„Pro potenciální maturanty skládající zkoušku ve školním roce 2010–2011 je situace nepřehledná, upřesňování důležitých informací až v průběhu 4. ročníku považuji za nehorázné a vysoce neprofesionální. Studenti mají plné právo být připravováni k maturitní zkoušce po celou dobu studia, tj. po čtyři roky“, píše autorka ve svých poznámkách k nové maturitě z hlediska předmětu Český jazyk a literatura.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
Autorka se domnívá, že myšlení je na škodu. Pak se nelze divit mj. jejímu tvrzení v části "Didaktický test" (bod 7), kde píše o tom, že zadavatel nesmí mít v daném oboru aprobaci a potom určitou konstrukcí odvozuje, že takový požadavek je absurdní. Ovšem já to vnímám tak, že paní magistra má problém s porozuměním psanému textu (který se podle ní nevyskytne ani u lidí bez středoškolského vzdělání), když aprobaci mylně (možná záměrně) klade na roveň obecnému rozhledu učitele. A o tom to je. Učitelé se nechtějí s novou maturitou srovnat a hledají svá destaera chyb ve stylu "najdi deset rozdílů". Pokud je to pro ně tak nestravitelné, možná by mohli napřít své síly jinde a nezpůsobovat si podobná traumata. Lékaři to už pochopili.
Paní Simona Carcy to skutečně vnímá jinak, nebo má problém s porozuměním psanému textu. Autorka přece neklade aprobaci na roveň obecnému rozhledu učitele. Pouze považuje za nesmyslný požadavek, aby zadavatele mohl vykonávat pouze učitel bez dané aprobace. Jediným důvodem k tomuto zákazu může být předpoklad Cermatu, že takový učitel bude žákům pomáhat s vypracováním testů. Ale to by mohl i učitel bez aprobace. Řešením by bylo jmenovat zadavatelem školníka.
Možná ale budete mít na škole méně školníků, než kolik budete potřebovat zadavatelů...
"4. Test je z velké části zaměřen především na porozumění textu, což je pro studenty krok zpět, porozumět textu může i člověk bez předchozího středoškolského studia."
Nechci se zastávat autorů testů, ale je třeba být objektivní! V rámci diplomového úkolu jsme u 300 žáků prověřovali jejich dovednost rozumět čtenému textu. Zjištění:
V 8. roč. ZŠ neumí plynule číst téměř 30% dětí, téměř 42% jich nedokázalo svými slovy říci, o čem četly (úryvky ze standardních učebnic pro ZŠ), nebo nevystihly správně podstatu sdělení. -- V 1. ročníku VŠ jsme předložili četbu odborného textu na nižší úrovni náročnosti - zde neumělo říci podstatu sdělení po jednom přečtení cca 25% studentů, a také četbu textu na vyšší odborné úrovni (s abstraktními pojmy, slovy cizího původu, určené pro vyšší ročníky VŠ nebo doktorandy). Zde nerozumělo ani částečně významu čteného textu téměř 60% studentů VŠ!!
Obávám se, že porozumění textu, jehož autorem není sám učitel, je občas problémem i pro učitele - omlouvám se výjimkám, ale máme hodně negativních důkazů z pedagogické praxe studentů...
Naši žáci dnes čtou na svoje možnosti příliš rychle, povrchně, bez prožitku a přemýšlení o podstatě přečteného. Ti, kteří opravdu čtou v přiměřeném tempu a s porozuměním, jsou spíše výjimky. --
Jak se potom tato skutečnost projeví třeba při formulaci odborného textu či při psaní bak. nebo diplomových prací, o tom si může každý udělat představu...
24. listopadu 2010 7:03
Vaše úvaahy plynou z nedostatečného kontaktu se školním prostředím. "Každý vychodil školu" a všude byl a všemu rozumí".
Jinak je skutečnou kra.... aby při psaní testu ČJ tam byl matematik a naopak. Jen "proboha", aby nenapovídal. To by paní Carcy byly ideální padesátá léta "inteligence do výroby a dělníci do škol". Tak k této "revoluční myšlence" mě skutečně nedonutíte !
Drahý anonymní ze 7:03, cílem organizování zkoušky formou nějakého testu je docílit co nejobjektivnějších, reproduktovatelných a srovnatelných podmínek. Tomu nepomůže bezcharakterní ředitel, který vydal testy žákům o pár dnů dříve, aby byla jeho škola dobře hodnocena, ani charakterově slabá zadavatelka, která žáka naviguje k (podle ní) správné odpovědi. Tyhle lidské poklesky musí organizátor eliminovat. Příběhů na toto téma mám dost v zásobě, nicméně je neuvádím, abych vás nutila k revolučním myšlenkám. Svobodně se od nové maturity odvraťte a přimkněte se k některému z komerčních testovatelů naší populace, třeba mu pomůžete zastavit neodvratný konec školství v našich zemích, který ho děsí.
Milá paní Carcy, nevím, jaké děsivé příběhy nám tajíte, ani je nechci slyšet. Obávám se ale, že podíl bezcharakterních pedagogů na jejich celkovém počtu bude asi stejný jako podíl bezcharakterních zaměstnanců MŠMT, Cermatu a všech, kteří mají MZ na starosti. Spíše si myslím, že nejrizikovějším článkem nebudou ředitelé škol...
Okomentovat