Vít Pátek: Re: Re: Mohou být kvalitní materiály pro výuku zadarmo?

Představy pana Wagnera o tom, co je všechno zadarmo, ve mně taktéž vzbudily úsměv - což je asi dobře, oba budeme chvíli veselí... Ale navrch budu také "neurvalý" a dovolím si k jeho replikám ještě něco připsat.

VP:
Jestli ve VŠECH současných profesích (snad kromě některých umělců) existuje dělba práce, tj. pracujeme s nástroji, postupy a materiály, které někdo sofistikovaně a s velkými náklady vyvinul a následně hromadně ZA PENÍZE ostatním dodává, pak je zásadní otázka, proč by tomu zrovna při vyučování mělo být jinak.

JW:
Ono to právě tak dnes už NENÍ. Spousta online služeb všeho druhu je zdarma a uživatel za ně neplatí, přestože jejich provoz je drahý. Vezměme si například společnost Google a podívejme se do široké nabídky bezplatných online služeb a i desktopových programů. I mateřské nakladatelství pana Pátka je využívá. Také Česká škola například využívá stejně jako dnes už možná stovky českých škol a stovky firem balík bezplatných kancelářských a serverových aplikací Google Apps, redakční systémy a datová úložiště, za které by před několika málo lety platily tisíce a možná i desetitisíce měsíčně. To samé platí i o výukovém obsahu všeho druhu. Dnešní síťová generace se potřebuje naučit kromě jiného i tento bezplatný obsah sama vyhledávat. Stejně jako učitelé ;-)

Navíc v řadě mediálních odvětví došlo ke snížení nákladů i snížení kapitálové bariéry pro vstup na trh. Například na webu můžete nyní publikovat bezplatně, rozhlasové a televizní vysílání online je také možné provozovat za zlomek nákladů oproti terestrickému, kvalitní digitální videokameru si mohou dovolit i školy, PC pro střih videa také, vydat knihu můžete díky službám jako vydejteknihu.cz za pár tisícovek (a snadno i nabídnout do distribuce) a mohl bych uvádět řadu dalších příkladů.


Ale vraťme se k výukovým materiálům: pro jejich přípravu a distribuce máme nové bezplatné či nízkonákladové nástroje. Web přinesl řadu standardů, které náklady snížily. Web 2.0 přinesl bezplatné služby, které snižují náklady, připomeňme například Mapy Google a Google Earth s otevřeným API, připomeňme Wikipedii a další online zdroje informací, online editory textu, obrázků, myšlenkových map, videa, online úložiště dat všeho druhu...

REPLIKA VP:
Mícháte dohromady dvě naprosto rozličné věci. Vy píšete o obecných nástrojích, já o konkrétních výukových materiálech, s jejichž použitím lze získat konkrétní kompetence v konkrétním oboru. Mimochodem, ani ty nástroje ve skutečnosti nejsou zadarmo, ve skutečnosti, jak už Vám napsali i diskutující, za ně krvavě platíte - daněmi, svobodou, v ceně toho, co si koupit musíte, atd... V přípravě výuky se (mj. i s Vámi zmiňovanými nástroji) toho musí zatracená spousta odpracovat, než je šance žáka něco kloudného ve vymezeném čase naučit. Otázka je, jestli to všechno má dělat každý učitel sám. Já tvrdím že ne, že dělba práce (potažmo trh) je zapotřebí i v tomto oboru lidského konání. Je to hlavně otázka času, který je reálně k dispozici jak na výuku, tak na přípravu.

Mimochodem, web sice spoustu věcí usnadňuje, ale kvalitní a použitelná informace pořád vzniká prací. A patří k ní i odpovědnost za její zpracování. Jen jako příklad: jak poznáváte, že to, co jste našel na internetu je pravdivé a prakticky použitelné? A jak to pozná "samostatně se učící" žák? A jak dlouho mu potrvá, než se k pravdivé informaci či k použitelné kompetenci propracuje?

VP:
Ceny a tudíž i náklady na profesionální produkci, stejně jako její kvalita, jsou naopak velmi drsně stanovovány trhem.

JW:
Byl bych rád, kdyby to byla pravda. V roce 2001 díky nehorázné korupci na MŠMT došlo k přidělení 180 milionů několika málo subjektům za výukové aplikace bez jakékoli veřejné soutěže nebo odborného výběru. Asi jste na tento "softwarový" balíček, který na dlouhá léta de facto zcela zlikvidoval trh, zapomněl. A nerad bych připomínal či komentoval praktiky některých profesionálních producentů v četných výběrových řízeních i v poslední době. K mizernému stavu přispívá i
kampaňovitost některých ministerských dotací, které nutí školy k bezhlavým nákupům v krátkém časovém úseku.


Ostatně pro ony profesionální producenty vytvářejí výukové materiály stejní učitelé, kteří jsou na školách. Čili to s tou kvalitou nebude zas tak horké... Ale možná jste četl moji kritiku materiálů na DUM.RVP.CZ, ty také nešetřím.

REPLIKA VP:
Opět mícháte dohromady nesouvisející věci. To, o čem píšete, bylo za nehorázné peníze, patrně na základě korupce, přímo nakoupeno za veřejné peníze. To není trh. To je, jak správně píšete, likvidování trhu státem. Totéž platí o výběrových řízeních na jiné přímé dodávky ministerstvu. Model, o kterém mluvím já, je naprosto jiný: školy, resp. ředitelé a učitelé, nakupují za (u každého z nich relativně malé) veřejné peníze produkty, které někdo musel za vlastní prostředky na vlastní riziko vyvinout a dát na trh. Můžete tvrdit, že všichni ředitelé a učitelé jsou také zkorumpovaní. Já tvrdím, že nejsou a že nakoupí podle kvality a podle toho, co odpovídá jejich potřebám.

A ohledně Vaší naivní představy, jak pro nakladatele vytvářejí materiály učitelé (doma nebo ve škole)... Jděte se podívat do skutečně kvalitního nakladatelství, jak vzniká profesionální výukový materiál (nejlépe interaktivní, multimediální). Uvidíte, že učitel-praktik je jen jedna část velikého týmu lidí, kteří na takovém produktu pracují.

I kdybychom to pojali tak, že tvůrce je jen učitel, pak obrovský konzultační a produkčně technický "support", který dostane v nakladatelství při vývoji produktu, který se má hromadně prodávat, ve škole ani doma prostě nemá a nikdy nebude mít, bylo by to šíleně drahé a neefektivní.

VP:
Možná se ale shodneme i na tom, že vznikají-li skutečně zadarmo, tj. jako hobby, nelze na tom stavět budoucnost tak stěžejní záležitosti, jako je školství; vznikají-li za veřejné peníze, je zde velká pravděpodobnost, že se tak děje značně neefektivně (chybí účinná zpětná vazba pro kvalitu i pro nákladnost), a vznikají-li v čase, kdy je jejich tvůrce placen za něco jiného, je to přinejmenším problematické.

JW:
Učitelé si vytvářejí přípravu v rámci svého zaměstnání a jestliže se rozhodnou ji sdílet, je to přeci něco jiného. Není to hobby, ale profesionální práce. Účinnou zpětnou vazbou je ověření ve vlastní výuce a o kvalitě sdílených materiálů se zpravidla diskutuje a kolektivně se i vylepšují. Vaše vývody jsou v tomto kontextu zcela nesmyslné.

REPLIKA VP:
Příprava na výuku a materiály pro výuku (skutečně použitelné materiály, ne jednotlivosti typu obrázek, model, text) jsou dvě naprosto odlišné věci. Uvedu to na příkladu, který platil kdysi, když ještě základem byla papírová učebnice. Tak, jak argumentujete, by to znamenalo, že si ji v rámci přípravy na výuku má učitel připravit sám. U interaktivních, multimediálních... atd. materiálů je jen ten rozdíl, že jejich příprava je násobně pracnější. Proti sdílení příprav ve
smyslu "jak nejlépe využít pro konkrétní žáky ty či ony materiály, jak je kombinovat či doplňovat, jak zorganizovat a vést výuku" samozřejmě nikdo nic nemá. A u té zpětné vazby se tedy opravdu s Vámi neshodnu - trh je podle mě nekonečně účinnější zpětná vazba pro kvalitu, než nějaké diskuse na internetu.

VP:
Nevím, jestli se mnou budete souhlasit i v tom, že vznikají-li na bázi byznysu a nákupu školami, je to jak ekonomicky efektivní (z pohledu alokace veřejných peněz), tak je i možno touto cestou zaručit, že vzniknou všechny potřebné i dostatečně kvalitní.

JW:
Efektivita i kvalita budou záležet na spoustě faktorů, netroufl bych si proto takto primitivně generalizovat. A neodpustím si rýpnutí: dostatečnou bych se nechlubil.


Ale klidně koho chleba jíte, toho píseň zpívejte...

REPLIKA VP:
Efektivita i kvalita záleží zajisté na spoustě faktorů, ale jde o to, jak je účinně prověřit ve vztahu k vynakládaným prostředkům. Že to prověření nefunguje (a vznikají klidně i produkty za "nedostatečnou") u přímých nákupů za (leckdy obrovské) veřejné peníze, jste sám potvrdil. Že občas vznikne leccos dobrého jako hobby, nepopírám, ale nelze na tom podle mě stavět úspěch školství. Že přes trh, tj. přes soukromý vývoj a nákupy školami (tj. samostatným rozhodováním ředitelů a učitelů) toho přijde ne školy "nedostatečného" minimum, jestli vůbec něco, Vám rádi potvrdí ti ředitelé a učitelé. Ale možná si troufnete tvrdit, že to tak není, že jsou neschopní a zkorumpovaní...?

A ohledně té písně - nebudu se ptát, čí je ta Vaše. Já jsem to, že jsem zaměstnanec nakladatelství, a že mohu být zaujatý, deklaroval hned ve svém prvním příspěvku zde. Přesto mi, doufám, neupřete právo na vlastní názor. Ale i kdyby se náhodou shodoval s názorem mého zaměstnavatele - chcete snad naznačit, že názor "zlého kapitalisty" je a priori vždy nesprávný a obecně škodlivý?