Na jaře 2011 by mělo poprvé proběhnout plošné maturitní testování. O rok později plánuje ministerstvo školství zahájit plošné testování žáků 5. a 9. ročníku povinného vzdělávání. Výsledky testů mají mít přímý dopad na přijetí žáků k dalšímu studiu a na financování škol.
Tyto záměry v nás vzbuzují hluboké obavy.
Plošné testy jsou nebezpečný nástroj
Je zřejmé, že se u nás chystáme opakovat dávno rozpoznané chyby, jichž se dopustily některé vyspělé země. Víme, že naše školství potřebuje změny, například zlepšení profesionální výbavy mnoha učitelů. Plošné testování ale jen stěží vyvolá změny odpovídající hloubce současných problémů – zato může napáchat dalekosáhlé škody. Z dlouhého seznamu funkcí, které má plošné testování plnit, je zřejmé, že si ministr školství ani jeho spolupracovníci neuvědomují, jak malý výsek vědomostí a dovedností lze ve skutečnosti pomocí testů ověřit. Jako všude ve světě, kde je používáno, bude obsah testů určovat, nač žáci a učitelé zaměří svou pozornost, tedy na to, co se snadno testuje. Jiné důležité cíle vzdělávání se rychle dostanou na okraj pozornosti učitelů, žáků i jejich rodičů.
Není zřejmé, co se žáci mají naučit
Současné požadavky ke státní maturitní zkoušce nejsou založeny na důkladném zvážení, které vědomosti a dovednosti by si měl ze školy odnést každý úspěšný maturant. Pokládáme za silně znepokojivé, že jsou definovány víceméně nahodile pracovníky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ještě více nás znepokojuje, že neexistuje shoda v tom, jakými vědomostmi a dovednostmi by měl být vybaven každý absolvent prvního a druhého stupně základního vzdělávání. Je přitom zřejmé, že hledání shody o cílech základního vzdělávání nebude jednoduché ani krátké: lze k ní dospět jedině otevřenou diskusí, a to odbornou i laickou. Přitom právě kvalitní definice cílů vzdělávání je nutným předpokladem zlepšení.
Pozornost má být zaměřena na průběžné hodnocení
Kroky, které ministr školství připravuje, vnímáme jako mimořádně nebezpečné, uspěchané a nepromyšlené. Žádáme Vás proto, vážený pane premiére, abyste jim věnoval osobní pozornost, vzal v úvahu zmiňovaná rizika a zasadil se o zásadní změnu kurzu. Včetně odložení plánované státní maturity, a to navzdory už vynaloženým finančním prostředkům.
Žádáme, aby stát
- soustředil své odborné i finanční zdroje především na vývoj nástrojů, které učitelům umožní diagnostikovat aktuální úroveň vědomostí a dovedností jednotlivých žáků a průběžně sledovat jejich pokrok
- v korektně vedené diskusi s odborníky i laickou veřejností vymezil minimální vědomosti a dovednosti požadované na konci příslušného stupně vzdělávání a to způsobem, který snese srovnání s podobnými dokumenty, jež se osvědčily v jiných vyspělých zemích
- zavedl ucelený systém podpory, jenž pomůže učitelům individualizovat výuku a poskytovat účinnou pomoc žákům, kteří ji z nějakých důvodů potřebují
- provedl zevrubnou analýzu současného stavu a příčin problémů a svá další rozhodnutí zakládal na faktech. Nelze vycházet ze subjektivních názorů několika jedinců, jak to například vidíme u překotné reakce ministerstva školství na výsledky šetření PISA. Ta přichází bez odborné analýzy příčin našeho propadu, která by se opírala o získané statistické údaje.
Veřejnost vnímá rostoucí problémy českého školství, nezná však všechny souvislosti a důsledky chystaných opatření. Rychlému zavedení testování v 5. a 9. třídách, které se nezasvěceným jeví jako radikální krok s okamžitým přínosem, bude proto nakloněna. Jistě ho uvítají i někteří učitelé, protože by z nich v rozporu s probíhající reformou opět sejmulo odpovědnost za výběr učiva a v důsledku i za výsledky vzdělávání. Část učitelské a rodičovské veřejnosti si také hodně slibuje od strachu žáků z neúspěchu v testech. V atmosféře strachu však úspěšné učení probíhat nemůže. O to důležitější, obtížnější a odpovědnější je hledat a realizovat řešení s trvalými pozitivními dopady. Bude to velmi pracné, zdlouhavé a někdy i nepopulární. Jiná cesta k trvalému zlepšení stavu českého školství však bohužel nevede.
Pokládejte prosím náš dopis za otevřený. Žádáme Vás o stejně veřejnou odpověď.
Podpisy:
- RNDr. Oldřich Botlík, CSc., spoluautor projektu Kalibro zaměřeného na pomoc školám při sebehodnocení
- PhDr. Ondřej Hausenblas, vysokoškolský pedagog, PedF UK
- Jana Hrubá, šéfredaktorka Učitelských listů
- PhDr. Hana Košťálová, pedagožka, lektorka kurzů Kritického myšlení
- PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, spoluautorka přístupu Respektovat a být respektován
- Mgr. Petr Novotný, Ph.D., vysokoškolský pedagog, Ústav pedagogických věd FF MU
- RNDr. David Souček, spoluautor projektu Kalibro zaměřeného na pomoc školám při sebehodnocení
- RNDr. Jana Straková, PhD., analytička vzdělávací politiky, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
- RNDr. Ondřej Šteffl, CSc., ředitel společnosti SCIO
- Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc. vysokoškolský pedagog, FF a DAMU UK
- Doc. PhDr. Arnošt Veselý, PhD, vysokoškolský pedagog, FSV UK
Pokud chcete přidat svůj podpis, stačí vyplnit formulář na stránce EDUin.
8 komentářů:
Já se přidávám s tímto otevřeným dopisem:
http://www.youtube.com/watch?v=_n8RTKDd6vY
Ano, nic jiného nelze od těchto pseudochartistů očekávat. Použití zkreslených informací a jejich pumpování do manipulačního mediálního prostoru má za cíl jedině ekonomický zisk. Vyzývat premiéra, aby neorganizoval škodlivé, ba až jedovaté plošné testování (které má nota bene vláda ve svém programovém prohlášení) vypadá trochu tak jako snaha zakrýt zrcadlo, aby se v něm ježibaba nezahlédla a nelekla se svého stavu. Je dobré si ale pamatovat jména, která za ježibabu mluví. Fakt výběr...
Tak sleduji kdo je podepsaný pod tímto otevřeným dopisem: lidé, rádoby pedagogičtí teoretikové, s jejichž pomocí se dostalo školství na současnou úroveň.
Téměř 20 let nás oblbují různými reformními názory, pedocentrickými tendenceni, volnou školou atd. Tito lidé budou nějakou evaluaci odmítat, poněvadž se ukáže, že stav je ještě horší než statistiky. Copak může existovat lidská činnost bez hodnocení, kontroly, analýzy a terapie? Většina z těchto odborníků se dostala na místa prostřednictvím hlavně v 9o.letech zběsilých snahách všechno překopat. Hlavní byly metody a formy vyučování, cíl vzdělání byl a je téměř neznatelný. Zapřahali koně za vůz.
Silně nesouhlasím s výrokem v dopisu „Část učitelské a rodičovské veřejnosti si také hodně slibuje od strachu žáků z neúspěchu v testech. V atmosféře strachu však úspěšné učení probíhat nemůže“.
Dodnes si uchovávám zřetelně vědomosti z gymnázia, které jsem na jaře 1974 pod pohrůžkou nepřipuštění k maturitě z chemie do sebe za noc a den a noc natlačil! (VŠCHT pak byla s č. diplomem…)
Proč se v PISE dostala před Finsko Korea a Čína (Šanghaj), ha? Určitě ne zásluhou nekonečných kváků o soft skills! Naopak – tvrdou prací žáků i učitelů a drilem.
Učit se, učit se, učit se. Ověřovat, ověřovat, ověřovat!
Petr S.
Čichám, čichám /člověčinu/ jakési nátlaky na ministra v poslední době.
Dokonce žalují na něj až k šéfovi!
Snad se nechcete, ó učení mistři řemesla kantorského,vrátit opět k chaosu, který již skoro 20 let ve školství panuje?
A navíc slibuje omezení některých pedagogicko metodických institucí!! To bychom se my, doktoři Paed, rychlokvašení docenti a profesoři, vědátoři a hlavně novátoři, museli postavit před tabule, kde jsme většinou byli jen jako žáci či studenti.
To bych jen chtěl vědět, jak dopadnou ZŠ na Ostravsku, Ústecku,.. se sociálně slabými žáky oproti třeba Londýnské atd. To se opravdu nedá změřit. I taková Simona Carcy by to v Chánově nezlepšila, jasná věc. Jediný význam by to mělo, pokud by srovnávačky proběhly v dubnu a jmenovaly by se povinné přijímací zkoušky na střední školy. Jinak to nemá žádný význam.
Použití plošného testování pro zjištění výsledků středoškolského vzdělávání má jistě své nedostatky.
Nejeví se mi však o nic horší než varianta dosavadní, při které si student vylosuje jednu otázku z 25-30 stanovených, přičemž výsledné hodnocení je silně ovlivněno subjektivním postojem zkoušejícího.
O tom, že se škola při použití státem zadaného obsahu zkoušky vyhne sílícím tlakům ze strany studentů a rodičů snad ani není třeba se zmiňovat.
S obsahem dopisu souhlasím. Bohužel si nemyslím, že by měl nějaký praktický význam ve smyslu zrušení státních maturit. Co můžete očekávat od pana Nečase, když před volbami sliboval studentům, že státní maturitu zruší a po volbách jí podpořil? Já už mu nevěřím nic.
Okomentovat