Václav Vlk st.: Na blbou otázku blbá odpověď

V článku na webu Neviditelný pes autor píše: "Tvrzení, že lidi nečtou a vůbec že s mládeží cloumá úpadek, slyším a čtu od doby, co začala masově fungovat televize. To bylo už před padesáti lety. A protože se stále u nás vydávají tisíce titulů ročně a každá slušná česká (a moravská) domácnost má doma knihovnu či aspoň knihovničku, jsou původní zprávy o české negramotnosti poněkud přehnané. Představa, že by si dodnes lidé kupovali dětské a mládežnické knihy (a že se jich každoročně vydává!) a pak je jen strkali do poliček, mi připadá poněkud pitomá."


Z článku dále vybíráme:

I ponořil jsem se do problému. V prvním článku jednoho odborníka na pedagogiku jsem nalezl tvrzení, že naši žáci nejsou schopni pochopit ani nejzákladnější otázky. Předložil příklad: „Když houslista hraje skladbu dvě minuty, jak dlouho ji hraje kvarteto?“ Správná odpověď by měla dle odborníka být, že také dvě minuty. Leč je to odpověď blbá, protože i otázka je blbá. Pouze zdánlivě rafinovaná a fikaná.


To totiž není otázka na logiku ani počítání, to je chyták. Využívající nepřesnosti otázky, aby dokázal, jak je tazatel chytrý a odpovídající blbý. Protože tu skladbu mohou hrát všichni najednou, ale také každý zvlášť. Což bývá při nahrávání dosti obvyklé a ví to i průměrně vzdělané dítě. Anebo může houslista svůj part hrát dvě minuty, ale celá skladba může mít – teoreticky - třeba patnáct minut. Takže odborník se vytahoval a „dělal závěry“, a přitom jenom položil záměrně anebo z vyčůranosti nejasnou otázku.


Chtěl jsem se podívat na způsob kladení otázek a sestavení vět ve zkoušce PISA, ale nalezl jsem v rychlosti jen stať Zachraňte české školáky. I učitele v LN 15. 12. 2010. Ale myslím, že to postačí. (...)

Když jsem zjistil, že státy, které „uspěly“, dělají podobné anebo tytéž zkoušky pravidelně, a ty, které „neuspěly“, je nedělají, bylo mi jasno. Pendrek jde o vědomosti! Jde o to, že když naučíš dětičky jako opičky, jaký je v tom systém, budeš ve výzkumech jednička. Asi jako když se vycvičí laboratorní krysy. Jak pochopí systém, nemusí toho moc vědět, ale budou za hvězdy. (...)

Školství vypadá, že je řídí lidé, kteří si snad ještě hrají s přístroji „Vydržaj, pioněr“, ale v životě neviděli počítač, internet a venku byli naposledy někdy v roce 1988. Co se však týče výsledků zkoušek PISA, za to nemohou. A děsím se toho, že se zapojí do křížkovacího šílenství.