Výstup ze zářijového kulatého stolu SKAV.
Cílem zářijového kulatého stolu bylo hledat odpovědi na následující otázky:
● V čem jste měnili ŠVP a proč?
● Co by školám pomohlo při úpravách ŠVP?
● Jak si školy s úpravami poradily?
● Narážíte při potřebných změnách na omezení daná RVP?
● Je třeba měnit RVP? Pokud ano, v čem a jak?
● Jaký postoj má k úpravám ČŠI? Jak často se s nimi setkává?
Téma vzbudilo u pracovníků v oblasti školství značný ohlas – po prázdninách byli v hojném počtu přítomni jak pracovníci odborných instituci, představitelé MŠMT, tak i řada zástupců škol, a to i mimopražských.
Mgr. Jitka Jarníková, odborná pracovnice VÚP, informovala o dotazníkovém šetření, které bylo realizováno v květnu 2010 a jehož úkolem bylo monitorování kurikulární reformy.
Cílem dotazování bylo zjistit informace související s výukou podle ŠVP ve třetím roce výuky podle tohoto dokumentu. Dotazníky byly rozeslány on-line 500 ZŠ ve dvou verzích (pro učitele a pro koordinátory), vzorek pokrýval všechny regiony a všechny organizační typy ZŠ. Odpovědělo 346 učitelů a 223 koordinátorů ŠVP.
Otázky v dotazníku se týkaly:
● působení koordinátorů ŠVP ve školách,
● spolupráce koordinátorů ŠVP a učitelů (ředitelů),
● některých aspektů výuky podle ŠVP,
● oblasti úprav ŠVP.
Ze šetření vyplynulo, že úpravy ŠVP byly provedeny v 90 % škol. Pokud provedeny nebyly, bylo to především proto, že vytvořený ŠVP pedagogům vyhovuje nebo škola chce změny provést až po dokončení vzdělávacího cyklu. Nejčastěji byly provedeny úpravy učebních plánů (62,23 %), učebních osnov - především českého jazyka a matematiky (61,51 %), oblasti hodnocení žáků (36,33 %) a oblasti autoevaluace školy (35,61 %).
Hlavním důvodem úprav byly v 80 % zkušenosti učitelů, mnohdy se úpravy děly na základě doporučení ČŠI. Z hlediska učitelů i koordinátorů se jeví jako problém nedostatek času na realizaci úprav (55-60 %) a nedostatečné ohodnocení pedagogů, kteří se na změnách podíleli (45 %).
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Hana Bažantová, ředitelka ZŠ Terezín, prezentovala zkušenosti svoje i pedagogů jiných škol, s nimiž se seznámila jako poradkyně pro zpracování ŠVP.
Vytváření ŠVP bylo pro pedagogy velmi náročné, protože školy dělaly něco podobného poprvé, ne vždy byli učitelé na tento proces připravováni, ne vždy je vedení školy podporovalo. Byly vytvořeny jak dokumenty vysoké kvality, tak i dokumenty zcela formálního charakteru. Při naplňování ŠVP se v některých případech velmi brzy ukázalo, že vytvořený dokument zčásti nebo vůbec nevyhovuje, naproti tomu v některých školách se ŠVP projevil jako životaschopný. Je třeba, aby ŠVP byl otevřený dokument, s nímž se stále pracuje podle aktuální situace ve škole. Pokud si škola neví rady nebo má pochybnosti, může se obrátit na konzultační středisko vytvořené NIDV a VÚP, které zajistí konzultanta a vyšle ho do školy.
Z realizovaných průzkumů vyplývá, že zavedení a realizace ŠVP je pro školu změnou k lepšímu (ředitelé škol 88%, učitelé 60%). Jako pozitivum je hodnocena týmová spolupráce a přemýšlení nad obsahem výuky, jako problémy jsou vnímány nedostatečné finanční zabezpečení (ředitelé škol), nedostatek času (učitelé) a také materiální podpora.
V příspěvku byly uvedeny zjištěné poznatky ve vztahu k jednotlivým částem ŠVP. Bylo konstatováno, že některé části ŠVP se velmi liší v rozsahu (zejména učební osnovy, ale také autoevaluace), někdy školy nemají zcela ujasněn význam používaných pojmů (např. hodnocení žáků).
Jako přínosy ŠVP byly shledány především:
● Pravidelné diskuse nad jednotlivými kapitolami.
● Pravidelné vyhodnocování učebních osnov.
Více informací naleznete v prezentaci.
PhDr., Mgr. Jan Hoštička, zástupce ředitele ZŠ Jesenice u Prahy, stručně seznámil účastníky s historií školy, současným stavem a problémy, se kterými se škola musela v průběhu posledních let vypořádat.
Přesto, že škola získala v roce 2003 novou budovu a od roku 2004 začala výuka i na 2. stupni, personální situace ve škole nebyla dobrá a to se projevilo na kvalitě vytvářeného ŠVP. Nikdo nevedl sborovnu (během 5 let se vystřídali 4 ředitelé), ŠVP nebyl učiteli vytvářen společně a pedagogický sbor se následně se změnou neztotožnil.
Ve školním roce 2007/2008 bylo ustanoveno nové vedení školy, v následujícím roce došlo ke stabilizaci pedagogického sboru a také vznikla pozice koordinátora ŠVP. Vedení školy začalo podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků, byly vytvořeny vzdělávacích oblastí a začala společná práce na různých úkolech. Současně učitelé začali zjišťovat, že vytvořený ŠVP jim nevyhovuje přesto, že je formálně v souladu s RVP a tak začala tvorba nového ŠVP, která je charakterizována cíleným vedením a společnou prací.
Očekávané přínosy tvorby nového ŠVP:
● Vytvoření funkčního systému vzdělávání žáků (promyšlené, propojené, smysluplné).
● Vytvoření živého dokumentu, který bude odpovídat realitě.
● Získání nových znalostí a dovedností v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
● Nabytí schopností spolupracovat a být zodpovědný (společná tvorba = společná práce).
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Jan Vychodil, ředitel ZŠ Slatiňany, svůj příspěvek formuloval jako doporučení, která by mohla přispět k tomu, aby se ŠVP staly životaschopnými.
Doporučení by se měla týkat následujících oblastí:
● Uvážit rozpracování míry rozvoje kompetencí pro jednotlivá období.
● Více se zaměřit na výchovné a vzdělávací strategie.
● Upravit některé očekávané výstupy RVP.
● Očekávané výstupy ŠVP provázat s kritérii hodnocení.
● Rozvolnit učební plán.
● Formulovat očekávané přístupy u učitele.
● Jít více po obsahu než po formě.
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Michal Hlaváček, vedoucí odboru pro základní vzdělávání ČŠI, reagoval především na příspěvek pana Vychodila, podle jehož názoru ČŠI zdůrazňuje zejména formální stránku ŠVP.
V současné době, tři roky od zavedení kurikulární reformy, ČŠI skutečně kontroluje především formální soulad s RVP, jak to ukládá zákon. Podle názoru panelisty by obsahová kontrola dokumentu v této fázi realizace ŠVP v případě mnohých škol vedla ke zjištění závažných nedostatků. Kontrola ŠVP ze strany ČŠI řadu škol upozornila na nutnost se tímto dokumentem zabývat a zjišťovat, zda odpovídá právním předpisům.
ČŠI při kontrolách ve školách zjistila, že změny ŠVP jsou různého charakteru a pramení z různých zdrojů, především z:
● reakce na změny právních předpisů,
● poznání učitelů, že stávající ŠVP nevyhovuje jejich potřebám,
● nedostatků v oblasti formálního souladu s právními předpisy.
Řečník doporučil provádět změny uváženě, upozornil na nutnost promítnout je do ostatních dokumentů školy. Ideální je, aby se na změnách podílel učitelský sbor jako celek. Pokud dochází ke změnám v učebních plánech, je třeba, aby součty hodin v ŠVP odpovídaly garantovanému počtu hodin garantovaných zákonem.
Diskusi moderovala RNDr. Anna Jelínková, ředitelka základní školy Na Dlouhém Lánu.
Příspěvky diskutujících směřovaly zejména do následujících oblastí:
● Diferenciace přístupu k žákům
● RVP jeho kvalita a potřeba změny
● Vliv žádostí o granty ESF na změny v ŠVP
● Role a zaměření ČŠI
Diferenciace přístupu k žákům
RNDr. Polechová vyjádřila názor, že ŠVP se málo orientují na jednotlivého žáka, na jednotlivé individuality, že ŠVP neumožňují v dostatečné míře profilaci dítěte. Žáci nejsou nuceni si klást otázku, co očekávají od docházky do školy. Pod záminkou odstraňování bariér jsou zřizovány školy výhradně pro nadané žáky již od prvních tříd. V našem prostředí si školy dosud nekladou za cíl zlepšit život všech obyvatel komunity.
Mgr. Jarníková informovala o rychlém šetření ÚIV, které je zaměřeno na motivaci žáků, na jejich spokojenost ve škole i s jednotlivými předměty, se vzájemnými vztahy mezi sebou i se vztahy k učitelům.
Mgr. Šedá z VÚP konstatovala, že smyslem reformy je individualizace výuky, vzdělávací plány by měly být strukturované tak, aby vyhovovaly všem žákům se specifickými potřebami.
Mgr. Vychodil se domnívá, že stávající ŠVP kladou stejné nároky na všechny žáky a neberou v úvahu jejich rozdílné dispozice, není prostor k individuálnímu přístupu k jednotlivým žáků. Žádoucí by podle něho byla větší diferenciace učebních plánů, s povinnou částí menšího rozsahu, aby bylo možnost klást různé nároky s rozdílnými dispozice.
RVP jeho kvalita a potřeba změny
PhDr. Václavík z PF v Hradci Králové položil otázku, zda se připravuje inovace RVP. Domnívá se, že změnu potřebuje především předloha ŠVP, tedy RVP, který vznikal od roku 2004 a který pracoval s dnes již zastaralými východisky. Přínosem by bylo jeho zkrácení, především v kapitolách týkajících se oblastí a oborů. RVP neřeší jak učit, nenabízí žádné strategie.
Mgr. Jarníková informovala, že se na MŠMT se v současné době o změně mnoho diskutuje a připravuje se model pro úpravu RVP. Aby úpravy měly pozitivní dopady na kvalitu ŠVP a tím i kvalitu výchovně vzdělávacího procesu, měly by vycházet z informací o ŠVP, které je možno získat pouze na základě rozsáhlého sběru dat.
PaedDr. Tupý z VÚP připomněl sekvence vzniku RVP, střety různých názorů, jejichž výsledkem je konsensus toho, co bylo v té době možné. Souhlasí s nutností změn RVP, ale upozorňuje na to, že otázka změny RVP je složitá, je třeba zvažovat řadu proměnných, změna v jedné části má vliv na celý dokument. Vytvořit vyvážený dokument není jednoduché, předpokládá to pohled z mnoha úhlů.
Vliv žádostí o granty ESF na ŠVP
Zástupkyně MŠMT se zajímala o to, zda se získání peněz z grantů ESF promítá do změn ŠVP a zda ČŠI bude takové změny vyžadovat. Vzhledem k tomu, že projekty jsou plánované maximálně na dva roky, školy nechtějí své ŠVP z tohoto důvodu měnit. Podle vyjádření pracovníka ČŠI, pokud půjde o dělení hodin, pak změna ŠVP není nutná, pokud se bude jednat o rozšíření obsahu učiva, bude zapracování změny do ŠVP vyžadováno.
Role a zaměření ČŠI
V souvislosti s kontrolními aktivitami ČŠI ve vztahu k ŠVP se rozvířila diskuse o roli a zaměření této instituce, zda se má zaměřit více na kontrolní činnost nebo zda má plnit funkci zpětnovazební (skotský přístup, kde inspekce pomáhá školám rozšířit vlastní kapacitu ke zlepšení). U nás zákon umožňuje obojí interpretaci.
Pracovníci ČŠI konstatovali, že jejich činnost je státním dohledem a v rámci svých kompetencí vykonávají to, co jim přísluší ze zákona. Obhajovali zaměření kontrol ŠVP na formální náležitosti, protože základním předpokladem toho, aby tyto dokumenty mohly fungovat, je jejich soulad s právními normami. V této etapě realizace ŠVP by kontrola obsahu by mohla být pro pedagogy škol příliš zatěžující.
Mgr. Dřevíkovská, pracovnice ČŠI v Hradci Králové, v těchto souvislostech konstatovala, že kontrola ŠVP znamenala pro pracovníky ČŠI práci navíc a školám přinesla určitý nadstandard. Cílem bylo školám pomoci a nikoliv znepříjemňovat práci. Uvedla, že ohlas ze strany škol byl převážně pozitivní, kladně se vyjadřovaly zejména ty školy, k jejichž ŠVP neměli pracovníci ČŠI výhrady.
Příští kulatý stůl se uskuteční 21. 10. 2010
Jitka Gobyová
Cílem dotazování bylo zjistit informace související s výukou podle ŠVP ve třetím roce výuky podle tohoto dokumentu. Dotazníky byly rozeslány on-line 500 ZŠ ve dvou verzích (pro učitele a pro koordinátory), vzorek pokrýval všechny regiony a všechny organizační typy ZŠ. Odpovědělo 346 učitelů a 223 koordinátorů ŠVP.
Otázky v dotazníku se týkaly:
● působení koordinátorů ŠVP ve školách,
● spolupráce koordinátorů ŠVP a učitelů (ředitelů),
● některých aspektů výuky podle ŠVP,
● oblasti úprav ŠVP.
Ze šetření vyplynulo, že úpravy ŠVP byly provedeny v 90 % škol. Pokud provedeny nebyly, bylo to především proto, že vytvořený ŠVP pedagogům vyhovuje nebo škola chce změny provést až po dokončení vzdělávacího cyklu. Nejčastěji byly provedeny úpravy učebních plánů (62,23 %), učebních osnov - především českého jazyka a matematiky (61,51 %), oblasti hodnocení žáků (36,33 %) a oblasti autoevaluace školy (35,61 %).
Hlavním důvodem úprav byly v 80 % zkušenosti učitelů, mnohdy se úpravy děly na základě doporučení ČŠI. Z hlediska učitelů i koordinátorů se jeví jako problém nedostatek času na realizaci úprav (55-60 %) a nedostatečné ohodnocení pedagogů, kteří se na změnách podíleli (45 %).
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Hana Bažantová, ředitelka ZŠ Terezín, prezentovala zkušenosti svoje i pedagogů jiných škol, s nimiž se seznámila jako poradkyně pro zpracování ŠVP.
Vytváření ŠVP bylo pro pedagogy velmi náročné, protože školy dělaly něco podobného poprvé, ne vždy byli učitelé na tento proces připravováni, ne vždy je vedení školy podporovalo. Byly vytvořeny jak dokumenty vysoké kvality, tak i dokumenty zcela formálního charakteru. Při naplňování ŠVP se v některých případech velmi brzy ukázalo, že vytvořený dokument zčásti nebo vůbec nevyhovuje, naproti tomu v některých školách se ŠVP projevil jako životaschopný. Je třeba, aby ŠVP byl otevřený dokument, s nímž se stále pracuje podle aktuální situace ve škole. Pokud si škola neví rady nebo má pochybnosti, může se obrátit na konzultační středisko vytvořené NIDV a VÚP, které zajistí konzultanta a vyšle ho do školy.
Z realizovaných průzkumů vyplývá, že zavedení a realizace ŠVP je pro školu změnou k lepšímu (ředitelé škol 88%, učitelé 60%). Jako pozitivum je hodnocena týmová spolupráce a přemýšlení nad obsahem výuky, jako problémy jsou vnímány nedostatečné finanční zabezpečení (ředitelé škol), nedostatek času (učitelé) a také materiální podpora.
V příspěvku byly uvedeny zjištěné poznatky ve vztahu k jednotlivým částem ŠVP. Bylo konstatováno, že některé části ŠVP se velmi liší v rozsahu (zejména učební osnovy, ale také autoevaluace), někdy školy nemají zcela ujasněn význam používaných pojmů (např. hodnocení žáků).
Jako přínosy ŠVP byly shledány především:
● Pravidelné diskuse nad jednotlivými kapitolami.
● Pravidelné vyhodnocování učebních osnov.
Více informací naleznete v prezentaci.
PhDr., Mgr. Jan Hoštička, zástupce ředitele ZŠ Jesenice u Prahy, stručně seznámil účastníky s historií školy, současným stavem a problémy, se kterými se škola musela v průběhu posledních let vypořádat.
Přesto, že škola získala v roce 2003 novou budovu a od roku 2004 začala výuka i na 2. stupni, personální situace ve škole nebyla dobrá a to se projevilo na kvalitě vytvářeného ŠVP. Nikdo nevedl sborovnu (během 5 let se vystřídali 4 ředitelé), ŠVP nebyl učiteli vytvářen společně a pedagogický sbor se následně se změnou neztotožnil.
Ve školním roce 2007/2008 bylo ustanoveno nové vedení školy, v následujícím roce došlo ke stabilizaci pedagogického sboru a také vznikla pozice koordinátora ŠVP. Vedení školy začalo podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků, byly vytvořeny vzdělávacích oblastí a začala společná práce na různých úkolech. Současně učitelé začali zjišťovat, že vytvořený ŠVP jim nevyhovuje přesto, že je formálně v souladu s RVP a tak začala tvorba nového ŠVP, která je charakterizována cíleným vedením a společnou prací.
Očekávané přínosy tvorby nového ŠVP:
● Vytvoření funkčního systému vzdělávání žáků (promyšlené, propojené, smysluplné).
● Vytvoření živého dokumentu, který bude odpovídat realitě.
● Získání nových znalostí a dovedností v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
● Nabytí schopností spolupracovat a být zodpovědný (společná tvorba = společná práce).
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Jan Vychodil, ředitel ZŠ Slatiňany, svůj příspěvek formuloval jako doporučení, která by mohla přispět k tomu, aby se ŠVP staly životaschopnými.
Doporučení by se měla týkat následujících oblastí:
● Uvážit rozpracování míry rozvoje kompetencí pro jednotlivá období.
● Více se zaměřit na výchovné a vzdělávací strategie.
● Upravit některé očekávané výstupy RVP.
● Očekávané výstupy ŠVP provázat s kritérii hodnocení.
● Rozvolnit učební plán.
● Formulovat očekávané přístupy u učitele.
● Jít více po obsahu než po formě.
Více informací naleznete v prezentaci.
Mgr. Michal Hlaváček, vedoucí odboru pro základní vzdělávání ČŠI, reagoval především na příspěvek pana Vychodila, podle jehož názoru ČŠI zdůrazňuje zejména formální stránku ŠVP.
V současné době, tři roky od zavedení kurikulární reformy, ČŠI skutečně kontroluje především formální soulad s RVP, jak to ukládá zákon. Podle názoru panelisty by obsahová kontrola dokumentu v této fázi realizace ŠVP v případě mnohých škol vedla ke zjištění závažných nedostatků. Kontrola ŠVP ze strany ČŠI řadu škol upozornila na nutnost se tímto dokumentem zabývat a zjišťovat, zda odpovídá právním předpisům.
ČŠI při kontrolách ve školách zjistila, že změny ŠVP jsou různého charakteru a pramení z různých zdrojů, především z:
● reakce na změny právních předpisů,
● poznání učitelů, že stávající ŠVP nevyhovuje jejich potřebám,
● nedostatků v oblasti formálního souladu s právními předpisy.
Řečník doporučil provádět změny uváženě, upozornil na nutnost promítnout je do ostatních dokumentů školy. Ideální je, aby se na změnách podílel učitelský sbor jako celek. Pokud dochází ke změnám v učebních plánech, je třeba, aby součty hodin v ŠVP odpovídaly garantovanému počtu hodin garantovaných zákonem.
Diskusi moderovala RNDr. Anna Jelínková, ředitelka základní školy Na Dlouhém Lánu.
Příspěvky diskutujících směřovaly zejména do následujících oblastí:
● Diferenciace přístupu k žákům
● RVP jeho kvalita a potřeba změny
● Vliv žádostí o granty ESF na změny v ŠVP
● Role a zaměření ČŠI
Diferenciace přístupu k žákům
RNDr. Polechová vyjádřila názor, že ŠVP se málo orientují na jednotlivého žáka, na jednotlivé individuality, že ŠVP neumožňují v dostatečné míře profilaci dítěte. Žáci nejsou nuceni si klást otázku, co očekávají od docházky do školy. Pod záminkou odstraňování bariér jsou zřizovány školy výhradně pro nadané žáky již od prvních tříd. V našem prostředí si školy dosud nekladou za cíl zlepšit život všech obyvatel komunity.
Mgr. Jarníková informovala o rychlém šetření ÚIV, které je zaměřeno na motivaci žáků, na jejich spokojenost ve škole i s jednotlivými předměty, se vzájemnými vztahy mezi sebou i se vztahy k učitelům.
Mgr. Šedá z VÚP konstatovala, že smyslem reformy je individualizace výuky, vzdělávací plány by měly být strukturované tak, aby vyhovovaly všem žákům se specifickými potřebami.
Mgr. Vychodil se domnívá, že stávající ŠVP kladou stejné nároky na všechny žáky a neberou v úvahu jejich rozdílné dispozice, není prostor k individuálnímu přístupu k jednotlivým žáků. Žádoucí by podle něho byla větší diferenciace učebních plánů, s povinnou částí menšího rozsahu, aby bylo možnost klást různé nároky s rozdílnými dispozice.
RVP jeho kvalita a potřeba změny
PhDr. Václavík z PF v Hradci Králové položil otázku, zda se připravuje inovace RVP. Domnívá se, že změnu potřebuje především předloha ŠVP, tedy RVP, který vznikal od roku 2004 a který pracoval s dnes již zastaralými východisky. Přínosem by bylo jeho zkrácení, především v kapitolách týkajících se oblastí a oborů. RVP neřeší jak učit, nenabízí žádné strategie.
Mgr. Jarníková informovala, že se na MŠMT se v současné době o změně mnoho diskutuje a připravuje se model pro úpravu RVP. Aby úpravy měly pozitivní dopady na kvalitu ŠVP a tím i kvalitu výchovně vzdělávacího procesu, měly by vycházet z informací o ŠVP, které je možno získat pouze na základě rozsáhlého sběru dat.
PaedDr. Tupý z VÚP připomněl sekvence vzniku RVP, střety různých názorů, jejichž výsledkem je konsensus toho, co bylo v té době možné. Souhlasí s nutností změn RVP, ale upozorňuje na to, že otázka změny RVP je složitá, je třeba zvažovat řadu proměnných, změna v jedné části má vliv na celý dokument. Vytvořit vyvážený dokument není jednoduché, předpokládá to pohled z mnoha úhlů.
Vliv žádostí o granty ESF na ŠVP
Zástupkyně MŠMT se zajímala o to, zda se získání peněz z grantů ESF promítá do změn ŠVP a zda ČŠI bude takové změny vyžadovat. Vzhledem k tomu, že projekty jsou plánované maximálně na dva roky, školy nechtějí své ŠVP z tohoto důvodu měnit. Podle vyjádření pracovníka ČŠI, pokud půjde o dělení hodin, pak změna ŠVP není nutná, pokud se bude jednat o rozšíření obsahu učiva, bude zapracování změny do ŠVP vyžadováno.
Role a zaměření ČŠI
V souvislosti s kontrolními aktivitami ČŠI ve vztahu k ŠVP se rozvířila diskuse o roli a zaměření této instituce, zda se má zaměřit více na kontrolní činnost nebo zda má plnit funkci zpětnovazební (skotský přístup, kde inspekce pomáhá školám rozšířit vlastní kapacitu ke zlepšení). U nás zákon umožňuje obojí interpretaci.
Pracovníci ČŠI konstatovali, že jejich činnost je státním dohledem a v rámci svých kompetencí vykonávají to, co jim přísluší ze zákona. Obhajovali zaměření kontrol ŠVP na formální náležitosti, protože základním předpokladem toho, aby tyto dokumenty mohly fungovat, je jejich soulad s právními normami. V této etapě realizace ŠVP by kontrola obsahu by mohla být pro pedagogy škol příliš zatěžující.
Mgr. Dřevíkovská, pracovnice ČŠI v Hradci Králové, v těchto souvislostech konstatovala, že kontrola ŠVP znamenala pro pracovníky ČŠI práci navíc a školám přinesla určitý nadstandard. Cílem bylo školám pomoci a nikoliv znepříjemňovat práci. Uvedla, že ohlas ze strany škol byl převážně pozitivní, kladně se vyjadřovaly zejména ty školy, k jejichž ŠVP neměli pracovníci ČŠI výhrady.
Příští kulatý stůl se uskuteční 21. 10. 2010
Jitka Gobyová
11 comments:
Strašný blábol.
Až tak se v tom nenimráme, učitel by měl především učit a jen učit, neměl by být žádný výzkumný pracovník, tedy žádný byrokrat, měl by se žákům věnovat přímo a na 100% !!!
Mgr. Dřevíkovská, pracovnice ČŠI v Hradci Králové, v těchto souvislostech konstatovala, že kontrola ŠVP znamenala pro pracovníky ČŠI práci navíc a školám přinesla určitý nadstandard. Cílem bylo školám pomoci a nikoliv znepříjemňovat práci. Uvedla, že ohlas ze strany škol byl převážně pozitivní, kladně se vyjadřovaly zejména ty školy, k jejichž ŠVP neměli pracovníci ČŠI výhrady.
Fantastické!
Mohla by pracovnice ČŠI uvést, jak se vyjadřovali zástupci škol, k jejichž ŠVP byly ze strany ČŠI připomínky?
Celkově je ovšem závěr dosti subjektivní a neprůkazný.
Myslím, že by bylo vhodné provést na toto téma hlubší dotazníkové šetření.
Aby měl VÚP o čem bádat.
1. RVP a potažmo i ŠVP mi při mojí práci nevadí.
2. Mluví-li se po pár letech o potřebě změny, mám divný až nepříjemný pocit.
3. Inspekce nechť činí to, co jí jde: formální kontrola formálních náležitostí.
Výzkumný ústav pedagogický pracuje na revizi RVP, na nové metodice průřezových témat, řeší obtížnost klíčových kompetencí. Podporuje čtenářskou, informační, finanční, matematickou a přírodovědnou gramotnost. Monitoruje kurikulární reformy. Podporuje CLIL, což je novátorská metoda výuky cizího jazyka. Pomáhají cizincům při výuce našeho jazyka. Inovují výuku dějepisu. Podporuji používání informačních technologií. Píšou příručky o výuce nadaných a mimořádně nadaných žácích. Spolupracuji s MŠMT nad inkluzivním vzděláváním. Zabývají se sexuální výchovou, badatelskými aktivitami na 1. stupni ZV, enviromentální výchovou ve škole i mimo školu s využitím multimediálních i mobilních technologií. Čert nám byl dlužen VÚP.
Již jsme těmito "informacemi", které vyplodí VÚP tak unaveni, že je skoro nevnímáme. Doporučil bych těmto průzkumníkům z VÚP jít si na pár měsíců zaučit na ZŠ - druhý stupeň. Přejde je absolutně humor a utečou !
Když se díváte na pohádku, musíte s logikou zůstat v rámci příběhu, jinak by to samozřejmě byl jeden velký nesmysl. Musíte si hrát na to, že příběhem nadefinovaná pravidla platí.
Stejně tak ŠVP - buď si hrajete na to, že jde o potřebný konstruktivní materiál - a pak dychtivě sledujete konference, změny RVP, výstupy VÚP apod., anebo vidíte, že jde od základu o nesmysl - a pak je zbytečné se jim v tom nějak šťourat.
Do Boha, nechť si Bobeš sejde o 5 pater níže a podívá se co se odehrává na 2. stupni ZŠ. Přejde ho humor a raději zapomene na RVP-ŠVP.
Nebojte se, až vláda přijme za svůj úchylný nápad nového poradce ministra Dobeše - Václava Klause ml. a zruší 9. třídy, tak budeme ŠVP opět předělávat a vše začne od začátku. Dejme se na modlení aby tahle hovadina neprošla a konečně bublina okolo ŠVP splaskla. Stejně je to k ničemu ... a to už 20 let učím
Raději bych dělal přípravy. Místo toho mi čas ukrajuje ŠVP, autoevaluace, projekty a další papírování. Jsem z toho vyčerpaný.
Zajímalo by mě, zda pracovníci VÚP někdy úspěšně učili na ZŠ nebo SŠ.
Post a Comment