Pavel Henek: Zrušte Cermat!

V říjnu proběhla na většině středních škol akce nazvaná MAG - generálka společné části maturitní zkoušky. A prý "neočekávaně" třetina maturantů neuspěla. Ministerstvo troubí na poplach! Přitom varovně zvedá prst na školy, které neuspěly a hrozí přiškrcením penězovodu. Navíc při generálce bylo chybně vyhodnoceno 12000 testů. Ředitel Cermatu (Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání) volá: "Trubte na poplach!" Zadavatelé a hodnotitelé jsou prý nedostatečně proškoleni. Musí ve školení pokračovat, a na to jsou zapotřebí další finanční prostředky. Zkušenosti pedagoga s 32-letou praxí mě nutí zvolat: "Zrušte poplach!" A hlavně: "Zrušte Cermat!" Po zrušení státní části maturitních zkoušek ale nevolám.


Nejprve o té třetině neúspěšných. Příčiny jejich "selhání" vidím hlavně v tom, že MAG měla být především zkouškou logistiky a kompletního průběhu zkoušek. Maturanti se na ně nijak speciálně nepřipravovali. Někteří si dokonce záměrně volili těžší verzi, či dokonce předmět, z něhož naostro maturovat nehodlají. Další příčinu vidím v testech samotných, kde některým otázkám neodpovídala jednoznačná odpověď a některé byly dokonce formálně nesprávné.

Nejsem češtinář, a tak bych si dovolil ocitovat slova Ondřeje Hausenblase, který na portálu Česká škola uvedl: "Podrobně jsem rozebral ty na "základní", tj. nižší úrovni, a z 32 úloh jich 18 má v sobě chybu! Nikoli chybu v studentově řešení, ale chybu v tom, jak je úloha vymyšlena a napsána! Prostě Cermat nedokázal vytvořit sadu úloh, v níž by většina úloh byla v pořádku. A mé výhrady nejsou jen nějaké obecné, jde i o konkrétní chyby v nabídce odpovědí a v tom, která má být podle Cermatu správná.". Po shlédnutí testů základní úrovně z matematiky jsem byl zase šokován jejich "obtížností". Patří vůbec sčítání zlomků, vyznačení bodů na číselné ose či úloha na měřítko mapy ke zkoušce dospělosti? Vždyť to jsou příklady, které v pohodě zvládne student nižších ročníků víceletého gymnázia.

Nyní pár slov ke školení zadavatelů, hodnotitelů či komisařů, které probíhá již několik roků. Nevěřím tomu, že by bylo nedostatečné. Celý problém spočívá v nesmírné složitosti celého procesu od komplikovaného programového vybavení, přes distribuci, až po zpracování výsledků. Mnozí hodnotitelé si stěžovali na nejasnosti při zadávání ne proto, že by snad neznali správný postup, ale s ohledem na naprosto nelogické operace, které od nich program vyžadoval. Podle mého názoru Cermat poukazuje na údajné nedostačující proškolení, aby dostal opět "nasypáno" z peněz daňových poplatníků. Jednoduše řečeno: tato instituce odvedla a odvádí mizernou práci.

Pokud jde o otázku, zda státní maturity ano, či ne, musím odpovědět kladně. Zejména proto, že v mnoha civilizovaných zemích podobná srovnání probíhají. Mám ale dvě velké výhrady.

Maturity: Ano, ale ...

Zaprvé - státní maturity ano, ale jinak. Dovedu si představit státní maturitu formou nějakých standardizovaných testů, jednoúrovňovou, s jednoduchý-mi výstupy ve formě procentuální úspěšnosti. Testy by neměl dodávat Cermat, ani podobná jiná státní instituce, ale měly by být vybrány od soukromé firmy na základě transparentního výběrového řízení.

Zadruhé - státní maturity ano, ale povinné pouze pro studenty gymnázií, popř. lyceí. Maturanti z ostatních střed-ních škol by měli mít společnou část pouze dobrovolnou.

V profilové (tj. školní) části mohou jednotlivé školy uzpůsobit maturitu podle svých představ. Podle mého názoru je zbytečné srovnávat například úroveň vědomostí v angličtině mezi gymnazisty a maturanty ze středních odborných učilišť, kde je hodinová dotace výuky cizích jazyků podstatně nižší. K takové komparaci přece žádné státní maturity nepotřebujeme. Jsem přesvědčen, že způsob a forma společné části maturit, kterou navrhuji, by přinesla nejen výrazné finanční úspory, ale také věřím, že by ji zohlednily renomované vysoké školy při přijímacích zkouškách.

Co s Cermatem?

Ministr školství při besedě v září na naší škole uvedl, že uvnitř jeho velkého úřadu existuje celkem 14 tzv. malých ministerstev. Jsou to různé UIV, VÚP, NIDV, IPPP a další, mezi něž patří i Cermat a ČŠI. Jejich financování bylo doposud je značně neprůhledné. Vítám proto ministrův záměr sloučit tyto instituce pod jednu střechu. V případě Cermatu bych se ale přimlouval z výše uvedených důvodů za úplné zrušení.

A co ČŠI? Dojímá mě, jak inspekce každoročně hledá náplň své činnosti. V současné době je jejím největším hitem zjišťování souladu školních vzdělávacích programů (ŠVP) s rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Případně zjištěný nesoulad je zločinem téměř hrdelním. Ve Finsku před nedávnem inspekci zrušili a vida, kde je finské školství ve srovnání zemí OECD! Před pár roky byl kolega ředitel jiného gymnázia na stáži v dvoumilionovém Slovinsku. Na celou zemi připadlo 8 (slovy osm) školních inspektorů. Jejich úloha je čistě poradní. Když jsem se při inspekční kontrole obrátil na jednu naši inspektorku s žádostí o radu, odpověděla, že ČŠI není orgánem poradním, ale kontrolním. Neboli, řečeno pejorativně, buzeračním. Takových institucí máme ve školství nejméně devět.

Reforma a priorita - to jsou slova, která jsem slyšel během svého poměrně dlouhého pedagogického působení ve školství často. Nevzpomínám si však, kdy naposledy přinesla nějaká školská reforma něco pozitivního. Naopak se někdy se divím, že tolika "reformami" zdecimované české školství ještě funguje. A téměř každá vláda si vytkla tuto oblast jako svoji prioritu. Výsledek je mnohdy tristní. Rád bych se proto někdy dočkal školství bez priority i bez velkých reforem.

RNDr. Pavel Henek je ředitelem gymnázia v Blansku

Převzato z Konzervativních listů, vydávaných Konzervativním klubem, o.s., sdružením na podporu svobodné společnosti,