V uplynulém týdnu jsme byli v resortu školství svědky celé řady manipulací. Dopustili se jich ministr a členové vedení ministerstva školství, dopustili se jich i jejich oponenti i někteří novináři. O co se tu opět hraje?
Zřejmě byly na vině dvě události, úterní zveřejnění výsledků výzkumu patnáctiletých žáků PISA z roku 2009 a středeční stávka tak zvaných státních zaměstnanců do které se zapojila i řada pedagogů a škol. Nervozitu zvyšovala i verbální agresivita politiků všeho druhu na nejrůznějších úrovních.
Výsledky výzkumu PISA nedopadly pro české školství dobře a v úterý na ně reagoval ministr Josef Dobeš velmi nešťastně: za jeden ze zdrojů neuspokojivého stavu označil školskou reformu, která je podle něho bezbřehá. Vzhledem k tomu, že ŠVP školy zaváděly ve školním roce 2007/8, pak se v roce 2009 zkoumaných patnáctiletých reforma vůbec nedotkla, snad kromě toho, že kantoři paralelně vedle výuky reformní kroky na svých školách připravovali.
Na další nešťastný výrok ministra, že z výsledků PISA vidíme rostoucí množství škol, které jsou nekvalitní a proto je potřeba síť škol zredukovat, se v podstatě nedá reagovat. Výzkum PISA přeci vůbec neslouží k hodnocení škol. Bez faktorové analýzy nelze přeci na základě podobného testování školy hodnotit.
Jedním z ministrových léků na nemocné české školství je testování v uzlových bodech, tedy v 5. a 9. ročníku a státní maturita. Osobně tento záměr podporuji, protože řízení jakéhokoli systému, tedy i školství, bez měření možné není. Je ale třeba jasně definovat, co, jak a proč budeme testovat. Jeden universální test pro všechny účely, tedy otestování žáka, školy i školství, si ale za současné situace těžko dokáži představit. Navíc testování v následujících letech stále nebude vypovídat o výsledcích reformy, kterou chce ministr se svými náměstky modifikovat.
Definice znalostí, které by měli žáci po jednotlivých ročnících ovládat, je proti duchu reformy u nás i v dalších evropských zemích. A po mnoha letech přípravy a realizace ŠVP by podobný necitlivý zásah znamenal pro část učitelů kromě jiného i ztrátu motivace.
Neuvěřitelnou reakcí na výsledky PISA pak publikoval hlavní analytik Aktuálně.cz Petr Holub v článku Daň za gymnázia pro elitu. České děti ve světě propadly.. První věta článku hovoří za vše: "Po devíti letech vzdělávací reformy se české školství dozvědělo katastrofální výsledek." Nemá smysl opakovat protiargumenty z předchozích odstavců. Dále se v článku vytrhuje jeden faktor: vliv výběrových víceletých gymnázií. Rozdíly ve výsledcích základních škola a víceletých gymnázií indikované výzkumem PISA jsou značné, ale lze je opravdu pro podobnou argumentaci použít?
Manipulaci se nevyhnul ani otevřený dopis odborníků kolem sdružení EDUin určený premiérovi Petru Nečasovi. Proti tvrzení "Plošné testování ale jen stěží vyvolá změny odpovídající hloubce současných problémů – zato může napáchat dalekosáhlé škody." lze obtížně něco namítat, ale jak zjišťovat stav systému bez měření výstupu, tedy bez testování? Výrok "Současné požadavky ke státní maturitní zkoušce nejsou založeny na důkladném zvážení, které vědomosti a dovednosti by si měl ze školy odnést každý úspěšný maturant. Pokládáme za silně znepokojivé, že jsou definovány víceméně nahodile pracovníky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.", pak svědčí o vyřizování si účtů ze strany konkurence. Proti Národním srovnávacím zkouškám jednoho ze signatářů lze totiž použít stejný primitivní argument. Za pracovníky CERMAT jsou navíc zřejmě považováni i externí odborníci, pracující na DPP.
Na závěr se vrátím k v PISA zkoumaným patnáctiletým z roku 2009. Jde o žáky narozené v roce 1994 a tedy děti rodičů, kteří vyrostli v době normalizace a reálného socialismu. Tito rodiče pak již většinou jako dospělí zažili vítězství lumpenburžoazie v první polovině devadesátých let. Značná část z nich nepovažuje vzdělání za podstatné a v tomto duchu vychovala i své děti. Není to jeden z hlavních důvodů trendů ve výsledcích i zjištěnému nezájmu o školy?
Dovolím si pár závěrečných jízlivostí: není důvodem mizerných výsledků českých žáků i to, že se většina z nich nikdy s podobným testováním nesetkala? Možná by stačilo před příštím testováním PISA udělat jednu či dvě generálky... A není důvodem manipulací všeho druhu dosud nevyčerpaných 35 miliard z OP VK?
Aktualizace: Senátní návrh na zrušení státních maturit je, doufejme, poslední ze série manipulací. Senátor Marcel Chládek a ČSSD chtějí pokračovat v populistické politice socialistických vlád, které, jak na jaře přiznal poradce ministryně školství Petry Buzkové Martin Profant, chtěly vyhovět voličům a umožnit jejich dětem co nejsnazší zisk maturitního vysvědčení a bakalářského diplomu.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
19 komentářů:
Může mě jedině těšit, že Národní srovnávací zkoušky jsou běžně pokládány za konkurenci státní maturitě. Vždyť je vytvořila maličká, nezávislá soukromá společnost bez jakékoliv podpory státního aparátu, bez zákona. A náklady na ně jsou více než řádově menší než na státní maturitu.
Tak jako pan ministr a pan redaktor Petr Holub přehlédli důležitou souvislost, přehlédl ji ale i pan Jan Wagner. Mezi státní maturitou a Národními srovnávacími zkouškami je zásadní rozdíl. Povinnost absolvovat státní maturitu stanovil stát zákonem, a státní maturita tedy skutečně určuje, co „by si měl ze školy odnést každý úspěšný maturant.“ Naproti tomu Národní srovnávací zkoušky organizuje nezávislá soukromá společnost. O tom, zda je zařadí do přijímacího řízení si rozhodují jednotlivé fakulty (a to dokonce hlasováním v akademickém senátu). Volbu má i každý uchazeč. I kdyby tedy obsah Národních srovnávacích zkoušek byl „definovány víceméně nahodile“ pracovníky Scia (což jistě není), rozhodující je, že je zde někdo jiný, komu se to buď líbí nebo nelíbí (na rozdíl od státní maturity se to padesáti fakultám líbí) a každý si může vybrat. Test obecných studijních předpokladů, který je v rámci Národních srovnávacích zkoušek klíčový, navíc nemá žádný konkrétní vliv na obsah výuky. Asi proto obsah našich testů v rámci Národních srovnávacích zkoušek nikoho neznepokojuje.
Každý, kdo se jen trochu zamyslí, musí vidět, že z hlediska obchodních zájmů společnosti Scio je velkým přínosem každé high-stakes (http://en.wikipedia.org/wiki/High-stakes_testing ) testování. Čím více povinného testování, tím větší poptávka po Scio. Trh s přípravou (přesněji s nácvikem) na státní maturitu odhaduji na 90 miliónů korun a s každým výrokem pana ministra, kolik že žáků nechá propadnout, se zvětšuje. S testováním v 5. a 9. třídách to nebude jiné. Laskavý čtenář už si může sám dělat odhady, kolik bude činit podíl společnosti Scio na tomto trhu. Měl bych tedy dobré obchodní důvody každé high-stakes testování podporovat. Kdybych jen mlčel, dost možná, že by měla společnost Scio docela pěkné státní zakázky řádu stamiliónů.
Státní maturitu stejně jako testování v 5. a 9. třídách ale pokládám za zbytečné a ve výsledku pro vzdělávání v České republice škodlivé. Proto bych mnohem radši věnoval své úsilí projektům, které vzdělávání České republice, školám, žákům a rodičům pomáhají. I když třeba tolik nevynášejí.
Ondřej Šteffl
POLITIKA: Senát schválil zrušení státních maturit, návrh jde nyní do vlády
09.12.2010 19:02:32 ČTK (vb)
Senát dnes přijal návrh na zrušení státních maturit. Pokud ho podpoří i vláda a Poslanecká sněmovna, nebudou studenti příští rok skládat státní maturitu. Autorem návrhu je dlouhodobý kritik projektu senátor Marcel Chládek (ČSSD). Považuje jej za značně předražený, netransparentní a nepřipravený. Návrhem by se nyní měla zabývat vláda a Poslanecká sněmovna. Zda poslanci návrh podpoří, není jasné. Stejně tak není jisté, zda stihne vstoupit v platnost ještě před maturitním období. "Poté, co proběhla generálka státních maturit, nehodlám na tom návrhu nic měnit. Generální zkouška potvrdila mé pochybnosti a odhalila projekt jako nesmyslný," řekl dnes Senátu Chládek. Doplnil, že systém pouze zatěžuje školy a učitele administrativou. Zpochybnil i to, že maturity budou objektivním srovnáním.
Srovnávat národní srovnávací zkoušky a státní maturitu nelze, tyto dvě zkoušky nemají nic společného. Naopak, v současné době ani nereflektují stejně uchopitelný výstup:
1) Nár. srov. zkoušky nejsou výstupem ze SŠ. Jediný důvod proč je studenti konají, je dán přístupem vysokých škol, kterým tato, pro ně nejlevnější varianta, kdy si to platí studenti, zcela vyhovuje a mohou říct, že "opravdu neberou každého".
2) Státní maturita je výstupem ze SŠ a nemá nic společného s přijímáním na vysoké školy, zejména základní úroveň i do budoucna.
O tom, že se s výsledky testů neumí pracovat, svědčí letošní generálka. Přes všechna ujišťování, že jde pouze o logistiku byl právě ministr prvním, kdo začal na jejich základě hovořit o "nemocném školství". (Jakou roli v této nemoci hrají učitelé? Viry, roznašeči, léčitelé?)
K výsledkům výzkumu PISA: také je zde jistá možnost, že naše vzdělávání se nezhoršuje. Jenom to vedle nás se zlepšuje. :-)
Jakkoli jsem také zastáncem myšlenky, že "řízení systému bez měření není možné", očekávám další podbody:
1) co se bude měřit
2) co se získanými výsledky.
Viceleta gymnazia jsou opravdu problem, protoze pocet zaku na nich neklesa, ale roste. Oproti celkovemu poctu deti.
Mesta (tedy kraj) jako Olomouc ci Prerov povolila na nekterych gymnaziich otevreni dalsich paralelnich trid pro osmileta studia. To mi teda normalni neprijde...
Podepsat se nemuzu, mohlo by dojit k poskozeni jinych lidi, kteri za nic nemuzou.
Tak a hned se potrefená husa ozvala! Ač nejmenována, cítí potřebu všem sdělit, že jí nejde o prachy, že jí neutekl byznys, že jí setsakramentsky nežere, že SČMZ realizuje firma, která není maličká a droboučká. Neříká, nic o tom, jak svůj byznys s testy pro nešťastné středoškoláky postavila na předpokladu, že by se dal živit z jiných projektů. Jak neopomene jedinou příležitost do konkurenta kopnout a přitom současně parazitovat na všech jeho dosavadních výsledcích prostřednictvím Kužílkova zákona. Tím si vybudovala (husa) pozici největšího tuneláře státního rozpočtu i evropských fondů. S pomocí zákona, čistě a legálně. A ačkoli všechny infomace má, nestydí se v soukromé televizi lhát o tom, že informace nemá a nelze je získat. A k tomu ten trapnej Lišák.... to jsou komici je´dna báseň.
O nezávislosti malé soukromé firmičky může nejlépe vypovědět pan Marcel Chládek, ten všechno potvrdí!
Jazyková úroveň autora textu je strašná, chybí čárky, např. před a proto, má chyby ve shodě podmětu a přísudku- př. vlády.....chtělit vyhovět
Ad p. Šteffl, 10.12. 5:09 hod.
"... na rozdíl od státní maturity se to padesáti fakultám líbí"
Patřím k učitelům na těchhle fakultách a pokud je mi známo, akceptovali jsme Scio testy místo přijímaček jen pod jistými tlaky. Od prvních let, kdy se takto postupuje, je nám jasné, že o skutečných studijních a osobnostních kvalitách studentů vypovídají Scio testy minimálně, nejvýše snad o jejich intelektuálních předpokladech, a ještě pouze částečně. Každá katedra si proto dělá svoje specifické dodatky k testům a přidává se také pohovor a zjišťování motivací studenta k učitelskému povolání. Myslím, že bychom se všichni raději vrátili ke starým dobrým přijímačkám a že to nebude dlouho trvat.
Vyvážený a objektivní článek se zajímavými postřehy. Děkuji za shrnutí, pane Wagnere.
Pan Šteffl píše srozumitelně, přesto v závěru svého příspěvku staví high-stakes testing a "projekty, které vzdělávání České republice, školám, žákům a rodičům pomáhají" proti sobě. Ale co třeba synergie, pane Šteffle? Opravdu jsou si obě zmíněné aktivity protikladné a nemohou ve svém důsledku znamenat ono známé 1+1=3?
Populisté typu pana Chládka jsou pohromou školství i lecčehos jiného, například ekonomiky. Málo dbají na dlouhodobý efekt svých skutků. O to více ale dbají na to, co se líbí náctiletým voličům, než na budoucnost národa. Pokud PSP tento nesmysl schválí, a věřím že ne, vrátí tím naše školství o 20 let zpět. A naši zemi tím již definitivně zařadí mezi montovny a vezme jí šanci stát se inovativní ekonomikou.
Petr S.
Velmi by mě zajímalo, zda pokládáte za populizmus to, když návrh na zrušení státní maturity podpořili (až na dva, kteří se zdrželi) všichni přítomní senátoři - 57 bylo pro.
Jde o podporu napříč všemi politickými stranami. Opravdu to není jen senátor Chládek.
Navíc mladí začínají proti takovému zrušení protestovat, už se jim nelíbí.
Mimochodem, jak se vám všem líbí některá pravidla, která pro jarní maturitu jsou: opravovat bude jen jeden hodnotitel, nevíme jak budou žáci moci nahlédnout do opraveného testu z matematiky (neb opravený existovat nebude v jednoduché formě), neexistuje kontrola písemných prací nezávislými vyučujícími aj.
Nebylo by vyhlášení 4 témat v ČJ rozhlasem levnější? Lituji, že jsme nenechali u nás na škole vlastní zkoušku z českého jazyka, a jsem rád, že jsme nechali povinnou 4hodinovou písemku z matematiky.
Mno, kdybychom se vrátili s naším školstvím zpět o dvacet let, možná by to nebylo tak špatné.
Tenkrát naši studenti zaostávali jen v oblasti znalostí cizích jazyků, ale v ostatních jsme byli dost na špici, pokud si dobře vzpomínám.
Ale to berte jen jako poznámku na okraj tématu.
Podpora „napříč politickými stranami“… Ujasněme si prosím proč se politikové do MZ vůbec montují? Mám za to, že výhradně a pouze kvůli svému zviditelnění. Aby mohli být zásadoví v oblasti, kde zásadovost vůbec nebolí. To se jim to hrdinně kafrá na téma vztahu ČR k Burkině Faso a o státní MZ! A aspoň si volič nevšimne, že opravdu důležité věci PČR buď vůbec neřeší nebo řeší blbě…
A hlavní důvod zapojování politiků do debaty o MZ je skutečnost, že je trnem v oku soukromým školám! Ty si zatím bez externího hodnocení něco klohnily, s výsledkem často podprůměrným, a teď se má do toho (konečně!) vložit stát? To přece Klaus ml. a náš Tatíček-zasloužil-se-oprd přece nemohou připustit!
Dokladem mých tvrzení je dokonalý nezájem politiků o jednotnou závěrečnou (učňovskou) zkouškou, o níž je sousední článek. Proč nebojují proti sjednocování kritérií na znalosti a „odborné kompetence“ učňů? Protože do učebních oborů chodí jen děti z chudých, často sociálně vyloučených a bezvýznamných rodin (omlouvám se, ale bohužel je to tak). A na těchto rodinách se soukromým školám jen blbě parazituje….
Petr S.
Uplynulý týden byl podle pana šéfredaktora Jana Wagnera údajně plný manipulací. Je ovšem otázkou, zda ve všech případech se skutečně jednalo o manipulace. Manipulace je v sociální psychologii a sociologii termín označující snahu o působení na myšlení druhé osoby či více osob. Manipulátor se snaží přesvědčit osobu či osoby o správnosti myšlenky, názoru či jednání, které nejsou manipulovaným jedincům vlastní, či pro ně nemají dostatek iniciativy a které by tudíž danou myšlenku, názor či jednání nepřijali, nebo až s dlouhou časovou prodlevou. V případě státních maturit nelze ve vlastním slova smyslu hovořit o manipulaci, neboť uvedený projekt je jen částí „progresivistů“ podporován, zatímco značnou a nesporně převážnou částí „tradicionalistů“ odmítán. A podobné je tomu i v případě testování žáků 5. a 9. ročníků základních škol. Kdo je tedy v těchto případech manipulátor a kdo manipulovaný?
Manipulaci se prý nevyhnul ani otevřený dopis odborníků kolem sdružení EDUin určený premiérovi Petru Nečasovi, ale v současné době se zhroutil server webových stránek EDUin pod přílivem manipulovaných signatářů výzvy.
No nevím, jestli 173 signatářů (stav ze stránek EDUin)dokáže zhroutit server, tak se jim o něj stará asi typický produkt našeho školství. Naštěstí se od září po 15 letech praxe koukám na žáky z bezpečí IT systémáka, mám se dobře a mám klid. Mám ale také vizi, chtěl bych se vrátit, až bude nejen povinné testování v 5. a 9. třídě + státní maturita, ale i povinné přijímačky na SŠ a zrušené normativy na žáka. Kdyby k tomu bylo zrušeno pár desítek škol, aby vznikl přetlak na SŠ a osmiletý gympl, max. 2 na okres, "chrochtal" bych u toho návratu blahem. Škoda jen, že to je už z oblasti sci-fi.
Pozn. Z té skupiny signatářů dopisu EDUin je jen zlomek učiteli ZŠ a SŠ.
Pro Petr S.
"v závěru svého příspěvku staví high-stakes testing a "projekty, které vzdělávání České republice, školám, žákům a rodičům pomáhají" proti sobě.... Opravdu jsou si obě zmíněné aktivity protikladné ..."
Ne, to jistě nejsou. Ve zprávě McKinsey je například popsán model, jak by high-stakes testování mohlo pomoci. Nepokládám ten model sice za ideální, ale snad dobrý. Bohužel to, co se chystá zde, je nepromyšlené a s obrovskými riziky stejně jako státní maturita. I ta by mohla mít smysl, ale musela by být zcela jinak pojednána. Svůj návrh jsem popsal zde: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=10424, je možné to udělat i jinak dobře, třeba jako v Dánsku. Nejde o princip, ale o realizaci.
Bohužel musíte počítat s tím, že se testování v 5. a 9. třídách zase chopí Zelený a Cermat. Peníze jen pofrčí a to, co vzejde, si nepřejete ani Vy. Až to rozpoznáte, bude už pár set miliónů pryč a začne se říkat, když už to stálo tolik peněz...
Nebo stále doufáte, že by to snad mohlo být tentokrát jinak?
Pro p. Ondřeje Šteffla:
Bez zjišťování výsledků se neobejde žádný produktivní proces, ba dokonce i proces neproduktivní, chce-li se produktivním stát. Tudíž se bez zjišťování výsledků neobejde ani vzdělávání. O schopnosti ČŠI cokoliv zjistit tady asi nemá cenu polemizovat, jejím hlavním přínosem zřejmě je dramaticky zjišťovat, zda byl ve školách správně čerpán FKSP, ach jo..
Jako daňového poplatníka by mě asi dost štvalo, kdyby výsledky vzdělávání zjišťoval někdo jiný, než MŠMT zřízená organizace pověřená zjišťováním výsledků vzdělávání.
Že nic nejde hned od začátku bez problémů Vám poví každá produkční firma. Prostě se musí výroba rozjet a pak se musejí vychytat mouchy – a totéž i při testování.
Kdyby např. výrobci dejme tomu aut začali auta vyrábět až ve chvíli, kdy bude na 100% jisté, že to půjde bez problémů, chodili bychom dodneška pěšky.
Vzdělávání stojí každoročně mnoho desítek miliard. Netestovat výsledky je tedy hodně zvláštní, skoro trestné. A PISA nám nastavila zrcadlo, jaksi, že to tak dál už nepůjde.
Jiná věc je, jak se toho chopí pan Dobeš. Těžko se ubránit blbému pocitu, no…
Petr S.
Otázka především pro zastánce SCIO testů:
Jaká je ale vstupní hodnota těchto testů?Dle mého přesvědčení a léty praxe potvrzenými výsledky jen a pouze dokazují, kolik správných odpovědí testovaní žáci označí. Rozhodně nikomu neprokážou, co žák ve skutečnosti zná.
Na naší škole se testování provádí již řadu let a pravidelně nám vychází překvapující výsledky. Jistě se shodneme, že vyučující, kteří žáky znají zcela běžně 4 - 5 let jednoznačně vědí, jaký je stav znalostí, dovedností a schopností jednotlivých žáků. Jak tedy odborníci vysvětlí, že žáci, kteří mají dlouhodobě studijní problémy a nejsou schopni zvládnout základní učivo, najednou dosáhnout výsledků srovnatelných nebo dokonce lepších než žáci, kteří naopak dlouhodobě uvedené problémy nemají a jejich prospěch je často i výborný?
Dle mých poznatků je odpověď zcela jednoduchá – i sebehorší žák pouhopouhým tipováním odpovědí dosáhne na relativně příznivý výsledek, aniž by vůbec četl zadání testu. Jak jinak vysvětlit výsledek žáka, který vzhledem k tomu, že je cizinec, který má obrovské problémy s pochopením jakéhokoliv testu, dosáhne 60% úspěšnosti tak, jako žáci s velmi dobrým prospěchem? Zkusili jsme na naší škole malý experiment – zadali jsme testy pro žáky 9. tříd žáku ze 3. třídy - výsledek? Slušných 30% ... Další pokus – napsal jsem náhodně řadu písmen, která představovala odpovědi na otázky testů, aniž bych vůbec zadání otevřel - a výsledek? Opět solidních 25% úspěšnost.
A pokud uvážíme, že například hranice úspěšnosti pro přijímací řízení v Karlovarském kraji pro přijetí ke studiu na gymnázia je stanovena na směšných 15%, je asi každému jasné, že testy SCIO nemůžou poskytnout důvěryhodný výsledek. Uvedené příklady přeci musí celý systém testů srazit jako nepoužitelný a nedůvěryhodný. Jak lze vysvětli uvedené příkladyeště "nepoložily"?
Okomentovat