Státní maturitu podporujeme, protože společně s připravovanými povinnými zkouškami na konci 5. a 9. ročníku základní školy mohou výrazně přispět ke zkvalitnění vzdělávání.
Domníváme se, že relativně vysoká neúspěšnost žáků při maturitní generálce byla ovlivněna především těmito faktory:
- příliš vysoké procento maturantů v populaci,
- nízká motivovanost žáků k úspěšnému složení maturitní generálky, k čemuž přispěla informace, že hlavním účelem generálky je ověření logistiky, nikoli měření vlastního výkonu žáků,
- žáci se cíleně ke zkoušce nepřipravovali a některé učivo ještě nebylo probráno.
I když odhlédneme od výše uvedených faktorů, výsledky MAG10 z matematiky přesto odrážejí současný stav matematické vzdělanosti na středních školách v České republice. Proto je nepovažujeme za překvapivé.
Testy z matematiky byly dobře připraveny, odpovídaly požadavkům kladeným na absolventy středních škol s maturitou a měřily to, co měly měřit. Do budoucna by obtížnost zejména základní úrovně testů rozhodně neměla klesnout.
Vyzýváme MŠMT, aby maturitní zkouška z matematiky alespoň v základní úrovni byla povinná pro všechny žáky gymnázií a lyceí.
Navrhujeme zvážit úpravu časového harmonogramu maturit tak, aby písemné zkoušky předcházely ústním zkouškám. V tom případě vzroste pravděpodobnost, že k výsledkům maturit budou přihlížet vysoké školy při přijímacím řízení.
Zkoušky v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka považujeme za dobrý, byť jen dílčí krok správným směrem ke zkvalitnění českého školství. Další vývoj vzdělávání závisí na motivaci žáků i učitelů a postoji veřejnosti (a to nejen rodičovské) ke vzdělávání. Vítáme a oceňujeme každou iniciativu MŠMT mířící tímto směrem a nabízíme mu při tom všestrannou pomoc.
6.11.2010, Srní
Doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc.
Předseda SUMA JČMF
25 komentářů:
...příliš vysoké procento maturantů v populaci...
Vyplývající z příliš velkého počtu studentů na školu přijatých... Stačí odebrat škole statut maturity a podpořit řemesla.
Konečně rozumné stanovisko. Souhlasím s článkem i s předchozím komentářem.
Konečně rozumné stanovisko. Souhlasím s článkem i s předchozím komentářem.
Opravdu jsem si oddechl, ze dnes jeste nekdo dokaze rozumne a nezaujate, s nadhledem, pritom strucne shrnout priciny soucasneho stavu. Naprosty souhlas.
Nevidím opravdu jediný důvod, proč by neměli studenti gymnázií dělat maturitu z matematiky. Když matematiku neovládám, pak nemám na gymnáziu co pohledávat. M-ČJ-AJ jako povinné maturitní předměty na gymnáziu !
Stanovisko mě nemile překvapilo! Nejsem odborník na matematiku (i když jsem z ní maturoval jako poslední povinně), ale když si přečtu úkoly, kde se jen řeší příklady bez jakéhokoliv vztahu k realitě - tedy bez jejich praktického použití, zdá se mi, že je celá maturita z matematiky k ničemu. Matematika přece není o tom, že vypočítáváme x a upravujme mnohočleny - je o řešení problémů, které lze spočítat (aritmetika) či narýsovat (geometrie). Takových úloh ovšem v nové maturitě mnoho nenajdeme.... (Radek Sárközi)
bez jakéhokoliv vztahu k realitě
Kdyby závěrečné zkoušky a celý proces zkompetentňování měly odpovídat realitě, vypadalo by to ale setsakra jinak.
Každý, kdo se chce něčemu naučit tak, aby to doopravdy uměl, musí tomu kromě peněz věnovat hodně času a ještě více úsilí.
Přístup: "Tak mě tady máte a koukejte mě něco naučit. A běda vám, jestli mě to nebude bavit ..." podporovaný moderními zkompetentňovači, k praktickému použití příliš nevede. Bez ohledu na typ střední školy.
to Radek Sárközi 10. listopadu 2010 12:40
S takovým přístupem je otázka, proč učit třeba řešení rovnic. On je někdo v běžném (reálném) životě používá? Ty lineární možná ještě možná jo. Co ty kvadratické (kdo bude počítat hloubku propasti z času za který uslyší dopadnout kámen do propasti vržený)? Kubické (no fuj!). A když už jsme u toho, kdo si pro radost konstruuje trojúhelník zná-li stranu a dvě těžnice na zbývající strany? Tak proč se to ksakru pořád učí? Asi jsem na hodinách didaktiky nedával dostatečně pozor. No co už!
Potrefený
Jsou věci ve výuce matematiky, které jsou prakticky využitelné v každodenním životě. Právě ty podle mě patří do základní úrovně maturitní zkoušky. Např. různé typy slovních úloh z reálného světa, které samozřejmě lze vypočítat jen tak, že z nich vyberete důležité informace, nedůležité nikoliv a pomocí rovnice je spočtete. Ale předkládat studentům pouze nějakou rovnici, kde mají vypočítat x, je špatné pojetí výuky i maturity... Vyšší úroveň by mohla pracovat se složitějšími úlohami, ale i ona by mohla být pojata takto. Současné pojetí úloh k maturitě považuji za degradaci didaktiky tohoto oboru... Neměří totiž matematickou gramotnost maturantů, tedy praktické využití naučeného, ale akademickou matematiku bez účelu vhodnou pouze pro ty, kteří se jí chtějí věnovat na VŠ. Evidentně si to ale neuvědomují ani členové občanského sdružení, které matematiky navenek zastupuje, což mě mrzí. (Radek Sárközi)
"...výsledky MAG10 z matematiky přesto odrážejí současný stav matematické vzdělanosti na středních školách v České republice. Proto je nepovažujeme za překvapivé." píše Společnost učitelů matematiky Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF).
A kdopak to celá desetiletí zodpovídal za koncepci výuky matematiky? Nebyla to JČMF? A jakpak reagoval, když jsme se už před deseti lety dozvěděli, že naši žáci byli (a pořád jsou)"nejlepší" ve svém odporu k matematice.
Hlavně, aby té matematiky bylo co nejvíc a pokud možno povinně...
Podrobněji na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=8604 a http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=9426
Aby bylo jasno, já jsem matematik a matematiku miluju. Ale to, co se z ní u nás stalo, je v nejmíň v 80 % paskvil s převahou drilu a maturitní test tomu nutně odpovídá.
"Škola ničí přirozené matematické nadání, říká profesor Hejný" píše profesor Hejný včera v Lidovkách. A má pravdu.
Ondřej Šteffl
10. listopadu 2010 19:40
Radku, co tak rozvoj logického myšlení ? Mám obavy, že to tady v této republice začíná chybět 75 % absolventů gymnázií. Absolvent gymnázia by měl být skutečně připraven ve všech oblastech. Matematika je v tomto směru klíčová.
I spočtení např. úroků za jisté období pomocí geometrické řady, průběhy grafů goniometrických f-cí,....Matematiku nelze vyučovat v izolovaných celcích, je to součást základních znalostí o světě. Tedy povinná maturita z matematiky na gymnáziích je nezbytná !
Student, který nezvládá matematiku na gymnáziu, musí mít zákonitě problémy i s fyzikou a dalšími předměty. Jsou tedy i jiné školy, třeba umělecké, pedagogické,.., kde by z matematiky maturovat nemusel.
Pane Ondřeji,
matematika je i ten dril. Problém vidím v tom, že 40 % studentů nemá na střední škole vůbec co pohledávat. Prostě se díky jejich IQ do nich "více nevleze" ( dříve to byli absolventi učilišť ). Souhlasím s tím, že matematiky by mělo být v učebních plánech, dejme tomu SPŠ ( strojních, stavebních, elektro,.. ), podstatně více. Ne model 4 - 3 - 2 - 3. To je výsměch. Ignorant
Myslím, že fungovat by mohl např. násedující model:
Rozlišuji "matematiku" a "počty".
Obojí se může učit tak, že je studentovi předložena reálná souvislost s tématy z praxe, i když někdy to může působit poněkud samoúčelně - viz příklad s vrženým kamenem. Minimálně u "počtů" by to bylo vhodné.
U "matematiky" může být někdy "zdůvodnění" založeno i na konstrukci: "až proberete za 2 roky tohle ve fyzice, bude se vám to hodit" - např. komplexní čísla či goniometrické funkce při výpočtech se střídavým proudem.
Nebo: "tohle využijete až na vysoké škole" - např. derivace.
Nejde o žádnou samoúčelnost - pouze o mezipředmětové vazby a schopnost některých "matikářů" dohlédnout za okraj tabule.
Bez ohledu na to vše je ale nutno pochopit, že matematika bude vždy také o určitém drilu.
Jednou mi někdo vysvětlí, k čemu mohou být kvadratické rovnice, ale pak jich musím pár desítek sestavit a vyřešit, nežli získám potřebnou praxi a rutinu.
Zvláštní je, že například při sportovním tréninku se nikdo nepozastavuje nad "bezduchým opakováním stále stejných činností".
Na tohle ovšem někteří "teoretici didaktiky" prostě odmítají slyšet.
Ke škodě žáků, pochopitelně.
Dále:
Jestliže vyjdeme z předpokladu, že na gymnáziích se má učit "matematika", potom se z ní také musí maturovat = (minimálně) současná vyšší úroveň.
Na některých SOŠ, SPŠ a SOU (podle oboru) pak nejspíš stačí "počty" s trochou "matematiky".
Na těch ostatních = konzervatoře aj. a ostatní SOU, nejspíš stačí jen "počty". Zde by měla být maturita z "matematiky" pouze volitelná - a příslušná výuka např. v dobrovolném semináři.
Pochopitelně vždy je možnost si maturitu doplnit např. samostudiem či nástavbovým studiem.
O tom, zda požaduje znalost "počtů" či "matematiky" nechť si rozhodne sama vysoká škola. Např. na DAMU či JAMU nejspíš stačí umět si spočítat honorář za vystoupení, ne?
Platí všechny ty hlubokomyslnosti o zbytnosti a nezbytnosti matematiky pro vzdělání a praktický život i pro jazyk český a literaturu? Všechny ty pičičmundičky se s a z, přechodníky a příslovečnými určeními něčeho, výjimkami a nepravidelnostmi stojícími mimo jakoukoli logiku? Ty jsou nezbytné pro rozvoj jakého myšlení? Nelogického?
Na druhou stranu mi dovolte požádat matematické kolegy, aby se mírnili ve svých silných až siláckých prohlášeních o klíčové roli matematiky, protože co opravdu děti a mládež rozvíjí jsou výchovy výtvarná, hudební a tělesná.
Mimochodem trvám na tom, a budoucnost mi dá za pravdu, že informatika patří mezi výchovy.
Milí kolegové nematematikové,
matematika je zákeřná v tom, že nemůžete vynechat jednu kapitolu, která se vám zrovna nelíbí a je příliš teoretická a je jakoby odtržena od praxe. Učivo v matematice prostě a jednoduše na sebe navazuje a při vynechání jisté části jednoduše nemůžete pokračovat. Vynecháním např. kvadratické funkce ochudíte nezbytně rozvoj žáka třeba ve fyzice, pač grafen kvadratické funkce je jistá křivka, kterou běžně využíváme v běžném životě.
Vynechá-li v zeměpise, dějepise, přírodopise,.... nějaké kapitoly, tak se kupodivu nic neděje. Učivo na sebe až tak nenavazuje a můžu bez něj v praxi existovat.
Tím jsem jen chtěl říci něco k matematické gramostonosti studentů gymnázií. Někteří si bohužel nedokáží spočítat výplatu, protože zapomněli procenta ! Tomu by snad měla aspoň trochu napomoci státní maturita pro studenty gymnázií a to povinná..
Právě jsem se vrátil z výuky matematiky 1. ročníku kadeřnic. Ani jedna z nich mi z 1 metru špagátu neodstřihne jednu čtvrtinu. Čtyři zkoušené bezmocně zíraly na příklad (7-15)+23 . Takto se to opakuje již 15. vyučovací hodinu. Neexistuje způsob, jak ta děvčat dostat pod nulu. Nepomáhají barevné míčky, přendavání peněz z peněženky do peněženky, ani Člóbrdo. Dávno bych měl učit (opakovat ze ZŠ?) intervaly a absolutní hodnotu. Polovina těch děvčat má zajímavý (a velice protivný ) Pavlovův reflex. Když vidí číslo, dostane husí kůži, rozevřou se nevěřícně oči a je napadeno řečové centrum. To prosím není bonmot k pousmání- tak to opravdu cítím. Když nastoupily do 1. třídy ZŠ, vsadím se, že se většinově do školy těšily a hrdě přicházely domů, že už se naučily počítat do deseti. Později je to však semlelo - některé možná ve 4. třídě, některé v šesté nebo v sedmé.
Problém současného školství opravdu nestojí na státní maturitě, na povinné nebo nepovinné maturitě z matematiky. Ten problém začíná daleko dřív. A bohužel se netýká jenom matematiky. Sem bychom měli napnout veškeré své síly. Obávám se, že ani ŠVP, ani státní maturita toto neřeší. Ona mi vlastně otázka bytí a nebytí státní maturity připadá v tomto kontextu jako srandovní banální záležitost.
Právě jsem se vrátil z výuky matematiky 1. ročníku kadeřnic
Tak, tak. Někdo z matemetiky u kadeřnic, někdo z informatiky u budoucích intelektuálů.
Když řeknu, že se budeme zabývat interpretací zkráceného zápisu čísla v desítkové číselné soustavě, abychom pochopili podstatu záznamu informace v digitální technice, nemálo žáků se rozpláče a ojediněle i ztratí vědomí.
Když ve druhém pololetí druhého ročníku řešíme v tabulkovém procesoru, je-li lepší z obdélníkové tabule plechu stříhat obdélníkové tabulky podél nebo napříč, žáci vydělí obsah tabule obsahem tabulky s konstatováním, že je to jedno.
A to doopravdy maturita z matematiky nevyřeší. Ani povinná.
Právě jsme hodnotili výsledky hodnocení školní výuky žáky naší ZŠ. Na 2. stupni jsou učitelé velkou převahou procent hodnoceni jako vstřícní, dobře vysvětlují a procvičují látku, vyjadřují se srozumitelně, spravedlivě hodnotí, atd. Žáci jsou většinou rádi, že chodí na naši školu, výuku hodnotí velmi pozitivně. Přesto ale: 65% žáků vnímá vztahy mezi žáky jako nedobré až nepřátelské, 76%ům vadí ruch a neklid ve třídě, který jim brání soustředit se na vyučování. Já osobně "díky" vyrušování několika silných jedinců, s nímž nepohnou poznámky ani tresty (domluvy platí jen mezi čtyřma očima, od slibů se ihned upouští a zlobí se dál) proberu s bídou 30% plánovaného učiva. Děti už prostě v pubertě slušnému chování nenaučíme. Zavedeme izolace pro výtržníky, jako v Anglii?
Zavedeme izolace pro výtržníky
Prý to nejde. Že by se těm malým nezbedům upíralo právo na vzdělání.
Na to vzdělání, na které z vysoka (méně výstižně) kašlou. Fakt, že zbytku třídy (zbedové) je upřeno právo na harmonický vývoj v klidu a bezpečí už nikoho nezajímá. Proč se humanisté a bojovníci za světový mír primárně starají především o práva hajzlíků všelijakých a vrahů masových?
Možná by úplně stačilo povědomí, že delikventu je upřeno právo na svobodu pobytu mezi slušnými lidmi zcela v souladu se zákonem.
Souhlasím se stanoviskem SUMy
Je zajímavé, že zatímco mezi matematiky a fyziky je uznání umění ne-li samozřejmostí, pak rozšířené; obráceně to neplatí. Od dob Horníčkových (dále má paměť nesahá) platí: "Matematika se nedá pochopit, ani naučit a je zbytečná." A - v tomto smyslu bohužel - po roce 1989 došlo k rozšíření tohoto přístupu na všechny přírodovědné předměty.
Takže přes dvacet let je matematika pokládána za něco zbytečného a teď - když to přináší své plody - panika.
I když rozdělování na "počty" a "matematiku" chápu, nepřijde mi jako přesné. Každý žák základní školy by měl pochopit, že písmena mohou zastupovat číslice a čísla z určitého okruhu a dá se s nimi počítat obecněji než jen z čísly (slovní úlohy, rovnice, výrazy). Každý žák střední školy by měl pochopit funkce jako znázornění určitých souvislostí.
S matematikou je možno si hrát, ale je nutno při ní přemýšlet a přemýšlení už není hraní, ale obtížná činnost.
Takže pro R. Sárközyho:
V základní úrovni matematiky byly příklady na vyjádření neznámé ze vzorce (užitečné tam, kde to potřebujeme, což i v reálném životě občas bývá); měřítko mapy (to snad nepotřebuje komentář); příklad na pravoúhlý trojúhelník spojený se šetřením kroků; úloha na procenta; úloha na oplocení pozemku ve tvaru půlkruhu; šestiboký hranol; závislost poloměru a objemu koule - to je skoro polovina. Během hodinového testu se nedají zadat úlohy, ve kterých je potřeba vyhledat teorii, nastudovat ji, použít na řešení konkrétního problému.
A poslední poznámka: ve vyrovnávacím kurzu jsem opakoval procenta třemi způsoby: přes 1 %; trojčlenkou a vzorcem. Mírná většina vzorec přijala jako nejlepší způsob řešení v danou chvíli.
Je zajímavé, že zatímco mezi matematiky a fyziky je uznání umění ne-li samozřejmostí, pak rozšířené; obráceně to neplatí. Od dob Horníčkových (dále má paměť nesahá) platí: "Matematika se nedá pochopit, ani naučit a je zbytečná." A - v tomto smyslu bohužel - po roce 1989 došlo k rozšíření tohoto přístupu na všechny přírodovědné předměty.
Takže přes dvacet let je matematika pokládána za něco zbytečného a teď - když to přináší své plody - panika.
I když rozdělování na "počty" a "matematiku" chápu, nepřijde mi jako přesné. Každý žák základní školy by měl pochopit, že písmena mohou zastupovat číslice a čísla z určitého okruhu a dá se s nimi počítat obecněji než jen z čísly (slovní úlohy, rovnice, výrazy). Každý žák střední školy by měl pochopit funkce jako znázornění určitých souvislostí.
S matematikou je možno si hrát, ale je nutno při ní přemýšlet a přemýšlení už není hraní, ale obtížná činnost.
Takže pro R. Sárközyho:
V základní úrovni matematiky byly příklady na vyjádření neznámé ze vzorce (užitečné tam, kde to potřebujeme, což i v reálném životě občas bývá); měřítko mapy (to snad nepotřebuje komentář); příklad na pravoúhlý trojúhelník spojený se šetřením kroků; úloha na procenta; úloha na oplocení pozemku ve tvaru půlkruhu; šestiboký hranol; závislost poloměru a objemu koule - to je skoro polovina. Během hodinového testu se nedají zadat úlohy, ve kterých je potřeba vyhledat teorii, nastudovat ji, použít na řešení konkrétního problému.
Je zajímavé, že zatímco mezi matematiky a fyziky je uznání umění ne-li samozřejmostí, pak rozšířené; obráceně to neplatí. Od dob Horníčkových (dále má paměť nesahá) platí: "Matematika se nedá pochopit, ani naučit a je zbytečná." A - v tomto smyslu bohužel - po roce 1989 došlo k rozšíření tohoto přístupu na všechny přírodovědné předměty.
Takže přes dvacet let je matematika pokládána za něco zbytečného a teď - když to přináší své plody - panika.
I když rozdělování na "počty" a "matematiku" chápu, nepřijde mi jako přesné. Každý žák základní školy by měl pochopit, že písmena mohou zastupovat číslice a čísla z určitého okruhu a dá se s nimi počítat obecněji než jen z čísly (slovní úlohy, rovnice, výrazy). Každý žák střední školy by měl pochopit funkce jako znázornění určitých souvislostí.
S matematikou je možno si hrát, ale je nutno při ní přemýšlet a přemýšlení už není hraní, ale obtížná činnost.
Takže pro R. Sárközyho:
V základní úrovni matematiky byly příklady na vyjádření neznámé ze vzorce (užitečné tam, kde to potřebujeme, což i v reálném životě občas bývá); měřítko mapy (to snad nepotřebuje komentář); příklad na pravoúhlý trojúhelník spojený se šetřením kroků; úloha na procenta; úloha na oplocení pozemku ve tvaru půlkruhu; šestiboký hranol; závislost poloměru a objemu koule - to je skoro polovina. Během hodinového testu se nedají zadat úlohy, ve kterých je potřeba vyhledat teorii, nastudovat ji, použít na řešení konkrétního problému.
Okomentovat