Počítače „hnízdí“ ve znojemské základní škole již přes rok a žáci díky nim prospívají

Donedávna jsme si pod jménem „Hnízdo“ mohli v souvislosti s pedagogikou na českých školách vybavit pouze známého učitele z filmu Obecná škola. Učitelé a děti ze Základní školy JUDr. Mareše ve Znojmě ve spolupráci s firmou Intel dali tomuto pojmu nový obsah. Jejich společný projekt „Digitální hnízda“, jenž umožňuje žáky v jedné třídě při výuce seskupovat podle odlišné úrovně talentu i znalostí, představil po jednom roce první výsledky.

Základní škola JUDr. Mareše se jako jedna z prvních u nás rozhodla následovat trend zapojování počítačů do výuky už v září roku 2008. „Častěji než dříve jsme se setkávali s tím, že vedle sebe v lavici zasednou prvňáčci na odlišné úrovni. Ten první si s abecedou tyká a plynule čte od pěti let a ten druhý se teprve bude pozvolna učit písmenka a slabiky. Pedagog zpravidla přizpůsobuje tempo výuky většině a spíše musí brát ohled na slabší žáky, v běžném školním provozu nemá kapacitu řešit potřeby těch talentovaných či naopak těch, kteří výrazně zaostávají,“ uvedl Miloš Hubatka, ředitel ZŠ JUDr. Mareše ve Znojmě. S Digitálními hnízdy však v září roku 2008 nastala výrazná změna. „Žáci mohou vždy řešit úkoly přiměřené jejich schopnostem díky tomu, že je můžeme ve třídě sdružovat do několika ‚hnízd‘, ve kterých je elektronická tabule propojena v síti s několika žákovskými počítači, notebookem učitele a internetem. Tato metoda se ukazuje vysoce efektivní nejenom pro nabývání znalostí, ale také pro zvýšení a udržení motivace žáků,“ vyjmenoval hlavní přínosy Miloš Hubatka.

Vyhodnocení výsledků projektu od odborných institucí, které škola nechala vyhotovit po prvním roce od zahájení projektu, předpoklady autorů projektu potvrdilo. Testy SCIO zaměřené na hodnocení výkonu žáků konstatují, že v předmětu matematika je skupinový potenciál třídy využíván na úrovni 30 %, což je o polovinu více, než je běžné u srovnatelných tříd tohoto typu škol. Testy výzkumné společnosti DAP Services po roce sledování konstatují významný pokrok sledovaných tříd v oblasti celkové efektivity učení. Zatímco průměr pro Českou republiku činí 70 %, ve Znojmě docílili hodnoty 89,3 %. V průběhu roku se potvrdilo, že restriktivní konzervativní přístup k učení v podobě trestů a písemek měl na celkovou efektivitu učení mnohem nižší účinek než metody založené na aktivním vtahování žáků do výuky, jejich participaci a pozitivní motivaci.

Za nejcennější v celkovém projektu lze považovat vliv Digitálních hnízd na celkovou atmosféru ve třídě. „To, zda je žák otevřen učivu či jak se staví k učitelům a spolužákům, má zcela zásadní vliv na efektivitu učení. Je to názorně vidět na příkladu prvňáků, u kterých jsme měli možnost porovnat vstupní hodnoty testů s výsledky po roce. Digitální hnízda přispěla k tomu, že děti si velmi brzy dokázaly najít vztah k učitelům, výchovným poradcům a spolužákům, k nimž byly zpočátku zdrženlivé, a že začaly respektovat roli i méně populárních metod, jako je například opakování, domácí úkoly či zkoušení,“ shrnuje výsledky opakovaného měření psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se specializuje na výzkumy ve školství. Díky Digitálním hnízdům se u dětí zároveň podařilo zcela obrátit vztah k původně nejméně populárním předmětům: češtině, cizím jazykům a přírodovědě, jež se v konečném hodnocení oblíbenosti nakonec dostaly na dvojnásobek celonárodního průměru.

Co si o digitalizaci škol myslí učitelé?

Ze znojemských Digitálních hnízd vylétla první vlaštovka, další ostrůvky digitální výuky nezadržitelně vznikají na desítkách základních škol v celé České republice. V brněnské ZŠ Pramínek na základě memoranda mezi společností Intel a MŠMT ČR probíhá od loňského dubna pilotní projekt 1:1 výuky, spočívající v tom, že každý žák používá jeden přenosný počítač. „Výuka s počítači pro každého žáka je sice náročná co do počáteční investice prostředků školy a času ze strany učitelů, žáků a někdy i jejich rodičů, ale rychle nese prokazatelné výsledky, aniž se přitom ze školní práce vytrácí zábava a hra,“ uvedla Irena Rotreklová, ředitelka ZŠ a MŠ Pramínek v Brně, a dodala: „Díky tomuto projektu se před třídou otevřel prostor pro nové aktivity: řízené hledání penfriends přes e-mail, čtení anglických knižních titulů přes internet, tvoření komiksů, powerpointových prezentací, bulletinů. Žáci mají dokonce možnost vytvářet vlastní knihy na počítači, graficky je upravovat, využívat vlastních fotografií či kreseb a nakonec je vytisknout.“

Uvedené školy ve Znojmě a v Brně následují trend, který je všeobecně sdílen mezi pedagogy většiny zemí. Z elektronického průzkumu mezi 2765 učiteli z 15 zemí, mezi jinými také z České republiky, uspořádaného v dubnu 2009 výzkumnou agenturou Redshift Research pro společnost Intel, vyplynulo, že plných 98 procent učitelů se domnívá, že počítačová gramotnost jejich studenty lépe připraví na budoucí zaměstnání. V tomto názoru se s nimi shoduje i totožné procento rodičů v regionech Evropy, Blízkého východu a Afriky, kteří si většinou přejí, aby jejich děti zasedly k počítačům již v raném věku.


Graf ukazuje, že 79 % učitelů oslovených v průzkumu je přesvědčeno, že použití počítačů při výuce zvyšuje zájem studentů o ni; podle téměř dvou třetin respondentů (65 %) přispívá využití počítačů k pozitivnějšímu přístupu studentů k výuce.


Zdroj: Výzkumná agentura Redshift Research pro společnost Intel

S příchodem počítačů a digitálního obsahu do třídy získala výuka na zajímavosti a dosáhla podstatně vyšší míry interaktivity. Učitelé uvádějí, že žáci projevují o učení větší zájem (79 %), mají pozitivnější přístup ke škole (65 %) a lépe se koncentrují (60 %). Právě interaktivita u digitálních technologií hraje významnou roli ve výuce všech skupin žáků, ale zejména těch, kteří zaostávají. „Žáci se specifickými potřebami učení, mezi něž řadíme děti s poruchami učení, se smyslovým handicapem, ale i děti, které se do školy vrátily po dlouhodobé nemoci nebo přešly z jiné školy, mohou díky interaktivním možnostem digitálních technologií mnohem názorněji přijímat vyučovanou látku a přizpůsobit tempo výuky svým schopnostem. Právě počet těchto žáků se na školách zvyšuje,“ uvedl Pavel Kubů, manažer společnosti Intel pro oblast školství a zdravotnictví.