EDUin: Poučme se z opatření úspěšných zemí k nápravě špatných výsledků žáků

Země s dobrými vzdělávacími výsledky dělají promyšlené kroky zaměřené na podporu učitelů a autonomie škol, rozvoj dovedností a diagnostiku žáků.



Překvapením výsledků PISA 2009 je fakt, že v některých zemích, jako například v Maďarsku, Německu nebo Polsku, se výsledky hlavní sledované čtenářské gramotnosti od posledního testování podařilo statisticky významně zlepšit. Společným jmenovatelem jejich úspěchu bylo vzdělávání a podpora učitelů, diagnostika žákovských výsledků a sledování pokroku žáků.

Z výsledků testování čtenářské gramotnosti vyplynulo, že ve srovnání s některými zeměmi, jejichž vzdělávací systémy nám jsou relativně blízko, jsme na tom stejně jako Slovensko a Rakousko, ale překvapivě Německo, Polsko nebo Maďarsko se dokázalo ve výsledcích statisticky významně zlepšit, ačkoliv jejich výsledky byly v minulosti stejně špatné jako ty naše.

RNDr. Jana Straková, PhD.,  zástupkyně ČR v řídícím výboru výzkumu PISA v Ústavu pro informace ve vzdělávání, řekla: "Vzdělávací systémy jednotlivých zemí se v řadě aspektů liší, a není proto možné plošně aplikovat postupy, které vedly v jiných zemích ke zlepšení vzdělávacích výsledků a doufat, že stejně dobře zafungují i u nás. Ovšem i když není možno aplikovat konkrétní kroky, je užitečné se inspirovat z toho, jakými směry se navrhovaná opatření ubírala. V Maďarsku, které dosáhlo významného zlepšení výsledků v testu čtenářské gramotnosti, se zaměřili na diagnostiku a cílené sledování pokroku každého dítěte. Učitelům prvního stupně základní školy byl poskytnut nástroj, který jim umožňuje zjišťovat nedostatky žáků v základních čtenářských dovednostech a ověřovat pokrok při jejich odstraňování. Německo soustředilo pozornost na definování vzdělávacího základu, do kterého němečtí vzdělavatelé pečlivě a plánovitě zapracovali klíčové kompetence. Velká pozornost byla v Německu věnována péči o děti, které ve výuce zaostávají. Polsko zaznamenalo zlepšení výsledků poté, co prodloužilo společné vzdělávání o jeden ročník. "

Poučit bychom se ale mohli i ze zemí vzdálenějších. Shanghai a Hongkong, které dosáhly ve výzkumu PISA 2009 výborných výsledků, uvedly, že se od důrazu na vzdělávání elit posunuly k inkluzivnímu vzdělávání, zaměřily se na vzdělávání a podporu učitelů a posunuly důraz od faktických poznatků na rozvoj kompetencí k řešení problémů.

V rámci zpracování dat z výzkumu PISA 2009 byly identifikovány tzv. úspěšné systémy a bylo zjišťováno, co je těmto systémům společné. Za úspěšné byly považovány ty systémy, kde nejsou školy rozdělovány na výběrové a nevýběrové v povinném vzdělávání a kde tudíž existují relativně nízké rozdíly mezi výsledky jednotlivých žáků. Těmto systémům byla dále společná vysoká autonomie škol ve vztahu k tvorbě vlastních vzdělávacích programů a neohrožující způsob hodnocení práce škol (tj. takový způsob, který nevede k žebříčkování škol).

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: "Ministerstvo nabídlo šest opatření, kterými chce situaci řešit, ale opomíjí zcela solidní analýzu toho, proč u nás k takovým výsledkům dochází. Situaci nelze svádět na probíhající reformu, na příkladu úspěšných zemí vidíme, že cesta autonomie škol a větší důraz na rozvoj dovedností a kompetencí se osvědčuje. Co u nás ale chybí je promyšlená a systémová podpora učitelů – nemáme vybudovaný systém atestací a dalšího vzdělávání, učitelům chybí nástroje na diagnostiku dětí. A to nemám na mysli slibované testování a katalogy znalostních požadavků, které chce MŠMT vnutit školám. Takové testování povede jen k výuce zaměřené na znalosti a v dovednostech, které testuje PISA, budeme za 3 roky opět na chvostu. Ministerstvo by mělo oslovit renomované odborníky a spolu s nimi udělat důkladnou analýzu příčin a teprve pak navrhovat účinná opatření, inspirovaná úspěšnými systémy v zahraničí. Opatření ministerstva jdou v současné chvíli značně proti trendu v úspěšných zemích."