MŠMT: Zpráva o výsledcích projektu maturitní generálky a stavu připravenosti na zahájení reformy maturitní zkoušky v roce 2011

Zpráva o výsledcích projektu maturitní generálky a stavu připravenosti na zahájení reformy maturitní zkoušky v roce 2011, kterou vládě ČR předkládá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.


Případné výhrady mohou čtenáři adresovat přímo na premiéra (petr.necas@odsvs.cz) nebo na vládu (posta@vlada.cz, tajemnik.nerv@vlada.cz). Zprávu ve formátu PDF naleznete i na naší wiki.

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PROJEKTU MATURITNÍ GENERÁLKY A STAVU PŘIPRAVENOSTI NA ZAHÁJENÍ REFORMY MATURITNÍ ZKOUŠKY V ROCE 2011

1. VÝCHODISKA

1.1 LEGISLATIVNÍ A FORMÁLNÍ VÝCHODISKA ZAHÁJENÍ REFORMY MATURITNÍ ZKOUŠKY

Nová podoba maturitní zkoušky, podle níž mají žáci poprvé ukončovat své studium ve školním roce 2010/2011, je stanovena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a prováděcím právním předpisem, tj. vyhláškou č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou v platném znění.

Ustanovení školského zákona, týkající se maturitní zkoušky, byla v období 2004–2010 předmětem tří novelizací. V roce 2007 bylo zahájení reformy maturitní zkoušky odloženo z původního termínu v roce 2008 na rok 2010, v roce 2008 došlo k významné změně modelu reformní maturitní zkoušky a v roce 2009 došlo z iniciativy poslanců PČR k dalšímu odkladu zahájení reformy na rok 2011.

V polovině srpna t. r. vyslovila vláda ČR souhlas se záměrem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pokračovat v přípravě reformy maturitní zkoušky a realizovat reformu maturitní zkoušky v roce 2011. Zároveň uložila ministru školství předložit do konce listopadu 2010 zprávu o průběhu a výsledcích generální zkoušky státní maturity a do března 2011 zprávu o stavu připravenost zahájení reformy maturitní zkoušky v roce 2011.

1.2 PŘÍPRAVA REFORMY V UPLYNULÝCH 14 LETECH

Práce na přípravě reformy maturitní zkoušky byly v České republice zahájeny v roce 1997, jako v druhé postkomunistické zemi. Významným impulsem bylo i stanovisko expertní komise OECD, která reformu maturit zařadila ve své zprávě mezi doporučené reformní priority českého školství.

V období do roku 2000 probíhala na téma reformy maturitní zkoušky bouřlivá odborná veřejná diskuse. Její výsledky se promítly do návrhu modelu reformní maturity a do příslušných ustanovení návrhu nového školského zákona, který však Poslanecká sněmovna v roce 2000 odmítla. Uzákonit novou podobu maturitní zkoušky se tak podařilo až v roce 2004 přijetím zákona č. 564/2004 Sb. Uzákoněný model nové maturity však neodpovídal výsledkům odborné diskuse a nebyl s to podstatnou část reformních cílů prakticky naplnit.

V roce 2007 byla v souvislosti s odkladem zahájení reformy na rok 2010 znovu otevřena diskuse o podobě modelu reformní maturity. K danému tématu proběhla intenzivní čtyřměsíční odborná diskuse. Její výsledky se následně promítly do významných změn podoby reformní maturity a návrhu novely školského zákona, který byl přijat jednomyslně napříč všemi parlamentními stranami. V návaznosti na to byl v srpnu 2008 schválen MŠMT Program přípravy reformy maturitní zkoušky pro období do roku 2010 a s tím i architektura logisticko-technologického zajištění společné části maturitní zkoušky a rozpočet.

V roce 2009 však vedení resortu školství hned dvakrát zásadním způsobem změnilo koncepci logisticko-technologického zajištění. Nejprve v březnu bývalý ministr Liška revokoval jím původně schválenou koncepci, aby se následně bývalá ministryně Kopicová po neúspěchu této změny svým listopadovým rozhodnutím vrátila k původnímu řešení. Svým listopadovým verdiktem ministryně Kopicová schválila rozpočet a program přípravy reformy, jehož součástí byla rovněž realizace generálky státních maturit v říjnu 2010. Mezitím však byl v září 2009 přijat poslanecký návrh novely školského zákona, kterým odložil zahájení reformy po druhé, tentokrát na rok 2011.

Měsíc po nástupu nové vlády ve shodě s jejím programovým prohlášením předložil ministr Dobeš na jednání vlády kladné stanovisko nového vedení resortu k pokračování přípravy reformy maturit i k termínu jejího zahájení v roce 2011. Součástí byla i opatření, která v konečném důsledku snížila roční náklady státního rozpočtu na realizaci státní maturity o 13%. Vláda stanovisko resortu v druhé polovině srpna potvrdila. Následnými opatřeními bylo nad rámec již zmíněných dosaženo dalších úspor, které nyní v souhrnu představují téměř 20% původně projektovaných ročních nákladů na zajištění státní maturity.

2. CÍLE A ZPŮSOB PROVEDENÍ MATURITNÍ GENERÁLKY

Generálka maturitní zkoušky byla provedena simulací povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, konaných formou didaktického testu a formou písemné práce. Žáci měli možnost složit tři zkoušky, povinně z českého jazyka a literatury a volitelně z jednoho či dvou z pěti cizích jazyků nebo z matematiky. Na výběr měli ve všech předmětech základní i vyšší úroveň obtížnosti zkoušky.

Cílem maturitní generálky bylo:

1. prověřit připravenost organizačního, logistického, bezpečnostního a technologického zajištění maturitní zkoušky a identifikovat chyby a rizika, které je nutné pro řádný průběh maturitní zkoušky v roce 2011 odstranit,
2. ověřit připravenost škol a pedagogických pracovníků zajišťujících konání maturitní zkoušky ve školách a na základě zjištěných problémů učinit opatření k jejich minimalizaci,
3. praktickou a bezprostřední formou informovat vedení škol, učitele a žáky o podobě zkoušek společné části maturitní zkoušky tak, aby školy mohly přijmout opatření minimalizující zjištěné rizikové faktory.

Účast škol v projektu maturitní generálky byla dobrovolná. Z celkového počtu 1.278 středních škol, na kterých bude probíhat v roce 2011 maturitní zkouška, se generálky zúčastnilo 1.228, tj. 96%. Padesátku škol, které se generálky neúčastnily, tvořily především soukromé školy. Přímou zkušenost s novou formou maturitní zkoušky tak získalo ve dnech 11. až 13. října t.r. téměř 94 tisíc žáků.

V rámci maturitní generálky tak bylo realizováno 223,2 tisíce zkoušek, tj. 403,6 tisíce dílčích zkoušek. Vedle povinné zkoušky z českého jazyka a literatury (didaktický test a písemná práce), absolvovalo 45% žáků zkoušku z matematiky (didaktický test) a 90% zkoušku z cizího jazyka (didaktický test a písemná práce). Celkově v průměru připadlo na jednoho žáka 2,34 zkoušek. Poměr volby mezi základní a vyšší úrovni obtížnosti zkoušek byl zhruba 3:1. Na zajištění průběhu zkoušek ve školách a hodnocení písemných prací se podílelo celkem 16,5 tis. učitelů středních škol. Maturitní generálka ověřila připravenost organizačního, logistického, bezpečnostního a technologického zajištění maturitní zkoušky v 8 z celkového počtu 11 tzv. procesních scénářů maturitní zkoušky, a to:

1. přihlašování žáků k maturitní zkoušce a centrální registrace přihlášek,
2. příprava výroby, výroba (tisk) a kompletace zkušební dokumentace,
3. distribuce zkušební dokumentace do škol,
4. administrace zkoušek ve školách (včetně digitalizace výsledků zkoušek),
5. hodnocení výsledků písemných prací ve školách,
6. hodnocení výsledků didaktických testů v Centru,
7. centrální zpracování výsledků zkoušek a jejich uvolnění školám,
8. uživatelská podpora škol.

U každého z těchto scénářů byla prověřována funkčnost stanovených postupů a norem, spolehlivost organizačního zajištění, funkčnost bezpečnostních opatření a spolehlivost technologických systémů.



Připravenost škol, tj. vedoucích pracovníků a pedagogických pracovníků na zajištění průběhu zkoušek a vyhodnocení jejich výsledků byla ověřována ve čtyřech procesních scénářích, a to ve scénáři 1, 3, 4 a 5. Ve všech byly analyzovány zjištěné odchylky od norem a stanovených postupů, příčiny těchto odchylek a následně i vhodnost a adekvátnost stanovených postupů.

Za tímto účelem byly analyzovány vlastní poznatky Centra, výsledky monitorování průběhu zkoušek Českou školní inspekcí a v neposlední řadě stovky podnětů, dotazů a připomínek pracovníků škol.

Na formulaci závěrů a opatření k odstranění zjištěných problémů se přímo podílela expertní skupina ředitelů středních škol.

Přímou zkušenost s novou formou zkoušek učitelé a žáci získali v průběhu zkoušek a hodnocení jejich výsledků ve školách. Výsledky zkoušek byly za tímto účelem modelově vyhodnoceny podle pravidel, platných pro maturitní zkoušku v roce 2011 (viz tabulka). Výsledky byly školám a jednotlivým žákům poskytnuty v prvním listopadovém týdnu, aby jich mohli v plné míře využít před podáním přihlášek k maturitní zkoušce (do 15. listopadu) a tedy před volbou, z jakých předmětů a v jaké úrovni obtížnosti budou konat maturitní zkoušku.

Rozpočet projektu maturitní generálky byl stanoven na 139,4 mil. Kč, z čehož 101,7 mil. Kč mělo být realizováno v rámci projektu ESF OP VK, zbývající část v rámci rozvojového programu regionálního školství MŠMT. V důsledku přijatých opatření se náklady realizace projektu maturitní generálky proti původně schválenému rozpočtu snížily o 27 mil. Kč (o 19,4%) a činí 112,4 mil. Kč. Na odměny pracovníkům škol připadá cca 40% celkového rozpočtu projektu, tedy 44,9 mil. Kč.

Maturitní generálka byla připravena a řízena Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání, tj. organizací, která je dle zákona odpovědná za realizaci společné části maturitní zkoušky. Ověřovací procesy byly dohlíženy společností Deloitte Advisory.

3. ZÁVĚRY, ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY A OPATŘENÍ K JEJICH NÁPRAVĚ

3.1 GLOBÁLNÍ ZÁVĚRY

Maturitní generálka jako projekt splnila v plné míře stanovené cíle (viz kapitola 2):

1. Ověřila proveditelnost reformy maturitní zkoušky v roce 2011 tím, že:

1. v oblasti organizačního, logistického, bezpečnostního a technologického zajištění nebyly identifikovány žádné systémové nedostatky;

2. v oblasti konstrukce zkoušek, obsahu jejich zadání a použitých parametrů hodnocení výsledků prokázala obsahovou a metodickou korektnost didaktických testů i písemných prací a zároveň relevantnost jejich obsahu a náročnosti vůči cílům stanoveným katalogy požadavků i reálné situaci.

2. Identifikovala v celkem čtyřech z osmi procesních scénářů dílčí nedostatky, rizikové faktory a praktické podněty; jejich náprava a řešení jsou v období do konce března 2011 bezpečně proveditelná a přispějí zejména k:

1. odstranění technologických nedostatků a ke zvýšení funkční spolehlivosti technologického zajištění maturitní zkoušky a spolehlivosti zpracování výsledků zkoušek,

2. minimalizaci rizika procesních chyb při zajištění průběhu zkoušek a vyhodnocení jejich výsledků,
3. snížení administrativní zátěže škol a k optimalizaci postupů a pravidel při zajištění objektivního průběhu zkoušek.

3. V rámci vyhodnocení výsledků zkoušek přinesla podněty k potřebné podpoře škol a jejich žáků s cílem zmírnit riziko neúspěchu u maturitní zkoušky, které vyplývá z nedostatečné praktické zkušenosti části škol s objektivizovanými formami zkoušek.

3.2 DÍLČÍ NEDOSTATKY A ZPŮSOB JEJICH ODSTRANĚNÍ

3.2.1 NEDOSTATKY TECHNOLOGICKÉHO ZAJIŠTĚNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY

Dílčí nedostatky technologického zajištění se projevily pouze v oblasti pořizování (digitalizace) výsledků zkoušek a jejich následném zpracování. Naopak zcela bez problémů proběhla příprava výroby a výroba (tisk a kompletace) zkušební dokumentace a její distribuce do škol a přihlašování žáků a škol ke zkouškám.

Technologické nedostatky se projevily u 0,04% digitalizovaných dokumentů, způsobily však chybné vyhodnocení výsledků u celkem 325 žáků. Příčiny chyb byly identifikovány následovně:

• dokumentový skener školního digitalizačního pracoviště vytvořil extrémně tmavý obraz digitalizovaného dokumentu nebo při digitalizaci došlo k posunu digitalizovaného dokumentu proti matrici, která zajišťuje zpracování dat,
• při digitalizaci došlo k chybnému vyhodnocení údajů o přítomnosti žáka u zkoušky,
• při digitalizaci nebyly zpracovány všechny digitalizované dokumenty,
• při zpracování dat došlo k chybnému vyhodnocení některých údajů v digitalizovaných dokumentech vlivem vysoké citlivosti na způsob zápisu výsledků žáky (žáci použili pro záznam výsledků psacích potřeb v rozporu s instrukcí).

Způsob a termín nápravy

Cílem je vyloučit hodnocení výsledků zkoušek zatížených neidentifikovanou chybou způsobenou selháním technologií při automatizovaném pořízení a zpracování dat a zároveň minimalizovat vznik takových selhání. Toho bude dosaženo kombinací několika opatření:

1. doplnění automatizovaných SW kontrol zamezujících pokračování procesu při zjištění chybových stavů (úprava SW pobíhá),
2. posílení kontrolní funkce maturitního komisaře při digitalizaci zkušební dokumentace s výsledky zkoušek (úprava metodiky provedena),
3. posílení kontrolní funkce zadavatele zkoušek v otázce povolených psacích potřeb pro záznam řešení žáka (úprava metodiky provedena),
4. dílčí změny vzorů zkušební dokumentace.

Termín řešení: úpravy budou provedeny do konce roku 2010, do konce února 2011 bude ukončena ověřovací fáze úprav

3.2.2 NEDOSTATKY PŘI ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ

Při hodnocení písemných prací a zejména při formálním záznamu výsledků hodnocení hodnotiteli došlo k chybnému postupu hodnotitelů při záznamu výsledku hodnocení do záznamového archu, a to celkem v 6 % případů. V důsledku toho bylo s výsledkem „0 bodů“ v první fázi zpracování výsledků chybně zpracováno cca 7.800 písemných prací (při opravném zpracování byly chyby odstraněny manuálně v Centru). Příčinou chyb byl formálně chybný nebo zcela chybějící zápis výsledného hodnocení písemné práce do záznamových archů , který zpracovatelský systém vyhodnotil jako „výsledek = 0 bodů“.

Způsob a termín nápravy

Cílem opatření je minimalizovat možnost vzniku těchto chyb a vyloučit možnost, aby chyby způsobené formálním pochybením „lidského faktoru“ ovlivnily zpracovávané výsledky zkoušek. Toho bude dosaženo v tomto a obdobných případech kombinací následujících opatření:

1. doplnění automatizovaných SW logických kontrol,
2. posílení kontrolní funkce maturitního komisaře (úprava metodik, bylo již provedeno),
3. zvýšení účinnosti informační podpory a názornosti instrukcí pro pedagogické pracovníky, kteří zajišťují průběh zkoušek a hodnocení výsledků ve školách (mj. instruktážní video),
4. úprava vzorů zkušební dokumentace (byla již provedena).

Termín řešení: technologické řešení bude ukončeno a prověřeno do konce února 2011; příprava instruktážních materiálů a podpůrných pomůcek bude připravena do konce března 2011 tak, aby mohla být školami aplikována v průběhu dubna 2011.

3.2.3 ZJEDNODUŠENÍ A OPTIMALIZACE POSTUPŮ PRŮBĚHU ZKOUŠEK VE ŠKOLÁCH, SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE ŠKOL

V reakci na praktické zkušenosti se zajištěním zkoušek a na administrativní náročnost MŠMT a Centrum vyhodnotili desítky podnětů k úpravám postupů. Podněty se ve skutečnosti týkaly 22 dílčích aspektů organizačního a administrativního zajištění zkoušek, ve 14 z nich bylo nalezeno vhodnější, efektivní a zároveň proveditelné řešení. Neřešeny zůstaly pouze podněty, kde by řešení vedlo k vážnému ohrožení objektivity průběhu zkoušek.

Podněty směřovaly do následujících oblastí:

1. snížení administrativní náročnosti a úspora práce zadavatele zkoušek, maturitního komisaře a ředitele školy, zjednodušení dokumentace procesů (úprava metodik je již připravena, návrh úpravy prováděcího právního předpisu je již připraven);
2. zvýšení pracovního komfortu práce zadavatele zkoušek, vyloučení opakovaného ověřování identity žáka (úprava metodik je již připravena);
3. zvýšení časových limitů pro zajištění některých činností maturitního komisaře a zadavatelů zkoušek (úprava metodik je již připravena);
4. optimalizace časového rozvrhu zkoušek (postup je již připraven).

Způsob a termín nápravy

Cílem opatření je odbourat nadbytečnou administrativní zátěž a optimalizovat postupy s ohledem na kapacitní možnosti škol. Úpravy postupů jsou provedeny tak, aby nebyl ohrožen princip plné skladovatelnosti procesů. Většina řešení spočívá v dílčích úpravách metodik (provedeno), ve dvou případech bude nutné přistoupit k úpravám prováděcího právního předpisu (vyhlášky).

Termín řešení: úpravy metodických pokynů jsou již připraveny, návrhy na úpravu prováděcího právního předpisu rovněž; novelizace vyhlášky bude provedena do konce února 2011.

3.2.4 ZJEDNODUŠENÍ PRAVIDEL ÚČASTI ŽÁKŮ A KONÁNÍ ZKOUŠEK

Praktické ověření pravidel, která zajišťují objektivní průběh zkoušek, přineslo desítky podnětů směřujících k jejich dílčím úpravám. Podněty se týkaly celkem 18 dílčích aspektů. Řešení a navržené změny byly akceptovány v 10 z nich. V případě 8 zbývajících (např. možnost opuštění učebny v průběhu zkoušky s možností opětovného návratu do učebny) nemohly být připomínky akceptovány, protože by tím došlo k zásadnímu ohrožení objektivity zkoušek. Podněty směřovaly do následujících oblastí:

1. Stanovení jednoznačných podmínek pro nepřipuštění žáka ke zkoušce (pozdní příchod, prokázání totožnosti žáka) nebo vyloučení žáka ze zkoušky.
2. Stanovení okruhu povolených pomůcek používaných žáky u zkoušek a možnosti kontroly
   ze strany zadavatele a možností používat pomocnou dokumentaci.
3. Možností opuštění učebny v průběhu konání zkoušky.
4. Způsob, jakým vyloučit použití elektronických komunikačních prostředků v průběhu zkoušek.

Způsob a termín nápravy

Cílem opatření je odbourat zejména nadbytečně rigidní uplatnění některých pravidel pro objektivní průběh zkoušek na straně jedné, na druhé straně posílit jednoznačnost některých pravidel. Bylo provedeno zjednodušení některých metodik s tím, že část opatření byla ponechána na rozhodnutí zadavatelů zkoušek tak, aby mohli zohlednit místní podmínky a konkrétní situaci. Toto se týká i mediálně frekventovaného tématu, tj. možnosti, aby žák v průběhu zkoušky opustil učebnu a mohl po svém návratu do učebny pokračovat ve zkoušce.

Termín řešení: úpravy metodických pokynů jsou již připraveny.

3.2.5 ZAJIŠTĚNÍ VĚTŠÍHO SOULADU OBSAHU A FORMY ZADÁNÍ ZKOUŠEK S DIDAKTICKOU PRAXÍ ŠKOL

Navzdory tomu, že obsah a forma zadání didaktických testů a zadání písemných prací, použitých u maturitní generálky, byly jednoznačně v souladu se specifikací stanovenou katalogy požadavků ke zkouškám pro rok 2011 (schváleny a zveřejněny MŠMT v roce 2008), přijalo MŠMT řadu podnětů a připomínek k zadání zkoušek. Podněty se týkaly celkem 14 dílčích aspektů zejména ve smyslu:

1. údajné nejednoznačnosti zadání některých testových položek z českého jazyka a literatury,
2. časového rozvržení poslechového subtestu z cizího jazyka, krátké doby potřebné na řešení úloh
   a některých technických nedostatků zvukového záznamu zadání,
3. věcného vymezení zadání témat písemných prací a stanoveného rozsahu řešení.

MŠMT akceptovalo připomínky týkající se 6 aspektů. Přijatá řešení se týkají zejména:

1. úpravy testu ve smyslu snížení podílu testových položek těch typů, které působí dojmem nejednoznačného zadání,
2. odstranění technických nedostatků zadání poslechového subtestu z cizího jazyka,
3. optimalizace doby potřebné na řešení úloh poslechového subtestu z cizího jazyka.

Termín řešení: úpravy byly již zohledněny při přípravě didaktických testů a zadání písemných prací pro maturitní zkoušku v roce 2011

4. VÝSLEDKY ŽÁKŮ U ZKOUŠEK MATURITNÍ GENERÁLKY A NÁVAZNÁ OPATŘENÍ

4.1 ZÁVĚRY ANALÝZY VÝSLEDKŮ ZKOUŠEK

Výsledky žáků u zkoušek maturitní generálky měly vysloveně orientační charakter a pouze velmi rámcově ukázaly na očekávané rozložení a míru neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky v roce 2011. Ověření úrovně dovedností a znalostí budoucích maturantů nebylo cílem projektu maturitní generálky. Vyhodnocené výsledky jsou pouze nástrojem pro ilustraci hodnocení maturitní zkoušky a informací pro učitele a žáky, jakým směrem orientovat přípravu k maturitní zkoušce.

Zásadní odlišnost podmínek konání zkoušek maturitní generálky a reálné maturitní zkoušky spočívá v následujících pěti skutečnostech (podle míry vlivu na výsledky):

1. Motivace žáků dosáhnout dobrého výsledku byla nerovnoměrná a v každém případě výrazně nižší, než bude u maturitní zkoušky;
2. Žáci neměli za sebou intenzivní předmaturitní přípravu;
3. Žáci volili předmětovou skladbu a úroveň náročnosti svých „generálkových“ zkoušek často s cílem zjistit své šance před podáním přihlášek k ostré maturitní zkoušce;
4. Žákům chyběla probraná látka posledního ročníku studia;
5. Žáci neměli přímou zkušenost s touto formou ověřování výsledků vzdělávání; to se projevilo významněji v případě písemných prací a poslechového subtestu z cizího jazyka.

Modelovým uplatněním kritérií úspěšnosti maturitní zkoušky pro rok 2011 (viz tabulka výše v textu) ¹ se neúspěšnost žáků v jednotlivých předmětech pohybovala v následující úrovni:

• český jazyk a literatura (didaktický test a písemnou práci konalo 100% žáků) 22,2%
• anglický jazyk (didaktický test a písemnou práci konalo 72% žáků) 34,1%
• německý jazyk (didaktický test a písemnou práci konalo 22% žáků) 39,3%
• matematika (didaktický test konalo 44% žáků) 48,4%

Médii avizovaný protestní bojkot zkoušek ze strany se prakticky nekonal. Demonstrativní přístup ke zkouškám se projevil u cca šesti set zkoušek (tj. 0,27% případů), byl rovnoměrně rozptýlen a zřetelně nebyl organizován ani na lokální úrovni.

Na základě analýzy výsledků zkoušek a vlivu uvedených faktorů byla odhadnuta předpokládaná míra neúspěšnosti žáků u řádného (tj. jarního) termínu maturitní zkoušky v roce 2011 na 15 až 21%, což je o 2 až 8 procentních bodů více, než je aktuální míra neúspěšnosti žáků nyní (12 – 13%).

Plošně objektivní charakter zkoušek společné části maturitní zkoušky však způsobí, že ve srovnání se současnou situací dojde k výrazně odlišnému rozložení míry neúspěšnosti v jednotlivých školách či oborových segmentech středního školství. Zvýšené riziko nadměrně neúspěšnosti se projeví zejména v případě maturitních oborů SOU, dále oborů nástavbového studia a neprezenčních forem středoškolského studia.

Ve vztahu k obsahu a náročnosti didaktických testů a zadání písemných prací analýza výsledků zkoušek maturitní generálky dospěla k následujícím závěrům:

1. Všechny použité testy a zadání zkoušek byli v souladu se specifikací zkoušek, stanovenými katalogy požadavků ke zkouškám maturitní zkoušky pro rok 2011; žádný test nevykázal věcné ani metodické chyby a použité testové položky a zadání zkoušek byly způsobilé a relevantní.
2. Koncepce testů a zadání písemných prací měli odpovídající náročnost a výsledky zkoušek
   při použití modelových kritérií úspěšnosti řešení pro rok 2011 vypovídají, že náročnost zkoušek je nastavena dobře a není na ní třeba nic měnit.
3. Forma zadání zkoušek nebude mít v případě maturitní zkoušky vliv na dosažené výsledky. V případě poslechového subtestu z cizího jazyka a zadání písemné práce je však žádoucí, aby žáci v následujících měsících získali větší zkušenost s příslušnou formou zkoušky.

4.2 PODPŮRNÁ OPATŘENÍ RESORTU VŮČI ŠKOLÁM

V návaznosti na výše uvedené závěry resort připraví a zrealizuje následujících pět opatření:

1. Připraví a zpřístupní školám ilustrativní cvičnou sadu didaktických testů ze zkušebních předmětů pro nepovinné zkoušky společné části maturity.

Předpokládaný termín: první týden ledna 2011

2. Provede hloubkovou položkovou analýzu výsledků zkoušek a její závěry zprostředkuje učitelům příslušných předmětů jako informační vodítko pro zacílení předmaturitní přípravy žáků.

Předpokládaný termín: leden 2011

3. Připraví a zpřístupní školám sady cvičných zadání poslechového subtestu z cizích jazyků.

Předpokládaný termín: leden – duben 2011

4. Připraví a školám zpřístupní sady cvičných zadání písemných prací z českého jazyka a literatury
   a cizího jazyka.

Předpokládaný termín: leden – duben 2011

5. Připraví a zpřístupní školám cvičnou sadu didaktických testů z předmětů povinných zkoušek.

Předpokládaný termín: březen 2011

5. ZÁVĚRY

Výsledky projektu maturitní generálky potvrdily připravenost resortu školství zahájit reformu maturitní zkoušky v termínu stanoveném zákonem, tj., v roce 2011. Zjištěné nedostatky a návazná opatření nejsou systémového charakteru a potřebné změny jsou ve zbývajícím čase bezpečně proveditelné.

Maturitní generálka potvrdila rovněž připravenost škol na změnu ukončování studia maturitní zkouškou. Zjištěné nedostatky a problémy jsou dílčího charakteru. MŠMT přijme a v následujících 5 měsících zrealizuje opatření, kterými podpoří školy zejména v oblasti omezení rizika nadměrné neúspěšnosti žáků.

Nástroje měření výsledků vzdělávání použité v projektu maturitní generálky prokázaly svoji relevanci i validitu. Modelové vyhodnocení výsledků zkoušek maturitní generálky s použitím parametrů obtížnosti zkoušek prokázalo, že úroveň obtížnosti zkoušek je nastavena správně a způsobem odpovídajícím cílům reformy maturitní zkoušky i reálné situace ve středním školství.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy předloží Vládě ČR koncem března 2011 zprávu o výsledcích výše uvedených přijatých opatření a o stavu připravenosti resortu na zahájení reformy maturitní zkoušky v roce 2011.

Realizace projektu maturitní generálky rovněž nepřímo podpořila probíhající dialog resortu školství s vysokými školami ve věci postupného začleňování výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky mezi kritéria výběru uchazečů o vysokoškolské studium. V zájmu využití výsledků státní maturity vysokými školami připravuje MŠMT soubor podpůrných opatření, které umožní jednotlivým fakultám ověřit možnost využití výsledků státní maturity a které zajistí k tomu potřebné legislativní a technologické předpoklady. V současné době registruje MŠMT dvě fakulty vysokých škol, které deklarovaly využití výsledků státní maturity v přijímacím řízení již v roce 2011, dalších cca 35 fakult projevilo zájem ověřit v roce 2011 vhodnost výsledků státních maturit jako potenciálního kritéria pro přijetí žáků k VŠ studiu v následujících letech .