Tomáš Houška: Má se škola bát Internetu?

pátek 28. května 2010 ·

Na několika místech jsem narazil na obavu učitelů z Internetu a počítačů: Děti sedí u kompjůtrů pořát, to za nás nebylo. Když narazí na něco, co neznají, místo do Ottova slovníku nebo učebnice jdou koukat na výsledky Googlu nebo Wikipedii. Referáty řeší klávesami Ctrl+C a Ctrl+V. Jak tomu zabránit?!

Začal bych malým pohledem na to, jak se změnily profese nás dospělých. Jak vypadala vaše profese před dvaceti lety a jak vypadá dneska? Pro tuhle debatu pominu dělnické profese a tradiční řemesla. Naprostá většina duševní práce se změnila tak moc, až je někdy k úvaze, jestli se náhodou nepřerodily v profese úplně nové. Příchod počítačů a Internetu na běžné pracoviště to pracoviště prostě obrátil vzhůru nohama. Myslí si někdo, že nezmění podobu školy a vyučování?

Ta minulá škola měla poslání zprostředkovat žákům informace. A naučila se jim je podávat hezky předžvýkané, vytříděné, prostě ty „správné“. Jenže dnes má žák informací víc než škola. Škola, která to nepochopí, se stane obtíží místo pomocí. Doba předžvýkaných informací sdělovaných žákům je pryč. Doba „chránění“ žáků před nevhodnými informacemi jakbysmet. Můžeme debatovat, jestli je to dobře nebo špatně, ale naše děti budou mít k dispozici prostě všechny informace. Pravdu, lež, hodnotné zprávy i povrchní tlachání, informae relevantní i naprosté nesmysly, poezii i nejdivočejší násilí a porno. A pokud si někdo myslí, že to vše dokáže dětem spolehlivě odfiltrovat a „zařídit“, aby měly k dispozici jen to pravé, tak radím rychlé probuzení. Nežijme v iluzi.

Vnímám, jak moc se třese v základech koncepce většiny učebnic. Jak se ten precizní výběr, ve kterém autoři zvažovali přiměřenost a vhodnost každého slova, jedním šmahem stává nadbytečným. A oč víc začíná být třeba materiálů, které úplně otáčí koncepci vzdělávání - místo pečlivě servírovaných dat cizelují pečlivě formulované úkoly, otázky a provokace, které žáci budou za pomoci učitelů a externích zdrojů informací řešit. (Mé dva příspěvky v tomto směru najdete zde >> ke stažení.)

Škola, rodiče, výchova, vzdělání... nejsou odstaveni do kouta, pokud se ujmou nové role: Naučit děti se v tom všem bahně orientovat a vybírat z něj perly. Pamatujme si tento obrazNaši žáci už nikdy nebudou dostávat do ruky krabičku omytých a naleštěných perel. Budou si je muset vylovit z bahna pod nohama. Smiřme se s tím, že těch informací si děti do sešitu stihnou napsat méně a v řadě předmětů toho zdánlivě probereme faktograficky méně. Ale bude-li to cena za to, že naučíme děti nacházet, analyzovat a třídit informace přicházející ze světa kolem, bude to výborné.

Takže až vám v hodině žáci vygůglí, že Karel IV. byl homosexuál a Napoleon odletěl do jiného vesmíru, nebědujte, nenadávejte. Je to vaše příležitost naučit je posuzovat pravdivost, hodnověrnost zdroje, relevanci informaci ...a třídit.

A dvě malé docela praktické a přízemní připomínky:

Nikdo nejde pracovat lopatou a zednickou lžící, ale spousta lidí je použije jako nástroj při stavbě domu. Počítač je z principu stejný nástroj, jen sofistikovanější. Nikdy nechoďte s žáky pracovat „na počítači“, pusťte je ale k počítači kdykoli ho použijí jako nástroj k řešení úloh přesahujících dřepění před monitorem. Je to jeden z důvodů, proč „počítačovky“ přinášejí škole malý efekt a daleko víc by pomohlo pár počítačů v každé třídě. Hospitoval jsem ve spoustě hodin v „počítačovkách“ a ani jednu nemůžu s odstupem označit jinak než jako zoufale promrhaný čas, ve kterém část žáků chvilkama něco dělala, většina si vyřizovala poštu, často si chatovali mezi sebou, část žáků se strašně nudila a postupně začala bourat hodinu. Opravdu neučte „u počítačů“, nechte žákům přístup k počítačům, aby jimi mohli zrychlit a efektivizovat svou práci. Počítejte s tím, že své představy o čase patrně několikrát nadhodnocujete a dobře zorganizovaná hodina by vám dovolila zadat žákům složitější, respektive lépe strukturované a individualizované úkoly.

Druhá připomínka se týká referátů a plagiátorství. Učitel, který zadá referát s tématem „Husité“ by zasloužil zbít, a jestliže mu žáci odevzdají kompilát zkopírovaných textů z netu, které sami ani nepřečetli, je to nejmenší trest, který mohl schytat. Takhle zadané téma totiž žáky nemůže zaujmout a nedává jim žádný důvod, proč by se s ním měli vypořádat jinak. Každá práce se dá zadat tak, aby žáky bavila a každá může být svým zadáním unikátní a nebude možné ji opsat. Pro šťouraly dodávám, no, nikdy nebude zajímavá pro všechny žáky ve třídě a je to jeden z důvodů, proč takové práce nedávat plosně povinně celé třídě. Kdysi jsem to popisoval na České škole a na http://www.mojeskola.net/seminarni-prace-na-zs.

Nicméně vrátíme-li se zpátky k tématu: Nezkoušejme poměřovat Internet prismatem tradiční školy. Ta je minulostí. Budujme vyučování tak, aby nám Internet sloužil jako nástroj, když budeme mít tendenci brát ho jako konkurenci nebo dokonce nepřítele, půjde naše snažení vniveč.

Převzato s laskavým svolením autora z jeho blogu.

12 komentářů:

BoBr řekl(a)...
28. května 2010 v 7:26  

Díky, líp bych to napsat neuměl. Nechť se Moješkola stane školou nás všech!
Pevně doufám, že ti kolegové, kteří jsou ochotni pro to něco udělat, o sobě dají vědet.

Anonymní řekl(a)...
28. května 2010 v 11:26  

Jak vypadala vaše profese před dvaceti lety a jak vypadá dneska?

Vůl zůstane volem i v době internetu, pane nejvyšší školský inspektore.

Vybírat z bahna perly a předkládat je žákům, či jak to myslíte? Lituji, ale do toho Vám nikdo z učitelů nepůjde. S kolika krabičkami čistých a naleštěných perel vystačí učitel na rok, nebude-li s nimi plýtvat a házet je sviním?

Anonymní řekl(a)...
29. května 2010 v 7:28  

"Pořát" a "dneska" mi úplně stačilo k přeplnění bufferu a způsobení asynchronní události v podobě vnějšího přerušení, jehož účelem bylo vykonati běžnou denní exkrementační rutinu. Jednoduše řečeno jsem se z toho po...., to se prostě nedalo pozřít. Obsahovou stránku samotnou pominu, ta totiž způsobila jinou extrementační událost, též začínající na po.

BoBr řekl(a)...
29. května 2010 v 10:45  

V celém školství se už nikde nenajde ani jeden idealista?

Anonymní řekl(a)...
29. května 2010 v 15:25  

Pane kolego, to, že nesdílím některé bludné představy ještě neznamená, že nejsem idealista.

Anonymní řekl(a)...
30. května 2010 v 8:44  

Idealistů je spousta... Chybí praktici, s nadhledem, se zkušenostmi s jinou prací než školstvím...

Anonymní řekl(a)...
30. května 2010 v 10:12  

Milý anonymní... to je svatá pravda, poraďte, jak dosáhnout změny. My ty praktiky nevyháníme, my je potřebujeme, sem s nimi... kde jsou?

Anonymní řekl(a)...
30. května 2010 v 13:05  

Nevím, kdybych to věděl, tak na tom pracuji. Napadá mě jen třeba co pět či sedm let povinný rok NEPLACENÉHO volna pro každého učitele, aby rok musel pracovat mimo školství. Ale do chodu škol by to byl docela velký zásah. I když by to možná šlo úvazkově vyřešit mnohem jednodušeji než si myslím.

Luděk Blaha řekl(a)...
30. května 2010 v 13:35  

aby rok musel pracovat mimo školství

Si říkám, kam nás, reformní zkompetentňovače, asi tak poslat.
Do hutí či živočišné výroby?
Projektový "Den se struskou" či žádost o grant na "Internet do žlabu"? Z toho by se národní hospodářství doopravdy nemuselo dostat.

Anonymní řekl(a)...
30. května 2010 v 15:18  

Proč posílat, určovat... Ať si každý najde obor dle svých schopností...

Neberte mě doslova, psal jsem, že opravdu nevím, jak dostat praktiky do škol.

poste.restante řekl(a)...
30. května 2010 v 17:01  

Praktici ve školství?

Na středních odborných školách vyučují odborné předměty velmi často lidé z oboru, kteří si dodělali pedagogické minimum.
Faktem ale je, že systém započítávání praxe je těžce odrazující.
Například člověk pracující 20 let v chemickém výzkumáku bude mít započteno jen 10 let a ještě si musí dodělat "aprobaci" na chemii.

Ad rok volna.
Americké univerzity umožňují stálým profesorům rok PLACENÉHO volna. Někteří jedou meditovat do Tibetu, ale mnozí se nechávají najímat na dočasnou práci ve firmách. Podobný systém údajně funguje i na holandských středních školách (ale to mám jen z doslechu).

Předpokládám ale, že TOHLE by běžný český človíček nerozdýchal.
A že by lidem došlo, že by celá věc mohla být ku prospěchu věci, tak to je už naprosto z říše sci-fi.

Myslím, že by také velmi pomohlo usnadnit zaměstnávání lidí z praxe na částečné úvazky. Ovšem jsou potřebné změny v legislativě jak na straně zaměstnavatele dotyčného, tak na straně školy.
Současný systém pouze hází klacky pod nohy těm, kdo mají o spolupráci zájem.

Ono by napojení alespoň odborných škol na praxi bylo velmi prospěšné jak pro školu, tak pro učitele, ale také pro lidi z praxe.
Myslím, že mnoho "chytráků" by si dost poopravilo názor na práci učitele.
Ale hlavně by to bylo velmi, opravdu velmi prospěšné pro žáky.

Jiří Husa řekl(a)...
31. května 2010 v 22:14  

Děkuji pane Houško za pěkný a výstižný text.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.