Stanovisko MŠMT k petici Připomínky ke školením - státní maturita

MŠMT vydává stanovisko č. j.: 1620/2010-23 k petici s  „Připomínky ke školením - státní maturita", kterou obdrželo dne 14. ledna 2010 od petičního výboru tvořeného zástupci komise cizích jazyků a komise jazyka českého a literatury Matičního gymnázia v Ostravě.

Je základním právem jedince, skupiny jedinců či instituce reagovat v případě, že má k nějaké veřejné záležitosti připomínky či výhrady, stejně jako je právem i povinností osloveného subjektu na obdržené připomínky či výhrady adekvátně reagovat. V případě, že tyto připomínky mohou napomoci ke zlepšení stavu věcí veřejných, vzít je v úvahu a zapracovat je; v opačném případě, pokud jde o výhrady neoprávněné a tvrzení nepodložená, je právem osloveného subjektu se proti nim ohradit.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo") nesouhlasí s nepřesným tvrzením uvedeným v prvním bodě petice, že školení k tzv. státní maturitě je pouze přípravou na organizační zabezpečení průběhu nové maturitní zkoušky a na technické aspekty hodnocení jednotlivých částí státní maturity. Je tomu tak pouze u zadavatelů a z části u maturitních komisařů. Naopak zcela dominantní složkou vzdělávání hodnotitelů písemné práce a dílčí ústní zkoušky je metodicko-didaktický aspekt. Podle názoru ministerstva jsou přípravná školení k nové maturitní zkoušce součástí odborné přípravy pedagogických pracovníků a jsou v souladu s § 10 odst. 1 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Výklad petičního výboru o protiprávnosti školení není doložen citací příslušných ustanovení, se kterými by byla tato školení v rozporu, a tudíž na tuto námitku nelze adekvátně reagovat.

Organizace a logistika nové maturitní zkoušky nevyžaduje trvalé nároky na přípravu pedagogických pracovníků. Není zřejmé, z čeho petiční výbor vyvozuje závěry, uvedené ve druhém bodě petice, neboť příprava pro výkon funkcí souvisejících s přípravou a realizací nové maturitní zkoušky je jednorázová a v dalších letech bude řešeno pouze vzdělávání těchto funkcionářů z důvodu přirozené fluktuace učitelů. Není také zřejmé, co přesně má petiční výbor na mysli nadstandardními službami poskytovanými školou, resp. pedagogickými pracovníky, které mají být učitelům hrazeny.

Ministerstvo nepředpokládá odměňování maturitních funkcionářů formou nenárokové složky platu, ale formou odměny, kterou by hodnotiteli poskytovala právnická osoba vykonávající činnost školy z finančních prostředků poskytnutých na tento účel podle §163 odst. 1 školského zákona a komisaři Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „CZVV"). Činnost zadavatele i nadále zůstává součástí pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž bude tato funkce vykonávána. Ve vyhlášce č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, je v § 47 uvedeno, že odměna bude poskytována na základě smlouvy uzavřené podle § 51 občanského zákoníku a stanovuje se pro školního maturitního komisaře ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu a pro hodnotitele ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci. Účinnost vyhlášky č. 177/2009 Sb. je v současné době na základě zákona č. 378/2009 Sb., kterým se mění školský zákon, odložena.

S vyjádřením petičního výboru, že praktický přínos školení maturitních funkcionářů byl v minulosti nulový, také nelze souhlasit. Na základě dotazníkových šetření provedených u 5829 absolventů školení lze konstatovat, že většinově vnímají úroveň školení jako odpovídající potřebným požadavkům kladeným na jejich přípravu k nové maturitní zkoušce. Nicméně, v reakci na připomínky pedagogické veřejnosti k nevhodnému (uživatelsky nepřívětivému) způsobu organizace a přihlašování k prezenčním školením, jež byla spuštěna v posledním čtvrtletí loňského roku, vyzvalo ministerstvo realizátory, tj. CZVV a Národní institut dalšího vzdělávání (dále jen „NIDV"), aby přehodnotili tento systém a navrhli systém uživatelsky vstřícnější. To se také stalo a od 1. února si mohou účastníci školení volit preferované místo a čas seminářů, na něž byli nominováni. Ředitelé všech středních škol byli o těchto změnách informovaní společným dopisem ředitelů CZVV a NIDV dne 12. ledna 2010.

Školení v roce 2007 kladlo na hodnotitele požadavky, které byly součástí v té době připravované vyhlášky o ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou. Vzhledem k odkladu realizace nové maturitní zkoušky na rok 2010, nenabyla tehdy připravovaná vyhláška nikdy účinnosti. Již uskutečněná školení v českém jazyce a literatuře se týkala pouze strukturované písemné práce a jejího hodnocení, přičemž charakter této práce byl úplně jiný, než je charakter písemné práce v současném pojetí. Odlišný byl i způsob hodnocení. K ústní zkoušce žádná specializovaná školení neproběhla. U cizích jazyků musí učitelé absolvovat nově školení hodnotitelů k ústní zkoušce (taková školení vůbec nebyla organizována). Učitelé, kteří absolvovali v roce 2006 a 2007 školení pro hodnotitele písemné práce v cizím jazyce, a jsou držiteli příslušného osvědčení, se nemusí zúčastnit první části prezenčního školení hodnotitelů písemné práce v cizím jazyce realizovaném v tomto roce. Obecně řečeno, certifikáty vydané hodnotitelům, kteří absolvovali v roce 2006 a 2007, nezajišťovaly u absolventů požadovaný rozsah znalosti a dovednosti hodnotitelů, tak jak je tomu v tomto roce. Z tohoto důvodu je nutné, aby učitelé absolvovali příslušná školení, nebo jejich části, opakovaně.
Ve věci neuskutečnění druhé části generální pilotáže nové maturitní zkoušky (dále jen „maturitní generálky") je nutno konstatovat, že tato situace nenastala z vůle ministerstva. V dubnu 2009 se uskutečnila první fáze maturitní generálky zaměřená na evaluaci obsahu jednotlivých zkoušek a v červnu 2009 vyhlásilo ministerstvo maturitní generálku, která se měla konat v říjnu 2009. Schválením zákona č. 378/2009 Sb. byla však realizace nové maturitní zkoušky odložena, což v přímém důsledku znamenalo také posunutí realizace maturitní generálky na říjen 2010.

Ve čtvrtém bodě petice je uvedeno, že petiční výbor odmítá podstoupit školení dva kalendářní roky před plánovaným spuštěním maturit. Maturitní zkouška jako institut ukončení vzdělávání na střední škole je nedílnou součástí vzdělávacího procesu.  Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce a zaměstnavatel je naproti tomu oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace. Samotná příprava pedagogických pracovníků pro výkon funkcí orgánů nové maturitní zkoušky je důsledně načasována s ohledem na to, které funkce budou „využity" již v rámci maturitní generálky v říjnu 2010. Jedním z kritérií pro stanovení harmonogramu školení je i fakt, aby nedošlo ke zbytečnému předstihu školení před vlastním výkonem funkce.

Nelze dále souhlasit s tvrzením, že výkon funkcí orgánů nové maturitní zkoušky nesouvisí s přímou ani nepřímou vyučovací povinností, jak je uvedeno v bodě pátém, neboť podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů, náleží výkon funkcí orgánů nové maturitní zkoušky mezi další práce související s přímou pedagogickou činností. Nicméně činnost hodnotitelů a školních maturitních komisařů bude přesto hrazena z prostředků státního rozpočtu nad rámec pracovněprávního vztahu se školou.

CZVV je státní organizací a jeho financování, ze státního rozpočtu či prostředků ESF, podléhá mechanismu státní kontroly. Jestliže má petiční výbor důkazy k tvrzení o „promrhaných" finančních prostředcích, jak uvádí v šestém bodě petice, měli by jeho členové tuto skutečnost sdělit tak, aby mohly příslušné orgány v této věci zasáhnout a učinit nápravu. Jestliže však jde o tvrzení bez důkazů, musí se ministerstvo proti takovému nařčení ohradit.

Vzhledem k tomu, že zavedení nové maturitní zkoušky je v současnosti otázkou spíše společensko-politickou, nelze zjednodušeně činit závěry z jejího oddalování v tom smyslu, že snad není ze strany CZVV a ministerstva připravená.

Ke konstatování petičního výboru, že je již několik let porušován zákon, kdy jsou nad rámec pracovních povinností školy a jejich zaměstnanci „pověřováni ověřováním něčeho, co dosud nenalezlo svůj jasný obsah a formu", se nelze adekvátně vyjádřit, neboť není konkrétně uvedeno, o porušování jakých ustanovení se jedná. Ministerstvo se při přípravě nové maturitní zkoušky vždy důsledně řídilo a řídí platnými právními předpisy.
Také tvrzení petičního výboru o suplování povinností CZVV ze strany učitelů škol je podle názoru ministerstva nepravdivé. Všechny povinnosti související s přípravou a realizací nové maturitní zkoušky jsou legislativně ošetřeny a rozděleny tak, aby každý článek, zainteresovaný na přípravě nových maturitních zkoušek, vykonával pouze činnost jemu ze zákona náležející.

Pokud ve své výzvě petiční výbor uvádí, že došlo a dochází k „tunelování" státních prostředků, musí toto své silné tvrzení dokázat, a v případě, že disponuje důkazy, na kterých toto své tvrzení staví, je jeho občanskou povinností se s nimi obrátit na orgány činné v trestním řízení. V opačném případě má ministerstvo právo se proti tomuto nařčení ohradit.

Nesouhlasíme také s tvrzením, že vynaložené prostředky nepovedou ke zkvalitnění vzdělávacího systému, naopak podle našeho názoru je zavedení nové maturitní zkoušky velmi účinným nástrojem zvyšování kvality edukačního procesu.

Ke tvrzení petičního výboru, že resort školství ušetří nejvíce tím, když celý nesmyslný projekt zruší, lze pouze konstatovat, že povinnost realizace nové maturitní zkoušky je pevně dána školským zákonem a samotné ministerstvo o změně ustanovení zákona upravujících maturitní zkoušku nerozhoduje.

V současné době plní maturitní zkouška roli objektivního výstupního hodnocení absolventa oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou nejvýše v rozsahu příslušné střední školy. Celostátní objektivita výsledků, a tedy i jejich srovnatelnost, je prakticky nulová. Oproti tomu nová maturitní zkouška definuje minimální požadavky na dovednosti a znalosti každého absolventa oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou bez ohledu na obor vzdělání a formu studia. V tomto smyslu je požadavek na zavedení externího hodnocení žáků alespoň v jednom bodě jejich vzdělávací dráhy, s ohledem na desítky miliard korun, které ročně plynou do regionálního školství, krok více než hospodárný a oprávněný.
Ve věci žádosti petičního výboru o seriózní a objektivní hodnocení skutečného přínosu nové maturitní zkoušky, provedení finanční analýzy přiměřenosti nákladů spojených s jejím zavedením a provedení analýzy jejího celospolečenského významu ministerstvo konstatuje, že již několikrát zadalo nezávislou analýzu rozsahu a finanční přiměřenosti nákladů na jednotlivé aspekty zavádění nové maturitní zkoušky, aniž byly renomovanými a nezávislými odborníky shledány v tomto směru určité pochybnosti. Přesto je ministerstvo připraveno nechat jakoukoli část tohoto procesu opět kdykoli přezkoumat a přehodnotit.
 
RNDr. Jindřich Kitzberger
náměstek ministryně
skupina všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání