Jaké jsou zkušenosti učitelů gymnázií se školskou reformou

V úterý proběhl na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve Velkém zrcadlovém sále kulatý stůl, na kterém pracovníci Výzkumného ústavu pedagogického v Praze prezentovali výsledky první etapy rozsáhlého výzkumu „Kvalitní škola“.


Zástupci kurikulárního ústavu a Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity představili odborné veřejnosti, akademické obci a pracovníkům ministerstva a dalších organizací přímo řízených ministerstvem publikaci „Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol“.

Výzkum, jehož první etapa byla realizována zatím jen na pilotních a partnerských gymnáziích, představil šéf výzkumného týmu, Tomáš Janík. Zpráva vznikla jako výsledek řízených rozhovorů s koordinátory školních vzdělávacích programů na gymnáziích, které se uskutečnily na přelomu let 2009 a 2010. V letošním roce probíhá druhá etapa výzkumu – dotazníkové šetření na reprezentativním souboru gymnázií z celé České republiky. Na otázky odborníků z výzkumného týmu v ní budou odpovídat také učitelé různých aprobací.

Úskalí reformy

Tomáš Janík upozornil na problémy, které s implementací reformy vzdělávání souvisejí. Označil za zajímavý moment změnu postoje učitelů k reformě – ti, kteří na pilotních gymnáziích se změnami nesouhlasili, odešli jinam, kde se s reformou ještě nezačalo. Pokud se nyní nesmíří se změnou vzdělávání, budou muset podle Janíka nakonec ze školství odejít úplně.

Učitelé mají pocit, že jejich dosavadní práce je považována za nedostatečnou a že proto musí dojít ke změnám. „Myslím si však, že velká část učitelů učí kvalitně, nicméně i ti mohou zlepšovat svoje úsilí. Rozhodně nejde o to, negativizovat jejich práci,“ sdělil Miloš Rathouský, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání z MŠMT.

O spolupráci akademické obce se státní správou hovořila Jana Straková ze Sociologického ústavu AV ČR, oponentka výzkumné zprávy. Ocenila kvalitu práce, její ukotvení do mezinárodního kontextu, komplexní přehled postojů české pedagogické komunity i úvahy, které vedly k výběru výzkumných metod.

Na akci zazněly výhrady na adresu vysokých škol, které připravují budoucí pedagogy. „Učitelé, kteří k nám přicházejí, nejsou vybaveni tak, jak se od nich očekává,“ řekl Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR. Jeho vystoupení se dotklo také práce České školní inspekce (ČŠI). Poznamenal, že někdy se její výtky týkají spíše formálních než věcných nedostatků.

Na nutnost spolupráce mezi ČŠI a kurikulárními ústavy upozornil také ředitel Rathouský. „Do budoucna musí být požadavky shodné,“ zdůraznil ministerský úředník. Slíbil, že se tématy, která vyplynula z diskuze a příspěvků účastníků kulatého stolu, bude zabývat v rámci svých kompetencí. Za příklad k řešení uvedl antagonismy mezi zaváděním a obsahem školních vzdělávacích programů a obsahem katalogů maturitních požadavků.