Projekt Dreamcatcher propojuje výchovu dětí s plněním jejich snů

Dětem a teenagerům se dnešním dnem otevírá nová příležitost. Díky projektu Dreamcatcher si mohou splnit svůj sen. Nic ale není zadarmo: svůj sen musí nejprve pojmenovat a zpracovat, získat pro něj veřejnou podporu a nakonec si jeho splnění částečně odpracovat. Originalita projektu spočívá v tom, že bourá mýty o dětech a jejich individualismu, vysokých očekáváních bez motivace, vlastní iniciativy či nevšímavosti k okolí. Během pilotní fáze splnilo podmínky týmové účasti a připravenosti odpracovat si sen na veřejně prospěšné účely celkem 75 uchazečů o splnění snu. Patrony projektu, jež iniciovala Česká spořitelna a organizuje obecně prospěšná společnost TERRA-KLUB jsou členové Dream Teamu v čele se zlatou olympijskou medailistkou Barborou Špotákovou, snowboardistem Michalem Novotným, či zpěvačkou Lucií Vondráčkovou.

Pilotní část projektu Dreamcatcher, která probíhala od dubna letošního roku, ukázala, že děti a mladí ve věku od 11 do 21 let umějí své sny pojmenovat a jsou dostatečně kreativní a aktivní, když se jim naskytne příležitost si je splnit.

„O dnešních dětech se traduje, že nemají o nic zájem, tráví čas u televize, počítače. Dosavadní zkušenost s projektem Dreamcatcher ale ukázala, že když se s nimi komunikuje formou, která je pro ně atraktivní, dokážou být velmi aktivní. Jde o to navést je na správnou cestu a komunikovat s nimi tak, jak jim je blízké,“ říká Jan Kovařík z obecně prospěšné společnosti TERRA-KLUB, která projekt organizuje.

Základem úspěchu je využití komunikačních nástrojů, které dnešní děti ovládají, tedy přehledná webová prezentace či využití sociálních sítí jako například Facebook. Druhou, dobře zvolenou motivací se staly idoly, jež děti citlivě vnímají. Tuto roli plní sedmičlenný Dream Team složený z osobností, jež svůj sen už žijí: oštěpařka Barbora Špotáková, zpěvačka Lucie Vondráčková, herečka Kristýna Leichtová, skikrosař Tomáš Kraus, snowboardista Michal Novotný, televizní moderátor Vladimír Kořen a cestovatel a rybář Jakub Vágner.

Princip projektu Dreamcatcher je jednoduchý. Skupina alespoň tří dětí a mladých lidí ve věku od 11 do 21 let si může na internetových stránkách www.dreamcatcher.cz zadat svůj sen, popsat ho a uvést, kolik na jeho splnění potřebuje peněz. Sny se člení do tří kategorií: malý (do 20 000 Kč), střední (do 250 000) a velký (do jednoho milionu korun). Pokud je zadaný sen splnitelný a není egoistický nebo společensky nevhodný, je zařazen do hlasování. Sny, které od registrovaných uživatelů stránek www.dreamcatcher.cz získají nejvíc hlasů, se realizují.

Není to ale tak, že by ke splnění snu stačilo získat nejvíc hlasů. Část hodnoty snu si děti musejí odpracovat při veřejně prospěšných pracích. Nabídka konkrétních aktivit je uvedena na internetových stránkách projektu. Samozřejmě přitom platí, že děti od 11 do 15 let zastupuje například učitel, vedoucí kroužku nebo rodič, který pro ně organizuje i práce, jež vedou k zaplacení snu.

Spoluautorem ambiciózního projektu Dreamcatcher je Česká spořitelna. „Budoucnost našich dětí vnímáme jako investici, práce s mladými lidmi patří mezi klíčové součástí naší strategie společenské odpovědnosti. Financování projektu, který je přirozenou cestou vede k aktivitě a zároveň jim ukazuje, že úspěch nepřijde sám, ale je pro něj třeba něco udělat - doslova si ho odpracovat, do ní krásně zapadá. Věřím, že je to správná cesta,“ říká Gernot Mittendorfer, předseda představenstva České spořitelny.

Během pilotní části projektu Dreamcatcher si už děti splnily několik snů. Začínající hudební skupina získala bicí soupravu, dětský pěvecký sbor díky příspěvku na víza odcestoval na mezinárodní soutěž do Kanady, trojice mladých dokumentaristů získala fotoaparáty na zaznamenávání školních akcí, sportovní oddíl dostal tréninkového robota na stolní tenis. Jaké další sny si děti díky projektu Dreamcatcher splní, ukážou následující týdny a měsíce.

Dnešní děti a teenageři se změnili. Řada učitelů, ale také rodičů denně stojí před otázkou, proč u nich nefungují výchovné a motivační metody, které platily v minulosti a ne vždy jsou při hledání odpovědí úspěšní. Je to však špatná zpráva pro společnost? Nikoliv. Jde o přirozenou reakci na změny ve společnosti, nové technologie či civilizační změny, na něž si mladí vytvářejí svůj názor a někdy na ně - pro dospělou populaci možná nepochopitelně – reagují jinak. Ale dnešní mýty o tom, že mladí vyznávají nesprávné hodnoty, mají jen očekávání bez motivace investovat do nich i vlastní energii, nejsou pravdivé.