Co místo státní maturity, aby to byl skutečně užitečný nástroj usměrňování maturitního vzdělávání. Přitom levný a bez velkých rizik, která má státní maturita.
Z autorova blogpostu na blog.aktualne.cz vybíráme:
Stejně jako u řidičáku by u takto koncipovaných ověřovacích zkoušek nebylo vůbec nutné, aby všichni měli stejné testy. Ověřovací testy lze celkem snadno vytvořit v desítkách rovnocenných variant a není pak ani třeba, aby se vše organizovalo celorepublikově ve stejném termínu. Cyklické provádění takových zkoušek pro žáky, kteří se k nim přihlásí, by mohla zcela rutinně, snadno a levně zajišťovat třeba Česká školní inspekce, krajské úřady nebo třeba i státní jazykové školy. I státní instituce se svojí neefektivitou by se s náklady snadno vešly do 25 milionů ročně, včetně vývoje testů, školení, logistiky, utajení apod. To je minimálně desetkrát méně než ročně počítá CERMAT za státní maturitu. Přitom zde nejsou zapotřebí prakticky žádné výdaje na zavedení MOZ.
(...)
Říjnová generálka na státní maturitu buď skončí logistickým kolapsem (např. nebudou natištěny všechny testy), nebo generálka proběhne. A pak se veřejnost konečně začne zajímat, o co vlastě v té státní maturitě jde, jak vypadají testy. Velká část veřejnosti bude zděšena jejich jednoduchostí. Ale na druhé straně budou odborná učiliště s maturitou i některé střední odborné školy, kde v generálce neuspějí desítky procent žáků. Pak teprve bude všem jasné, že jedna státní maturita pro všechny (byť se dvěma úrovněmi) je neřešitelný problém. (Testy však přece jen budou o něco těžší než navrhuji do MOZ – podstatný rozdíl je ale v tom, že tam šlo o MATURITU, zatímco popsaná MOZ ověřuje jen minimální středoškolský standard. )
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
16 komentářů:
Navrhuji změnu titulku: Ondřej Šteffl a SCIO - kam s nimi?
Pominu celé šturmování proti nové maturitě, pisatel na ně má jistě nárok nejen proto, že SM vnímá jako nevítaného konkurenta, který by jej mohl velmi rychle zbavit velké části lukrativního přijímačkového byznysu.
Problémem je, že pan Šteffl mluví do věcí, jimž zkrátka nerozumí. Zde názorný příklad: "Nemá smysl ověřovat, zda maturant umí rozlišit větu podmínkovou od účelové a spočítat tečnu paraboly. Mnohem důležitější je, zda dokáže dobře a přesně porozumět náročnějšímu psanému textu (například tomuto), zda v textu dokáže najít potřebné informace a vyhodnotit je, odlišit fakta od názoru a zda nedělá základní chyby v pravopise." Pane Šteffle, vězte, že pro porozumění textu je naopak nutné vědět, jestli nazavazující věta vyjadřuje podmínku (a je tedy podmínková), nebo účel (pak je účelová). Bez těchto vědomostí zapomeňte na porozumění textu. Možná vám to nikdo neřekl a jako přírodovědec zřejmě lingvistice a filosofii neholdujete, ale již romantici objevili, že myslíme v jazyce. Čím lépe tento nástroj ovládneme, tím lépe a přesněji budeme myslet (stranou ponechávám, jestli je daný text opravdu příkladem textu náročnějšího. Pro učně asi ano)...
A proto platí - drž se, ševče, svého kopyta.
Že by to byla náhoda, že kojzarovský pisálek Marek Přibil z deníku Právo vypustil smradlavou bublinu ve stejný den, jako Česká škola zveřejnila Šteflův blog? Asi ne, pane Wagnere, že? Štefl není tak hloupý jako Přibil, ale ptám se Qui bono? Vytahovat Štefla s jeho blogem je asi stejné jako snaha pana Paroubka ještě dnes se k něčemu vyjadřovat. Jen aby se o mně mluvilo. Bez ohledu na to, že spíš negativně. Tak nebrečte, pánové Štefle a Wagnere.
Pan Šteffl není můj oblíbenec - a SCIO už vůbec ne - ale v tomhle má pravdu: "Mnohem důležitější je, zda dokáže dobře a přesně porozumět náročnějšímu psanému textu (například tomuto), zda v textu dokáže najít potřebné informace a vyhodnotit je, odlišit fakta od názoru a zda nedělá základní chyby v pravopise."
Anonymní 4. srpna 2010 13:14:
Nejsem si jist kdy, ale v psaném textu jsem dokázal rozlišit účel od podmínky mnohem dříve, nežli jsem byl schopen označit (a pojmenovat) vedlejší věty a jejich druhy.
Stejně tak jsem záhy pochopil význam a logiku sčítání a násobení a až posléze jsem se dozvěděl, že těmto zákonitostem se říká komutativnost, asociativnost a distributivnost.
Myslím, že právě toto měl pan Šteffl na mysli.
Kromě toho, pokud si přečtete i dřívější příspěvky na jeho blogu, možná přijdete na to, že problematice testování a ověřování znalostí, potažmo problematice státních maturit, rozumí tento pán mnohem lépe, nežli mnozí z tvůrců tohoto "nápadu".
Až uvidím, že děkané fakult valem ruší smlouvy se společností SCIO, protože se spoléhají na výsledky státních maturit při přijímacím řízení, pak začnu brát Vaše argumenty vážně.
Prozatím mám spíše dojem, že si pletete ověřování znalostí s testem studijních předpokladů.
Tedy i lingvistovi prospěje, když porozumí textu, nejen co do formální stránky, ale i po stránce obsahové, není-liž pravda?
Reakce na Anonymní 4. srpna 2010 13:45:
Česká škola odkazuje na články z blogů Aktualne.cz na základě letité dohody mezi jejich provozovateli. Jakékoli spojování s pány Šteflem či Přibilem je zcela nesmyslné.
Osobně jsem pro realizaci státní maturity, přestože mám řadu výhrad k jejímu provedení. Jedním z důvodů pro je i Národní srovnávací zkouška.
poste.restante:
Nějak Vám nevěřím. Na základě své praxe vím, že rozlišování mezi podmínkou a hlavně příčinou a účelem dělá žákům velké problémy (a to pomíjím, jaké problémy mívají žácí ve třetím ročníku, kdy mají tyto pojmy v syntaxi odborného stylu vysvětlit, resp. pokusit se je definovat). Navíc, aplikujete-li elementární logiku, v okamžiku, kdy tyto vztahy ovládáte a rozeznáte, umíte určovat i druh vedlejších vět a nemusíte se nic učit. A k čertu - mluvíme přece o maturantech, kteří již mají plně rozvinuté abstraktní myšlení. Jestliže někdo nepozná podmínkovou větu, jak si poradí v angličtině s conditional clauses? Jak vůbec chce maturovat?
Zkrátka a dobře nejste-li aprobovaní lingvisté, neraďte nám, kteří jimi jsme a víme i něco o metodice a psychologii, co máme a co nemáme učit a ověřovat - to je docela obyčejná zpupnost. Jestli měl pan Šteffl na mysli to, co jste napsal Vy, měl to formulovat přesně, což se zřejmě nestalo.
Nejsem si také ani náhodou jist, že problematice NM opravdu rozumí "mnohem lépe, nežli mnozí z tvůrců tohoto "nápadu"", jak píšete Vy. To je velmi, velmi nepravděpodobné.
Nevím, jestli kdy uvidíte houfné rušení smluv, ale opět uvažujte logicky: SCIO je soukromá firma, která chce za své testy peníze (mimochodem za testy leckdy pochybné kvality s velikým otazníkem - proč musí třeba jazykově velmi nadaný žák, kterému ale dělají problémy přírodní vědy, skládat testy, v nichž je polovina úkolů postavena právě na matematice a fyzice? Jen ho to znevýhodní...). Státní maturitu musí garantovat stát a VŠ za ni nedají ani korunu. Již jen tento ekonomický aspekt by hrál obrovskou roli ve prospěch SM.
Váš dojem o mém pletení si něčeho s něčím je, obávám se, zcela mylný - jestliže ne, doložte mi z mého textu pasáž, která Vaše tvrzení explicitně dokládá. S Vaším posledním souvětím souhlasím a vskutku jsem ve svém příspěvku nenapsal nic, co by proti němu šlo. Naopak - upozorňuji, že jedno podmiňuje druhé (výuka jazyků si prošla i agramatickou fází, která ale byla velmi rychle opuštěna). Nenapíšete správně složitější text bez znalosti gramatických pravidel tak, aby mu bylo porozuměno, a sám bez jejich znalosti textu neporozumíte.
nejste-li aprobovaní lingvisté, neraďte nám ...
- to je docela obyčejná zpupnost.
proč musí třeba jazykově velmi nadaný žák, kterému ale dělají problémy přírodní vědy, skládat testy ...
Proč je třeba nadaný matemetik celý život buzerován nějakými pravidly pravopisu?
Státní maturitu musí garantovat stát a VŠ za ni nedají ani korunu.
Nač taky, máme-li daňové poplatníky.
Pane Blaho,
proč ta demagogie? Když Vám přijde rodič neučitel vykládat, jak máte dělat svou práci, neodkážete jej do patřičných mezí bez pocitu zpupnosti? Nebo když to bude kolega tělocvikář? V životě bych si netroufl mluvit do odborné části výuky kolegovi/kolegyni, učícím jiné předměty než ty, na které jsem aprobován. Ctím totiž odbornost druhých.
Váš další argument je opět poněkud pokleslý a Vás nehodný - já psal o problematice přijímacích zkoušek, ne o "celém životě". Dělá snad matematik na VUT přijímačky z češtiny? Nedělá. Tak proč má matematiku v testech lingvista na FF MU???? Samozřejmě platí to i naopak - proč by měl budoucí informatik na MU skládat TSP/OSP z jazyka? Jeho kompetence v této oblasti snad prokázala maturita.
Čtěte prosím pozorně, i když je léto;-)
Podívejte se do učebnic českého jazyka pro 5. ročník. Zrůdnost našeho školství dospěla tak daleko, že se po páťácích vyžaduje znalost přístavku. Přitom děti v mluveném projevu nejsou schopny dát dohromady smysluplnou větu. O projevu psaném nemám odvahu ani mluvit. Skutečně by to chtělo více praxe a méně teorie, kterou jsou děti obvzláště v jazycích zahrnovány. Na co potřebují znát v angličtině deváťáci všechny možné anglické časy. Když přijedete do Anglie, zjistíte, že se v běžném mluveném projevu většina z nich vůbec nepoužívá. Naše děti se učí tzv. knižní angličtinu, v níž jsou schopni psát jen nejvýznamnější anglicky píšící autoři. Proboha proč se to učí? Proč je místo toho nenutíme mluvit, mluvit a mluvit a rozšiřovat si slovní zásobu. Když si půjdu koupit v Anglii chleba, potřebuji vědět, jak se řekne chleba a jaký čas k tomu použiji je úplně jedno. Aspoň se angličané zasmějí no ne?
Někteří češtináři jsou všichni stejní...
Všechny anglické časy v deváté třídě? To je dost značná nadsázka, nehledě na to, že valná většina studentů neumí používat ani ty základní časy, které se mimochodem v běžném mluveném i písemném projevu používají dost a dost.
Ygrain
Anonymní 5. srpna 2010 8:38:
Nějak Vám nevěřím. Na základě své praxe vím, že rozlišování mezi podmínkou a hlavně příčinou a účelem dělá žákům velké problémy
Zda mi věříte, či ne, je pro obsah diskuse irelevantní - závěr si činí čtenáři. Ale snad pro vysvětlení - jako dítě jsem četl hodně a téměř neustále. Některé zákonitosti můžete chápat i intuitivně na základě praxe. Až později je dokážete i analyzovat a pojmenovat.
Jestliže někdo nepozná podmínkovou větu, jak si poradí v angličtině s conditional clauses? Jak vůbec chce maturovat?
Ujišťuji Vás, že dnešní studenti jdou maturovat bez příslušných znalostí naprosto "v pohodě". A propos, kolik z nich se domníváte, že například Vámi zmiňované syntaktické jevy opravdu reálně ovládá?
Zkrátka a dobře nejste-li aprobovaní lingvisté, neraďte nám,...
Neumím-li sám zpívat, znamená to, že nepoznám, že někdo zpívá falešně?
Skutečná odbornost, pane kolego, se pozná také podle toho, že dokážete své názory prezentovat i neodborníkovi a "na jeho úrovni" mu věcně vysvětlit, v čem se mýlí. Nikoliv v tom, že laikovi nadutě oznámíte, že on tomu na rozdíl od Vás nerozumí.
Všude kolem nás bychom našli bezpočtu příkladů, kdy lidé bez příslušného vzdělání znají konkrétní problematiku mnohem lépe, nežli "odborník s glejtem".
Nejsem si také ani náhodou jist, že problematice NM opravdu rozumí "mnohem lépe, nežli mnozí z tvůrců tohoto "nápadu"", jak píšete Vy. To je velmi, velmi nepravděpodobné.
Jen stručně. Problém maturit je částečně i problémem testování a ověřování znalostí. Předpokládejme, že v této oblasti se pan Šteffl trochu vyzná.
Naopak mám-li posuzovat způsobilost k řešení problematiky maturit podle některých vyjádření v médiích, pak mám velmi často dojem, že mnozí prosazovatelé státních maturit naposledy viděli někoho maturovat ve svých 18 letech.
proč musí třeba jazykově velmi nadaný žák, kterému ale dělají problémy přírodní vědy, skládat testy, v nichž je polovina úkolů postavena právě na matematice a fyzice?
Možná proto, že se rozhodl studovat na vysoké škole, která příslušné znalosti požaduje a proto si z portfolia nabízených testů právě tyto vybrala. Podle Vás by to mělo být jinak?
Státní maturitu musí garantovat stát...
Jsem ZASTÁNCEM státních maturit a současně ODPŮRCEM TĚCHTO konkrétních připravených SM. Důvody jsem popsal zde i jinde již mnohokrát.
Váš dojem o mém pletení si něčeho s něčím je, obávám se, zcela mylný...
Vaším textem se proplétá výchozí premisa, že "zavedením SM přijde SCIO o kšeft" a proto proti nim brojí. Pokud si dáte práci, zjistíte na blogu páně Šeffla, že vůbec není odpůrcem SM.
Dalším Vaším předpokladem je zjevně názor, že SM budou pro vysoké školy důvodem pro zrušení (omezení) vlastních přijímacích řízení. To je hluboký omyl. Představa, že např. MFF UK vůbec vezme v úvahu jiný nežli excelentní výsledek SM je při známé "náročnosti" SM spíše úsměvná.
Většina VŠ používá při přijímacím řízení tzv. testy Ověření studijních předpokladů. Tyto testy ale zjišťují zcela jinou část uchazečových předpokladů, nežli SM, které jsou zaměřeny na ověření získaných znalostí (chcete-li kompetencí) absolventa. Proto jsem napsal, že "si pletete ověřování znalostí s testem studijních předpokladů".
Anonymní 5. srpna 2010 8:38 (dokončení):
Nechme teď stranou, zda maturant má být schopen "rozlišit větu podmínkovou od účelové" (což Vás zřejmě irituje) a pomiňme fakt, že už dnes toho naprostá většina maturantů není schopna.
Vy prostě předpokládáte, že pro správné porozumění psanému textu je nezbytným předpokladem schopnost syntaktické analýzy textu a znalost pojmenování příslušných jevů. Ujišťuji Vás, že při čtení Vašeho příspěvku a psaní odpovědi jsem se ani jednou nad lexikálními jevy v obou textech nezamyslel. (Snad s výjimkou při psaní čárky v souvětích. Ovšem i zde se řídím spíše "jazykovým citem" a nikoliv analýzou zda souvětí je souřadné, či podřadné a o jaký typ vedlejší věty jde. Proto také často chybuji, že?)
Váš přístup mi přijde zbytečně rigidní. Vysvětlím na příkladu. Být Robinsonem, pak bych se více soustředil na to, zda je zvíře jedlé a jak jej ulovit. Zda jde o vačnatce, hlodavce či kopytnatce, by mi nepřišlo tak důležité. (I když vím, že některé živočišné druhy mají pro konzumenty svá zdravotní rizika.)
P.S.: Omlouvám se, ale Vaši případnou odpověď zaregistruji až po návratu z dovolené.
poste.restante:
Děkuji za podnětné připomínky. Možná jsem se nevyjádřil přesně - jistě lze při vyšší míře čtenářství, ale asi i bez ní postřehnout rozdíl mezi podmínkou a účelem. Ale mezi postřehnout a objasnit je velký rozdíl (resp. rozumět a vysvětlit - tyto dva pojmy se diferencují od od cca první třetiny 19. století). Nejprve musím vědět, co to podmínka či účel je, a pak je rozeznat a pojmenovat. To lze ale teprve s rozvíjejícím se abstraktním myšlením. Proto je opravdu perverzní učit děti v páté třídě přístavek. Syntax by až na výjimky měla být probírána v 8. a 9. třídě. Než znovu opakuji - nediskutujeme o žácích základní, ale střední školy.
Ano, mnozí maturatni dnes odmaturují, aniž by jisté jevy znali. Je to snad omluva? Nevypovídá to snad o tom, že něco není v pořádku? Žehrá se na úroveň maturit a maturantů, ale v okamžiku, kdy se po nich chtějí hlubší vědomosti, je to špatně. Tak tomu opravdu nerozumím. Nevím, jak na Vaší škole, ale u nás je součástí maturity z angličtiny gramatický test, kdy v případě špatné odpovědi třeba u podmínkových vět je žák veden k tomu, aby si uvědomil, kde chybu udělal, a opravil se.
Pan Šteffl má jistě pravdu v tom, že je prius, aby žák rozuměl textu, chápal vztahy, vyvozoval, co je pravda a co ne, ale to testy NM dělají - stačí si je pročíst. A dokonce zkoumají, jestli žák porozumí i jinému typu textu, jako je třeba graf. Maturant by ale měl umět i něco víc. Ono se totiž i při výuce cizího jazyka předpokládá, že jisté gramatické jevy žák zná z mateřštiny a analogicky je aplikuje. Znovu opakuji, že agramatická jazyková výuka byla již dávno shledána nevyhovující (s výjimkou úplných začátků výuky jazyka).
Další Váš argument považuji za velmi scestný. Na jeho základě bychom klidně mohli zrušit pedagogické fakulty, možná i filozofické a přírodovědecké připravující učitelské obory, protože on se vždycky najde někdo bez příslušného vzdělání, kdo zná problematiku lépe než odborník s glejtem. Jistě, je to vyhnáno ad absurdum, ale v tomto punktu na mě Váš argument absurdně působí.
Asi trochu nevhodně zobecňuji své psychické ustrojení, ale nikdy bych nešel např. za matematikem s názorem, že limity, posloupnosti nebo integrály maturant nepotřebuje. Neznám katalogy požadavků, RVP, konkrétní ŠVP, dříve osnovy, neznám metodiku - tak jak bych si mohl osobovat právo radit mu, co má dělat? Právě to považuji za zpupnost, jak jsem byl psal. Zavání mi to snižováním odbornosti a na to jsem háklivý. A měl jsem dojem - asi mylný - že jsem srozumitelně vysvětlil, proč by maturant měl poznat druhy vedlejších vět (pominu-li ten trapný fakt, že já to uměl už v osmé třídě základní školy).
Ano, pan Šteffl se jistě vyzná v problematice testování, to nelze zpochybnit, nicméně nemůže to být argument podpírající tvrzení, které jste uvedl. V NM z ČJ a CJ je navíc test pouhou třetinou zkoušky.
Za ČJ Vám garantuji, že Mgr. Brož, její odborný garant, je zkušený praktik a metodik, který spolupracuje s lidmi z praxe, takže ví, jak současná úroveň maturit vypadá.
Pokrač.
Nevím, jaké máte informace Vy, ale TSP/OSP třeba na MU v Brně zavedl direktivně tehdejší rektor Jiří Zlatuška (pochopitelně RNDr.), navzdory protestům věd humanitních (od známých vyučujících na FF MU vím, jak na tento systém nadávají). A pokud se nepletu, SCIO nemá testy zaměřené jen na humanitní studia.
Tady mi připadá, že naprosto cíleně ignorujete jádro mé námitky. Tedy ještě jednou snad pregnantně: dle mého soudu má být např. adept budoucího studia bohemistiky přijat pouze na základě svých vědomostí v bohemistice + s ní hraničících oborů jako je filosofie, estetika, historie, sociologie, politologie, psychologie. Ne matematika, ne fyzika. A naopak - matematik na základě matematiky, fyziky, max. chemie, biologie.
A uvědomme si, proč mnoho VŠ SCIO testyt využívá - jestliže se jim vzhledem k tomu, že počet podaných přihlášek není limitován, sejde třeba 600 přihlášek na obor, kde berou 50, dost těžko by dané školy ve zkouškovém a státnicovém období (oproti dobám dřívějším mají navíc dvojnásobný počet státnic - bakalářské a magisterské), tyto testy zvládly vyhodnotit, nemluvě o administrativě s tím spojené.
Má premisa o tom, že se zavedením SM SCIO pravděpodobně (užil jsem kondicionál) přijde o velký kšeft, je pravdivá. Pokud by VŠ přistoupily na to, že vyšší úroveň NM jim garantuje potřebnou kvalitu uchazeče o studium, nepotřebovaly by SCIO testy, měly by třeba jen ústní zkoušku. Jsou VŠ, které i dnes kromě SCIO testů mají své požadavky, na tom se nic nezmění. A úsměvné je spíš to, že za cca 3-4 roky bude na mnoha VŠ víc volných kapacit než potenciálních studentů. Víme, že dnes je mnohem snažší dostat se na VUT než na FF/FSV etc. Co bude pak??? Aby bylo jasno, naprosto tento stav neobhajuji, ale je jen málo studentů ochotných studovat technické obory, takže dostat se do jejich 1. ročníku je velmi snadné. Horší je se udržet.
Kromě mnoha jiných věcí mi na TSP/OSP vadí, že nutí žáky do stresu tím, že nemohou zvládnout všechny úkoly - na což jsou i upozorněni. K čemu je to dobré? Co to vypovídá o schopnosti řešit problém, být dobrým studentem? Na ZŠ a SŠ se dle rad psycholgů snažíme motivovat pozitivně, dávat žákům prostor a čas. Přijdou SCIO testy a všechno je najednou jinak - neškodíme tedy žákům? Mýlí se současná pedagogika odmítající dril a preferující kreativitu, když SCIO texty stojí právě na drilu? Nevím...
Pokrač.1
Stejně tak nevím, jestli jsem rigidní, ale předpokládám, že maturant má mít jisté vědomosti, mj. i schopnost syntaktické analýzy. Vy byste nechal odmaturovat někoho, kdo nevyřeší kvadratickou rovnici? Nepředpokládám však, že "pro správné porozumění psanému textu je nezbytným předpokladem schopnost syntaktické analýzy textu a znalost pojmenování příslušných jevů" - to je příliš zevšeobecňující tvrzení. Souřadnost a podřadnost nejsou důležité, navíc se už od tohoto konceptu ve školách upouští, nepotřebuji odlišit vedlejší větu podmětnou, předmětnou, přívlastkovou, doplňkovou, ale účelovou, příčinnou, přípustkovou, místní, časovou, účelovou jistě ano - ale to poznání souvisí s tím, že chápu vztah příčiny atd. - pak přece není problém určit, o jaký typ věty jde. Je přece rozdíl mezi následkem a důsledkem (jakkoliv ne vždy), nebo důvodem a příčinou. Chci-li studovat i přírodní vědy, musím být schopen je rozeznat, jinak neporozumím definicím a sám nebudu nikdy schopen přesnou definici vytvořit.
Nad tím co říkám či píšu, bych měl přemýšlet, měl bych chápat strukturu řeči (a myšlení). Musím poznat, které věty v souvětí spolu souvisejí, které jsou hlavní, vedlejší, abych napsal správně čárku a souvětí bylo pochopeno tak, jak jsem je zamýšlel (a že chyba v čárce může např. v právním dokumentu znamenat obrovský posun významu, je evidentní, o užití spojky "a" v jiném než slučovacím významu nemluvě). Praktický příklad - "Dozorčí komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise a podává návrh na zahájení disciplinárního řízení X Dozorčí komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise, a podává návrh na zahájení disciplinárního řízení." - to je setsakra velký a podstatný rozdíl, který jedna čárka udělá.
Jazykový cit - na prvním semináři z české morfologie, kdy jsem tento termín použil, mi paní docentka exaktně dokázala, že je to pouhá chiméra. "Studoval jsem se zájmem jednu z Michelangelových fresk." Uslyšev slovo fresk, zděsil jsem se, co je to za patvar. Inu, co jsem tehdy věděl o "vkladném e" u vzoru žena a o jeho kolísání a o dubletech. Můj "jazykový cit", tedy nic jiného než uvyklost nečemu, na to tehdy nestačil. A znovu připomínám Humboldta, Schleiermachera, Wittgensteina a ostatní, kteří pracují s premisou, že lidské myšlení se odehrává v jazyce (ano, existují výjimky - výtvarné umění, hudba, film, jistě lze myslet i imaginativně, ale nakonec přece jen verbalilzujeme). Čím lépe jazyk ovládám, tím přesněji myslím. Nemusí se nám to líbit, ale je to jeden z podstatných argumentů mluvících pro hlubší lingvistické znalosti.
Okomentovat