Stanovisko SKAV k „zeštíhlování úřadu“ ministryně Kopicové

SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání – sdružuje 17 nevládních organizací působících v oblasti vzdělávání) má jako svůj prvotní cíl podporovat a chránit možnosti progresivních změn v systému vzdělávání a prostředí, které tyto změny umožňuje.


Předpokladem úspěšné vzdělávací politiky je její koncepčnost a kontinuálnost, nikoliv náhlá nesystémová a nekoncepční opatření, k nimž počítáme i poslední počin paní ministryně - tzv. zeštíhlování úřadu. Tento krok nás vede k sumárnímu připomenutí závažných problémů českého regionálního školství, které se řeší nedostatečně (a jmenování p. Špirhanzla náměstkem s cílem „dotáhnout“ státní maturity signalizuje jejich evidentní podceňování).

1. Regionální školství je kritizováno v zahraničí i doma za krajní případ selektivity, jímž je segregace romských dětí do zvláštních škol. (K antidiskriminačním opatřením váže Českou republiku rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007.) 

2. Obecně lze říct, že regionální školství je vysoce selektivní a nedává rovnou příležitost získat kvalitní vzdělání dětem, které pocházejí z méně podnětného rodinného prostředí obvykle spojeného s nižším sociálním a kulturním statusem. Vykazuje velké rozdíly ve výsledcích žáků z nejlepších a nejhorších škol, tyto rozdíly se navíc stále zvětšují.

3. Regionální školství vykazuje tendence ke zhoršování výsledků v mezinárodních srovnávacích šetřeních – výsledky našich žáků se v těchto výzkumech zhoršují ve srovnání s výsledky mnohých jejich budoucích konkurentů na globálním trhu práce. 

4. Učitelé v regionálním školství chronicky trpí malou podporou a špatnými podmínkami pro kvalitní práci. To vede také k tomu, že práce pedagoga není atraktivní pro mladé a současně schopné a motivované lidi; důsledkem je jak relativně vysoký průměrný věk pedagogických pracovníků (cca 43 let), tak vysoké procento nekvalifikovaných učitelek a učitelů (průměrně 15%, v některých aprobacích až 38%). Právě kvalita práce učitele je nejsilnějším ze školních faktorů ovlivňujících výsledky dětí. 

5. Kurikulární reforma přinesla zatím rozpačité výsledky. V důsledku závažných chyb MŠMT v osvětě o smyslu a cílech reformy se s ní učitelé neztotožnili, veřejnost o ní prakticky nic neví. Panují obavy, že nezvládnutá reforma povede k dalšímu zhoršování výsledků našich žáků.

6. Nejen regionální, ale celé školství je trvale podfinancované a navzdory cíli vytčenému v Bílé knize (6% HDP) zůstává trvale na 4% HDP.

7. Experti OECD poukazují na to, že i v ČR je „prostředí polarizované, kde panuje nízká důvěra“ (ve vyjádření k reformě terciárního vzdělávání) a dále zdůrazňují, že „při tvorbě reformních návrhů je třeba usilovat o transparentnost a vést širokou debatu“. Proto nás zneklidňuje, že současné vedení nepokračuje v procesu vnitřního přerodu uzavřeného úřadu v transparentní a otevřenou instituci, jak to nastartovalo minulé vedení MŠMT.

Zásahy paní ministryně Kopicové současně narušují důvěru v demokratické mechanismy. Vytvářejí dojem, že nestranická ministryně úřednického kabinetu pracuje na politickou nebo úzce zájmovou objednávku, jak její krok promptně zanalyzovaly deníky.


Naše otázky k nejnovějším i dávným problémům na MŠMT

Pro práci každého z nás v oblasti vzdělávání, pro vývoj koncepcí, dokumentů i materiálů a také pro školení učitelů na fakultách i v DVPP, a v důsledcích i pro práci učitele ve třídě je důležité, abychom měli plný vhled do cílů a strategií ministerstva, které bylo našimi zvolenými poslanci pověřeno spravováním školství. Proto potřebujeme odpovědi na následující stěžejní otázky:

1. Proč si vedení MŠMT vybírá z celé široké problematiky a agendy vzdělávání jako přední úkol právě státní maturity? Proč se MŠMT raději nesoustředí a něco nepodniká k tomu, aby naplnilo platný zákon a aby vznikl Národní vzdělávací program, a tedy i celková koncepce a strategie pro rozvoj vzdělávání v ČR?

Z promyšlené celkové strategie rozvoje vzdělávání v ČR by jasně vyplynulo, jak a kdy je třeba řešit jednotliviny typu maturitní zkoušky Z věcného hlediska jsou maturity jen okrajovým cílem a problémem, a navíc je logistické i obsahové dořešení maturit velmi silně závislé na mnoha dosud nedokončených procesech. Závěrečná zkouška středoškolského studia se bude brzy a podstatně měnit v závislosti

• na zavedení a realizaci RVP na středních školách;
• na tom, jak se u nás budeme přibližovat celoevropskému trendu, jenž staví do popředí monitorovací funkce testů spíše než funkce kontrolní a regulační;
• na tom, zda a jak se podaří dosáhnout obecnější shody mezi experty i mezi učiteli v tom, co je podstatné v rozvoji vzdělanosti během studia na základních a středních školách.

Jak se dá v této situaci odůvodnit velké soustředění MŠMT na maturity? Jak si můžeme věcně, a nikoli jen zištnými záměry některých zainteresovaných jedinců a skupin vysvětlovat dlouhotrvající i současný vývoj maturit?

Kde můžeme získat veřejné porovnání rozpočtu přípravy maturit, jak ho navrhoval bývalý ředitel CERMATu P. Mach, nynějšího rozpočtu podle P. Zeleného, a případného úplného zrušení záměru změny v maturitní zkoušce?

2. Jak přesně vypadá současný rozpočet prováděných změn k „zeštíhlení“ MŠMT a ke zdokonalení funkčnosti vnitřní struktury MŠMT?

Kolik se ušetří propouštěním nynějších náměstků a přesuny v organizační struktuře, když zároveň cíle a úkoly skupin zůstávají nezměněny? Kolik bude stát zavedení nové struktury? Je zde poměr výdajů a přínosů zásadní, nebo si máme změny vysvětlovat pouhými mocenskými a zájmovými tlaky skupinek uvnitř a kolem MŠMT? Na co budou ušetřené peníze přesně použity?

3. Jak brzo a jakým způsobem začne vedení MŠMT řešit opravdu systémově (a nejen administrativně a mechanicky) nerovný přístup dětí z různých ohrožených skupin ke vzdělání?

Co a jak MŠMT podnikne, aby školství nerozvíjelo jako dosud prioritně jen děti ze vzdělanějších a lépe situovaných rodin, ale aby se pojetí vzdělávání i způsoby výuky proměnily tak, že škola bude pomáhat každému dítěti spoluvytvářet předpoklady pro budoucí osobní, občanské i pracovní úspěchy bez ohledu na jeho startovní podmínky?

Jak bude MŠMT účinně, a nejen formálně - administrativními opatřeními, bránit tomu, aby byly u nás, v rozporu s celkovou evropskou tendencí i v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, odpuzovány od vzdělávání děti s různými vstupními nevýhodami, a to navzdory jejich normálním mentálním schopnostem? Jak MŠMT zajistí, aby nedocházelo k pouhému mechanickému přejmenování škol nebo k přeřazování dětí? Jaké jsou konkrétní a přitom koncepčně domyšlené plány na to, aby školy mohly připravovat rovné podmínky pro přístup ke vzdělání každému dítěti a aby učitelé mohli účinně pracovat s dětmi z různých prostředí?

4. Kdy a jak se bude skutečně řešit naléhavý problém: naprostá absence systému podpory kvalitní práce učitelů včetně profesního a platového růstu učitele? Které konkrétní kroky MŠMT chystá k tomu, aby do školství na místa učitelů přicházeli nadaní, schopní a zodpovědní mladí lidé?

Jak si máme vysvětlit, že MŠMT stále a opakovaně odkládá samotné zásadní rozhodnutí o tom, že profesní dráha učitele musí být odstupňována tak, aby učitelům byla jednak poskytována systematická profesní podpora přinášející zlepšování učitelovy práce a jednak nárůst platu závislý na kvalitě jeho výkonu? Kdy a jak hodlá MŠMT podpořit profesionální tvorbu různých návrhů Standardu učitelské práce, aby mohla být kvalita práce učitele konsensuálně a přitom rozumně posuzována? Čím MŠMT zaručí, že proces tvorby a přijetí konsensuálně uznaného Standardu nebude opět přerušen neodborným administrativním zásahem?

5. Jak přesně vypadá plán k dotažení kurikulární reformy, jaké prostředky a jaké kroky a které týmy k tomu MŠMT využije? Které oblasti uvnitř kurikulární reformy považuje MŠMT nyní za nejzávažnější, proč, a jak v nich bude postupovat?

Co zásadního dělá MŠMT proti snahám přicházejícím zvnějšku i zevnitř MŠMT, jimž jde o to zpochybnit reformu jako takovou? Jak se MŠMT dobere rozhodnutí, ve kterých oblastech je třeba kvalitu vzdělání podpořit nejdříve?


Organizace SKAV, které již stanovisko odsouhlasily:

Asociace domácího vzdělávání (ADV)

Asociace předškolní výchovy (APV)

Asociaci waldorfských škol (AWŠ)

DCI

JOB

Kritické myšlení

NEMES

Projekt Odyssea

Sdružení pro výchovu k občanství a demokracii (SVOD)

Sdružení TEREZA

Společnost Montessori

Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání

Step by Step ČR

Škola podporující zdraví (ŠPZ)

Mimo SKAV se připojují

Varianty (program Člověka v tísni)

Programy sociální integrace (program Člověka v tísni)

Praha 23.3.2010