SCIO: Ve Slovinsku vznikl masový konsensus, v ČR vznikl masový odpor

V rámci tzv. maturitního veletrhu pro zástupce vysokých škol, který proběhl 31. 3. 2010 (viz zpráva z iDNES.cz), vystoupili také dva hosté pozvaní ministerstvem školství. V obou případech šlo o pedagogy slovinských vysokých škol, kde funguje státní maturita od roku 1995. Oba hosté měli podat zprávu o tom, jak se podařilo státní maturitu ve Slovinsku zavést a jaká je její tamní funkce v přijímacím řízení na VŠ. Záměrem MŠMT bylo ukázat české akademické obci, že státní maturita může být platným kritériem přijímacího řízení.


Jedním z pozvaných hostů byl i Matevž Bren, pedagog z Fakulty managementu (Fakulteta za organizacijske v Kranju) Mariborské univerzity, který se státní maturitou (tzv. „maturou“) zabývá i odborně z hlediska její evaluační funkce. Společně s dalšími autory vydal Matevž Bren v mezinárodním vědeckém časopisu School Effectivennes and School Improvment článek (Variability analysis for effectiveness and improvement in classrooms and schools in upper secondary education in Slovenia: Assessment of/for Learning Analytic Tool, Darko Zupanc; Matjaž Urank (National Examinations Centre); Matevž Bren (Faculty of Organizational Sciences), 1. 3. 2009), který shrnuje vývoj státní maturity ve Slovinsku a mimo jiné také to, co jejímu zavedení předcházelo. Zajímavou ilustrací toho, jak bylo ve Slovinsku dosaženo konsensu na státní maturitě, ilustruje následující citace:

"Thus in 1995, with the introduction of the new, external, Matura in Slovenia, two important battles were won in the area of education. Firstly, it was important that students, parents, teachers, and head teachers accepted the new Matura. (...) The newly introduced exam meant that tests for all schools were devised centrally and were thus the same for all – assessment was no longer the domain either of individual schools or students’ own teachers. This caused some reluctance among teachers as well as head teachers. Therefore, education authorities opened up a wide-ranging discussion among experts and members of the public and consequently won wide support for the change."

Překlad:

V roce 1995, s uvedením nové, externí maturity ve Slovinsku, se podařilo zvítězit ve dvou důležitých bitvách na poli vzdělávání. Za prvé bylo důležité, že novou maturitu přijali studenti, rodiče, učitelé a ředitelé škol. (...) Nově zavedená zkouška znamenala, že testy budou pro všechny školy vytvářeny centrálně a budou tedy stejné pro všechny – hodnocení by už nebylo doménou škol a učitelů. To způsobilo určitou neochotu mezi učiteli a také řediteli škol. Proto školské úřady otevřely širokou diskusi mezi experty a zástupci veřejnosti a následně zvítězila široká podpora změny.



Situace ve Slovinsku v roce 1995 a situace v ČR v roce 2010 je diametrálně odlišná. Státní maturita má ze strany veřejnosti, ať už odborné nebo laické, mizivou podporu, což nadále umocňují otevřená zpochybňování konceptu i přípravy státních maturit ze strany nejsilnějších politických subjektů. Ministerstvo školství sice tvrdí, že také otevřelo "wide-ranging discussion", ale učitelé toto tvrzení odmítají, čehož výsledkem jsou petice namířené proti státní maturitě. Současným stavem veřejného mínění je zmatení a znechucení všech, jichž se má státní maturita týkat. Jestliže se Slovincům podařil tento nejdůležitější krok, aby bylo možné státní maturitu úspěšně realizovat, v ČR je situace opačná. Důsledkem toho je, že dvě největší politické strany v ČR tento projekt odmítají, protože v něm vidí politickou hrozbu. Jiří Havel, dlouholetý expert ČSSD na oblast vzdělávání, uvedl na setkání s Janem Švejnarem (12. 4. 2010), že státní maturitu v této situaci nelze zavést, protože „ten správný okamžik jsme prováhali“. Petr Nečas, volební lídr ODS veřejně označil stávající koncept státních maturit za neakceptovatelný. Zatímco tedy ve Slovinsku vznikla na začátku masová podpora, v ČR by státní maturita startovala za masového odporu.