Způsobů připojení k internetu je celá řada a aktuální nabídka jeho poskytovatelů je široká. Za poslední desetiletí se ale poměry na trhu a technologie výrazně změnily a i ve školách je třeba na tyto změny reagovat. Co bylo výhodné před pěti lety, nemusí být výhodné dnes.
Připojení k internetu můžeme primárně rozdělit na komutované a pevné podle způsobu připojení, nebo podle rychlosti stahování jako vysokorychlostní a nízkorychlostní. Komutované připojení (nazývané i jako vytáčené připojení nebo vytáčená linka) je pouze dočasný způsob připojení vycházející z pevné nebo mobilní telefonní sítě. Pevné připojení je naopak trvalé, uživatel je připojen neustále pomocí různorodých technologií. Za vysokorychlostní připojení (někdy se používá i nepřesný termín širokopásmové či broadband) můžeme nyní podle Mezinárodní telekomunikační unie považovat připojení s rychlostí stahování (download) nad 2 Mbps, tedy rychlejší než maximální u komutovaného připojení IDSN. Připojení můžeme rozdělit i podle tarifikace, kde například komutované připojení je často zpoplatňováno podle doby připojení, mobilní komutované podle objemu přenesených dat, naopak u pevného připojení se obvykle platí měsíční paušál.
U připojení k internetu nás kromě ceny připojení a zřízení služby zajímá celá řada parametrů: rychlost stahování a odesílání dat (download a upload), latence, agregace připojení, datové limity, pravidla používání (FUP – Fair User Policy).
Dovolte ještě malý historický exkurz: v projektu Internet do škol byly v roce 2002 školy nejprve vybaveny dnes (a možná i tehdy) zastaralým pevným připojením 64-256 kbps (některé málotřídky jen komutovaným ISDN), později bylo od roku 2005 postupně zaváděno vysokorychlostní připojení ADSL 512-2048 kbps. Dnešní nabídka běžných poskytovatelů vysokorychlostního připojení ADSL začíná na 8 Mbps, bohužel takovéto připojení není dostupné v menších sídlech.
V České republice je trh stále ještě nekonsolidovaný s omezenou nabídkou a ceny jsou v řadě případů vysoko nad cenami běžnými v EU nebo ve vyspělých zemích. Je proto nutné vybírat poskytovatele připojení velmi obezřetně.
Komutované připojení
Komutované připojení je dnes používáno zpravidla jen tam, kde není k dispozici pevné připojení, jako připojení záložní nebo mobilní pro notebooky. Na našem trhu jsou k dispozici následující možnosti (jde jen o zjednodušený přehled):- komutované analogové s rychlostí do 56 kbps po běžné pevné telefonní lince – pro PC vyžaduje externí nebo interní modem, řada notebooků ho má již integrovaný – tarifikace je buď časová, nebo paušální měsíční
- komutované IDSN s rychlostí 64-128 kbps po digitální lince ISDN – dodavatel ISDN instaluje speciální modem – tarifikace je buď časová, nebo paušální měsíční
- mobilní GPRS s rychlostí až 171 kbps (teoretické maximum, reálně desítky kbps) – buď s využitím mobilního telefonu, nebo modemu s rozhraním USB či PC Card – tarifikace je
buď podle objemu dat, nebo paušální měsíční, obvykle s datovým limitem - mobilní CDMA s rychlostí až 3 Mbps (teoretické maximum, reálně stovky kbps až 1 Mbps) – vyžaduje speciální modem s rozhraním USB – tarifikace paušální měsíční, obvykle s datovým limitem
- mobilní HSDPA/3G s rychlostí až 14,4 Mbps (teoretické maximum, reálně 1 – 2 Mbps, připojení zpravidla jen ve větších městech) – buď s využitím 3G mobilního telefonu, nebo modemu s rozhraním USB – tarifikace paušální měsíční
Mobilní připojení CDMA je nyní cenově dostupné a měsíční paušál pro připojení bez datového limitu je 450 – 1 000 Kč a cena modemu je 1 000 Kč (podle dodavatele a typu smlouvy, modem možný i s Wi-fi routerem, všechny ceny s DPH). Měsíční datový tarif u 3G mobilů pak může být kolem 200 Kč. Ale pozor, nabídka českých mobilních operátorů je velmi nepřehledná a v čase se neustále mění!
Pevné připojení
Pevné připojení můžeme rozdělit podle technologie do následujících skupin:- s DSL technologií po telefonní lince s rychlostí 8-16 Mbps (v zahraničí i více, ale v některých lokalitách a při větší vzdálenosti od ústředny je rychlost nižší) – nejběžnější je ADSL,
pro firemní zákazníky je nabízeno i dražší SDSL - s bezdrátovým připojením s rychlostí až 40 Mbps – největší množství poskytovatelů s řadou různých technologií a často obtížně srovnatelných nabídek, bohužel i s širokým cenovým spektrem
- rozvodem kabelové televize s rychlostí až 100 Mbps – k dispozici jen ve větších městech a ani tam není ve všech lokalitách
- satelitní s rychlostí do 2 Mbps (s výrazně menší rychlostí uploadu a vyšší latencí) – nepříliš rozšířená, relativně nákladnější technologie, která je ale dostupná po celém území, lze ji doporučit školám, kde není jiné vysokorychlostní připojení možné
- s pronajatým datovým okruhem využívajícím drátových, optických a bezdrátových technologií (i v kombinaci) – jde o nejdražší řešení s rychlostí až do řádu Gbps
- silovými rozvody – zatím spíše experimentální
Cenové srovnání a doporučení
Vzhledem k tomu, že jednotlivé typy připojení nejsou dostupné ve všech lokalitách, nebo i kvalita připojení závisí na řadě parametrů i na spolehlivosti poskytovatelů připojení v regionu, je obtížné jednoznačně doporučit konkrétní řešení. Navíc ceny se často mění, pokles cen je u většiny připojení trvalý, řada poskytovatelů často poskytuje akční slevy nebo slevy při kombinaci připojení k internetu a telefonních služeb. I malá škola dnes využije vysokorychlostní připojení, připojení s rychlostí pod 2 Mbps by měla škola používat jen v případě nouze.Pro vysokou kapacitu a nízkou cenu je vhodné připojení rozvodem kabelové televize, kde připojení 50/5 Mbps stojí 1 800 Kč měsíčně.
Nabídky většiny poskytovatelů ve většině lokalit dostupného připojení ADSL jsou připojení s rychlostí 8 Mbps (respektive 8192/512 kbps) za cenu kolem 750 Kč měsíčně a připojení s rychlostí 16 Mbps (respektive 16384/768 kbps) za cenu kolem 1 100 Kč měsíčně.
Tam, kde není k dispozici ADSL, je často jediným vysokorychlostním připojením satelitní, kde připojení s rychlostí 2 Mbps (respektive 2048/128 kbps, bohužel nyní obvykle s měsíčním datovým limitem 2 GB) je za cenu kolem 2 200 Kč měsíčně.
Největší rozptyl cen i šíře nabídky je nyní u bezdrátového připojení, které je stále díky zpožděnému zavádění ADSL oblíbené, ale v řadě případů již není schopné konkurovat dalším technologiím. V malých sídlech je často využíváno pro komunitní sítě a je podporováváno samosprávou. Absolutní cena bezdrátového připojení by ale neměla přesahovat ceny připojení ADSL či satelitního.
V této souvislosti je třeba upozornit na některé další parametry připojení: latenci, agregaci a připojení k páteřním sítím. Latence je u satelitního připojení výrazně vyšší než u ostatních druhů, což znemožňuje řadu činností (IP telefonii či hraní real-time her). Problémy s latencí mohou způsobovat například zařízení regionálních poskytovatelů a jejich technologie. Agregace již dnes u ADSL přestává hrát roli, někdy je však důvodem vyšší ceny pro firemní klientelu, která vyžaduje agregaci nižší. U bezdrátových sítí může být ovšem problémem, stejně jako kvalita připojení k páteřní síti. Zde je zpravidla nutné odborné posouzení.
Doporučuji i pro malé školy mít záložní připojení pomocí další technologie, alespoň mobilní, samozřejmě s přihlédnutím k rozpočtu.
Malý slovníček
3G – mobilní sítě 3. generace, v ČR teprve v počátcíchAccess point (AP, česky přístupový bod) – zařízení v bezdrátové síti, ke kterému se připojují klientské počítače; dnes je často kombinován s modemem, routerem a switchem do jednoho univerzálního zařízení pro připojení k internetu
ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) – v současnosti nejčastěji využívaný typ připojení v ČR; vyznačuje se asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli (angl. download) vyšší než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem na internet (angl. upload); kapacita připojení se udává dvěma údaji rychlosti downloadu/uploadu (například 8192/512 kbps)
agregace – poměr počtu uživatelů sdílejících jednu přenosovou linku, jeden z faktorů určujících kvalitu připojení, často udáván jen přibližně nebo vůbec, u některých technologií již případně ztrácí smysl
broadband – širokopásmové nebo častěji vysokorychlostní připojení
CDMA (Code Division Multiple Access) – označuje konkrétní využití této technologie kódování v mobilní telefonii, které řeší digitální multiplexing
download – stahování dat
DSL (Digital Subscriber Line) – technologie umožňující využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat
Ethernet – technologie pro budování lokálních sítí (LAN)
Gbps (Gigabit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat
GPRS (General Packet Radio Service) – mobilní datová služba přístupná pro uživatele GSM mobilních telefonů, někdy označovaná jako 2.5G, tedy technologie mezi 2. a 3. generací (3G) mobilních telefonů
FUP (Fair User Policy) – používá se u připojení v případě, kdy je datové pásmo sdíleno více uživateli; omezení stahování dat jedním uživatelem zpravidla snížením rychlosti přenosu nebo odlišnou tarifikací po dosažení denního, týdenního či měsíčního limitu objemu stažených dat; dnes jsou nejpřísnější limity u GPRS či satelitního připojení
HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) – protokol vysokorychlostní mobilní telefonie označovaný také jako technologie 3,5G
ISDN (Integrated Services Digital Network, česky digitální síť integrovaných služeb) – technologie digitální telefonie a datových služeb využívajících nezávislé 64kbps kanály pro přenos hlasu, faxu, obrazu, dat atd.; v ČR je nabízena možnost připojení 2 nebo 30 kanály; s nástupem internetu a mobilních sítí význam této technologie upadá, v ČR byl tento systém budován s výrazným zpožděním a negativně ovlivnil rozvoj připojení k internetu s využitím DSL
kbps (kilobit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat
LAN (Local Area Network, česky lokální síť, místní síť) – označení pro počítačovou síť, která pokrývá malé geografické území (například byt, kanceláře, budovu)
latence – vyjadřuje zpoždění signálu; může být způsobena buď fyzikálním omezením rychlosti šíření signálu, nebo zpracováváním přenášených dat na přenosové trase
Mbps (Megabit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat
modem (zkratka z modulátor-demodulátor) – původně zařízení pro převod mezi analogovým a digitálním signálem a naopak, dnes obecné označení zařízení pro datové přenosy k PC
PC Card/PCMCIA (Peripheral Component MicroChannel Interconnect Architecture, později Personal Computer Memory Cards International Association) – rozhraní pro původně paměťové karty, vyskytující se především v noteboocích, využíváno i pro připojení dalších periferií, například modemů
router (česky směrovač) – v počítačových sítích aktivní síťový prvek, který, zjednodušeně řečeno, propojuje dvě sítě, v našem případě internet a lokální počítačovou síť (LAN); někdy se jako router používá server nebo speciálně nakonfigurovaný počítač
SDSL (Symmetric Digital Subscriber Line) – připojení používané převážně pro profesionální aplikace, na rozdíl od ADSL jde o symetrické připojení, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli (download) stejná jako rychlost dat odcházejících od uživatele směrem na internet (upload)
switch (česky přepínač) – v počítačových sítích aktivní síťový prvek propojující jednotlivé segmenty sítě
upload – odesílání dat
USB (Universal Serial Bus) – univerzální sériová sběrnice využívaná dnes jako nejčastější způsob připojení periferií k počítači
Wi-fi – označení pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN)
Shrnutí
- vzhledem k vývoji technologií i cen a samozřejmě i vývoji dostupnosti v jednotlivých lokalitách, je třeba vyhodnocovat každoročně aktuální nabídku
- ve většině lokalit je dostupné kvalitní připojení v cenách do 2 200 Kč měsíčně
- v případě bezdrátového připojení je potřeba odborné vyhodnocení kvality připojení
Literatura
[1] LUPA.CZ. Tutoriály. http://tutorialy.lupa.cz.[2] LODL, J. Jak vybrat připojení k internetu - průvodce začátečníka. http://goo.gl/xXtM/.
Tento článek je součástí metodické příručky Informační a komunikační technologie ve škole, kterou vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze v roce 2010.
Licence
Článek je publikován pod licencí Creative Commons.
WAGNER, Jan. Metodický portál, Články: „Připojení k internetu “ [online].12. 03. 2010. [cit.15. 03. 2010. ]. ISSN 1802-4785.Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/8031/PRIPOJENI-K-INTERNETU.html>.
6 komentářů:
Jaký je, pane Wagnere, honorář za takový článek v onom metodickém sborníku?
A jaké jsou souhrnné náklady na celý sborník, který v nákladu sedm tisíc výtisků bude do škol distribuován zcela zdarma?
Pane Blaho, honoráře budou v běžné výši honorářů na portálu RVP.CZ, ne za publikaci ve sborníku, ale za publikaci na něm. A upřímně řečeno, výši honoráře ani neznám, pro mne podstatná opravdu není. Na náklady na sborník se ale zeptám. Právě totiž vydávám nákladem vlastním jednu příručku a mám s čím srovnávat.
Ačkoli by mne spíše více těšila diskuze nad obsahovou částí příručky, nebráním se zveřejnění informací procesních. Výběrové řízení viz např. http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/oznameni-o-vysledku-verejne-zakazky-tisk-publikaci-v-roce
Pěkný den
ON
Ještě jedna informace. Příručka ICT ve škole byla distribuována na školy společně s pravidelnou rozesílkou Novin VÚP a Sborníku příspěvků z Metodického portálu s názvem Výběr z inspiromatů. Právě rozesílání těchto tří materiálů společně umožňuje minimalizovat náklady na distribuci. Což byl jeden z požadavků na ICT příručku, která nebyla MŠMT samostatně financována, viz příspěvek Janka Wagnera ohledně honorářů autorů.
ON
Děkuji za informace.
Diskuse nad mnohými jednotlivým články metodického sborníku již hořela a v mnohých z nás ještě i doutná.
Tento článek je skutečně metodickým přínosem. Použiji jej ve svém březnovém ICT kázání. Bylo by dobré zařazovat do sborníku více takových příspěvků a méně rozhovorů s vizionáři o difuzi technologií ve škole 21. století,či výzkumů STEPS...
Okomentovat