace a odborníci z oblasti vzdělávání mohou v rámci debaty o standardech navrhnout osnovu a nabídnout vlastní kapacity v omezeném rozsahu. Ten nejpodstatnější díl práce ale pořád zůstává na ministerstvu. Proto žádáme ministra Josefa Dobeše, aby se k naší nabídce vyjádřil a upřesnil, kde je možné najít shodu a učinit tak přípravu vzdělávacích standardů efektivnější.“
0 comments:
Post a Comment