Krajská radní: udržet na středních školách vzdělávání dospělých má pro ně existenční význam

S letošním školním rokem vstupuje i v Pardubickém kraji do druhého roku realizace projekt Proměna škol v centra celoživotního učení, známý jako UNIV 2 KRAJE. Podle hodnocení zainteresovaných institucí potvrdil první rok projektu vysoký přínos pro zapojování středních škol do poskytování dalšího vzdělávání dospělých a pro uplatnění lidí na trhu práce v regionu.


I v době velkých ekonomických úspor je podle Jany Pernicové, krajské radní pro oblast školství Krajského úřadu Pardubického kraje, důležité udržet podporu směrovanou ministerstvem do rozvoje dalšího vzdělávání dospělých. Efekt již rozjetých kvalitních projektů se totiž podle Pernicové v plné šíři projeví až ve středně a dlouhodobém horizontu. Už dnes je ale jasně patrný.

Velký přínos podle názoru krajské radní generuje v Pardubickém kraji např. projekt Proměny středních škol v centra celoživotního učení (UNIV 2 KRAJE). Financován je zejména z evropských prostředků a částečně z rozpočtu ČR. Na Pardubicku v něm pracuje 23 škol. Tříapůlletý projekt začal loni v srpnu. V úvodním roce bylo jeho podstatným úkolem vybavit pedagogy na školách znalostmi a dovednostmi potřebnými pro přípravu a praktickou realizaci programů dalšího vzdělávání dospělých (DV).
První programy hotovy

Před letními prázdninami práce prvního projektového roku vrcholila předložením návrhů prvních verzí programů DV. Školy při jejich vytváření kladly důraz na efektivní spolupráci s úřady práce a pro řadu škol se díky práci v projektu výrazně zlepšila i spolupráce s vybranými zaměstnavateli, pro které cíleně připravují programy DV.

Dosud bylo v projektu v celé ČR připraveno 325 programů DV (na Pardubicku mj. Správce počítačové sítě, Nové trendy v gastronomii, Výroba chleba a běžného pečiva, Učitel autoškoly, Truhlář - nábytkář, Zpracování papíru, strojírenské programy atd.). Většinu z nich nyní do konce roku ještě čeká dopracování podle konkrétních připomínek pracovníků projektového týmu a především samotných zaměstnavatelů v kraji.

Projekt UNIV 2 KRAJE má podle krajské radní Jany Pernicové jednoznačnou podporu ze strany kraje. „Projekt vyhledává možnosti spolupráce našich středních odborných škol s úřady práce i s výrobními subjekty, a právě v tom je velkou pomocí. Proto nemáme ani v ekonomicky složité době tendenci jej utlumovat, naopak,“ říká radní.

S tím, jak se realizují změny ve školství, je podle Pernicové proměna škol v centra celoživotního učení jednou z cest, jak se obracet na širokou veřejnost a nabízet jí možnost doplnit si kvalifikaci a uspět při hledání práce. „Vybudovat takovou síť trvá měsíce a roky - někdy to bere elán, protože cíl se zdá být vzdálený, ale je třeba vytrvat. Lidé si na možnost vzdělávání očividně zvykají, vyhledávají kurzy stále víc a jejich nabídka se může postupně rozšiřovat,“ uvažuje radní.

Důležitá je podle Pernicové atraktivita nabízených kurzů a jejich praktické uplatnění. Nyní, ve velké míře právě díky UNIVu, je podle Pernicové spolupráce škol s firmami velmi intenzivní. „Útlum takových již etablovaných projektů by byl pro školy mimořádně nepříjemná věc - můžeme hovořit doslova o existenční záležitosti. I díky evropským financím z projektu totiž udržují kvalitní pedagogický kádr odborníků a nabídku kurzů pro veřejnost. Byla by to mimořádná škoda,“ je přesvědčena radní.

Dílčí kvalifikace

Projekt UNIV 2 KRAJE totiž zavádí do dalšího vzdělávání princip tzv. „dílčích kvalifikací“. Ty umožňují dospělým postupně získávat osvědčení jen ve vybraných znalostech a dovednostech v daném oboru. Osvědčení z jednotlivých dílčích kvalifikací pak absolvent může dovést až k získání výučního listu. Probíhající projekt vytváří na školách podmínky pro tento princip. Výsledkem bude po jeho dokončení nabídka spektra dílčích kvalifikací v řadě oborů, která dá lidem vysokou šanci na lepší uplatnění.

Vzdělávání dospělých navíc školám umožní využívat naplno jejich personální a materiální kapacity. Jejich zařízení a vybavení může být velmi efektivně využíváno i odpoledne při výuce dospělých.

Podle názorů z krajských úřadů projekt významně zaktivizoval školy celkem ve 13 krajích. Jeho realizátoři dokázali přesvědčit pedagogické pracovníky o smyslu a potřebnosti dalšího vzdělávání, které je ve vyspělé Evropě již standardem, u nás však zdaleka nedosahuje potřebného rozsahu a zájmu veřejnosti. Při avizované nutnosti vyššího zapojování lidí v DV dokonce jejich počet meziročně mírně poklesl. Pro ekonomické oživení trhu je přitom nutně třeba školit kvalifikované pracovníky. Ti se pro mnoho oblastí připravují právě v dalším vzdělávání.

Nabídku vzdělávání je nutné obměňovat

Dovednosti, informace i partnerství, které v průběhu projektu získávají, navíc školy, jak se po roce ukazuje, dobře využijí i ve svém počátečním vzdělávání. Díky vzdělávání dospělých se stávají mnohem známějšími nejen pro zaměstnavatele, ale i pro rodiče žáků. To pak hraje svou roli při jejich rozhodování o tom, na které škole bude jejich potomek studovat.

„Z našich zkušeností vyplývá, že školy, které vyučují i dospělé v dalším vzdělávání, mívají reálnější požadavky na žáky a lépe reflektují skutečné požadavky zaměstnavatelů,“ říká obsahová manažerka projektu UNIV 2 KRAJE Helena Marinková z Národního ústavu odborného vzdělávání Praha.

Na Pardubicku potvrzuje velký pozitivní efekt postupné proměny školy v centrum celoživotního učení např. Jiří Huráň, ředitel SŠ elektrotechnické a SOU Pardubice. Projekt UNIV 2 KRAJE podle něho škole přináší zejména velké prohloubení spolupráce s podnikatelskou sférou. „Velké firmy máme podchyceny a máme od nich žáky, ale teď se nám díky projektu otevřela nová možnost pracovat s menšími firmami a živnostníky,“ vysvětluje Huráň.

Například na této konkrétní pardubické škole si v současné době ve velké míře zvyšují dílčí elektro-kvalifikaci plynaři, aby mohli v praxi zapojovat kombinované kotle. Velký přínos má ale podle ředitele vzdělávání dospělých i pro samotnou školu a její odborné pedagogy. Peníze z projektu totiž umožňují rozšiřovat záběr školy i učitelů do nových výukových směrů.

„Kontakt s konkrétní firmou a dospělým posluchačem přináší velkou interakci – takový „žák“ přesně ví, co chce. Na rozdíl od žáků v počátečním studiu je aktivní a vyžaduje tak přesné a v praxi uplatnitelné informace, až nás to někdy zaráží,“ zdůrazňuje Huráň.

I podle J. Huráně je proto třeba nadále rozvíjet princip vzdělávání dospělých na středních školách. „Případný útlum podpory by znamenal jediné – velmi by se omezila, či úplně zastavila stavba dalších výukových programů a kurzů,“ uvažuje ředitel.

Mnohé z kurzů, jako je třeba aktuální Digitalizace rozhlasového a televizního vysílání a příjmu, mají totiž omezenou časovou uplatnitelnost. Trh práce vyžaduje průběžně stavbu vzdělávacích programů v nových směrech. „My jsme jako školy pro zájemce o kvalifikaci levnější, než soukromé agentury. Ale pokud by do stavby nových programů v budoucnu nešly evropské peníze, budou se zkrátka učit ty staré. Ovšem jen dokud o ně bude na trhu práce zájem,“ uvažuje ředitel Huráň.