EDUin: Výsledky výzkumu: na většině gymnázií učitelé probíhající reformu nepřijali a mnohdy ji realizují spíše formálně.

čtvrtek 16. prosince 2010 ·

Neviňme ze špatných výsledků žáků reformu, protože reálně na mnoha školách neproběhla.

Výzkum, který provedli odborníci z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Výzkumný ústav pedagogický v Praze, přinesl zajímavé údaje o postojích učitelů a ředitelů na gymnáziích k reformě vzdělávání. Ukazuje se, že většina vyučujících reformu zcela nepřijala a realizuje reformní myšlenky zatím spíše formálně. V kontextu šetření PISA 2009 nám to může naznačit odpověď na otázku, zda za neúspěch žáků může reforma.

Výzkum byl proveden v letošním roce jako součást rozsáhlejšího šetření na gymnáziích a jeho výsledky prezentoval výzkumný tým na kulatém stole 10. 12. 2010 v hotelu Olšanka v Praze. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1098 respondentů z gymnázií (celkem 58 škol, tedy cca 41 % všech gymnázií v ČR).

Z výsledků výzkumu je patrné, že reforma není na gymnáziích většinově přijímána (pouze 14 % respondentů ji akceptuje, přibližně 30 % ji neakceptuje a většina, 55 % zaujímá ambivalentní vztah). Ukazuje se, že o reformě dobře informovaní učitelé a ředitelé přijímají reformu pozitivněji a také cítí větší potřebu metodické podpory. Reforma je ovšem často vnímána zredukovaně na pouhé „sepsání“ ŠVP, což je podpořeno přílišným důrazem na byrokratické procedury spojené s reformou a naopak malým tlakem na reálné změny v práci učitelů. Tento trend podporuje i přístup České školní inspekce, která se zaměřuje především na formální soulad školních a rámcových vzdělávacích programů. Na druhou stranu ovšem většina respondentů pokládá konkrétní činnosti spojené s tvorbou školních vzdělávacích programů za smysluplné, i když zároveň vysoce pracné a problematické.

Výsledky výzkumu přichází v době, kdy Česká republika uvažuje o příčinách propadu českých žáků v testování PISA. Ačkoliv se jedná o šetření provedené na gymnáziích, která tvořila pouze část vzorku testovaných škol, mohou nám jeho výsledky minimálně naznačit, že vinit automaticky reformu z upadajících výsledků žáků může být i v případě PISA předčasné.

Doc. PhDr. Tomáš Janík, PhD., M.Ed., vedoucí Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykově univerzity, řekl: "Reformu můžeme z problémů českého školství vinit až ve chvíli, kdy prokážeme, že ideje obsažené v kurikulárních koncepcích jsou reálně přítomny v praxi. Ve výzkumu jsme si kladli základní otázku: dorazila reforma na gymnázia, konkrétně do školních tříd?Vzhledem k tomu, že pouze malá část učitelů a ředitelů na gymnáziích reformu akceptovala, dá se o tom s úspěchem pochybovat. Důvody nízké akceptace reformy vidím v několika oblastech: v nedostatečné komunikaci reformních záměrů směrem k učitelům, ve formálnosti procesu zavádění reformních záměrů, v nedostatečné metodické a materiální podpoře reformy a také například v podcenění klíčové role řadových učitelů, kteří fakticky reformu realizují. Zdá se, že čeští učitelé plně nepřijali požadavek státu, aby se zapojili mnohem více do plánování vzdělávacích programů. Tento fakt je myslím na odbornou diskusi. "

RNDr. Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií, řekl: "Výsledky výzkumu nejsou překvapením. V dané chvíli se zdá, že stát na realizaci kurikulární refomy rezignoval. Školy to cítí. Chybí materiální i morální podpora státu, na tvorbu RVP a následnou přípravu ŠVP nenavazují další logické kroky: tvorba standardů, příprava kvlaitních nástrojů pro hodnocení pokroku žáků, další cílený rozvoj metodické podpory učitelů… Proreformě nepůsobí ani další kroky MŠMT – nesprávným nasměrováním karierního systému učitelů počínaje a způsobem financování škol konče.

Bohužel se nedá v dohledné budoucnosti očekávat výrazné zlepšení. Na ředitele, a tím ani na učitele, není vyvíjen dostatečný tlak, aby cíle kurikulární refomy na svých školách účinně realizovali. V množství jiných úkolů tak řízení procesu změny a rozvíjení kvality práce se žáky ustupuje v práci ředitelů do pozadí. Přičteme-li k tomu klesající nároky učitelů, kteří si mnohdy cíle refomy mylně vykládají, není osud reformy zrovna růžový."

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
16. prosince 2010 v 11:59  

Ono by možná stačilo, kdyby si běžný zájemce přečetl jeden jediný RVP a metodickou příručku pro tvorbu ŠVP. Asi by se učitelům moc nedivil.

Anonymní řekl(a)...
16. prosince 2010 v 12:35  

Viděl jsem několik středoškolských ŠVP. Nedá se podle nich opravdu učit. Nějak se "reforma" zasekla na středních školách a základky jsou buzerovány naprosto nesmyslným způsobem za naprosto nedůležité věci.

Anonymní řekl(a)...
16. prosince 2010 v 12:35  

Co jiného čekat od výzkumu, který provedli "odborníci z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Výzkumný ústav pedagogický v Praze"

Anonymní řekl(a)...
16. prosince 2010 v 16:04  

V článku píšou. "Neviňme ze špatných výsledků žáků reformu, protože reálně na mnoha školách neproběhla." K tomu napíšu jednu poznámku. Místo zpracovávání příprav, jsem psal ŠVP. Pro mě je důležitější samotný proces učení a připravování se na výuku než sepisování ŠVP, tvoření projektů, psaní autoevaluačních zpráv. Nechte nás učit. Nejlíp by školství prospělo zrušení VÚP.

Anonymní řekl(a)...
16. prosince 2010 v 17:18  

Reforma = teorie + realizace. Takže tvrdit, že za to nemůže reforma, ale její chybná realizace je nesmysl.

Tvrdit, že je chybou, že není dostatečný tlak na ředitele a učitele je taky nesmysl. Chceme-li podporovat tvořivost a podobné věci, tak to asi nedocílíme tlakem a buzerací.

Simona CARCY řekl(a)...
17. prosince 2010 v 7:03  

EDUin zase míchá polévku ode dna, aby byla dost kalná. Refoma za nic nemůže. Kdo jí asi měl uvést v život? Když učitel vezme děti na výlet a řekne, že půjdou na Karlštejn, zjistí, že na Karlštejn došla třetina třídy. Část dětí byla proti, chtěly kouřit trávu. A zbytek - ten neměl vyhraněný názor, ale upřednostnil sezení v hospodě, než aby se škrábal na Karlštejn. A učitel se diví, že se reforma (výlet) nepovedela/l. Poučení z bajky? Pokud nebylo zavádění dostatečně kontrolováno (nevšimli jsme si, že se ztrácí děti z výletu), pak je tu první viník. Pokud děti neplní pokyn učitele (jdou třeba kouřit trávu) nebo je psán ŠVP jen formálně a stejně se podle něj neučí, pak je viník (učitelé) také jasný. Jen si to musíme umět přiznat a nesnažit se hledat nějakého třetího viníka.

Anonymní řekl(a)...
17. prosince 2010 v 8:13  

Gymnázia jsou pod poměrně silným tlakem – připravují studenty k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Až se bude u přijímacích zkoušek na VŠ zkoumat čtenářská gramotnost, budou učitelé vyučovat a rozvíjet tuto.
Zatím se u přijímacích zkoušek testují encyklopedické znalosti. A podle diskusí s kolegy a kolegyněmi si žádný z nich nevezme na triko, že by něco z "encyklopedie" zatajil. Reforma nereforma.

Anonymní řekl(a)...
17. prosince 2010 v 9:07  

Mohl bych vyprávět, co dokáží inspektoři školní inspekce - slovíčkaření, které nemá s podporou tvořivosti a kompetencí naprosto nic společného.

poste.restante řekl(a)...
17. prosince 2010 v 10:31  

Simona CARCY:
Já vím, že ve Vašem světě za všechno mohou vždy učitelé.
Ale přesto.

Když se přidržím Vašeho příkladu, pak to není učitel, kdo se diví, že se výlet nepovedl.
Ten totiž věděl od začátku, že jít na školní výlet na Karlštějn v zimě při náledí je ptákovina.

Ale bohužel, nebyl to učitel, kdo si vymyslel výlet. On totiž dostal nařízení...
Možná, že kdybychom ho nechali, aby si o výletu rozhodnul sám, Vaše bajka by se vůbec neuskutečnila.

(A prosím předem, netvrďte mi, že si přece učitelé mohli napsat ŠVP podle svého. To by byla jen další pohádka.)

Anonymní řekl(a)...
17. prosince 2010 v 11:53  

Simona Carcy:

podívejte se na jakýkoli RVP a posuďte sama, co se z něj dalo vytvořit.
Příklad: Výsledky vzdělávání pro obor Výrobce obuvi - 3letý učební obor:
absolvent vysvětlí podstatu radioaktivity, má faktické znalosti především
o základních geografických,
demografických, hospodářských,
politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti, stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH /což je navíc v tržní ekonomice, kde výrobce je naopak příjemcem tržní ceny, poněkud zavádějící/. Možná Vám to připadá trviální, ale mně tam chybí snad ještě teorie relativity, bez které se ten obuvník jistě také neobejde. Všechny tyto citace jsem vybrala zcela namátkově. Dá se z toho vytvořit smysluplný ŠVP?

Anonymní řekl(a)...
17. prosince 2010 v 20:56  

17. prosince 2010 7:03
Samozřejmě, učitel ten výstup na hrad může demokraticky odmítnout. Musí však počítat s tím, že ze školy poletí jako první. Na středních školách velmi aktuální otázka, která bude pokračovat i další léta. To, že učitelé středních škol budou ve školním roce 2011/2012 propouštění po stovkách je jasná zpráva. Druhé stupně ZŠ si tímto bolestivým obdobím již prošly.

Zen řekl(a)...
18. prosince 2010 v 23:56  

Anonym ze 17. prosince 2010 11:53:
Zajiste nam prozradite, kde jste vzal tuto verzi RVP, ze? Mam podezreni na ocucany prst ...

Anonymní řekl(a)...
19. prosince 2010 v 8:33  

Myslim, ze nevycucal. Po progooglovani se to vyskytuje dost casto (nektere pasaze).
Napr:
http://aplikace.msmt.cz/rvp/RVP/H/RVP%202355H02%20Karosar.pdf

N.

Anonymní řekl(a)...
20. prosince 2010 v 8:43  

Anonym z 18. prosince 23:56
Tato verze RVP je k nahlédnutí i stažení např. na www.nuov.cz. Ale podobné hovadiny jsou prakticky ve všech. Tento příklad, jakkoli se Vám zdá absurdní, jsem zvolila zcela namátkově.

Luděk Blaha řekl(a)...
20. prosince 2010 v 21:23  

Pokud lze ve vzdělávacích programech najít hovadinu namátkově, mohl by to být důvod k lehké nervozitě, neboť se dá předpokládat, že někde sedí pitomec.
Naštěstí lze případně hovadinu zředit ve školním programu a následně pak i v tématickém plánu.
V případě krajní nouze je možné na hovadinu nějakou dobu kašlat, než nás zaměří a vykouří z toho našeho tmářského pelechu.
Mám zjištěno, že by nám museli podle platných zákonů čr dokázat úmysl obohatit se ignorováním hovadiny, aby bylo toto možné pokládat za trestný čin a do káznice nás vsadit.
Setrvávám v naději, že by se případně ústavní soud mohl přiklonit k právnímu názoru, že úmluva o právech pubescenta na přiměřeně klidně prožitou pubertu, nebo jak se to jmenuje, má vyšší právní sílu než kdejaká hovadina z pera kdejakého pitomce.

Anonymní řekl(a)...
21. prosince 2010 v 8:42  

Navzdory případným postihům ze strany ČŠI pro nesplnění předepsaných "povinných" výsledků vzdělávání asi skutečně většina těchto "hovadin" zapadne. Ale vysvětluje to, proč "většina vyučujících reformu zcela nepřijala a realizuje reformní myšlenky zatím spíše formálně." Můžeme jim za to být spíše vděčni.

Luděk Blaha řekl(a)...
21. prosince 2010 v 10:41  

Můžeme jim za to být spíše vděčni.

Nemáte zač. Rádo se stalo.

Anonymní řekl(a)...
24. prosince 2010 v 21:08  

Ona snad nějaká reforma na SŠ proběhla nebo probíhá ? Nějak nepozoruji, asi špatně vidím a slyším. Je to jen o tom , co je napsáno na papíře ( ŠVP ) a ten snese hodně. Stále se na většině středních škol učí stejně jako před 50 lety. Tady se nic nezměnilo.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.