V příspěvku je stručně představena WiFi technologie a možnosti jejího využití v prostředí školy. V článku je nastíněn postup při návrhu školní bezdrátové sítě na Gymnáziu olympijských nadějí v Českých Budějovicích. Na závěr je zhodnocen její půlroční provoz.
Krátce o WiFi
WiFi je svým způsobem česká specialita – bezdrátové připojení k internetu (WiFi) využívá 44 % připojených domácností, to je nejvíce ze všech okolních zemí [1].
Možná to souvisí i se situací na českém telekomunikačním trhu – k vybudování WiFi sítě totiž není potřeba žádné zvláštní vybavení ani znalosti, k jejímu používání není potřeba zvláštní hardware. Bezdrátové připojení má oproti kabelovému nevýhodu v rychlosti a spolehlivosti, to však WiFi neubírá na atraktivitě. Přípojné místo (hotspot) je dnes součástí klubů, kaváren či hotelů, k WiFi se zdarma připojíte v obchodních centrech, na náměstích nebo v dálkových spojích. WiFi signál se tak stal součástí našeho světa, žádný notebook se dnes již nevyrábí bez integrované WiFi karty.
Volnost v přístupu k internetu dokonce vedla k vývoji a dnes i masovému využívání netbooků (notebooků, určených hlavně pro práci s internetem s důrazem na dlouhou výdrž baterie a mobilitu). Netbooky se staly hitem Vánoc již v roce 2008 a tento trend dále pokračuje.
I díky bezdrátovému připojení se „net“ stal již dávno součástí života žáků – jsou na netu, baví se přes net, pokud jim zbude čas, tak se na netu i učí. Můžeme polemizovat o tom, do jaké míry je trávení volného času u počítače vhodné a rozvíjející, ale pokud chceme žáky vzdělávat, musíme na net za nimi a umožnit jim na netu být.
Návrh sítě – zásadní otázky
Právě tento trend mě vedl k podání žádosti o grant z fondů ESF (blíže viz příspěvek Projektové řízení ve škole). Mimo jiné jsem chtěl v naší škole vybudovat WiFi síť, dostupnou všem žákům, snadno spravovatelnou, samozřejmě s minimálními pořizovacími i provozními náklady.
Zásadním rozhodnutím bylo, zda umožníme přístup žákům. Samozřejmě jsme se rozhodli, že ano.
Z výše uvedeného vyplývá, že poskytnutí volného přístupu k internetu ve škole by mělo být samozřejmé. S tím však souvisí otázka bezpečnosti – chceme žákům umožnit přístup jen k internetu, nebo do školní sítě? Bude tento přístup neomezený, chráněný společným heslem, nebo bude mít každý svůj vlastní účet?
Rozhodli jsme se pro přístup pouze k internetu. Pokud se žáci připojí, mohou si svou práci například uložit do vlastní e-mailové schránky a prostřednictvím ní se ke své práci snadno opět odkudkoli dostat. Tím jsme snížili bezpečnostní riziko, které by hrozilo, pokud bychom nabízeli snadný přístup ke školnímu serveru.
Autorizace uživatelů je potřebná, volné připojení je snadno napadnutelné a zneužitelné například připojením sousedů ke školní WiFi. Každý access point (AP – krabička obstarávající připojení k síti) umožňuje šifrovat komunikaci, a tak zpřístupnit připojení jen těm uživatelům, kteří znají heslo.
Výhodou společného hesla pro všechny uživatele je jednoduchost (nastavíme heslo a připojí se jen ten, kdo heslo zná), nevýhodou je malá kontrola nad sítí – pokud jednou zveřejníme heslo, nemáme kontrolu nad tím, kdo se připojí, ani jak připojení využívá. Dále není jednoduché někoho „odstřihnout“ – pokud budeme chtít nějakému uživateli omezit přístup, budeme nuceni změnit heslo a oznámit to všem uživatelům, kteří mají přístup povolen. Pro hříšníka zpravidla není problém nové heslo zjistit. Nemůžeme tak k uživatelům přistupovat jednotlivě.
My jsme se rozhodli sice pro trochu nákladnější, ale efektivnější řešení – místo jednoduchých AP jsme použili tzv. RouterBoardy, umožňující lepší kontrolu nad WiFi sítí. Typické využití tohoto řešení je například v hotelech – ubytovaní mají vlastní přístupové jméno a heslo k bezdrátové síti, po ukončení pobytu je účet každého hosta smazán. Celá síť je jednoduše ovládána z okna internetového prohlížeče. K připojení k síti ve škole musí mít žáci uživatelské jméno a heslo. Zavedení uživatelů nám sice na začátku zabralo několik hodin, výhodou byl však přehled nad provozem celé sítě.
Díky pokrytí školy bezdrátovým internetem nemusíme do studovny přivádět klasické kabelové rozvody UTP (jejichž rozvod by byl dražší než pokrytí celého jednoho patra WiFi signálem) a může se zde současně připojit více žáků, než kdybychom měli v této místnosti zásuvku s kabelovou přípojkou.
Také jsme naprosto svobodní ve využití netbooků – učitel se může ke školnímu e-learningu či internetu připojit kdekoliv ve škole, za zlomek ceny máme dvě plně mobilní počítačové učebny se 34 netbooky (blíže viz příspěvek Koncept 1:1 – notebook pro každého žáka – skrývá mnohá úskalí).
Další výhodou je možnost umístnit počítač i tam, kde není vyvedená síť, cena příslušné síťové karty je oproti vedení kabelů zanedbatelná.
Technologie
Místo klasických AP jsme použili RouterBoardy společnosti Mikrotik (levnější než konkurenční Cisco) s operačním systémem RouterOS. Vzhledem k rozloze školy (délka chodeb je cca 50 m) a materiálu stěn (vesměs příčky s azbestem) jsme na každé patro umístnili dvě zařízení, která jsou se serverem propojena optickým kabelem. Celkem máme tedy šest vysílačů, všechny jsou centrálně ovládané přes webové rozhraní. Autorizace je prováděna uživatelským jménem a heslem, komunikace není dále nijak šifrována.
Rozdíl v ceně je znatelný – jedna „krabička“ (obyčejný AP) vyjde cca na 1 000 Kč, karta Mikrotik RB411AH + příslušenství (obal + napájení + anténa) na cca 3 000 Kč. Pro porovnání – oprava stávající metalické sítě a její rozšíření nás i s prací vyšla na 150 000 Kč, oproti tomu pokrytí školy WiFi signálem pouze na 35 000 Kč.
Zkušenosti z provozu
O vlastní přístup si během 1. měsíce provozu požádalo 70 z 250 žáků, 10 z nich se dosud nepřipojilo. Díky snadné administraci jsem zjistil, že někteří žáci síť využívali ke stahování filmů, snadno jsem je identifikoval a celou záležitost rychle vyřešil. Díky přihlašování pod přiděleným uživatelským jménem jsem znal konkrétní uživatele, mohl jsem s nimi vše potřebné vždy v klidu vyřešit. Pokud bych používal společné heslo, nedozvěděl bych se, kolik dat kdo stáhl, ani bych nemohl jednotlivé uživatele jednoduše „odstřihnout“.
Zatím jsem od nikoho z kolegů nebyl informován o zneužívání připojení při výuce, žáci (pokud mají notebook) se naopak zdržují ve škole i při volných hodinách. Nakonec je ovšem potřeba zmínit i zásadní nevýhodu bezdrátové sítě – je pomalá, ovšem jen pokud přenášíme velké množství dat.
Pro sledování videa z internetu, volání či práci s e-learningem je její menší rychlost oproti běžným kabelovým rozvodům plně dostačující.
Závěr
Stejně jako jsme „odstřihli“ pevný telefon a používáme mobily, dochází k odstřihávání stolních počítačů a zrovna tak jako u mobilů je toto řešení levnější a efektivnější. Net se stal samozřejmou součástí našeho života a především života našich žáků. Měli bychom hledat cesty, jak toho pro vzdělávání využít co nejefektivněji. O tom, že technologie WiFi to umožňuje, vypovídá její masové rozšíření.
Shrnutí
- vybudování WiFi sítě je zpravidla výrazně levnější, než klasická kabelová síť
- správa této sítě může být při použití RouterBoardů jednoduchá a efektivní
- pokud nebudou použity RouterBoardy či přístupové body (AP) s centrálním řadičem (controller), ale obyčejné AP, je nutné nastavit společné přístupové heslo
- k připojení přenosných počítačů k WiFi není potřeba žádný další hardware, k připojení stolních PC stačí dokoupit WiFi kartu
- díky WiFi síti je možné používat ICT kdekoliv v areálu školy, kde je dostupný signál
- další z technologií, využívaných žáky, díky které s nimi můžeme lépe spolupracovat
Literatura
[1] ČTK. Češi milují wi-fi, na internet se přes něj připojuje 44 procent uživatelů [online]. ČTK, iDNES.cz. 24. 2. 2009. Dostupné na <http://mobil.idnes.cz/cesi-miluji-wi-fi-na-internet-se-pres-nej-pripojuje-44-procent-uzivatelu-132-/mob_tech.asp?c=A090223_151152_mob_tech_jm>.
KOREŠ, Jaroslav. Metodický portál, Články: „Školní WiFi síť – jak a proč“ [online]. 18. 03. 2010.[cit.29. 03. 2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/8035/SKOLNI-WIFI-SIT-–-JAK-A-PROC.html>.
Licence
Článek je publikován pod licencí Creative Commons.
24 komentářů:
skvělý způsob pro zatraktivnění školního prostředí. navíc, jak autor píše, žák se při volné hodině nikde necourá a nevymýšlí hlouposti, ale pěkně sedí ve škole u pc. sice si nedělám iluze, že se vždy vzdělává, ale už jen to, že s poČítačem pracuje a komunikuje s jeho pomocí s ostatními je v dnešní době pro něj nutnost.
Dovolil bych si poznamenat, že i při použití "běžného" AP lze kontrolovat kdo je k síti připojen a kdo není, co stahuje a to prostřednictvím MAC adres v kombinaci s "pevnými" IP, které jsou jednoznačné (to ovšem neznamená, že při troše usílí a šikovnosti nejdou obejít). Faktem je, že luxus pro správu, který poskytují RB Mikrotik mít nikdy nebudete.
Nicméně, z Vašeho článku jsem pochopil (možná špatně), že jste umisťovali na každé patro 2 RouterBoardy.
Nebylo by jednodušší (a levnější) místo RB411AH použít RB433, který má 3xLAN a 3xminiPCI (pořizovací cena je stejná), umístit jej do středu budovy a na každé patro "vytáhnout" pouze sektorovou nebo případně všesměrovou anténu? Do délky koaxu 5 m a při 10 dB vyzařování s tím v budovách není problém. Stačil by Vám tak poloviční počet RouterBoardů.
Dále bych měl dotaz, jak řešíte přidělování IP? Pomocí DHCP, nebo každý uživatel hotspotu má svoji pevnou?
RB od Mikrotiku znám, sám doma používám ještě starý-dobrý RB133 se dvěma miniPCI AR5413 (jedna pro příjem od ISP a druhá pro moji "domácí" WiFi). Je to dobré a spolehlivé řešení.
Ještě bych Vás chtěl upozornit na jedno úskalí školní WiFi sítě. Píšete, že Vaše škola má 250 studentů. Předpokládám, že frekvence na které Váš hotspot "běhá" je 2,4 GHz. Pokud se Vám do této sítě začne "logovat" už kolem stovky a víc uživatelů najednou, budete se pravděpodobně záhy potýkat s problémem jejího zarušení (sníží se přenosová rychlost, zvětší latence jednotlivých packetů atp.).
Takže na Všem místě bych se stavájícího metalického rozvodu nezbavoval. WiFi je dobrá technologie ale není lékem na všechno. Kabel je zkrátka kabel. :-)
WiFi řešení jsme z nouze zavedli také, trpělo dvěma problémy:
1) Bylo pomalé, takže přenášení většího objemu dat (klidně i jen pár MB) trvalo velmi dlouho. V takové síti není možné pohodlně sdílet data (například výukové prezentace, natož třeba videosoubory). Zdržuje i stahování běžné pošty (zvláště, je-li plná reklamních nabídek) nebo prohlížení nějakých datově náročnějších www stránek.
2) Přístupové prvky (v našem případě to byly AccessPointy - nejdříve nejlevnější obyčejné, později dražší zesílené) nebyly příliš spolehlivé. Občas se "kously" a bylo je třeba resetovat, po čase (v průměru po 2 letech) odešly úplně. Velmi často jsme tedy řešili problém, že nějaký segment sítě byl bez signálu.
Dnes máme školu "zadrátovanou". Je to sice mnohem dražší, připojení je však řádově rychlejší a spolehlivost je mnohonásobně vyšší.
To: Anonym
Jak tak pročítám Váš příspěvek, spíš bych řekl, že byl problém v technickém provedení. WiFi zase tak moc pomalá není. Na frekvenci 2,4 GHz i u běžných "ápéček" (třeba OvisLink 5460) se dá celkem reálně přenášet 30 Mbit (za podmínky přímé dohlednosti, nezarušenosti okolí, dobrých antén a do vzdálenosti cca 1000 m), což je asi třetinová prostupnost oproti "klasickému UTP 5E" metalickému rozvodu.
RB Mikrotiku v Turbo modu "umí" mnohem větší rychlosti (při point to point propojení).
Pokud někdo ale podlehne iluzi, že si dá někam za okno "apéčko" za pět stovek, bez s pořádné antény s 3 dB "pendrekem" a bude stahovat stovky megabajtů za vteřinu, tak na to ať raději rychle zapomene.
WiFi síť je spolehlivá stejně dobře jako každá jiná síť, ale musí být při jejím návrhu a realizaci dodrženy určité zásady a pravidla, jinak bude výsledkem nefunkční paskvil.
Dobry den,
prave zvazujeme ve skole stejnou situaci, nazor na varianty reseni mam. Rady bych se ale zeptal, jak je to s hygienickymi normami na vyzarovaci vykon anten uvnitr budovy. Nejsem odbornik, ale predpokladam, ze pro pruchod signalu nekolika 40-60cm cihlovymi stenami do misntosti na konci budovy bude treba pouzit silnejsi anteny, nez bezne dodavanych se zarizenimi typu OL 5460.
Mirek Simak
Clanek pekne popisuje princip a vyuziti wifi. Tato technologie ma urcite budoucnost, ale jak je v zaveru prispevku "Ctibora" napsano "kabel je zkratka kabel". Celkem me prekvapuje cena za metalicke spojeni, jak je v clanku uvedena. Pripada mi trochu zavadejici, nebot nepopisuje jak technologicky by byla provedena (100Mbps-1000Mbps-UTP-STP-logovani-TCP/IP-atd). Lze ji provest levne i draze. Myslim, ze je potreba zduraznit,ze metalicke (ci opticke) vedeni ma mnohe vyhody (spolehlivost,rychlost,bezpecnost).
A jak sam autor pise, a lze odvodit, wifi pripojeni vyzaduje analyzu monitoringu, praci pro online spravce, ktery mnohdy na skolach chybi.
Ale to by byla asi polemika na samostatnzy clanek.
Nesouhlasil bych s nazorem pana Stehlika (mimo casti o "zatraktivneni") a autora "zaci se zdrzuji ve skole, necouraji se" atd....
Je pravda, ze pro kantora je toto vyhoda, ma klid, zak nerusi (neco si klika,je potichu).
ALE ... z hlediska vychovneho myslite, ze tento nazor je v poradku? Pokud tedy nechcete produkovat z deti "asocialni" typy, je na miste naucit je vyuzivat tyto technologie a ne je jim je jen predkladat, at se nejak zabavi. At se jedna o vzdelavani, zabavu, komunikaci, zdroj informaci, atd.
Tim samozrejme nechci tvrdit, ze dite u pocitace je asocialni. Jen sleduji (rodiny,skoly) jak deti vyuzivaji volny cas. Mozna, ze vnimam tyto informace nepresne, ale reflexe ma a kolegu mi tento nazor potvrzuje.
Ale zpet k clanku, popsal bych zde svou zkusenost, ze tri typu skol. A potrebe wifi. Vsechny maji ridici server s domenovou siti, metalickym vedenim a nemaji online spravce site. Vsechny si zakoupili kabelaz (UTP/100Mbps) a cca z 50% vlastnimi silami si provedli neodborne prace (zamestnanci,rodice,dobrovonici), na odborne byla najata firma.
Jedna ZS specialni.
Potreba mobilniho pripojeni pro ucitele pri vyuce, druhorade pro pripojeni k serveru. Wifi vyvedeno od zdroje ISP "pred" konektivitu vlastniho serveru, tudiz nedochazi k bezpecnostnim problemum, sprave wifi klientu. Pripojeni zajisteno heslem.
Druha je klasicka ZS. Potreba pripojeni trid s pevnymi pocitaci do site a obcasne,bezdratove notebooky (dva-tri a pro prichozi). Podle mista pouziti se vyvedlo metalicke vedeni, a umisteni dalsich pevnych pocitacu (byly zdarma) na vybrana mista i pro prichozi.
Treti je stredni skola.
Maji metalicke vedeni, pocitace pouzivaji pri vyuce a maji velike problemy s tim, aby studenti delali pri vyuce to co moji. Z toho duvodu se musel aplikovat monitorovaci software v ucebne. Mobilni pripojeni proto nepozaduji.
V pripade potreby maji vsechny skoly moznost se odkudkoliv pripojit do skolni site pres terminalove pripojeni serveru.
Skoly provozuji v prumeru svuj system minimalne 5 let a nemaji dalsi potrebu pro mobilitu. Volnocasove aktivity deti a studentu resi kulturne-sportovni cinnost, travenim prestavek mimo budovu skoly ci dalsi cinnosti.
Ohledne hygieny bych jeste uvedl, ze nevim o studii, ktera by se timto zaobirala, a docela by me to zajimalo. O skodlivost vln se polemizuje u mobilu (a jsou normy jaky vykon maji mit), ale pro "wifi" se timto asi moc nikdo nezaobira. Kdyz se projdete po meste s notebookem a budete hledat zdroje signalu, verim, ze nenajdete misto, kde by "neco nebylo". Nekde vice, nekde mene. Skodi tyto vlny lidskemu zdravi?
Příslušné normy se dají najít www.ctu.cz, případně na portálech hygienické správy.
I když tohle bych neřešil. Každé AP, které se u nás prodává musí příslušné normy splňovat. Nehledě na to, že se změnou antény z např. 3 dB na 10 dB se nezvyšujeme výkon, ale citlivost. Výkon AP nám zůstává pořád stejný. Navíc se jedná řádově o miliWatty. Mikrovlnné vyzařování AP ve srovnání třeba s mobilním telefonem je zanedbatelné a ve srovnání s mikrovlnnou troubou je to úplné "nulacelánulanic" :-)
Pochopitelně, že i s výkonem se dá čarovat, např. když do AP nahrajeme některý alternativní firmware (routery od firmy Asus řady 5xx WLg, případně Deluxe, jsou tomu velice příznivě "nakloněny" :-)).
Jako další z problémů školní WiFi - při větším počtu předpokládaných uživatelů - je nutnost zavedení IP shapingu - tj. rovnoměrnému dělení šířky pásma. U WiFi sítí totiž platí, že "silnější pes m..." (však vy víte :-)). Případně si síť ještě ošetřit "bandwindtem" - pokud se na WiFi používá VoIP telefonie. Zabrání se tak zbytečnému "přehlcování" pásma.
To Ctibor: Protože jsme chtěli co nejvýhodnější řešení za rozumnou cenu, zvolili jsme právě routerbardy. I když bych mohl kontrolovat uživatele podle MAC adres, musel bych si vést tabulku, kdo má jakou nebo pevně přidělovat IP. Takhle jsem mohl jednoduše vložit uživatele se stejným loginem a heslem jako do šk. sítě. Ideální by byl imort dat, ale to se nám nepovedlo.
Počet RB jsme zvolili právě kvůli lepší propustnosti - žáci se mohou připojit na min. na 3 vysílače (2 na stejném patře + o patro níže či výše) a tak je mezi ně rozloženo stahování dat. Vzhledem k tomu, že při výuce stejně pracují hlavně na výukovém portálu (Moodle), není množství dat nijak velké. Navíc RB jsou propojeny k sítí optickými spoji, aby propustnost byla co nejvyšší.
IP přidělujeme pomocí DHCP, v nastavení switchů máme navíc WiFi síť fyzicky oddělenou od školní sítě, takže jsme minimalizovali bezp. rizika.
Metalická síť má samozřejmě své výhody, WiFi neberu jako náhradu, ale jako vylepšení.
To Jan Koucun:
Cena kabelového rozvodu - samozřejmě, že pokud nejsou upřesněny parametry, tak cena moc nevypovídá, já jsem chtěl jen porovnat naše náklady - ve stejné budově za stejných podmínek.
Nám se WiFi osvědčila i při suplování - žáci mohou pracovat na netboocích ve výukovém kurzu, kdekoliv ve škole. Využívají ji často i studenti 4. ročníků - pokud mají volno a čekají na seminář.
Nedělám si iluze, že síť nezneužívají žáci při výuce (jak netbooky, tak mobily), ale to samozřejmě není problém WiFi, ale žáků a učitelů, kteří jim to tolerují.
Určitě by bylo lepší, aby žáci četli knihy nebo si dělali úkoly, ale doba je taková, že místo toho jsou připojení na net. A (podle mého) nám opravdu nezbývá nic jiného, než jejich "pravidla" přijmout, i když si myslíme, že by to tak nemělo být.
A co se týče hygieny - podle mého musí každé zařízení projít homologací a splňovat určité limity. A myslím si, že výkon BTS (mobilních vysílačů) umístěných na domech je výrazně vyšší, než výkon AP.
Jen pro zajímavost: Kdesi jsem četl, že ve Velké Británii zrušili pokrytí školy WiFi kvůli tomu, že děti byly nesoustředěné a špatně se učily. Nevím jak jinde, ale takové žáky máme i bez WiFi ;)
Jinak děkuji všem za ohlasy k článku. J. Koreš
No o žádné takové studii nevím. I když bych rád něco znal. Rozhodně vím, že zdraví elektromagnetický smog nepomáhá. Dodržuji zásady předběžné opatrnosti, nebo jak to je. Jinými slovy: pokud to jde, raději metalické, pokud to nejde, tak se nedá nic dělat.
Ctibore, vy jste se snad zbláznil... co to melete za nesmysly? Jak to, že anténa - směrová o zisku 10 dBi nezvyšuje výkon. Samozřejmě, že zvyšuje vyzářený výkon, a to v určitém směru (stejně tak tu citlivost), ale výkon především. A těch vašich pár miliwattů... to také nemyslíte vážně. Právě 20dB = povolených 100 mW, jestliže se při útlumu na vedení a bleskojistce a konektorech dostaneme na nějakých 25 dB, tak jste překročil normu 3x, jste na nějakých 300 mW v pásmu 2,4 GHz... tomu říkáte pár miliwattů? Kdo jste, že rozhodujete o zdraví dětí? Jenom tak říct, že je to OK. To teda není OK. A nebo ano, OK, ale zkuste to pak říci ČTU. Ještě jeden blud: "bez s pořádné antény s 3 dB "pendrekem" a bude stahovat stovky megabajtů za vteřinu, tak na to ať raději rychle zapomene." Tak STOVKY NEGABAJT za vteřinu by mě nenapadlo stahovat ani s IEEE 802.11n s jakoukoliv anténou, i kdyby měla zisk 150 dBi. Patrně jste myslel Mbps ne MBps. A podle mého názoru tady vůbec nejde o anténu, ale o vzdálenost transcieverů a o jejich citlivost (v rámci patřičné normy, kterou musí podporovat). Vztah mezi vzádelností a útlumem na strase jistě znáte.
Co se týká školní wifi... běžíme rok, mám RADIUS server na Windowsech (nemusím řešit pitomosti jako odposlouchávání sítě a rougue AP), program na migraci účtů a registraci přes web jsem si udělal sám, účty mi to zakládá samo, pouze aktivuji nebo zakazuji + překročení povoleného limitu stahování - taky můj program deaktivuje účty automaticky... řešení - 2x AP, pořádné směrové antény, 1X W2K8, licence studenské, celkové řešení 14 dnů práce a 10 000 Kč... žádný projekt nebyl potřeba.
To Anonym:
Kde jste, proboha sebral těch 25 dB výkonu AP a trojnásobné překročení normy? Nešiřte tady paniku!
Běžná AP mají výkon kolem 15 dB což odpovídá 32 mW. S odřenýma ušima.
Bavili jsme se o RB od Mikrotiku (zaleží na použití typu miniPCI karty, ale běžné udávané hodnoty na výstupu jsou maximálně pro A mod 18 dBm, B a G mod 17 dBm, např. karta CM10)
Pokud použiji anténu o zisku 10 dBi, útlum na pigtailu, konektorech a koaxu budu mít uvažované -3 dB (délka koaxu 5 m s útlumem -0,75 dB/m, pigtail + konektory -1 dB - příšlušné hodnoty najdu v datasheetu výrobce), tak ve výsledku dostanu 10 + 15 - 4,75 = 20,25 dB. Norma povoluje 20 dB, takže ponížíme mírně výkon AP nebo místo 10 dB antény dáme 8 dB.
Kde máte Vaše trojnásobné překročení normy!?!
A to počítám s maximálními hodnotami pro "běžné" AP, v reálu jsou výkonny nižší.
Jeden o voze, druhý o koze. Pokud máte AP s 18 dBm (třeba si vezměte D-Linky, normálně jsou nastaveny výstupní výkony na 100 %), a přidáte 15 dBi anténu s 3 m kabelem (bez čehokoliv dalšího), tak si to spočítejte. Že si mohu snížit výkon na vysílajícím zařízení, o tom si snad povídat nemusíme. Já jsem reagoval na dvě záležitosti: že anténa nezvyšuje výkon a že si pletete MB s Mb. To je všechno.
Ještě poznámka, pokud vám nedošlo, na co jsem to vztáhnul, tak jsem to vztahoval následující:
"Nehledě na to, že se změnou antény z např. 3 dB na 10 dB se nezvyšujeme výkon, ale citlivost. Výkon AP nám zůstává pořád stejný. Navíc se jedná řádově o miliWatty."
Výkon AP samozřejmě nezvyšujeme, o tom se nepřu, ale zvyšujeme vyzářený výkon v bodě vysílání v určitém směru a to je to, co se měří. Takže k překročení povolených limitů díky anténě dojít může. O tom, kdo jak dlouhé vedení používá, jakého typu a jaký tam bude útlum jsem v podstatě neřešil. Chtěl jsem demonstrovat, že jste v tomto neměl pravdu. Pokud budu mít AP s vašimi 17 dBm a připojím anténu se ziskem 10 dBi s kabelem o délce 2 m, pak tu normu (bez korekce čehokoliv na AP) překročím. A to není pár miliwattů, skok z 20 dBm na 21 dBm už znamená cca 25 mW navíc, což máte čtvrtinový nárůst oproti povolené normě.
Ne, oba píšeme o jednom a tom samém, ale z Vaší poněkud hysterické reakce, by jeden nabyl dojmu, že WiFi sítě ve školách naprosto běžně "grilují" děti na mikrovlnách. :-)
Mimochodem, oněch povolených 100 mW výkonu je navíc hluboko pod prokázanou škodlivostí na organismus. Kdyby tomu tak nebylo, to byl teprve řev...
Když se pohybujeme v oblasti ICT, našel jsem celkem pěkné stránky, na kterých je script pomocí kterého si výkony může každý přepočítat a napasovat do příslušné normy.
http://cz.jirous.com/vypocet-wifi/
:-)
Čtvrtinový, ale ne o 300%! Když se podíváte do parametrů udávaných výrobcem (třeba Vámi zmiňovaného D-Linku), tak se tam dozvíte, že:
1. uvedené hodnoty jsou udávané s určitou +- tolerancí
2. jsou tvořeny součtem výkonu integrované antény (kterou odstraníte) a výkonem vlastního AP
Takže pokud výrobce napíše, že "zařízení" má výkon 17 dB, tak po odstranění 5 dB anténky nám zbude 12 dB na vlastní výkon AP.
Rozumíme si?
Má reakce možná byla hysterická, ale vy se snažíte uhýbat před tím, co jsem vám vytknul. Navíc se odmnívám, že pokud si někdo neuvědomí, co může provést taková anténa bez patřičné korekce na AP, pak argument, že 100 mW je hluboko pod prokázanou škodlivostí na organismus těžko obstojí. Čili ještě jednou, jak je to s tím výkonem antény? Zvyšuje vyzářený výkon v určitém směru (v porovnání tedy s izotropním zářičem) nebo nezvyšuje?
Takže pokud výrobce napíše, že "zařízení" má výkon 17 dB, tak po odstranění 5 dB anténky nám zbude 12 dB na vlastní výkon AP.
Rozumíme si?
V podstatě souhlasím... ale možná by to chtělo trochu rozebrat, vůči čemu se 17 dBm ve skutečnosti udává. Jestli to náhodou není vůči 0 dBi izotropnímu zářiči. Pak by to neplatilo. Ale o tom se rozhodně hádat nebudu, protože si nejsem jistý.
A ještě Vás na závěr možná trochu vyděsím. Pokud požádáte techniky z ČTU, aby Vám změřili výkon antény, protože se domníváte, že má místo povolených 20 dB 21 dB, tak to nikdo řešit nebude a raději počítejte s tím že Vás poměrně jadrně někam pošlou. :-)
Ale samozřejmě, že zvyšuje. Jenže v uvedeném případě se jedná o takové hodnoty, o kterých nemá smysl se tady přít.
Můžete do toho pouze nesmyslně a bezvýsledně šťourat.
Už "blbá" změna teploty, Vám s uvedenými parametry zacvičí daleko víc.
Děkuji za odpověď.
Okomentovat