Odmlouvání nebo rušení výkladu se už v českých školách nenosí, děti mají rafinovanější zbraň proti učitelům - sociální síť Facebook. Online deník Aktuálně.cz už minulý týden informoval o případu studentky gymnázia v Hořovicích, která na Facebooku založila skupinu proti jedné z učitelek a hrubě jí tam urážela. Teď ji za to čeká trest.
Z článku na online deníku Aktuálně.cz vybíráme:
Z některých diskusních fór by si možná učitelé mohli odnést i něco konstruktivního. Na Faceboku je jejich svěřenci nejčastěji kritizují za to, jak učí.
Skupina "Učitel: Chápete to?, Třída: Ne!, Učitel: Tak jdeme dál" má na 130 tisíc fanoušků. A podle zkušeností dětí, učitelé často na problém třídy s látkou reagují větou: "Připadám si tady jako ve speciální škole."
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
18 komentářů:
"Z některých diskusních fór by si možná učitelé mohli odnést i něco konstruktivního. Na Faceboku je jejich svěřenci nejčastěji kritizují za to, jak učí."
Ano?
Copak konstruktivního si tedy máme odnést z dalších početných skupin, které jsou tak populární mezi našimi žáky? Vybírám zcela namátkou (administrátorovi se omlouvám za náznaky citovaných vulgarit):
Mám v pi*i (120 tisíc fanoušků)
Sotva vlezu do školy, už mě to tam se*e! (60 tisíc fanoušků)
Škola není hospoda, aby se vní vysedávalo každý den. (120 tisíc fanoušků)
Škola nás má pripraviť na život,nie o život. (100 tisíc fanoušků)
Moje škola nebude mít chřipkové prazdniny, ani kdyby tam byl MOR. (55 tisíc fanoušků)
Vodka + Red Bull (130 tisíc fanoušků)
-----------------------
Pochopme už prosím, že ono "přidávání se ke skupinám" nemá nic společného s prezentací osobních názorů, natož aby šlo o nějakou ukázku veřejného mínění. Je to většinou jen touha naivních dospívajících veřejně vyjádřit příslušnost k partě vrstevníků pomocí nějaké - toho času populární - hlášky, produktu či jiného symbolu.
Místo dramatického sebezpytování bychom spíš měli naše žáky trpělivě upozorňovat, že seznam skupin, do nichž jsou na Facebooku přihlášeni, je součástí jejich veřejného profilu, takže je přístupný celému světu (včetně rodičů, učitelů, spolužáků...). A že jim nemusí být ke škodě jen dnes. Pouze naivka si může myslet, že se tyto informace nikde nearchivují. A za takových 10 či 20 let jim vůbec nemusí být milé, až se informace z jejich dnešního profilu dostanou například k jejich budoucím zaměstnavatelům.
Takovým je to jedno, možná ani pracovat nechtějí. Je to odraz výchovy v rodině a hlavně forma nepřímé šikany.
"10. února 2010 10:30":
Pokud jsem vás dobře pochopil, tak naznačujete, že podobné vulgarity si do profilu dávají jen žáci nevychovaní či neschopní. Nenechte se mýlit! Mají je tam i žáci s výbornými výsledky a skvělým vychováním, tedy i ti báječní nadaní a pracovití sympaťáci, kteří dělají radost rodičům i učitelům. Právě proto si nemyslím, že facebookový profil je skutečným vyjádřením názorů či životního postoje. Pravě proto také nevidím důvod přehánět význam současné módní facebookové bubliny. A právě proto také cítím potřebu žáky upozorňovat, že jim různé populární vulgární hlášky mohou v budoucnu nepříjemně uškodit.
Založím taky pár skupin. Namátkou:
Semerád je blbý jako troky. Motá konjunkci s disjunkcí.
Terezá má v nose nový cvok. Zralá do sběrného dvora.
Tele Kulovaná odstrkává text mezerníkem.
Večeřa si nemeje nohy. Pošlete mu dárcovskou.
Nejvyšší čas zrušit školy. Děti, zpitomnělé mediálními masážemi, se stejně od počítačů nehnou. Nemusely by se ani hlídat.
Učitelé si založí diskusní skupiny a plat jim půjde za počty fanoušků.
V jedné věci jsou (a nejen statisticky) naši studenti před učiteli. Tedy ve snaze a odvaze se hlásit k nějaké skupině a v ní vyjadřovat názor. Většinou telecí, ale názor. Beztvará hmota dnešních učitelů občas přijde pískat do Karmelitské nebo nechá vůdce stáda Dobšíka patlat jeho moudra. Ale SAMI, Z VLASTNÍ INICIATIVY se učitelé NIKAM neženou a k NIČEMU nehlásí. To je výrazný rozdíl mezi poskytovateli služeb ve vzdělávání a jejich klienty. Přemýšlejte o tom!
11:41 - Telecí názory ponechávám telatům. Asi by to chtělo, aby učitelé převzali tyto metody, při zkoušení občas vyfotili přiblblé nevědoucí xichtíky a scanovali kuriózní písemky, potom o nich hlasovali a vytvářeli žebříčky. Aby tedy tu telecí masu s výtečnými názory dohnali :-)
moc jste to telatům nenechal - to je jen švejkárna, co jste předvedl. Vytvořte skupinu, k níž se názorově někdo připojí a moduře a nikoli telecím obsahem ji obohatí. Kde jsou ty myšlenky na vznik učitelské komory? Vás nic nepálí? Studenty jo a umějí to dát najevo. A naše generace čumí jak tele na nový vrata... včetně vás
Psi štěkají, karavana táhne dál. Telátka bučí, a školství stejně jede dál. Až kvalitní lidé, osobnostně silní, budou mít potřebu nastupovat do školství a zůstávat tam, situace se samozřejmě změní. Nebudou se bát ozvat, ale současně s tím se nenechají urážet, okopávat a shazovat kdejakým usmrkancem. Nelze chtít, aby si učitel nic nenechal líbit od vrchnosti, ale od žáků všechno. Stát má ve škole jen takové lidi, které si může dovolit zaplatit. Na lepší momentálně nemá. A tento problém nevyřeší ani zakomplexované poštěkávání omezenců.
A co třeba oznamkujucitele.cz, tam se to vulgaritami jen hemží, veřejně se tam propírá každý učitel - a považte, bez namáčení! Facebook se řeší, ale tohle jsem ještě nikoho řešit neviděl. Mimochodem autor se netají tím, že na stránkách mu jde o sledovanost, rating a nikoliv o nějaké slušnosti nebo náměty na přemýšlení. Větší bugr, větší čtenost, víc ratingu, více money.
Jinak bych ještě zareagoval na:
"Z některých diskusních fór by si možná učitelé mohli odnést i něco konstruktivního. Na Faceboku je jejich svěřenci nejčastěji kritizují za to, jak učí."
Jedno z pedagogických pravidel je nekritizovat planě, ale ukazovat, co konkrétně je špatně, neponižovat, ale vyzdvihovat klady a ukazovat cestu, kudy ano, než říkat, kudy ne. To ne každý umí, tím méně skupina pubescentů/adolescentů, kteří ještě ani neví "kde jsou doma", kteří něco plácají jeden přes druhého a vylévají si své pocity na internetu. Pokud by konkrétnímu člověku navrhli konkrétní řešení a konkrétní zlepšení, pak by se o tom dalo uvažovat, ale sprostou kritiku neberu. Tím spíše anonymní.
Na závěr... asi založím stránky oznámkujzaka.cz a bude pokoj.
Názor nejen učitele, ale i spolumajitele firmy :
z vašich příspěvků vyplývá mnohé, než zaměstnáme ve firmě nějakého takového studenta (-ku ), tak si projdeme s personalistou sociální sítě. Myslím si totiž, že ve věku 16-19 let by už měli být studenti z rodiny a ze školy dostatečně vychovaní. Co s takovým "problémovým" jedincem ve firmě ?
"...odvaze se hlásit k nějaké skupině a v ní vyjadřovat názor..."
"Vytvořte skupinu, k níž se názorově někdo připojí..."
"Vás nic nepálí? Studenty jo a umějí to dát najevo."
Naši žáci (a bohužel i někteří z nás) podlehli oblíbenému reklamnímu heslu, že svět je zvědavý na nějaké naše pocity. Ano, "telátka" žijí v iluzi, že když o sobě do světa vykřičí, jaká hudba se jim líbí, co rádi pijí a které věci nesnášejí, že si svět sedne na zadek a zašumí obdivem, o jaké hodnoty je najednou lidstvo obohaceno.
Tu hloupou tezi "oslov svět a je jedno čím" propagují i mnohé "moderní" pedagogické proudy.
Je asi na čase vzít těm našim chudákům iluzi a po pravdě jim říci: Světu jsou vaše pocity, přání, názory, zájmy i emoce ukradené. Tím, že obrátíte své nitro naruby a prozradíte veřejnosti, jak moc váš štvou písemky z matiky a jak rádi máte jahody s cukrem, žádnou hodnotu nevytvoříte a nikdo si před vámi na zadek nesedne. Svět zajímá jen jedno: Ukaž, co umíš. Máš se čím pochlubit? Dokážeš něco? Jestli ano, pak OK, pak se o tebe můžeme zajímat. Jestli ne, pak nazdar.
Ta snaha dnešních mladých veřejně na sebe "vyzvracet" i ty nejintimnější detaily v naivním domnění, že to někdo nějak ocení, je směšná i smutná zároveň. Smutná proto, že za za to do značné míry můžeme my sami. Spousta učebnic žáky vybízí, aby veřejně vyjádřili své pocity či názory. Spousta nesmyslných školních i mezinárodních projektů je založena na tom, že žáci si vzájemně sdělují bezcenné banality typu "jaké jídlo mám nejraději" nebo "mé oblíbené zvířátko". Máš rád modrou barvu a nechutná ti mrkev? Wow! That´s great!!! Ano, nafackovat bychom zasloužili. Ti z nás, kteří tuhle hloupou iluzi žákům vnucují, i my ostatní, že nemáme dost energie se proti tomu rázněji postavit.
A abyste neměli pocit, že vás můj příspěvěk ničím neobohatil, dodávám:
Mám rád svíčkovou, tmavě zelenou barvu, bramborový salát, pečeného okouna, staré tramvaje, středoamerické živorodky, Dylana, debrecínský párek, vodní kapradiny, výrokovou logiku, gumové medvídky, axonometrii, staré francouzské filmy, volné mikiny, plnící pera, Kainara, tatarku, mořské ploštěnky, Horníčka, chození po lese, inteligentní dotazy studentů, tenké černé mikrofixy, Švankmajera, africké papoušky, mléčnou čokoládu, mikroskopická praktika, jihočeské rybníky, kokosové suky, eseje Lewise Thomase, mosazné vruty, kocoura Modroočka, herbertovskou peřej, žlutou křídu, zelený čaj a Stolzovou. Nemám rád kopr, krepsilonové ponožky a suverénní diletanty. Právě teď sedím na zadku a čučím na monitor. Pro znalé Facebooku: Kolika lidem se to líbí? Prosím...
Mně ne, je to moc dlouhý, zkrať to.
Kdybych taky, pane Reeve, právě neseděl na zadku, určitě bych z té mořské ploštěnky a mosazných vrutů na něj padl.
Jen ten kopr, tan mne na Vás mrzí.
Luděk Blaha:
Co se dá dělat, to je riziko coming-outu. Holt si mě budete muset škrtnout ze seznamu svých kopr friends.
Já vás zatím na svém seznamu potato salad lovers mám, ale co já vím...
Reeve a sex? Nebo ten Vy snad nerad?
Hlásím se do komunity "potato salad lovers" a zakládám "I hate quietak" (=květák).
Myslím, že je asi třeba tyto záležitosti nahlížet z více stran.
Pokud někdo zakládá skupiny fanoušků Baníku či nějaké skupiny, nevidím v tom problém. Ani v tom, když si do profilu na Facebooku přidá informaci, že má rád film Avatar nebo Stmívání. Prostě tím dává najevo své zájmy, podobně jako když před 30 lety někdo psal "druzjam v CCCP."
Snaha patřit do party, poznat lidi, kteří mají stejné zájmy jako já, je přirozená a tomuto věku vlastní.
Rozvoj komunikačních možností zcela logicky vyvolal také obrovské množství komunikačního šumu a balastu. Naši mládežníci, ale i mnozí dospělí jsou prostě paf z nové hračky. Stejně jako když dáte tříletému děcku do ruky blikající a zvuky vydávající autíčko.
Jenže chybí současně zkušenost předchozí generace, která by naznačila co se smí, co není dobrý nápad a co už je za hranicí přijatelnosti.
Z historie mne nenapadá vhodná paralela. Snad když šedesátá léta přinesla na západě drogy cenově dostupné široké veřejnosti. Tatíkové, z nichž mnozí zažili válku či korejskou krizi také nechápali...
U nás za "dřívějška" všichni museli "držet hubu a krok" a nadávat jen doma a ne moc nahlas. Po krátkém porevolučním nadšení většina rychle pochopila, že sice smí nadávat u piva na prezidenta a politiky, ale v zaměstnání se zase až tak moc nezměnilo. Takže si mnozí své frustrace a vzteky vylévají na internetu. Jen málokdo má tudíž současně dost soudnosti, aby vlastní potomky držel zkrátka i v tomto směru.
Přidejte si k tomu vliv médií a "reality šou", kde největší king je ten, kdo vystrčí na kameru holou zadnici, a máte marinádu, ve které se naši žáci vcelku zákonitě plácají a někteří i topí.
Problém totiž, podle mne, nastává až když se překročí jistá hranice. Když si někdo přidává do profilu sdělení typu "nemám rád barevný", zakládá fóra o tom, že ti a ti jsou svině, atd.
Z tohoto pohledu nevidím nejmenší rozdíl mezi puberťáky na Facebooku a jejich rodiči v diskusích např. na novinky.cz. Jedno zda pod nickem či vlastním jménem.
Řešení já osobně vidím jediné.
Navzdory všem tezím o tom, že škola má pouze učit, navzdory všem problémům a potížím, které si takovým počínáním můžeme způsobit, nerezignovat na výchovnou část naší práce. Prostě a spravedlivě věci pojmenovávat, označovat nepřijatelné, či nežádoucí chování jak u žáků, tak i ve světě kolem. Snažit se alespoň v rámci těch mizerných možností, které dnes máme prosadit a někdy i vynutit dodržování pravidel.
Vést k etice, morálce a zodpovědnosti.
Nikoliv ovšem tak, jak si někteří pomýlení teoritici myslí, tedy zaváděním nových etických, rodinných výchov a "kompetencí".
Alébrž každodenním žitím a třeba v hodině matematiky nebo o přestávce.
A pochopitelně také vlastním příkladem. ;-)
Pamatuji si, když nám kantorka na gymnáziu zabavila karty na nádraží, protože to, dle jejího názoru, neodpovídalo chování gymnazisty.
To bych si dnes asi netroufl.
Ale nevím o předpisu, který by mi zakazoval oznámit třeba v dějepisu čtvťákovi, že jsem ho včera viděl chovat se jako dobytek a proč si to myslím. Nedělám si iluze. Na toho dotyčného to nejspíš nebude mít vliv. Snad aspoň na pár jeho spolužáků.
Máme několik možností:
1. Zrušit internet - to nejde.
2. Zrušit sociální weby - to také nejde.
3. Nevšímat si žádných reakcí - to jde, i když to člověka kolikrát nadzvedne.
4. Chovat se stejně jako poloanonymní kingové v blozích a sociálních sítích: brouzdat stále pavučinou a virtuálně dotyčné odstřelit jejich vlastními zbraněmi - polopravdami, fotomontážemi, zesměšňováním. To jde, ale ne každý na to má chuť a žaludek.
5. Zavést internetovou policii. O to by se sice kde kdo snažil, ale efekt je zpravidla kontraproduktivní. Vše se dá obejít.
6. Snažit se vysvětlit žákům, co vše se skrývá hlavně v sociálních sítích, že internet není jen to, jak se tváří, ale že je živnou půdou asociálů, ztroskotanců, autorů a propagátorů různých -ismů, pomatenců až po vyložené zločince. A také to, aby nepodléhali psychologii stáda, která se právě na sociálních sítích velmi rozšiřuje. Aby si uvědomili, že v budoucnu budou shánět práci a čím dál víc firem hledá všechny dostupné informace o uchazečích na internetu. A určitě si nevezme toho, kdo před pár lety plival na učitele bez jakéhokoli důvodu.
Závěr: Nerozčilujme se, upozorňujme, vysvětlujme, držme krok s dobou po technické stránce, jinak jsme oprávněně před žáky za pitomce. Takový je trend a my můžeme jen vhodně reagovat, ale ne zakazovat, filtrovat apod.
12. února 2010 8:46 dovolím si říci, že máte pravdu. Jako spolumajitel dosti velké stavební firmy ( restituent ) a současně učitel( postaru profesor )musím sdělit, že skutečně, než někoho přijmeme , tak brouzdáme po sociálních sítích a internetu. Nikdo nám nevysvětlí ( a my to ani nechceme ), jakými problémy zrovna uchazeč prochází. Nezlobte se se - my chceme pouze výkony, nás vůbec nezajímají vaše anarchistické postoje !!!!
Okomentovat