Jan Wagner: Je ministerstvo školství opět jen poskokem velkých firem?

Ministerstvo školství publikovalo na svém webu "Opravu informací uvedených v příručce Informační a komunikační technologie ve škole - metodická příručka."

O co tu vlastně jde? Článek s chybou v titulku Projekt 1.1 eLearning: Reakce MŠMT na informace v příručce „Informační a komunikační technologie ve škole - metodická příručka“ (samozřejmě jde o 1:1) konstatuje:

Některé části textu příručky Informační a komunikační technologie ve škole (vydané Výzkumným ústavem pedagogickým) týkající se projektu 1.1 eLearning, který organizuje společnost Intel a MŠMT, by mohly být nedopatřením interpretovány jako negativní hodnocení uvedeného projektu. Mohly dokonce vyvolat chybný dojem, že projekt byl koncipován problematicky, nebo že nebyly naplněny jeho cíle, příp. se jednalo pouze o projekt společnosti Intel, bez účasti MŠMT. Nic z toho neodpovídá skutečnosti.

Jablkem sváru je článek Ondřeje Neumajera Koncept 1:1 – notebook pro každého žáka – skrývá mnohá úskalí, který jsme publikovali před půl rokem 11. listopadu 2009 i na České škole. Zde se dočteme:

Výzkumný ústav pedagogický se společně s Katedrou informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK roce 2009 podílel na vyhodnocení monitoringu a výzkumného šetření pilotního projektu 1:1 eLearning společnosti Intel. To bylo realizováno ve dvou školách v ČR na základě Memoranda o porozumění mezi společností Intel a MŠMT.

Z organizačně metodologických důvodů nebylo možné projekt vyhodnotit tak, jak si výzkumníci původně představovali. S vědomím hrubého zjednodušení (blíže viz zpráva) nutno konstatovat, že deklarace uvedené na webu MŠMT v tiskové zprávě k projektu 1:1 eLearning, tedy že tento program „…představuje podle společnosti Intel synonymum pro výukové metody 21. století. Důraz klade na maximální využití všech znalostí a dovedností studentů, jakož i na rozvíjení jejich kritického myšlení, schopnost řešit abstraktní problémy a pracovat týmově“, v tomto pilotním projektu naplněna nebyla.
Přesto nelze podle výzkumného týmu hovořit o neúspěchu projektu. Představa, že škola 21. století bude fungovat bez každodenního používání technologií žáky, se jeví jako lichá. Z tohoto pohledu mohou zjištění z pilotního projektu napomoci při hledání dalších cest a možností podpory integrace ICT do vzdělávacího procesu. (...)

Je důležité si uvědomit, kdo a za jakých podmínek se na projektu podílel. Intel považuje 1:1 eLearning za synonymum pro výukové metody 21. století, má zpracován vlastní systém výuky lektorů Vzdělávání pro budoucnost a celou metodiku výukového programu konceptu 1:1. Na implementaci spolupracuje s dalšími špičkovými technologickými společnostmi (Microsoft, Cisco, AsusTeK apod.) i zástupci pedagogů. Navíc pořádá na toto téma občasné semináře, kam zve české učitele i své zahraniční odborníky. Přes všechna tato opatření nedopadlo šetření dle očekávání.

Ačkoli na výsledky šetření mělo vliv více faktorů, jeden závěr je markantní. Pokud se nedaří nadnárodní IT společnosti s obrovským zázemím a velkými finančními prostředky úspěšně aplikovat na pilotním vzorku dvou škol v České republice koncept 1:1 bez významnějších problémů, pak lze jen stěží očekávat, že výsledky pokusů osamocených škol budou převážně uspokojivé. (zvýraznění redakce)

Podíváme-li se do konkrétních zjištění v Závěrečné zpráva z výzkumného šetření pilotního projektu 1:1 eLearning, jsou jasné zdroje problémů:

• nevhodné připojení netbooků do domény v rámci služby iDva společnosti AutoCont,
• omezená možnost připojení k Internetu pomocí Wi-fi ve škole,
• nemožnost přístupu k datům na serveru z domova,
• nedostatečné proškolení učitelů,
• nelokalizované netbooky.

Ale článkem a zprávou potrefená společnost se místo uznání chyby či diskuse s výzkumným týmem raději oblátila přímo na MŠMT a zjednala si nápravu jinak. Oficiální vysvětlení totiž přinejmenším kulhá:

Na uvedené pasáže v příručce reagovaly mj. i dvě školy (ZŠ Pramínek v Brně a Gymnázium a SOŠ pedagogická v Liberci), které se projektu 1.1 eLearning zúčastnily. Dle jejich vyjádření, ale i na základě reakce ředitelky Výzkumného ústavu pedagogického Stanislavy Krčkové je problematika „Konceptu 1:1" (jeden počítač na jednoho žáka) pro české školy poměrně nová a nelze než potvrdit, že obdobné projekty mají smysl. Narozdíl od konstatování v příručce, které může být vnímáno negativně, zástupci zmiňovaných škol potvrdili, že projekt rozhodně naplňuje své cíle: děti se díky němu na probíranou látku lépe koncentrují, učivo je pro ně atraktivnější, učitel má možnost interaktivního přístupu k žákům s ohledem na jejich individuální potřeby atd. Podle obou škol se projekt dále rozvíjí a díky společnosti Intel se jej podařilo posunout na kvalitativně podstatně vyšší úroveň.


Zeptali jsme se proto Kateřiny Böhmové, ředitelky odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT, které subjekty reagovaly na pasáže v příručce „Informační a komunikační technologie ve škole - metodická příručka“ (kromě škol ZŠ Pramínek v Brně a Gymnázium a SOŠ pedagogická v Liberci) a jakou formou?

Na pasáže v metodické příručce (Informační a komunikační technologie ve škole) reagovala společnost Intel, která na základě memoranda s MŠMT projekt realizuje. Písemně reagovaly i uvedené školy, které se projektu účastní (tytéž školy, ve kterých provádělo VÚP "výzkumné šetření", o které se text v metodické příručce opírá). V neposlední řadě se k textu příručky a námitce ředitelky Gymnázia a SOŠPg Jeronýmova, Liberec vyjádřila i ředitelka VÚP - z textu její odpovědi vyjímám:

• výzkumný tým vycházel pouze z ústních výpovědí a dotazníků,
• pro čtenáře, který čte celou zprávu souvisle, nelze rozlišení škol považovat za nedostatečné,
• problematika konceptu 1:1, tedy jeden počítač na jednoho žáka,  je pro české školy poměrně nová a nelze než souhlasit s pisatelkou, že obdobné projekty mají smysl.

Z dopisu ZŠ Pramínek , Brno vyjímám - "Jak samotný portál, tak příručka mají status oficiálního dokumentu organizace zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a podle toho jim je přikládán význam ze strany oslovované pedagogické veřejnosti. O to více nás znepokojilo, jakým způsobem byl projekt, který je v mnoha směrech v rámci českého školství jedinečný, zhodnocen."

Z dopisu G a SOŠ Pg Liberec vyjímám - "Dovolte nám, abychom na tomto místě uvedli na pravou míru některá fakta, jež se dostala jak do oficiální zprávy, tak do článku, a která jsme neměli možnost jakkoli korigovat a jako pilotní škola jsme s nimi nebyli předem seznámeni. Výše uvedený projekt považujeme za velmi prospěšný. Naše škola se jednoznačně ztotožňuje s jeho cíli. Chceme, aby skutečné výsledky projektu, byly zveřejněny a závěry poskytnuty široké odborné i laické veřejnosti. Myslíme si však, že téma zavádění počítačů a souvisejících technologií do škol by mělo být hodnoceno s náležitou odbornou erudicí."


Dále nás zajímalo, jaké konkrétní pasáže z příručky by mohly být nedopatřením interpretovány jako negativní hodnocení uvedeného projektu:

Např., že nebyl naplněn cíl projektu, v příručce uvedená argumentace nerozlišuje mezi zjištěními ZŠ a SŠ, odkaz na texty na www.rvp.cz, které obsahují další jakoby negativní zjištění, i když jen s odkazem na možnost hrubého zjednodušení nebo konstatování "Pokud se nedaří nadnárodní IT společnosti s obrovským zázemím a velkými finančními prostředky úspěšně aplikovat koncept 1:1 bez významnějších problémů (poznámka - zjištěných s vědomím hrubého zjednodušení), pak lze jen stěží očekávat, výsledky osamocených škol budou převážně uspokojivé." (poznámka - odkaz na osamocené školy není zřejmý).

V souvislosti s připravovaným transferem 6 miliard z ESF do českých základních a středních škol se zdá, že MŠMT ustoupilo z pozice neutrality a chce některým subjektům jako před deseti lety nadržovat. Komu všemu a proč?