Jitka Gobyová: Výstup z listopadového kulatého stolu SKAV na téma „Podpora výuky průřezových témat“

Listopadové setkání kulatého stolu SKAV se týkalo podpory výuky průřezových témat. Organizátoři formulovali řadu dílčích otázek, jejichž zodpovězení může naznačit, nakolik se zavedení průřezových témat osvědčuje.

Dílčí otázky:

• Jaká byla reflexe koncepce PT v rámcových vzdělávacích programech po prvních letech výuky?
• Jaká jsou východiska pro koncepci metodické podpory PT?
• Jak probíhala práce na tvorbě doporučených očekávaných výstupů (DOV) a kdo se do přípravy metodické podpory zapojil?
• Jak v listopadu 2010 vypadají doporučené očekávané výstupy k PT? K čemu mohou být užitečné a jak s nimi dále pracovat?
• Co přinesly doporučené očekávané výstupy nového, co znamenala jejich tvorba pro reflexi PT a jejich současnou podobu v kurikulárních dokumentech?

Téma vzbudilo zájem především pracovníků odborných institucí, jako obvykle zástupci škol tvořili menší část publika.

PaedDr. Markéta Pastorová z VÚP hovořila o zkušenostech se zaváděním PT do ŠVP, které byly získány na podkladě tříetapového pilotního šetření na základních školách a gymnásiích. Rozbory příkladů učebních osnov přinesly informace o tom, jak jsou jednotlivé tematické okruhy PT do vzdělávacího obsahu vyučovacích oborů zařazovány a zda jsou s učivem propojeny vhodně či nikoliv.

Z analýz ŠVP a zkušeností z praxe vyplynulo:

● Na rozdíl od očekávaných výstupů vzdělávacích oborů nebudou doporučené očekávané výstupy PT závazné, ale stanou se „mostem“ mezi obecně pojatými PT v rámcových vzdělávacích programech a potřebami praxe.
● Pro každé PT je třeba konkretizovat vědomosti, dovednosti, znalosti, postoje a hodnoty, které si žáci mají osvojit.
● Je třeba umožnit efektivní propojování PT se vzdělávacím obsahem vyučovacích předmětů.
● Pomohou stanovovat výstupy školních projektů a usnadní realizaci PT formou samostatného předmětu.

Doporučené očekávané výstupy budou učitelům k dispozici v průběhu příštího roku na Metodickém portále www.rvp.cz. Na uvedené adrese jsou již nyní dostupné ukázky doporučených očekávaných výstupů a výstupy z pilotního dotazníkového šetření.

Více informací naleznete v prezentaci.

Doc. PhDr. Josef Valenta, přednášející na Filosofické fakultě UK a Divadelní fakultě DAMU nastínil problematiku PT Osobnostní a sociální výchova (OSV). Seznámil posluchače s orientací dílčích témat tohoto PT pro základní vzdělávání a pro gymnázia, pozornost věnoval zejména jeho základním didaktickým principům s ním spojeným (praktický, zosobněný a provázející), vysvětlil jejich obsah a význam, uvedl zdroje k didaktice tohoto PT.

Zaměřil se na specifiku výstupů OSV:

● Základním typem výstupu je chování, resp. jednání („znalost“/teoretická vědomost není cílem, je jen podmínkou či součástí jednání).
● Realizované výstupy (tj. zejm. chování a jednání žáků) nemají „jednotnou“ podobu – jsou individuálně rozmanité.
● U řady výstupů platí podmínka, resp. dovednost, aby žák rozpoznal, jaké chování je pro právě probíhající situaci adekvátní.

Výstupy popisují ideální stav dovednosti (nepopisují stupně, varianty apod.), nerozlišují věkové kategorie, abstrahují od rozmanitosti situací a neobsahují formulace typu "(žák) zná".

Ve svém vystoupení se také zmínil o mýtech, které jsou s OSV spojeny a uvedl nejčastější nedostatky, které se v ŠVP v souvislosti s tímto PT vyskytují.

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Filip Hotový, Ph.D., zástupce Centra pro demokratické učení při MU v Brně, informoval o PT Výchova demokratického občana (VDO).

Současnou situaci ve všech PT, tedy i VDO označil za etapu hledání, získávání zkušeností, kterou ale nelze eliminovat nebo přeskočit. Krystalizují názory na obsah, problémy jsou s vytvářením metod. Existuje velké množství zpracovaných materiálů k těmto tématům, chybí však ucelená koncepce.

Informace o stavu VDO vycházejí jednak ze zkušeností společného projektu VDO a Čtenářství, jednak z výzkumných dat získaných v roce 2009 v rámci Mezinárodního šetření občanské výchovy, kterého se účastnilo 38 zemí celého světa, z ČR to bylo 144 škol, více než 4 600 žáků 8. ročníků a 1 600 učitelů. Tento výzkum, který navazoval na obdobné šetření před 10 lety, sledoval občanské znalosti a občanské postoje a chování.

Žáci z ČR se umístili v oblasti znalostí nad průměrem, v dovednostních a postojových rovinách silně pod průměrem. Zjištěná data jsou alarmující - od předchozího průzkumu nedošlo ke zlepšení, spíše naopak (zejména v otázkách důvěry v politické strany, v připravenosti na angažovanost v občanské společnosti – mladí lidé s něčím takovým vůbec nepočítají).

Řečník dále reflektoval problémy výchovy k občanství v RVP a praxi českých škol:

● chybí ucelená koncepce výchovy k občanství a nejsou jasně definované cíle vzdělávání v této oblasti, RVP koncepci nenabízí,
● popis v různých RVP užívá zcela nejednotnou terminologii,
● výchova k občanství v RVP ZV a G/SOV na sebe nijak nenavazují,
● v RVP G průřezové téma VDO není, výchova k občanství je tak redukována zejména na znalosti z politologie, sociologie, filosofie apod.,bez jasné aplikace,
● průřezové téma v RVP ZV formuluje závazná témata a tedy hlavně okruhy učiva, doporučené očekávané výstupy jsou sice inspirativní, netvoří ale žádný koncepční systém.

V závěru příspěvku byli posluchači seznámeni s koncepcí vytvářenou Centrem občanského vzdělávání (COV) ve spolupráci s Centrem pro demokratické učení (CEDU), která vychází z těchto principů učení:
● Učení o demokracii (základní znalosti, potřebné pro porozumění demokracii a jejím principům).
● Učení v demokracii (vhodné metody a formy výuky, demokratické klima školy, vzdělávací strategie podporující dialog v učební situaci, práce s třídními samosprávami, žákovskými parlamenty, delegování zodpovědnosti na žáky, formy hodnocení apod.).
● Učení k demokracii (učební situace, vyžadující aktivní zapojení do života školy, participaci při řešení problémů ve škole, v okolí školy, v obci).

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Petra Skalická z Obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni se ve svém příspěvku zabývala PT Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMGES).

Toto téma je vnímáno pedagogy jako obtížné, nejhůře uchopitelné a možná z toho důvodu je mu přičítána i nejmenší důležitost.

Úvodem panelistka konstatovala, že toto PT není v RVP dostatečně popsáno a tedy nemůže být vodítkem pro jeho zařazení do ŠVP a práci s ním. Upozornila také na terminologickou nejednoznačnost, která se odráží v nabídce metodické pomoci školám různými organizacemi, kdy je často užíván termín Globální vzdělávání nebo Rozvojové vzdělávání pro stejné obsahy, které zahrnuje Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Tematické okruhy VMGES pro ZŠ v prvních návrzích směřovaly především k informacím o Evropě. V důsledku zjištění, že globální úroveň lze vnímat od nejranějšího věku, byly rozšířeny na informace o světě a tomu byly také přizpůsobeny jejich názvy, kde termín „Evropa“ byl nahrazen výrazem „svět“. V novém návrhu jsou následující pojmenování tematických okruhů:

● Svět nás zajímá (obsahují především vědomosti).
● Objevujeme svět (je zde zdůrazněna praktická stránka poznání, interpretace informací).
● Žijeme ve společném světě (směřuje do oblasti postojů a hodnot).

Výstupy by neměly být totožné s výstupy u oborů, cíle na znalostní úrovni by měly směřovat k určitému nadstandardu - doplnění a rozšíření vědomostí. Stěžejní důraz by měl být ale kladen na dovednosti a postoje, kde je ale formulace cílů velmi obtížná a jsou špatně ověřitelné. I když část pedagogů považuje některé cíle za příliš idealistické, je vhodné formulovat ideální stav, se kterým mohou být dosažené výsledky poměřovány.

Gymnaziální program PT Výchova evropským a globálním souvislostem byl podroben srovnání s obsahem ostatních částí RVP a na jeho základě byla vyřazena část „Žijeme v globálním světě“, protože jeho obsah byl již zahrnut jinde v RVP. Diskuse se vedly také o vyřazení tematického okruhu vzdělávání v Evropě a ve světě, který byl v RVP ponechán, protože stejný obsah v jiných jeho částech není zahrnut.

Autorka příspěvku připustila, že toto PT se zčásti překrývá s PT VDO a konstatovala, že se do určité míry prolínají všechna témata. Nepovažuje to však za problém, podle ní je třeba vypracovat ucelenou koncepci, která by umožnila rozpracovat všechny části RVP do logického systému.

Mgr. Petra Šimonová, zástupkyně Sdružení Tereza, přednesla příspěvek zabývající se PT Environmentální výchova.

Úvodem uvedla jeho specifika vzhledem k ostatním PT - kromě RVP má oporu také v dalších dokumentech (např. Metodickém pokynu), je školami realizováno často nad rámec povinnosti vyplývající z RVP, školy plánují téma i v rámci rozvoje celé školy (mají zpracovaný tzv. ŠP EVVO) a existuje komplexní studium pro koordinátory EVVO (tzv. Specializační studium s časovou dotací 250 hodin).

Věnovala se také otázkám vztahu pedagogů k tomuto PT a nedostatkům v procesu tvorby tohoto PT, uvedla jeho pozitiva, formulovala problémy, které jeho vytváření provázely:

● nejasné zadání a jeho časté změny v průběhu,
● neproběhla schůzka všech skupin,
● změny v obsahu dokumentu (např. PDP).

Na závěr svého příspěvku vyslovila zhodnocení EV i ostatních PT a doporučení pro další práci na jejich rozvoji:
● Průřezová témata jsou stále ještě školami rozvíjena velmi různě a obtížné zůstává jejich komplexní pokrytí.
● DOV pomohou ujasnit, o co nám v jednotlivých PT jde.
● Pro revizi celého RVP je zásadní promyslet koncepci všech PT společně.
● Metodická podpora k PT by měla směřovat k hledání způsobů, jak PT účinně propojovat a začleňovat do života školy.

Více informací naleznete v prezentaci.

PhDr. Jan Činčera, Ph.D. z Technické univerzity Liberec seznámil posluchače s novým pojetím PT Environmentální výchova, které je založeno nenásledujících faktorech:

● senzitivitě - citlivost, vztah a empatie vůči přírodě a životnímu prostředí,
● zákonitostech - znalosti základních principů fungování životního prostředí,
● výzkumných dovednostech - schopnosti žáků samostatně zkoumat environmentální problémy a konflikty a vyhodnocovat jejich možná řešení,
● problémech a konfliktech - společenská diskuse o problémech (více názorů na řešení problémů),
● akční strategii - znalosti a dovednosti potřebné k tomu, aby žáci mohli přijmout takové jednání, které v dané situaci povede k environmentálně nejpříznivějším důsledkům.

Podle tohoto pojetí je třeba pracovat s propojujícími tématy, jimiž jsou vztah k místu, přesvědčení o vlastním vlivu, osobní odpovědnost, kooperativní dovednosti a environmentální postoje a hodnoty.

Více informací naleznete v prezentaci.

Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. z FSV UK se pro svoji prezentaci PT Mediální výchova vybral jeden z tematických okruhů Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, očekávaného doporučeného výstup „Rozeznává v mediálním sdělení stereotypy a dovede posoudit jejich vztah ke skutečnosti“.

Předvedl ukázky několika stereotypů:

● genderového, kde je určitým způsobem chápána mužská a ženská role,
● ženy jako objektu,
● fenoménu hloupé blondýny.

Upozornil na znaky reklamy, která často pracuje se zdánlivým popřením stereotypu, avšak snaží se především o upoutání pozornosti, nikoliv o překonání stereotypu. Tuto charakteristickou stránku reklamy dokumentoval na ukázkách stereotypů „žena neumí řídit“ a „žena nemá muži odporovat“.

Více informací naleznete v prezentaci.

Diskusi moderoval Tomáš Feřtek.

Bylo konstatováno, že na setkáních kulatých stolů je stále méně účastníků ze škol, takže jejich zkušenosti z praxe se zpravidla nepromítají do koncepcí, které vytvářejí pracovníci odborných institucí a neziskových organizací, někdy bez pedagogické zkušeností z terénu.

Mgr. Šimonová zdůraznila význam shromažďování příkladů dobré praxe a jejich zveřejňování a šíření.

Mgr. Hotový uvedl, že neexistuje škola, která by dobře realizovala VDO. Přirovnal tento stav k situaci s demokracií u nás - již existence samotných právních norem je považována za záruku demokracie a není aktivně směřováno k tomu, aby došlo k proměně myšlení, aby se znalosti přetransformovaly do roviny dovedností nebo dokonce postojů.

Mgr. Pastorová varovala před neuváženým hodnocením PT v současné situaci, kdy dochází k zavádění ŠVP. Je velmi obtížné stanovit, ve které škole jsou PT dobře realizována, hodnocení velmi závisí na úhlu pohledu. „Kvalita“ by se měla utvářet v odborných diskusích nad výstupy. K tomu je vytvořeno odpovídající informační prostředí – metodický portál VÚP (http://rvp.cz), kde se shromažďují recenzované příspěvky i k problematice PT. Je třeba, aby docházelo k interakci mezi pracovníky odborným institucí a pedagogy z terénu.

Zazněl návrh, aby příjemci grantů měli povinnost uveřejňovat svoje výstupy na metodickém portálu VÚP.

Na otázku, zda bude zajištěna další propagace a šíření informací o průřezových tématech PhDr. Pastorová uvedla, že se počítá s realizací prezentačních kurzů s cílem informovat co nejvíce učitelů (je to však limitováno časově i personálně).

Příští kulatý stůl, na téma „Plánované testování žáků po 5. a 9. ročníku ZŠ“, se uskuteční 16. 12. 2010.