Průvodce profilovou částí maturitní zkoušky

Informace pro ředitele, učitele a žáky středních škol.

1)      Které legislativní předpisy a pedagogické dokumenty vymezují pravidla pro určení nabídky profilové části maturitní zkoušky?

·         Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména ve znění zákona č. 242/2008 Sb.;

·         vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb. (dále jen maturitní vyhláška);

·         rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP) pro jednotlivé obory vzdělání.

2)     Jak stanovit počet zkoušek profilové části maturitní zkoušky?

• § 79 odst. 1 školského zákona stanoví počet povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky (dále jen profilová část) na dvě nebo tři a zároveň určuje, že konkrétní počet povinných zkoušek stanoví pro každý obor vzdělání rámcový vzdělávací program, který je nutné respektovat.

• Naprostá většina oborů vzdělání (gymnázia, lycea, obory odborného vzdělávání, obory nástavbového vzdělávání) má ve svém RVP zakotveny 3 povinné zkoušky profilové části;
• výjimkou je RVP pro gymnázia se sportovní přípravou, který určuje 2 povinné zkoušky profilové části.

• Dále zákon č. 242/2008 Sb. v čl. II bodu 5 (přechodná ustanovení) vymezuje situaci, kdy v prvních letech po zavedení nového modelu maturitní zkoušky budou maturovat žáci, kteří se ještě vzdělávali podle původních učebních dokumentů, nikoli podle RVP a školních vzdělávacích programů. V tomto případě je podle uvedeného ustanovení v kompetenci ředitele školy rozhodnout, zda stanoví dvě, nebo tři povinné zkoušky profilové části.

3)     Kdy se budou zkoušky profilové části konat?

• Termíny pro konání zkoušek profilové části určuje § 2 maturitní vyhlášky:

§  V jarním zkušebním období se zkoušky profilové části před zkušební maturitní komisí (tj. ústní zkoušky a obhajoby maturitních prací) uskuteční v období od 2. května a musí být ukončeny do začátku didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky. Písemné zkoušky a praktické zkoušky profilové části se mohou konat od 15. dubna (u oborů vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění se praktické zkoušky mohou konat již od 1. dubna). U oborů, kde to jejich povaha vyžaduje, lze konat praktickou zkoušku i v dřívějším termínu.

Přesný termín začátku didaktických testů a písemných prací, který je pohyblivý, zveřejní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) vždy do 31. března před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. 

Jestliže se například ve školním roce 2010/2011 didaktické testy a písemné práce budou konat od pondělí 30. května do úterý 7. června 2011, pak zkoušky profilové části musí každá škola ukončit nejpozději v pátek 27. května 2011.

§  V podzimním zkušebním období je pro zkoušky profilové části (všech forem) maturitní vyhláškou stanoveno období od 1. září do 31. října s tím, že je třeba respektovat při určení jejich termínů pohyblivý termín konání didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky.

Didaktické testy a písemné práce se konají v období od 15. září do 1. října; přesný termín konání didaktických testů a písemných prací stanoví MŠMT vždy do 15. srpna před konáním zkoušek v následujícím kalendářním roce.

• Dokdy musí ředitel školy zveřejnit pro žáky daného maturitního ročníku nabídku zkoušek profilové části a termíny jejich konání?

§ 79 odst. 3 školského zákona ukládá řediteli školy, aby určil nabídku a termíny konání povinných a nepovinných zkoušek profilové části (včetně formy a témat) nejpozději 12 měsíců před konáním první z těchto zkoušek.

Pro maturitní zkoušky konané ve školním roce 2010/2011 by tedy školy měly informace zveřejnit pro jarní zkušební období nejpozději v polovině dubna 2010, pro podzimní zkušební období nejpozději 1. září 2010, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

• Co to znamená, když maturitní vyhláška (§ 2 odst. 7) požaduje, aby ředitel školy stanovil konkrétní termíny zkoušek profilové části nejpozději 1 měsíc před jejich konáním?

Nejpozději 1 měsíc před začátkem konání profilové části maturitní zkoušky z konkrétního zkušebního předmětu musí žák vědět, kdy tuto zkoušku bude skládat – tedy například, kdy konkrétně (den a hodina) bude psát písemnou zkoušku nebo skládat ústní zkoušku před členy maturitní komise.

• Žáci mají k přípravě na konání maturitní zkoušky podle § 81 odst. 7 školského zákona 5 vyučovacích dnů volna (tzv. svatý týden). Musí být toto volno souvislé? 

Nemusí. O stanovení volných dnů rozhoduje ředitel školy a to tak, aby bylo toto volno v souladu s časovým rozvrhem konání maturitních zkoušek stanoveným MŠMT a § 2 maturitní vyhlášky.

• Je pravda, že podle nového způsobu konání maturitní zkoušky bude školní vyučování v maturitních ročnících končit ve všech třídách a školách v jeden den?

Není. Stejně jako dříve se počítá s postupným ukončením výuky v jednotlivých maturitních třídách v období daném maturitní vyhláškou, tj. přibližně od konce dubna do poloviny května. Na termín odchodu žáků na tzv. svatý týden bude mít určující vliv počet maturitních tříd a zkušebních maturitních komisí v příslušné škole.     

• Má možnost žák konat všechny zkoušky profilové části před maturitní komisí v jeden den? 

Organizace zkoušek profilové části uvnitř období daného maturitní vyhláškou je plně v kompetenci ředitele školy. Předpokládá se, že organizaci zkoušek profilové části maturitní zkoušky v konkrétní škole ovlivní řada faktorů – počet a druh vyučovaných oborů vzdělání, počet maturitních tříd, zvolené formy profilových zkoušek, specifika vzdělávání daná školním vzdělávacím programem, příp. učebními dokumenty atd.   

4)     Jak ředitel školy stanoví nabídku a formy zkoušek, resp. zkušebních předmětů profilové části?

• S ohledem na ustanovení právních předpisů je pro základní nabídku povinných zkoušek profilové části určující § 14 maturitní vyhlášky. Podle něj lze konat povinnou zkoušku pouze z předmětů, jejichž celková doba podle učebního plánu školního vzdělávacího programu činí po dobu vzdělávání nejméně 144 vyučovacích hodin.

§  Při stanovení tohoto počtu hodin MŠMT vycházelo z předpokladu, že průměrný počet vyučovacích týdnů ve školním roce je 36. Z toho plyne, že uvedené pravidlo vyžaduje, aby na základě školního vzdělávacího programu měl příslušný zkušební předmět časovou dotaci nejméně 4 vyučovací hodiny (4 x 36 = 144). Přitom nezáleží na tom, zda je předmět vyučován např. 1 hodinu týdně po 4 roky vzdělávání, 2 hodiny týdně ve 2 letech nebo 4 hodiny v rámci jednoho roku.

§  Podmínka 144 vyučovacích hodin má vyjadřovat nároky a rozsah konkrétního vzdělávacího obsahu v rámci školního vzdělávacího programu (příp. v učebních dokumentech), je konkretizována učebním plánem a rozvrhem hodin. Nevztahuje se k fakticky odučenému počtu hodin, neboť ten může být ovlivněn skutečnostmi, které nelze předvídat (dlouhodobá nepřítomnost učitele, provozní podmínky ve škole atd.).

§  Ředitel školy může také stanovit některou zkoušku profilové části jako soubor dvou či více obsahově příbuzných předmětů školního vzdělávacího programu (příp. učebních dokumentů); v takovém případě se hodinové dotace těchto předmětů sčítají, aby byla splněna podmínka 144 vyučovacích hodin.  

·         Podle § 79 odst. 1 školského zákona musí být ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny jednou z povinných zkoušek profilové části zkouška z jazyka národnostní menšiny.

• Dosud byla vyhláškou č. 442/1991 Sb. upřednostňována ústní forma zkoušky před zkušební maturitní komisí. Bude to tak i po zavedení nového modelu maturitní zkoušky?

Nikoli. Jednou z důležitých změn, kterou přináší nový model maturitní zkoušky, je právě výrazné rozšíření forem zkoušek, a to jak ve společné části, tak i v profilové části maturitní zkoušky. Zkoušky profilové části se můžou konat čtyřmi rovnocennými formami (písemná zkouška, ústní zkouška, vypracování maturitní práce a její obhajoba, praktická zkouška), které lze i navzájem kombinovat. Určení formy zkoušek profilové části, při respektování podmínek stanovených RVP, je v kompetenci ředitele školy.

• Jsou pro konkrétní obory vzdělání nějak blíže specifikovány obsah a forma zkoušek profilové části?

§  Pro gymnázia/gymnázia se sportovní přípravou je podle RVP nabídka a forma všech tří/dvou povinných zkoušek profilové části libovolná při splnění podmínky celkové doby vzdělávání v daném předmětu.

§  Pro lycea a obory odborného vzdělávání RVP stanoví, že ředitel školy určuje nabídku povinných profilových zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek (u lyceí jedna ze tří zkoušek) vycházely ze vzdělávacích oblastí odborného vzdělávání vymezených v RVP. V některých případech navíc RVP konkretizuje vzdělávací obsah, který nesmí při stanovení nabídky zkoušek profilové části chybět. RVP také stanoví formu zkoušek profilové části. Jedna ze tří povinných zkoušek se musí konat formou praktické zkoušky nebo formou maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí.

• Může ředitel školy do nabídky povinných zkoušek profilové části zařadit i předměty, které jsou povinnými nebo nepovinnými zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky?

Školský zákon ani maturitní vyhláška žádné omezení v tomto směru neobsahují. Stanovení nabídky zkušebních předmětů profilové části je v kompetenci ředitele školy a ten se při svém rozhodování řídí zejména RVP, školním vzdělávacím programem, příp. platnými učebními dokumenty.     

Z pohledu MŠMT a smyslu konání maturitní zkoušky jako takové lze ovšem doporučit postup, aby se zkouška profilové části z předmětu, který žák koná i v rámci společné části, konala jinou formou. Např. zkoušku z českého jazyka a literatury, pokud tento předmět ředitel školy do nabídky předmětů profilové části zařadí, lze konat formou vypracování maturitní práce a její obhajoby.   

• Může ředitel školy naopak stanovit pravidlo, které by vyloučilo možnost, aby žák konal povinnou zkoušku profilové části ze stejného předmětu, z něhož konal povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky?

Ano, může. A to buď určením předmětů, z nichž lze konat zkoušky profilové části, nebo např. stanovením, že pokud žák koná v profilové části zkoušku z cizího jazyka, musí to být z jiného cizího jazyka, než z kterého koná zkoušku ve společné části maturitní zkoušky.    

• Může ředitel školy stanovit nabídku zkoušek profilové části tak, že jeden či více předmětů budou povinné pro všechny žáky daného oboru vzdělání?

Ano, může. Ředitel školy má v tomto směru množství možností, řídí se školním vzdělávacím programem, příp. platnými učebními dokumenty. Může například všechny tři/dvě povinné zkoušky profilové části pevně spojit s konkrétním zkušebním předmětem; nebo naopak může pouze definovat množinu zkušebních předmětů a žákům poskytnout možnost volby.      

·         Lze stanovit v nabídce u jednoho zkušebního předmětu (např. zeměpis, elektrotechnika, pedagogika, strojírenská technologie, dějiny výtvarné kultury apod.) více forem s tím, že žák si jednu z těchto forem zvolí?

Nelze. Ředitel školy vždy určí formu zkoušky, případně kombinaci forem v souladu s § 19 maturitní vyhlášky.

·         Lze stanovit nabídku povinných zkoušek profilové části tak, že se jeden vyučovací/zkušební předmět bude opakovat ve dvou profilových zkouškách, ale jinou formou? Například, že žák gymnázia vykoná jednu zkoušku z dějepisu formou ústní zkoušky a druhou zkoušku z dějepisu formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, nebo že žákyně pedagogického lycea vykoná jednu zkoušku z předmětu estetická výchova formou ústní zkoušky a druhou zkoušku z předmětu estetická výchova formou praktické zkoušky.

Ne, tento postup není z pohledu právních předpisů možný.

Odlišná situace ale nastává v případě, kdy ředitel školy zařadí do nabídky povinných zkoušek profilové části v souladu se školním vzdělávacím programem, příp. učebními dokumenty, a v souladu § 14 maturitní vyhlášky (tj. 144 hodin po dobu vzdělávání) tzv. povinně volitelné (výběrové) předměty – například seminář z historie, matematiky, chemie, společenských věd, dějin umění, informačních a komunikačních technologií atd. Tady je pak možné, aby např. žák gymnázia skládal jednu povinnou zkoušku profilové části z dějepisu formou ústní zkoušky a druhou povinnou zkoušku profilové části ze semináře z historie formou vypracování maturitní práce a její obhajoby.

Vždy by však měla být dodržena zásada, že témata pro takové dvě obsahově příbuzné zkoušky budou stanovena odlišně a že každá z těchto zkoušek bude ověřovat jiné žákovy dovednosti a vědomosti.

·         Musí ředitel školy stanovit vždy nabídku nepovinných zkoušek profilové části?

Ano, škola musí nabízet pro žáky každého oboru vzdělání aspoň dvě nepovinné zkoušky profilové části (§ 79 odst. 3 školského zákona).

·         Je možné, aby ředitel školy využil pro zkoušky profilové části zadání didaktických testů, popř. písemných prací a pracovních listů vytvořených CZVV pro zkoušky společné části maturitní zkoušky?

Ne, tuto možnost právní předpisy v současnosti nepřipouštějí.

Příklady dobré praxe pro nabídku povinných zkoušek

profilové části maturitní zkoušky

(Určení nabídky zkušebních předmětů pro povinné a nepovinné zkoušky profilové části

a stanovení forem, témat a termínů těchto zkoušek je v kompetenci ředitele školy

na základě § 79 školského zákona)

A)    Gymnázium – zaměření na výuku cizích jazyků

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – cizí jazyk, kombinace písemné a ústní formy zkoušky (pozn.: žák vždy volí jiný cizí jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části) 2.      a 3. zkouška – žák volí dva z těchto předmětů: matematika – ústní zkouška před zkušební komisí fyzika – ústní zkouška před zkušební komisí chemie – písemná zkouška biologie – písemná zkouška informatika a programování – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí dějepis – písemná zkouška zeměpis – písemná zkouška základy společenských věd – ústní zkouška před zkušební komisí dějiny umění a výtvarná výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí historický, literární seminář, seminář z matematiky, fyziky, chemie, biologie, geografie, seminář z filozofie, psychologie ­– vypracování maturitní práce a její obhajoba před zkušební komisí

B)    Gymnázium – všeobecné

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů: matematika – kombinace písemné zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí dějepis – kombinace písemné zkoušky a obhajoby maturitní práce před zkušební komisí biologie – kombinace písemné zkoušky a obhajoby maturitní práce před zkušební komisí anglický jazyk – kombinace písemné zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí německý jazyk – kombinace písemné zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí (pozn.: žák vždy volí jiný jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části) 2.      a 3.zkouška – žák volí dva z těchto předmětů: fyzika – písemná zkouška chemie – písemná zkouška třetí cizí jazyk (vyučovaný dle ŠVP) – ústní zkouška před zkušební komisí deskriptivní geometrie – ústní zkouška před zkušební komisí latina – ústní zkouška před zkušební komisí informatika a programování – ústní zkouška před zkušební komisí dějiny kultury – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí základy společenských věd – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí zeměpis – ústní zkouška před zkušební komisí

C)    Gymnázium – všeobecné Žáci se ještě vzdělávali podle učebních dokumentů, ředitel školy se rozhodl stanovit 2 povinné zkoušky.

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      a 2. zkouška – žák volí dva z těchto předmětů (pokud volí cizí jazyk, musí to být jiný jazyk, než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části): anglický jazyk – kombinace písemné a ústní zkoušky francouzský jazyk – kombinace písemné a ústní zkoušky matematika – ústní zkouška před zkušební komisí fyzika – kombinace písemné a ústní zkoušky chemie – kombinace písemné a ústní zkoušky biologie – ústní zkouška před zkušební komisí dějepis – kombinace ústní zkoušky a obhajoby maturitní práce před zkušební komisí zeměpis – kombinace ústní zkoušky a obhajoby maturitní práce před zkušební komisí základy společenských věd – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí informatika a programování – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí dějiny umění – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí

D)   Technické lyceum

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – matematika, ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – výpočetní technika, ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů:       fyzika – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí       chemie – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí             deskriptivní geometrie – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí             CAD systémy – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí             elektrotechnika – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí             technická mechanika – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí

E)    Pedagogické lyceum

Profilová část maturitní zkoušky: Varianta I 1.      zkouška – pedagogika – kombinace ústní zkoušky a obhajoby maturitní práce před zkušební komisí 2.      zkouška – psychologie – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů podle absolvované specializace: hudební výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí výtvarná výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí dramatická výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí tělesná výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí cizí jazyk (v rámci specializace živé jazyky) – kombinace písemné a ústní zkoušky (pozn.: žák vždy volí jiný cizí jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části) humanitní studia – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí (praktická zkouška může mít charakter např. rozboru zpravodajských textů nebo jiných informačních zdrojů k určité tematice) Varianta II 1.      zkouška – pedagogika a psychologie, ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů podle absolvované specializace: hudební výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí výtvarná výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí dramatická výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí tělesná výchova – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí cizí jazyk (v rámci specializace živé jazyky) – kombinace písemné a ústní zkoušky (pozn.: žák vždy volí jiný cizí jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části) humanitní studia – ústní zkouška před zkušební komisí              3. zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů: cizí jazyk – kombinace písemné a ústní zkoušky (pozn.: žák vždy volí jiný cizí jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části nebo ve specializaci živé jazyky) matematika – ústní zkouška před zkušební komisí občanská nauka – ústní zkouška před zkušební komisí dějepis – písemná zkouška zeměpis – písemná zkouška fyzika – písemná zkouška chemie – písemná zkouška (pozn.: předpokladem zařazení předmětu je navýšení hodinové dotace nebo doplnění jiným vyučovacím předmětem, např. chemickým seminářem nebo laboratorními cvičeními) biologie – písemná zkouška výpočetní technika – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky před zkušební komisí

F)    Obchodní akademie

Profilová část maturitní zkoušky: Varianta I 1.      zkouška – ekonomika – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů: účetnictví – ústní zkouška před zkušební komisí                  matematika – ústní zkouška před zkušební komisí                  cizí jazyk – ústní zkouška před zkušební komisí                 (žák volí jiný jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části)                  občanská nauka – ústní zkouška před zkušební komisí                  informační a komunikační technologie – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných ekonomických předmětů – praktická zkouška            Varianta II             (Žáci se vzdělávali podle učebních dokumentů, ředitel školy stanovil 2 povinné zkoušky.)   1.      zkouška – soubor odborných ekonom. předmětů (ekonomika, účetnictví, právo, písemná a el. komunikace) – kombinace ústní zkoušky a obhajoby maturitní práce před zkušební komisí 2.      zkouška – žák si volí jeden z těchto předmětů: matematika – ústní zkouška před zkušební komisí cizí jazyk – ústní zkouška před zkušební komisí (žák volí vždy jiný jazyk než ten, z kterého skládá povinnou zkoušku společné části) občanská nauka – ústní zkouška před zkušební komisí informační a komunikační technologie – ústní zkouška před zkušební komisí

G)   Strojírenství

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – stavba a provoz strojů – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – strojírenská technologie – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných strojírenských předmětů – praktická zkouška Pozn.: Praktická zkouška se koná formou řešení 6 úkolů vztahujících se k příslušným obsahovým okruhům. Dva úkoly jsou ze strojírenské technologie, dva ze stavby a provozu strojů, jeden z kontroly a měření a jeden integrovaný z automatizace a elektrotechniky. Struktura zadání je stejná pro všechny žáky.

H)  Hotelnictví

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – ekonomika – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – hotelnictví a cestovní ruch – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných předmětů (zaměření na řešení ekonomicko-hospodářských činností podniku, na cestovní ruch nebo gastronomii) – praktická zkouška

I)      Agropodnikání

Profilová část maturitní zkoušky: Varianta I 1.      zkouška – pěstování rostlin – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – chov zvířat – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných předmětů – praktická zkouška (zahrnující práci s mechanizačními prostředky při pěstování rostlin a chovu zvířat, péči o zvířata, výpočty související s provozem strojů a zařízení, výpočty krmných dávek, ekonomické výpočty apod.) Varianta II 1.      zkouška – pěstování rostlin a chov zvířat – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – ekonomika – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných předmětů – praktická zkouška (zahrnující práci s mechanizačními prostředky při pěstování rostlin a chovu zvířat, péči o zvířata, výpočty související s provozem strojů a zařízení, výpočty krmných dávek, ekonomické výpočty apod.) Varianta III 1.      zkouška – pěstování rostlin a chov zvířat – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška (podle zaměření školy) – např. agroturistika, chov koní a jezdectví, péče o krajinu – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – žák volí jeden z odborných zemědělských předmětů – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí

  

J)      Sociální péče – pečovatelská činnost Pozn.: Žáci se ještě vzdělávali podle učebních dokumentů.

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – sociální politika a sociální péče – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – žák volí jeden z těchto předmětů: psychologie – ústní zkouška před zkušební komisí zdravotní nauka – ústní zkouška před zkušební komisí speciální pedagogika – ústní zkouška před zkušební komisí právo – ústní zkouška před zkušební komisí péče o seniory – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – pečovatelství – obhajoba maturitní práce před zkušební komisí (zaměřeno na práci s vybranou sociální skupinou klientů)

K)    Sociální péče – sociálněsprávní činnost Pozn.: Žáci se ještě vzdělávali podle učebních dokumentů.

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – sociální politika, sociální péče a sociální zabezpečení – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – ekonomika a veřejné finance – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných předmětů – praktická zkouška zaměřená na zpracování vybraných sociálních situací

L)    Podnikání (nástavbové studium)

Profilová část maturitní zkoušky: 1.      zkouška – ekonomika – ústní zkouška před zkušební komisí 2.      zkouška – právní nauka, management a marketing – ústní zkouška před zkušební komisí 3.      zkouška – soubor odborných předmětů – praktická zkouška zaměřená na řešení modelových situací z oblasti podnikání v malých a středních firmách (např. přijímání zaměstnance, pracovní smlouva, výpočet hrubé mzdy, vedení účetnictví atd.)