Dovolte mi, abych touto cestou uvedl na pravou míru nepřesné informace, které se objevily v médiích po včerejším jednání vlády, které se týkalo škrtů v rozpočtových kapitolách jednotlivých resortů. Uvědomuji si, jak důležité je pro vás znát přesně situaci, která by mohla negativně ovlivnit vývoj mezd v regionálním školství. Proto vás chci informovat o svém dalším postupu v této věci.
Na včerejším jednání vlády došlo k intenzivní debatě. Společně s ministrem vnitra jsme hájili stanovisko, že nehodláme snižovat mzdy pracovníků v uvedených resortech. Při navrhovaném 2,5% snížení resortních rozpočtů by však k tomuto kroku nevyhnutelně muselo dojít. Patovou situaci rozřešilo až jednání zástupců koaliční skupiny K6, kdy bylo schváleno kompromisní řešení. Spočívá v zavázání celkové částky 10,2 mld. ze státního rozpočtu všech resortů, klíčové však bude až další jednání, které se uskuteční před datem 30. září, kdy vláda předloží Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2011. Teprve na tomto jednání padne rozhodnutí, jaké procento z jednotlivých resortních kapitol bude v roce 2010 seškrtáno.
Za svůj resort jsem jasně deklaroval, že v žádném případě nebudu snižovat mzdy v regionálním školství, a proto částka, kterou jsem schopen v průběhu tohoto fiskálního roku uspořit, činí maximálně 1,5 mld. i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v první polovině letošního roku byl již rozpočet kapitoly školství zkrácen o 1,6 mld. Jsem si dobře vědom, že tato vláda chce být vládou rozpočtové odpovědnosti, na straně druhé deklarovala vzdělávání jako svou prioritu. Drastické omezení výdajů na regionální školství, které by se dotklo i platů učitelů, by bylo s tímto záměrem v příkrém rozporu.
Na závěr mi dovolte popřát vám příjemný zbytek prázdnin a znovu vás ubezpečuji, že udělám vše pro to, aby platy pedagogů zůstaly v tomto roce na stejné úrovni.
Váš ministr
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
20 komentářů:
Prý se peníze ušetří tím, že školy nedostanou v příštím školním roce peníze na učebnice. Znamená to, že v roce 2011/2012 nedostanou prvňáčci žádné učebnice? Protože, jestliže má každá škola nějaké zásoby učebnic z minulých let, pak žáci prvních tříd si učebnice vždy odnášeli!
Neměly VV v programu výrazný nárůst platů pedagogických pracovníků? Nakonec vám máme být vděčni, že nám tu almužnu nesnížíte?
Ze všeho nejvíc miluju sliby nastupujících ministrů školství, jak všechno radikálně přejinačí. A potom tu jejich amnézii, když z funkce odcházejí.
Bylo by vhodné, kdyby se úspory hledaly hlavně tam, kde se nejvíc plýtvá - zbytečný provoz neúplně naplněných středních škol - ve většině krajů je více než 30% více volných míst než žáků. Vhodným sloučením a uzavřením těchto škol lze jistě ušetřit výrazn finanční prostředky. Sice to pár učitelů odnese, ale pokud bude fungovat pracovní trh, tak se schopní učitelé přesunou na ty školy, kde jsou nekvalifikovaní. Je zapotřebíí zefektivnit školství, ne jen sahat na platy učitelů.
Bylo by vhodné, kdyby se úspory hledaly hlavně tam, kde se nejvíc plýtvá - zbytečný provoz neúplně naplněných středních škol - ve většině krajů je více než 30% více volných míst než žáků. Vhodným sloučením a uzavřením těchto škol lze jistě ušetřit výrazn finanční prostředky. Sice to pár učitelů odnese, ale pokud bude fungovat pracovní trh, tak se schopní učitelé přesunou na ty školy, kde jsou nekvalifikovaní. Je zapotřebíí zefektivnit školství, ne jen sahat na platy učitelů.
Vážený pane Šatro, pravdu máte, ale jen částečně.
Předimenzovaná síť škol se v podstatě kapitoly školství ve státním rozpočtu vůbec netýká. Stát posílá krajům normativ na žáka, ve kterém jsou zahrnuty mzdy, odvody a tzv. ONIV (na pomůcky, atd.) a je mu úplně jedno do kolika škol, ale také mimoškolních zařízení, žáci chodí.
Předimenzovaná síť škol je problém především krajů, které financují její provoz (a které by samozřejmě její redukcí značně ušetřily) a pak také ředitelů, učitelů, rodičů a žáků, protože zásadně ovlivňuje kvalitu poskytovaných školských služeb (to by bylo na dlouhé psaní, ale každý to jistě chápe).
Pavel
No právě, milý Pavle! Kdo rozhoduje o výši normativů? KRAJ! A když musí zadotovat neoptimalizovanou síť středních škol, pak je jsou normativy pro ZŠ nižší než by mohly být. Kraj samozřejmě vykryje nejprve svá zařízení a svůj provoz a až co zbude nebo co je stanoveno MŠMT jako minimum, to přerozdělí dál... A jako vždy utichla situace a nedozvěděli jsme se, zda někkteré kraje tyto nejnižší možné normativy neporušily, protože výsledky kontrol nesmí být zveřejněny... :-(
Jenže až na čestné výjimky kraj provoz ZŠ nedotuje, jejich zřizovatelem jsou města. Váš příspěvek je tedy "mimo mísu" a zavání syndromem ZŠ, kdy leckterý učitel na ní skončivší má dojem zneuznanosti a začne nenávidět kolegy na střední.
Kraj sice nedotuje provoz ZŠ, ale rozděluje peníze na mzdy a na pomůcky. Zřizovatelé (tedy města a obce) hradí ze svých prostředků provoz škol (topení, voda, počítačové vybavení...) Jetedy potřeba rozlišit dva balíky peněz. Krajské (mzdy) a městské (provoz). Takže pokud kraj utápí peníze v poloprázdných středních školách, tak se to samozřejmě dotkne i mzdových prostředků na ZŠ.
Není to úplně pravda. Kraj stanovuje normativ na žáka, a to pro všechny ZŠ v kraji stejný, jiný např. pro gymnázia čtyřletá, ale zase pro celý kraj stejný, atd. dle oborů. Stanovený normativ pak příslušným školám pošle dle počtu žáků.
Takto normativně rozdělí všechny tzv. přímé peníze od státu a jistě si ponechá i nějakou rezervu.
Výše normativů pro jednotlivé obory je v kompetenci kraje. Může prostřednictvím něho vyjadřovat své priority.
Pokud se Vám nezdá normativ určený krajem pro ZŠ, musíte proti němu bojovat. Máme přeci demokracii. Obraťte se na svého zastupitele, poštvěte na kraj média, atd. Fantazii se meze nekladou. Možná to znáte z vojny, ne? Voják se stará, voják má.
Poloprázdné školy mohou na výši mzdových prostředků pro ostatní školy (nejen základní, ale i střední) mít vliv pouze v případě, že kraj mimo normativ (z rezervy, kterou si nižšími normativy udělal) dotuje školy s malým počtem žáků. Tj. ty, které by z normativu nepřežily. To by ale kraje samozřejmě dělat neměly. Nebo jen v případech opravdu hodných zvláštního zřetele. Pokud to dělají, nezbývá Vám nic jiného, než využít postup již výše popsaný.
Dokud budeme nadávat jen na České škole, budou si kraje a různé loby dělat co chtějí. Máme se z demokracie ještě hodně co učit.
Pavel
Pane Šatro, měl byste si nejprve přečíst Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy svého kraje. Tam byste se měl dozvědět, nakolik existují ve Vašem kraji nenaplněné střední školy a proč je kraj i nadále financuje.
A pokud nenaplněné školy v kraji máte, bude to mít své důvody, jako např. dostupnost vzdělávání v izolovaném regionu s nemožností dojíždění do SŠ apod. Posláním krajů totiž, světe div se, není zajišťovat práci učitelům, ale zajistit dostupné, bezplatné a kvalitní střední vzdělávání.
A jen tak mimochodem - pokud jste nastoupil do školství kvůli vysokému platu, je Vaše motivace přinejmenším zvláštní, protože z kantořiny se nebohatne nikde na světě, snad s výjimkou skutečných kapacit svého oboru. A mějte rovněž na paměti, že platy ve školství jsou pořád ještě mnohem větší, než si tato země může dovolit učitelům platit.
a co nadměrný počet osmiletých gymnázií ? Tyto školy v některých místech ( kvůli normativu ) berou i trojkaře. A co kvalita ? A zase se bude srovnávat ( srovnávací zkoušky pro 5. a 9. třídy ) úroveň žáků devátých tříd a příslušných ročníků osmiletých gymnázií ?
Pro anonyma z 3. srpna 15:28
Už jste někdy nějaký DZ četl? Možná, že nějaký kvalitní existuje, ale většinou je to pěkná snůška frází, které se kraje vůbec nedrží.
Nevím jak v jiných krajích, ale v našem rozhodně není existence nenaplněných škol podložena nějakými vážnými důvody (v DZ nejsou nikde uvedeny, ani školy, ani důvody). Je jich tu spousta, a to proto, že není politická vůle s tím něco dělat. Však to znáte, kdo by si chtěl přidělávat problémy, že?
Škoda, že je diskuse anonymní, ale připadá mi, že nenávidíte učitele stejně jako jeden z diskutujících u článku Iritují mě náklady a nabobtnalost státních maturit.
Vůbec nechápu, jak si můžete dovolit říct, že platy ve školství jsou mnohem větší, než si tato země může dovolit učitelům platit.
Vaše představa, že by někdo snad mohl nastoupit do škoství s představou, že tam zbohatne, je nejlepší vtip, jaký jsem o prázdninách slyšel.
Pavel
Pro anonyma z 3. srpna 20:57
A jak to souvisí s šetřením ve státním rozpočtu?
Možná by stálo za to se také zamyslet nad tím, proč tam ti trojkaři chodí.
S argumentem, že tím mají jistotu studia na střední škole na mne nechoďte. Dnes bere každého skoro každá střední škola.
Nebude to tím, co jim některé ZŠ nabízí?
Konkurence osmiletých gymnázií podle mých osobních zkušeností značně přispěla ke zkvalitnění té části základních škol, která pochopila, že nemůže brečet, ale že musí v konkurenci gymnázií makat. Myslete si o tom co chcete, ale v mém okolí je to tak. Ani si neumíte představit, co všechno ZŠ dělají proto, aby si žáky udržely.
Argument o odchodu těch nejschopnějších také neberu. Vím, že na ZŠ zůstáva ještě spousta nadaných žáků. Kvůli svým spolužákům, kvůli dojíždění, kvůli tomu, že vůbec nechtějí na gymnázium, protože je rodiče ještě považují za nezralé atp.
Pavel
Milý pane Šatro,
možná že Vy ve svém soukromí utrácíte každý rok víc, než vyděláte, ale tento stát si to už déle dovolit nemůže. Proto mě opravdu šokuje záměr vlády přidávat kdekomu, když si na to předem musíme my všichni půjčit, tzn. zadlužit se!
O nenávisti k učitelům mluvíte zbytečně, sám jsem učitel. Jenže mi vadí učitelé, kteří ve své bohorovnosti snad ani netuší, že peníze na jejich platy musel nejprve NĚKDO JINÝ vydělat, třeba dělník v montovně, a tyto mj. peníze na učitelské platy musel tento „někdo jiný“ státu pod hrozbou násilí státní moci odevzdat.
Je Vaší smutnou vizitkou, že se domníváte, že stát vytváří hodnoty. Stát totiž nic nevytváří, pouze jedněm bere a druhým dává (a cestou polovinu spotřebuje na své vlastní administrativní výdaje).
Ano, chcete-li, tedy nenávidím – všechny nestydaté a nemravné lidi, kteří s nenasytnou chutí cpou svoje ruce do kapes druhých lidí.
A mimochodem: když tedy jste tak úžasně výkonný a platově podhodnocený, můžete se přece skvěle materiálně uplatnit v soukromém sektoru, popř. si založit vlastní vynikající školu, proč to neuděláte? Odpovězte si sám, ach jo… A můj závěr: učitelé jsou dnes přeplácení, ale díky své elementární finanční negramotnosti o tom ani nevědí.
Petr
Milý Petře (4. srpna 2010 15:01),
možná jste učitel, ale píšete jako politický demagog.
Předně tvrzení, že stát nic nevytváří je pravdivé, ale jen napůl. Chápu, že Vám možná hodnoty jako státní integrita, bezpečnost, či sociální jistoty nic neříkají, případně pro Vás hodnotu nemají. Vězte však, že pro mnohé jiné toto hodnoty jsou a to nemalé, i když jen obtížně vyjádřitelné v korunách.
Tvrzení, že stát jedněm bere a druhým dává je jasný nesmysl. Tedy pokud si neuvědomíte, že ti jedni jsou současně i těmi druhými. Prostě stát je, kromě jiného, také služba, kterou si platíme my sami a to pro sebe.
Samozřejmě, je to NÁŠ stát, tedy je v našem zájmu, aby činil to, co má a činil tak efektivně.
Nepolemizuji o tom, že reálné peníze, ze kterých je hrazen provoz státu a jeho služeb, tedy i škol, vznikají ve výrobní sféře.
Je smutným faktem, že dnes již nepatří k dobrým mravům podnikatele zaplatit čestně své daně, jako tomu bylo v dobách po roce 1918. Místo toho zaměstnáváme specialisty na "daňovou optimalizaci".
Že mnozí podnikatelé dnes spíše využívají stát jako prostředek ke svému obohacení, tedy našemu okrádání, to je další smutný fakt.
Předpokládám, že toto máte na mysli, když píšete o "nestydatých a nemravných lidech, kteří s nenasytnou chutí cpou svoje ruce do kapes druhých lidí". :-)
Jako učitel tedy rozhodně netrpím pocitem, že okrádám svým platem dělníka z montovny.
Bylo by také dobré, kdyby jste si uvědomil, že vzdělání (a tedy i vzdělávání) není spotřebou, ale je v první řadě investicí, a to investicí do budoucnosti.
Znáte nějakou firmu, která si za dobu své existence nikdy nepůjčila peníze, aby mohla investovat do svého rozvoje?
Jistě, je mnohem moudřejší investovat z úspor. Pokud je ovšem nemáte, pak Vám nezbývá, nežli investovat na dluh. Když to totiž neučiníte, nebudete mít budoucnost žádnou.
A opět. Je pouze na nás, abychom se postarali o to, aby tato investice byla smysluplná a byla investicí návratnou.
A na závěr: Promiňte, ale hloupé řeči o tom, jak mají jít učitelé hledat uplatnění do komerční sféry, slýchám příliš dlouho a příliš často od neučitelů.
Slyším-li je také od učitele, připadám si už opravdu dost hloupě, když mám vysvětlovat "kolegovi", že nejlepší pro celek je, když každý dělá dobře to, co umí.
Takže já opravdu (možná na rozdíl od Vás) nevidím žádný smysl v tom, aby například učitelky prvního stupně valem opouštěly svá místa a vrhaly se do průmyslu či zakládání soukromých škol.
Úplný závěr: Myslím, že Vy osobně jako učitel rozhodně přeplácen jste.
A pane "učiteli" Petře, napadlo Vás někdy, že bez učitelů by pan NĚKDO JINÝ např. dělník v montovně neměl kde vyrábět, neměl by co a čím vyrábět? A nejen to, my dva bychom si teď určitě nepsali, dokonce bychom s největší pravděpodobností ani nežili. "Lidé" by se vraždili, řádily by nevyléčitelné nemoci.
Za to, že tomu tak není, mohou také mí učitelé, učitelé mých rodičů, prarodičů atd. A za to, že tomu tak nebude, budu vděčit učitelům mých dětí a mých vnoučat. Rád si je proto ze svých "nezasloužených" daní zaplatím.
Pavel, učitel
Omlouvám se čtenářům, ale smazal jsem svůj příspěvek z 5. srpna 2010 1:12. Obsahově byl téměř identický s příspěvkem z 0:06.
Stalo se totiž, že po odklepnutí tlačítka "Publikujte svůj komentář" následovalo chybové hlášení. Domníval jsem se tedy, že původní příspěvek je ztracen (což už se mi v minulosti stalo) a pokusil jsem se proto své předchozí myšlenky "zrekonstruovat".
Jak jsem ale dnes zjistil, byly vloženy oba mé příspěvky a to mi přišlo jako zbytečné.
Pavle, rád bych opravdu viděl ty zástupy nadaných žáků na ZŠ. Možná, že učíte pouze krátkou dobu, ale pokud se vám vytratí tahouni, tak ten jeden až dva zbylí nadaní sklouznou rychle v kolektivu 32 žáků k průměru až podprůměru. Kupodivu můžete dělat co chcete, používat nejmodernější metody a formy práce, mít zlaté ŠVP - a je to k ničemu. Když se průměrné IQ třídy sníží po odchodu žáků na osmiletá gymnázia, tak skutečně není v silách kantorů něco změnit. Teorie, že prioritní je výchova a vzdělávání nehledě na genetiku se historií školství táhne jako červená nit. Ono do toho pověstného hrníčku ( a každý ho má jinak veliký ) se vleze různé množství vody ( vědomostí ). Tedy osmiletá gymnázia ano, ale pouze a jedině pro nadané žáky. Tak jedno na průměrný okres ČR.
Okomentovat