Petr Kožíšek: Tvůrčí psaní - jeho výstupy a prezentace

Tvůrčí psaní nemusí končit u psaní. Mohou se k němu pojit i jiné doprovodné aktivity a navazovat na něj mohou činnosti spojené s prezentací a publikováním textů. Na různé možné výstupy tvůrčího psaní se zaměřuje tento článek.


Když děti na druhém stupni základní školy píší povídky nebo básničky, je to skvělé, a myslíme si v duchu: Kéž by jim to vydrželo! Po roce více či méně intenzivního psaní však u některých dětí může přijít únava nebo ztráta motivace. Proč tvořit dál? Proč si psát další texty "do šuplíku"?

Myslím, že velmi cenná a povzbuzující je v takové situaci zpětná vazba - od kamarádů, od rodičů, od učitelů. Nebojme se tedy a přikročme po fázi psaní k fázi prezentace.

Pro činnost kroužku tvůrčího psaní mohou být velmi oživující nejrůznější formy publikování. Snadné je poslat texty na veřejné webové stránky, které jsou na autorskou literární tvorbu zaměřeny, anebo doporučuji založit si pro kroužek web vlastní, a tam pravidelně texty členů kroužku zveřejňovat. Odkaz na tyto stránky se již může poslat mailem spolužákům, příbuzným, dítě může stránky doma ukázat rodičům.

Vydává-li škola svůj vlastní časopis, je dobré, aby do něj členové kroužku přispívali a tím jeho obsah umělecky obohatili. Pokud žádný časopis na škole neexistuje, mohou jej právě děti z tvůrčího psaní založit podle vlastního vkusu a uvážení.

Na konci školního roku, jestliže se nastřádalo dost dobrých textů, dá se uvažovat i o vydání knížky. Udělat v jakémkoliv textovém editoru jednoduchou grafickou úpravu není těžké, vytisknout stránky na školní kopírce není ani finančně moc zatěžující. Doplnit se mohou i obrázky nebo jiné grafické prvky. Většina copycenter nabízí kroužkovou vazbu či vazby jiných typů, nejlépe asi vypadají vazby pevných desek, které se často používají pro svázání diplomových prací studentů. Ty jsou ale i nejdražší. Děti naštěstí chápou, že vydávají své prvotiny amatérsky, a není proto nutné utápět finance z rozpočtu do zdánlivě profesionálních výtisků. O to samozřejmě nejde. Knížka tvůrčího psaní je především krásnou památkou, může být i dárkem. Navíc je pro autory přínosná v tom, že nabízí pohled na vlastní texty již v jiné formě a souvislosti, než tomu bylo v době, kdy si každý psal sám "jen na kousek papíru". Děti potřebují, aby se jejich nesmělé tvorbě dostalo určité vážnosti a respektu. Vždyť jejich tvorba je odrazem člověka v určitém věku a je (nejen tím) zajímavá.

Dostáváme se k možnosti autorského čtení. Při nějaké školní akci se může zařadit do programu čtení kroužku tvůrčí psaní. Například akce Noc s Andersenem je pro vystoupení před spolužáky velmi vhodná. I mimo školu se jistě najde příležitost při nějaké kulturní akci, zahájení, vernisáži či setkání čtenářů v městské knihovně. Číst však na veřejnosti své texty, na to děti nejsou příliš zvyklé, a my musíme brát v potaz jejich citlivost, respektovat křehkost a intimitu jejich psaných projevů. Pokud by šlo jen o ostych a trému, pomoci by částečně mohly různé hry dramatické výchovy. Poradit a dodat odvahu může i profesionál z oboru herectví nebo přednesu.

Dalším možným výstupem je nahrávka autorského čtení. Na přehrávači MP3 lze v přijatelné kvalitě nahrávat. Není těžké záznamy autorského čtení povídek a básniček uspořádat a vypálit je na audio CD. Takto vzniklý disk s úryvky z tvorby může být opět jak jedinečnou památkou na činnost kroužku, tak i dárkem pro kamarády a rodiče dětí. Na rozdíl od knížky je produkce audio CD vcelku nenákladná.

Všechny tyto výstupy dávají kreativním dětem důvěru v to, že jejich tvorba není zbytečná, ale že má svoji důležitost a navíc může udělat radost někomu druhému.

Já sám kroužek tvůrčí psaní vedu druhým rokem na Základní škole Brána jazyků v Mikulandské ulici na Praze 1. Kroužek má své vlastní stránky a tam postupně přibývají texty - nejčastěji krátké povídky nebo básničky. Po roce činnosti jsme vydali knížku, nyní připravujeme druhou. Také jsme vydali dvě CD autorského čtení. Dvakrát jsme navštívili ateliérouvou dílnu Švandova divadla na Smíchově, kde členové kroužku mohli s lektorkou číst a zamýšlet se nad způsoby dramatické interpretace svých textů. Píši tedy z vlastní zkušenosti a všem kolegům na školách mohu doporučit - najdou-li se zájemci o psaní, zkuste pro ně založit kroužek tvůrčího psaní. Pokud u vás již tento kroužek funguje, dejte dětem odměnu ve formě nějaké prezentace jejich tvorby.

A na závěr článku ještě jedno nutné varování. Nic se jak víme nemá přehánět a prezentace a publikování nesmí převážit nad psaní samotné. Psaní, hledání, zkoušení, hra jsou prvotní a nejdůležitější. To jak v časovém rozvržení, tak i v cíli a motivaci. Obecně myslím platí, že mnohdy to, co děláme jen pro radost z věci, spíše pro sebe, v klidu a s láskou, to je cennější a pravdivější, než to co děláme na vyžádání, pro výsledek, do daného termínu apod. Vězme tedy o hrozbě, že nastane-li situace, kdy učitel bude chtít viditelné výsledky nebo děti začínají psát již s cílem publikování a prezentace, možná i s určitou ambicí na úspěch, dostává se celá atmosféra tvůrčího psaní někam jinam, než je dětský svět spontánní kreativity, dostává se spíše dosti předčasně do světa trhu s jeho zacílením na výkon. Je lepší, ať si děti nerušeně píší své texty jen pro danou chvíli a pro daný pocit, a to, co následuje jako prezentace a publikace, ať je spíše z lásky k umění a k literatuře, víc jako památka nebo dárek, než jako produkt zviditelnění či sebepropagace.

Všem kdo na školách vedou tvůrčí psaní přeji hodně hezkých chvil, a pokud se pustí do nějaké formy prezentace, tak i hodně zdaru.