Akční plán podpory odborného vzdělávání se zabývá komplexním řešením problematiky odborného vzdělávání ve středních školách ve vztahu k požadavkům trhu práce. Za účelem vyhodnocení navržených opatření a diskuse o dalším postupu svolala ministryně školství Miroslava Kopicová k tématu kulatý stůl. Zúčastnili se jej zástupci resortů, zaměstnavatelů, krajů i asociací škol.
„Současný vývoj v oblasti vědy a techniky vyžaduje provázanost všech složek vzdělávání, všeobecného i odborného. Proto odborné vzdělávání rozhodně patří jako nezbytný článek do systému středního vzdělávání, který umožňuje další zvyšování odborných znalostí a dovedností absolventů našich škol," řekla v úvodním vystoupení ministryně školství Miroslava Kopicová.
Jak je plněn Akční plán podpory odborného vzdělávání?
Opatření vyplývající z Akčního plánu, která jsou v kompetenci MŠMT a dalších resortů (vždy ve spolupráci s resortem školství) se daří úspěšně naplňovat. Novela školského zákona, jejímž cílem je vytvoření podmínek pro maximální prostupnost oborů vzdělání a existence oborů nástavbového studia, jež nejsou odvozovány od čtyřletých oborů vzdělání, byla schválena již v loňském roce. Kromě uvedeného zavádí také zkrácené studium k získání středního vzdělání s výučním listem pro absolventy oborů vzdělání s výučním listem a umožňuje školám použít část normativu na mzdové náklady smluvního partnera, které jsou spojené s realizací praktické výuky.Další novela školského zákona (v současné době projednávána) podporuje čtyřleté středoškolské obory s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání, jejichž součástí je odborný výcvik. Nově zde bude možné získat i výuční list. Ministerstvo také novelizovalo vyhlášku o středním vzdělávání, v níž se doplňují náležitosti smlouvy o bližší specifikaci činností, jež mají žáci vykonávat na pracovišti zaměstnavatele v rámci odborného výcviku. Podrobnější budou rovněž ujednání o náhradě nákladů zaměstnavateli ze strany školy. Požadavky na uvedené změny zaznívaly ze školského terénu již delší dobu.
Nepodařilo se naopak doplnit školský zákon o přesné předpoklady a požadavky pro výkon činnosti instruktorů a mentorek. Instruktoři totiž nepatří do kategorie pedagogických pracovníků a nelze na ně tedy uvedený zákon vztáhnout. MŠMT však alespoň již zmíněnou novelou vyhlášky o středním vzdělávání upravilo maximální počet žáků na jednoho instruktora.
Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem spravedlnosti pracuje MŠMT na právním rámci vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy, který se odborně připravuje pro potřeby zaměstnavatele. Smyslem opatření je stimulovat konkrétního zaměstnavatele, aby poskytovali žákům, kteří u něj vykonávají praktickou část výuky, kvalitní zázemí a motivační příspěvek. Ve spolupráci s uvedenými resorty byly připraveny vzory tří příslušných dohod a smluv.
Ministryně Miroslava Kopicová také připomněla, že podle v současné době projednávané novely školského zákona bude moci ředitel školy se souhlasem zřizovatele vyplácet žákům a žákyním prospěchové nebo jiné stipendium. Ocenila také další novinku - podmínku účasti odborníka z praxe coby dalšího člena zkušební maturitní komise u oborů odborného vzdělávání.
Informace o plnění dalších opatření naleznete v příloze 1.
Jak dál s Akčním plánem podpory odborného vzdělávání?
V rámci kulatého stolu byly diskutovány také návrhy na nové úkoly a přístupy vyplývající z realizace Akčního plánu. Patří mezi ně např. zvyšování podílu zajištění praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů, větší účast odborníků z podniků při závěrečných a maturitních zkouškách či zajištění stáží pedagogů odborných předmětů v podnicích. „Propojení odborného vzdělávání s praxí je vlastně mottem celého Akčního plánu. A musí to být propojení, z něhož budou mít prospěch obě strany," shrnula ministryně školství Miroslava Kopicová.Mezi dalšími klíčovými body naplňování Akčního plánu do budoucna je také rozvoj služeb celoživotního poradenství, detailní vyhodnocování výsledků kurikulární reformy a případné změny obsahu vzdělávacích programů v co nejužší spolupráci se zaměstnavateli, a to i na úrovni jednotlivých školních vzdělávacích programů.
Ministryně Kopicová pokládá i pro oblast odborného vzdělávání za velmi důležitý koncept proměny škol v instituce s širokou nabídkou programu celoživotního učení. „Školy by měly nabízet i rekvalifikace, další odborné vzdělávání, zájmové vzdělávání, a to v různých formách a pro různé skupiny. Prezenční i kombinovanou formou, pro nezaměstnané, seniory, migranty, zaměstnance firem... Možností je nepřeberné množství a je třeba, aby se jich školy chopily."
Další informace o nových úkolech v rámci AP OV naleznete v příloze 2.
Kulatého stolu se zúčastnili také zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Unie zaměstnavatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Agrární komory, Národního ústavu odborného vzdělávání, České školní inspekce a reprezentanti tří krajů - Libereckého, Ústeckého a Olomouckého.
Přílohy
Příloha 1 - Vyhodnocení.pdf (167kB PDF) Příloha 2 - Nové úkoly.pdf (100kB PDF)
0 komentářů:
Okomentovat