Jitka Gobyová: České školy a školní standardy učitelské práce

Únorový kulatý stůl SKAV řešil otázku, zda české školy potřebují standard učitelské práce a pokud ano, k čemu a za jakých podmínek plní standard učitelské práce pozitivní roli. Setkání bylo pojato jako sdílení praktických zkušeností škol, kde je vnímána důležitost zavedení standardu práce učitele a kde s hodnocením práce učitelů již mají zkušenosti. Mezi účastníky byli zastoupeni především pracovníci odborných institucí, některých médií, téměř však chyběli učitelé, jimž by právě toto pojetí mohlo přinést impulsy k jejich vlastní práci.

První příspěvek PhDr. Jana Nováčkové, CSc. ze Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, teoreticky zarámoval dané téma a zabýval se standardem učitelské práce z hlediska teorie motivace.

Panelistka zdůraznila důležitost způsobu vzniku standardu učitele v souvislosti s teorií motivace. Upozornila na nebezpečí, které sebou nese vytvoření takového dokumentu nadeklarováním shora bez široké diskuse s pedagogy.

Teorie motivace rozlišuje motivaci vnitřní a vnější, přičemž vnitřní představuje vše to, co člověka baví, co dělá z vnitřní potřeby, co má smysl. Naproti tomu z vnější motivace děláme činnosti pro odměnu nebo z obavy před trestem, které bychom jinak nedělali. I odměna, která je často považována za pozitivní motivační stimul, má svá rizika. Snižuje hodnotu realizovaných činností a pokud byla činnost realizována z vnitřní motivace, může dojít k její vymizení.

Za nástroje vnitřní motivace jsou považovány:

● smysluplnost,
● spolupráce,
● svobodná volba.

A právě tyto principy by měly být uplatňovány při tvorbě standardu učitelské práce a při jeho zavádění do praxe.

Více informací naleznete zde (Prezentace, Příspěvek).

Dále následovaly příspěvky zástupců  škol, které seznamovaly účastníky s procesem vytváření kritérií a nástrojů zjišťování kvality práce pedagogů ve svých školách a získanými zkušenostmi s jejich zaváděním a uplatňováním.

Mgr. Jana Libichová, ředitelka ZŠ Horáčkova v Praze.

Potřebu vytvoření kritérií pro hodnocení kvality práce učitelů pocítili pracovníci vedení školy při tvorbě ŠVP. V souvislosti s tímto úkolem si kladli otázky, zda všichni učitelé budou zvládat to, co si škola stanovila v ŠVP a zda bude jejich práce v souladu s cíli školy. Druhým faktorem byla snaha vzbudit a udržet zájem rodičů, aby škola přilákala dostatečný počet žáků. Podle anket si rodiče cení především individuálního přístupu, alternativních metod ve výuce a otevřeného vztahu učitel-žák.

První verze se zaměřila na následující okruhy:

● Vedení výchovně vzdělávacího procesu (jak jsou realizovány vyučovací hodiny z hlediska odborné a didaktické úrovně, jaká je zpětná vazba a hodnocení a zda učitelé naplňují individuální přístup k žákům);
● Profesní růst;
● Komunikace s rodiči;
● Spolupráce s kolegy.

V současné době je podle kritérií vedení výchovně vzdělávacího procesu vytvářen hospitační arch a obdobně i osnova pohospitačního rozhovoru. Pedagogové jsou seznamováni s obsahem učitelského portfolia a připravováni na to, že v příštím školním roce budou zahájeny práce na tvorbě kritérií a indikátorů kvality práce učitelů.

V další etapě chce vedení školy rozpracovat návrh kritérií a indikátorů standardu učitele, upřesnit práci s portfoliem (stanovování osobních cílů v souladu s cíli školy) a věnovat se práci s pedagogickým sborem (vysvětlovat, proč je standard důležitý, stanovit, co má být obsahem, domluvit se na náročnosti přijatých kritéria).

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Milada Maščuchová, ředitelka, a Mgr. Vlasta Hýžová, ZŠ Příbor, Jičínská ul.

ZŠ Příbor má 19 tříd se 413 žáky a 28 pedagogy a současně je konzultačně metodickým centrem KVIC Nový Jičín pro implementaci kurikulární reformy školství v Moravskoslezském kraji. Vize školy zní: chceme školu, ve které mají všichni co dělat a chtějí dělat, školu tvořivou, zdravou, nestresující, respektující osobnost žáka i učitele.

Škola byla jednou ze 7 partnerských škol projektu   ESF „Šance“, jehož cílem byla podpora procesu tvorby a realizace školních vzdělávacích programů i vzděláváním učitelů. Jedním z výstupů bylo vytvoření charakteristiky „Mistrovské práce učitele“ k níž chvějí zúčastněné školy směřovat. Tento dokument byl ve škole aplikován na vlastní podmínky , kdy tento proces byl výsledkem společné práce základního týmu a některých pedagogů školy.

Mistrovská práce učitele zahrnuje následující činnosti:

● Plánování výuky pro maximální učení a porozumění;
● Realizaci efektivní výuky;
● Vytváření podnětného bezpečného (a zároveň náročného) prostředí při výuce;
● Hodnocení žáka jako prostředek k učení porozumění;
● Zapojení se do školního týmu;
● Zapojení se do aktivit na škole.

Učitel dokladuje svoji práci následujícími prostředky:

● Pracovní portfoliem;
● Sebehodnotícím dotazníkem;
● V rámci hodnotících rozhovorů (ředitel a učitel);
● Individuálním plánem rozvoje.

K přínosům aktivit souvisejících s vytvářením charakteristik mistrovské práce učitele patří snaha o systematické zvyšování kvality vzdělávacího procesu, zajištění kvalitního plnění cílů a vize školy jako cesty k poznání, získávání podkladů pro evaluaci školy, cílená podpora DVPP – další rozvoj zaměstnanců prostřednictvím DVPP, získání podkladů pro oceňování zaměstnanců a v neposlední řadě zkvalitnění komunikace vedení školy s pedagogickým sborem.

Více informací naleznete v prezentaci.

Ing. Ivo Mikulášek, ředitel ZŠ Dobronín.

ZŠ v Dobroníně je malá venkovská škola s 267 žáky a 20 učiteli. Učitelský sbor se vzdělává průběžně, od roku 2003 prošli všichni pedagogové školy společně několika vzdělávacími  aktivitami v celkovém rozsahu 176 hodin a kromě toho se zájemci zúčastnili dalších vzdělávacích aktivit podle vlastní potřeby.

V souvislosti se účastí na vzdělávání dospělo vedení školy i řada pedagogů k názoru, že část učitelů potřebuje mít vše, co má dělat, v písemné podobě. Vznikl materiál nazvaný Hodnocení učitele, který obsahuje následující části:

● Učitel a výukové strategie;
● Učitel a realizace výukových strategií;
● Dokladování práce učitele;
● Hodnocení žáků učitelem.

Přínosem vytvoření tohoto materiálu je, že pokročilí učitelé jsou motivování k tvorbě a aktualizaci portfolia, při obměně sboru jsou nováčci jasně směrováni, byly vytýčeny jasné mantinely pro ty, kteří nechtějí a zformulována zřetelná pobídka pro ty, kteří váhají uvěřit, že je třeba změnit styl výuky.

Zdá se, že učitelé na systém, který je vede a možná i nutí ke zvyšování profesních dovedností (výkonu) často nadávají, ale ve skutečnosti je jim jasné, že jim pomáhá v jejich práci, že je měřítkem jejich výkonu a začínají si uvědomovat, že bez jasných kritérií kvality se těžko dočkají úcty, která řadě z nich již dávno právem náleží.

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. et. Bc. Martin Ševčík, ředitel, a Ing. Václav Nádvorník, zástupce ředitele ZŠ Londýnská, Praha.
Evaluační systém této školy zahrnuje:

● Profesní portfolio učitele (je jakýmsi know how učitele a současně i motivátorem, je jeho majetkem, záznamy slouží jako podklad pro řízený rozhovor);
● Profesní standard pedagogického pracovníka školy;
● Etický kodex;
● Vzájemné hospitace;
● Pedagogické dílny.

Zavedení portfolia bylo relativně násilné, byla to novinka, po roce otevřena diskuse k jeho podobě. Nemá vazbu na finanční ocenění. Slouží jako podklad pro řízený rozhovor mezi pedagogem a ředitelem, který se netradičně odehrává v listopadu a prosinci a obsahuje následující otázky:

● Co se mi povedlo v uplynulém období?
● Co mne zaujalo na práci mých kolegů?
● U koho jsem byl na hospitaci?
● Co mne zaujalo na dění v pedagogické oblasti?
● Čím bych rád přispěl ke zkvalitnění práce školy?
● Co jsem četl v odborném tisku?
● Co bych rád studoval?
● Co mne nejvíce tíží v mé práci?

Jednotlivé součásti evaluačního systému školy pomáhají rozvoji kompetencí učitele ve vazbě na kurikulární reformu, dochází k pochopení významu kompetencí, umožňují poznání potřeb jednotlivce, také sestavení plánu DVPP apod.

Vedení školy považuje za velmi přínosné, že velká část portfolia je převedena do elektronické podoby prostřednictvím webového rozhraní, kdy byla využita webová stránka školy. Pro zaměstnance je již běžné pracovat on line, výhodou je snadná doplnitelnost, přístupnost z domova, trvalost informací a snad i značná míra bezpečnosti.

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Lucie Štěpánková, ředitelka MŠ Pod Špilberkem, Brno (ŠPZ).

Autorka příspěvku seznámila přítomné  s nástrojem pro hodnocení práce učitelek MŠ, nazvaným INDI. Tento nástroj byl vytvořen pro potřeby škol, které pracují podle modelového programu „Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole“. V roce 1999 ho sestavil tým autorek prvního manuálu Zdravá MŠ a nejzkušenějších ředitelek MŠ podporujících zdraví (MŠPZ). Nástroj se na základě podnětů a zkušenosti škol, které jej využívají, stále vyvíjí, je upravován a aktualizován, poslední verze je z roku 2006.

Nástroj INDI je soubor evaluačních dotazníků, podle 2 principů a 12 zásad modelového programu podpory zdraví v MŠ. Jeho součástí je i dotazník pro hodnocení formálního kurikula. Jednotlivé dotazníky obsahují různé množství specifických, konkrétně vyjádřených položek, které jsou členěny do okruhů podle toho, koho se týkají – dětí, učitelek, ředitelky, MŠ, ZŠ, případně rodičů, školní kuchyně a dalších. Položky jsou formulovány převážně z hlediska pozitivního, předjímají, jak by naplňování příslušného indikátoru mělo vypadat.

Odpovědi na jednotlivé položky zaznamenává posuzovatel kvantitativně vyhodnotitelným způsobem na pětistupňové škále podle frekvence výskytu popsaného jevu. Školy mají k dispozici jednoduchý program, který umožňuje rychlé statistické vyhodnocení. Zkušenosti MŠ, které s ním pracují, dokazují, že dobře slouží k průběžnému sledování změn ve škole i v kratších úsecích.

Přínosem tohoto nástroje pro sebehodnocení  učitele spočívá v tom, že:

● Poskytuje podklady pro sebehodnocení učitele.
● Jasně pojmenovává cílový stav.
● Je součástí kritérií pro hodnocení kvality práce při rozdělování nenárokových složek platu.
● Pomáhá všem zúčastněným vidět jednotlivé jevy objektivně.
● Pomáhá posouvat kvalitu v celé MŠ.

Více informací naleznete v prezentaci.

Diskuse, kterou moderoval Mgr. Vladimír Srb,  koordinátor celonárodní diskuse k standardu učitele, se týkala 5 hlavních okruhů otázek:

1) Má  být školská reforma a s ní související tvorba standardu práce učitele iniciována tzv. „shora“ (z podnětu MŠMT) či „zdola“ (na základě aktivit jednotlivých škol, pedagogických fakult, sdružení a uskupení pedagogů).

Zastánci reformy shora (Ing. Brdička z PF UK) argumentovali „nedostatkem času“ v tom smyslu, že pokud se brzy nezlepší kvalita vzdělání v našich školách, která se odvíjí od kvality pedagogů bude naše školství produkovat především absolventy nižší kvalifikační  úrovně a staneme se zásobárnou pomocných pracovníků Evropy.

Přednost reformy vnikající zdola (PhDr. Hausenblas) souvisí s vnitřní motivací, která je u zrodu těchto aktivit. U pedagogů, kteří se podílejí na tvorbě standardu, lze předpokládat, že lépe pochopí jeho smysl a přijmou požadavky z něho plynoucí za své.

Mgr. Srb informoval o zapojení  všech pedagogických fakult v diskusi a jejich podpoře vzniku standardu. Seznámil posluchače také se situací v zahraničí (např. Velká Británie, Nizozemí), kde se, na rozdíl od našich škol, se standardy pracuje již od vstupu studenta na pedagogickou fakultu.

Podle jeho informací se zdá, že v současné době existuje konsensus mezi odbornou pedagogickou veřejností a některými vedoucími představiteli MŠMT v názoru na nutnost pokračovat v diskusi o standardu.

2) Zkušenosti s hospitací pedagogů navzájem, jak to učitelé přijímají, jaká je zpětná vazba (paní Kratochvílová - Sdružení Tereza).

Všichni představitelé škol konstatovali pozitivní zkušenosti, je však nutno zajistit bezpečnost pedagoga, aby překonal obavy z ohrožení. Je to dovednost jako každá jiná, která se musí rozvíjet (Mgr. Ševčík).

3) Role a využití snímání práce učitele v hodině na videokameru.


Byly vysloveny názory, že s touto metodou nemají pedagogové zkušenosti, neumějí pracovat za situace, kdy je jejich práce snímána kamerou (Ing. Nádvorník). Snímání videokamerou může být náhrada za hospitaci, ale tato metoda je časově náročné, dobře využitelná v případě, že učitel se chce sám na sebe podívat (pan Wagner - Česká škola).

4) Přínos hodnocení práce pedagogů u těch, kteří byli na začátku procesu pasivní nebo měli negativní postoje (Jana Hrubá – Učitelské listy).

Ve všech školách hodnocení  pedagogů přineslo pozitivní výsledky, posun nastal i u těch učitelů, kteří se neměli zpočátku chuť zapojit. Všude se ale našli takoví, kteří se neztotožnili s novými postupy, nechtějí podporovat nový přístup a dokonce někteří učitelé ze škol odešli.

5) Význam vytvoření obecného standardu na celostátní úrovni pro malé školy zdůraznila PaedDr. Sedláčková z ČSI Severomoravského kraje. Učitelé v malých školách si často nevědí rady s novými požadavky a zaváděnými postupy

a metodami. Nemají představu, co se od nich očekává a bylo by pro ně velkým přínosem, kdyby byly vytvořeny standardy na celostátní úrovni a v jejich rámci stanoveno, co vše je náplní práce pedagoga a jak by jejich práce měla vypadat.

Příští  kulatý stůl se uskuteční  18. 3. 2010.