Ministerstvo školství uspořádalo seminář k matematickému vzdělávání

Na základě znepokojujících výsledků českých žákyň a žáků v mezinárodních srovnání TIMSS a PISA uspořádalo MŠMT odborný seminář k matematickému vzdělávání na ZŠ a SŠ.



„Naší žáci měli v matematice v mezinárodních srovnáních vždy velmi slušné výsledky. Nyní se však ukazuje, že mladší děti dopadají v těchto výzkumech podstatně hůře, než žáci před několika lety. Mladší děti už zkrátka nepodávají takové výkony, jako starší děti, když byly v jejich věku. A to je nedobrá zpráva,"  konstatuje ministryně školství Miroslava Kopicová.

Technika a přírodověda na VŠ - pokles zájmu

Ministryně Kopicová však zároveň dodává, že ministerstvo se pod jejím vedením na matematiku zaměřilo a snaží se o změnu negativního trendu. Ten je vedle zhoršujících se výsledků v matematice definován také úpadkem zájmu o technické a přírodovědné obory ve vyšších stupních vzdělávání. „A v této oblasti je ministerstvo aktivní,"  zdůrazňuje Miroslava Kopicová.

Hlavní nástroje MŠMT na podporu technických vysokoškolských oborů představují Individuální projekty národní (IPn), orientované mj. na transfer poznatků do praxe. Zejména se jedná o projekt s názvem Podpora technických a přírodovědných oborů. A v rámci projektu EU peníze školám patří mezi prioritní oblasti právě matematika, pro studium technických oborů nepostradatelná. Podporou matematické gramotnosti se již dnes zabývají Výzkumný ústav pedagogický a Národní ústav odborného vzdělávání. „Odborný seminář o výuce matematiky na základních a středních školách je další krok tímto směrem,"  dodává ministryně.

Výuka matematiky - systémová změna?

Jedním z hlavních cílů semináře bylo zahájení diskuse o možnostech systémové změny ve výuce matematiky, a to i ve vazbě na úvahy o zařazování matematiky do maturitní zkoušky jako povinného předmětu (tato možnost bude po zavedení státní maturity plně v kompetenci ředitelů škol, zatímco dosud matematika povinná nebyla). Je zřejmé, že výsledky případných opatření se projeví až po několika letech, zlepšení nelze očekávat ihned. Již nyní je však třeba usilovat o to, aby se situace dále nezhoršovala.

Případná opatření musí být zaměřena na konkrétní cílové skupiny:

• tvůrce vzdělávací politiky na centrální a krajské úrovni,
• odborné útvary řídící vzdělávací systém (MŠMT, krajské úřady, obce),
• ředitele škol,
• všechny pedagogické pracovníky, včetně učitelů na VŠ,
• žáky,
• veřejnost (zejména rodiče), sdělovací prostředky.

Komplexní systémovou změnu nemůže realizovat pouze MŠMT a školy, ale je nutná spolupráce a účinná podpora zejména ze stran krajských úřadů (KÚ), zřizovatelů škol, nestátních neziskových organizací, knihoven, rodičů žáků a odborné veřejnosti. Stejně tak komplexní by měly být i finanční zdroje pro realizaci opatření: prostředky MŠMT pro rozvojové a dotační programy MŠMT pro školy, prostředky ESF - OP VK (vyhlašované MŠMT a KÚ), prostředky škol v rámci běžného rozpočtu i v rámci financování provozu zřizovatelem (pro zajištění materiálních podmínek), prostředky dalších resortů, prostředky ze soukromých zdrojů atd.

V diskusi během semináře zaznělo, že opatření by se měla skládat zejména z:

• intenzivního zkoumání vlivů, které jsou příčinou současného stavu,
• podpory škol a regionů, které dosahují podprůměrných výsledků žáků,
• metodické podpory všech škol,
• rozvíjení matematické (a také čtenářské) gramotnosti ve všech vyučovacích předmětech v základním a ve středním vzdělávání,
• vytvoření specifických podpůrných programů,
• integrace rozvoje matematické gramotnosti žáků do učitelských studijních programů fakult vzdělávajících učitele,
• dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Evropské peníze lze použít i na výuku matematiky

Pro podporu základních gramotností, tedy čtenářské, informační, jazykové, matematické, přírodovědné a finanční, připravilo MŠMT ambiciózní projekt EU peníze školám v celkové hodnotě 4,5 ml. korun. Prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost nabízí základním školám možnost snadného získání dotace z evropských fondů. Jsou připraveny šablony klíčových aktivit, z nichž si škola sama dle svých potřeb jednoduchým způsobem vytvoří projektovou žádost. V rámci přípravy na spuštění projektu EU peníze školám již proběhly semináře ve 13 krajích, během nichž bylo proškoleno zhruba 1500 ředitelů nebo zástupců základních škol. Dalším krokem ke spuštění projektu bylo schválení novely zákona poslanci napříč politickým spektrem. Zákon nyní ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky. Poté MŠMT zveřejní výzvu a všem mimopražským základním školám se otevře nebývalá šance získat bez úřadování a komplikované a náročné administrativy nemalé finanční prostředky. „Mohou je použít třeba právě na matematiku,"  uzavírá ministryně Miroslava Kopicová.