České školství v číslech: méně dětí, nízké platy a učí ženy: "Ubylo žáků a učitelů na základních a středních školách, naopak markantně přibylo vysokoškoláků a dětí v mateřinkách. To vše ukázala publikace Ústavu pro informace ve vzdělávání s názvem Co se změnilo ve školství, která srovnává posledních pět let."
Moje komentáře...
Některé problémy ale přetrvávají - tím největším se ukázala (ne)kvalifikovanost učitelů cizích jazyků. Ta se za posledních pět let téměř nezlepšila.
Já bych se moc nedivila. Nechci tvrdit, že všechny problémy ve školství souvisí s penězi, ale tady opravdu ano. Přeci - když někdo umí jazyk, proč by ta ubohý peníz učil děti, které o to stejně nestojí? Ničil si nervy a po večerech vymýšlel (a tvořil) pomůcky, které by přeci jenom vykřesaly z žáků alespoň nějakou reakci?
A tak se výuka jazyků plácá, jak se dá.
Pak je tu problém s koncepcí výuky a učebnicemi. Učebnic je na trhu dost, ale každý učitel má jiný styl výuky a tudíž mu nevyhovuje učebnice, kterou používá kolega. Jak na to reagovat? Nelze nakoupit více druhů učebnic do stejného ročníku (dívali jste se v poslední době na ceny?), a i kdyby, tak na některých školách ani není přípustné, aby se paralelní ročníky učily z rozdílných učebnic. Proč? To je asi jiné téma, ale v komentářích bychom ho mohli rozvést...
Ukázalo se, že průměrný plat učitelů vzhledem k průměrné celorepublikové mzdě zaměstnanců během pěti uplynulých let stále klesal.
K tomu asi není co dodat.
A dokud bude mít rodič se středním vzděláním vyšší plat než učitel s vysokoškolským, nezamezíme pohledům shora a zvýšeným hlasům na chodbách. Budeme stále považováni za službu rodičům a bude tak s námi zacházeno.
A to bych si ještě s chutí rýpla do politiků, kteří slibují a slibují. Schválně, tipneme si, kolik volebních programů bude hovořit o zvýšení dotací do školství?
Učitelé totiž učí menší počet dětí, a tím mají více času pro individuální práci s žáky. V jiných případech to ale znamená snižování počtu učitelů na školách a zavírání některých tříd.
A končíme zase u peněz. Dokud budou dotace počítány na hlavičku, budou se třídy spojovat a na individuální práci s žákem můžeme zapomenout. Slyšela jsem, že pouze třída s počtem žáků nad 23 dětí může "uživit" třídního učitele. Jestli je to tak, může mi někdo poradit, jak mám v podobných počtech (a vyšších) žáků aplikovat individuální přístup?
Převzato s laskavým svolením autorky z jejího blogu.
20 komentářů:
Některé závěry, např. úbytek žáků a učitelů na základních a středních školách a naopak značný nárůst počtu vysokoškoláků a dětí v mateřinkách. se daly očekávat, neboť jsou důsledkem demografického vývoje, který je dlouhodobě sledován Českým hydrometeorologickým ústavem.
Jiné závěry, jako např. (ne)kvalifikovanost učitelů cizích jazyků, jsou však poměrně překvapivé . V době prohlubující se hospodářské krize, kdy dochází k masivnímu propouštění zaměstnanců nejenom dělnických, ale i technicko-hospodářských profesí, by neměl být problém mnohým z propuštěných, kteří jazyk umí, výuku nabídnout.
Sjednocení koncepce výuky podle učebnic doporučených MŠMT a tudíž státem částečně dotovaných, by potom neměl být problém vůbec.
Problematika vztahu rodič-učitel není, jak se autorka domnívá otázkou výše platu, ale osobnosti učitele a věcí toho jak s rodiči jedná. Autorka bude zřejmě překvapena, ale výuka je totiž stále považována za službu rodičům. Pokud některým rodičům tato služba nevyhovuje, mohou volit alternativní možnosti: http://www.domaciskola.cz/
Sjednocení koncepce výuky podle učebnic doporučených MŠMT ... by potom neměl být problém vůbec.
Koncepce edukace je jednotná v rámci rámcových vzdělávacích programů. Učivo, natož učebnice, jako sjednocující činitel jde přímo proti duchu reformy školství.
Problematika vztahu rodič-učitel není ... otázkou výše platu, ale osobnosti učitele a věcí toho jak s rodiči jedná.
Problematika vztahu rodič-učitel je mimo jiné i otázkou osobnosti rodiče a věcí toho jak s učitelem jedná.
Problematika vztahu rodič-učitel je mimo jiné i otázkou osobnosti rodiče a věcí toho jak s učitelem jedná.
Jak se s učitelem jedná ? Jako s onucí prosím, jako s onucí !!!!
Vztah rodič - učitel - ředitel - zřizovatel, popřípadě školní inspekce ?
Maminka grázlíka si poplače, otec prohlásí něco o právníkovi a bulvárním tisku, kamarádovi starostovi a je vymalováno. Zpátečku hodí každý ředitel. A ten ubohý učitel, který má pravdu - přinejlepším to odnese "jen" zápisem ! Zajímavá realita, ale pravdivá !
Ublíženým kolegům, kteří se cítí jako ubožáci, či onuce bych rád připomenul, že v 99 procentech případů iniciuje jednání s rodiči učitel. Pokud je učitel dostatečně asertivní, dokáže přesně definovat, o co mu jde, jak danou situaci vidí, co si myslí apod. Podmínkou úspěšného jednání je jeho kladný postoj ke svým žákům a přiměřené sebevědomí.
Respektuje názor druhé strany, vystupuje klidně, působí uvolněným dojmem... :-)
Anonymní z 16. února 2010 9:10:
Přestaňte si laskavě dělat legraci!
16. února 2010 9:10
Říká se tomu "kecy, v kleci" a jinak myšlenky tvůrce RVP sedícího za zeleným stolem. Již jsem opravdu viděl hodně slítnutých hlaviček ředitelů a učitelů. Nedělejme si iluze, učitelé nejsou politici, jsou to "jen" učitelé.
Ano, máte zcela pravdu. Slovník šéfkuchaře Polreicha se může při jednání hodit. Ale ještě tomu cosi chybí: http://bit.ly/btrDiO
Respektuje názor druhé strany, vystupuje klidně, působí uvolněným dojmem.
Nejsilnější zážitky jsou, když rodičem je učitel a ještě lépe když rodičkou je učitelka. A jednání začnou slovy: "Víte, já taky dělám do školství."
Tak toto jsem si zažil. Paní učitelka rozpálena do běla. Můj částečně problémový syn byl předmětem jednání.
Nabízel jsem jakoukoliv pomoc paní učitelce, která mého syna nezvládala. Nakonec mi řekla, že ode mně rady nepotřebuje, že je zkušená dost...
Kdybych se s ní nepotkal, nezvládala by ho možná dodnes.
Ale výuka (potažmo učitel) přece MÁ být službou rodině (žák, rodič)!
Mnozí učitelé si to bohužel neuvědomují a potom to vypadá tak, jak to popisuje částečně problémový rodič z 16. února 2010 16:13.
Ještě, že se s ním ta učitelka potkala, jinak by byla bílá dodnes.
výuka ... přece MÁ být službou
Poskytovat službu ovšem neznamená být za poskoka či poskokyni a mnohdy i vola či volyni.
Uveďte, prosím, provozovnu veřejného stravování, kde vám ke svíčkové poskytnou i kurz stolování s dozorováním míry vaší ubryndanosti. Budete-li se chovat jako hovado, v lepším případě vás vyvedou slušně.
Psal jsem to již mnohokrát, ale "repetitio mater studiorum est".
Mým zákazníkem, klientem NENÍ žák, rodič, zákonný zástupce ani rodina. Tím by byl, pokud si mne objedná například na doučování, soukromou konzultaci a podobně.
Mým klientem je stát, potažmo lid této země. Ten si u mne objednává vzdělanost, nebo vzdělávání jako službu, chcete-li.
Podobně jako si pro své občany objednává u soudce spravedlnost, u policisty bezpečnost, u lékaře zdraví nebo u vojáka státní integritu.
Jedině takto má smysl se bavit o profesi učitele jako o poslání.
Není to zvláštní?
Nikoho nenapadne tvrdit, že je klientem soudce, ke kterému přichází se svým sporem, anebo policisty, řídícího provoz na křižovatce. Přitom učitelům je tento vztah neustále vnucován.
Žeby z nás někdo chtěl mít pouhé poskoky?
Občas je potřeba si připomenout, že
naše práce je poslání.
Práce je především zaměstnání. Práce učitele je tedy zaměstnání ve službách, podobně jako vojsko, policie, soudy apod.
Podobné dilema, jako Vy, poste.restance, neúspěšně řešil již poručík Mazurek: "Jsem já dělník...? Ne! Jsem snad rolník...? Též ne! Já jsem snad nakonec...pracující inteligent.
Dobrá. Opravuji své předchozí tvrzení:
Pro některé učitele je jejich práce posláním.
Já osobně žádné dilema poručíka Mazurka neřeším. Mám zcela jasno v tom jak svou práci chápu.
Dovolím si posloužit historkou, která se v různých obměnách vyskytuje na internetu či manažerských kurzech:
Ptá se poutník tří mužů, kteří otesávají kámen na stavbě, co že to dělají.
"Otesávám šutr. Vidíš, ne?" odpoví první a myslí si něco o hlupácích.
"Vydělávám si na chleba pro sebe a svou rodinu," odtuší druhý.
A třetí odpoví: "Já stavím chrám ku větší slávě Pána našeho, Krista Spasitele."
Pokud Vám jde jen o ten jeden otesaný kámen, je naprosto lhostejné, kterému muži práci zadáte.
Rozdíl poznáte jednak na jejich přístupu k práci a pak také, až svou práci na tom jednom kameni skončí.
Ten první, kterému zadali vykonat nějakou nesmyslnou činnost, si dá nejspíš šlofíka za hromadou kamení.
Ten druhý se začne shánět po další práci, protože cítí odpovědnost za své blízké.
Ten třetí se porozhlédne a zanese svůj kámen k hromadě stejného barevného odstínu. Je si vědom své malé účasti na velkém díle, které přesahuje jeho smrtelnou existenci, ale přesto touží, aby výsledek byl co možná nejdokonalejší.
Takže, Anonymní z 18. února 2010 14:05:
Pokud je pro Vás práce učitele pouhým zaměstnáním, mě osobně to nijak nevadí.
Pro mne, a věřím, že i pro mnohé další kolegy, tato práce představuje mnohem víc.
Snažím se nejen "odvykládat a vyzkoušet učivo" v čase od - do, ale jde mi kromě znalostí žáků také o vzdělání a výchovu těch, kteří po nás jednou převezmou zodpovědnost za tuto zemi.
Možná to někomu přijde trapně patetické. Pak to ale vypovídá spíše o něm.
Dovolím si ještě jeden citát:
Žák, to není nádoba, kterou je třeba naplnit vědomostmi.
Žák, to je pochodeň, kterou je třeba zapálit.
Se zapalováním pochodní bych byl, pane poste.restante, velmi opatrný. Jednou hoří žák, jindy učící se proces. Začne to Římem a přes Husa se dostaneme až k Říšskému sněmu.
Od poslání zkompetentňovačů je v myšlení lidu mnohdy dost blízko k posluhování až poskokování. A na poslání tu máme přece poslance. Plnou sněmovnu pitomců, kteří v tom své spasitelském vytržení mysli klidně zapomenou na peníze pro invalidy či děti s cukrovkou.
Máte samozřejmě pravdu, kolego Blaho. Ale o "svatý zápal" mi tedy rozhodně nešlo. ;-)
Na druhou stranu trochu "zápalu pro něco" by většině našich žáků taky neuškodilo...
To je potíž se všemi moudrými myšlenkami, citáty a výroky. Představují zkratku, kterou jen málokdy lze vzít bez souvislostí a doslova.
Politiky nechme raději úplně stranou.
Je toho hodně, co mi na nich vadí. Ale nejvíc asi fakt, že nejsou schopni vůbec formulovat nějakou vizi, představu nebo alespoň myšlenku, která by dokázala alespoň část lidí pro něco sjednotit. Pak totiž vzniká živná půda pro různé Dělnické strany a podobné, které snadno nabídnou jednoduché řešení, spočívající v odstranění těch, kdo "za všechno můžou."
Pokud se lidem nedostává vizí, snadno podlehnou vidinám.
Veškerá práce státních zaměstnanců je službou,tedy i učitelů.Nicméně platí pravidla.A k nim patří i pravidla slušného chování. A ta začínají být v celostátním měřítku nedostatkovým zbožím.Učitelé nejsou veřejnými činiteli, na rozdíl od těch "zaostalých" Slováků, co mají jak státní maturity,tak euro, tak i statut veřejného činitele pro učitele.. Ryba přece vždy smrdí od hlavy - při pohledu na sněmovnu si přece lehce odvodíte odpověď na to staré reklamní A kde se tu bere ? Tedy kde se tu bere vulgarita, podvody, nesnášenlivost, jájismus a další.. Tak co byste chtěli po "prostém" rodiči,který si křikem sjednává převedení výchovně zaostalého syna do kategorie "nejlepší zboží pro vás" anebo po "prosté" učitelce - ženě,která musí zvládat svou práci,další studium, RVP-ŠVP, rodinu,vlastní děti a ještě někde najít čas na to,aby si uvědomila,že musí hořet,jinak své "prázdné nádoby" nezapálí a bude muset čelit dalšímu "prostému" rodiči,který její inteligenci a pracovitost,kvůli které získala VŠ vzdělání, považuje za přihlouplou a s jeho nesrovnatelnou. Však jen tak dál. Sebevědomí a umějící učitelé se vám na tu práci vykašlou, ti "zamindrákovaní, co neumí,tak učí" zůstanou. A blbost a arogance - ta je přece nesmrtelná teta, proti ní ti výše jmenovaní nemají šanci. Tak co se divíte ? Jaké si to uděláte, takové to máte.
Děkuji všem zúčastněným za komentáře. Netušila jsem, že vyprovokuji takovou diskuzi :-)
Okomentovat