V první části své úvahy o úloze vzdělávání jsem tepala do PISA testů. Dnes si vezmu na řadu dalšího „oblíbence“, totiž dle mého názoru zhoubné "scio testy". Učiním tak i přes to, že jejich autor, provozovatel a majitel firmy www.Scio.cz je také blogerem na aktuálně. Spřízněnost duší se v tomto případě nekoná.
Z článku autorky na jejím blogu na Aktualne.cz vybíráme:
Scio - testy jsou stejného kadlubu jako testy PISA. Zkoumají existenci určitého způsobu myšlení (zejména matematického) a zkoumají znalost určitých jednotlivých informačních jednotek. Bohužel o způsobilosti adeptů ke studiu na vysoké škole pro vědeckou práci, o tom, jak si tito uchazeči osvojili kreativní a zejména kritické myšlení, které by mělo být podstatou způsobu myšlení vysokoškolsky vzdělaného člověka, se z nich nedozvíme nic.
Testují znalosti, které se NEUČÍ na školách. Zároveň se ale dají na učit. Stačí si zakoupit sady firemních testů a cvičných materiálů, a to za nemalé peníze. Kromě toho společnost pořádá po celé zemi stovky přípravných kurzů, na kterých studenti dostávají oproti několikatisícovému poplatku další verze testů. Zaměstnanci společnosti, kteří, jak uvádí webové stránky společnosti, jsou „…. přímými tvůrci testů….“, předávají frekventantům kurzů informace o tom, jakým způsobem jsou testy tvořeny, jaké jsou jejich nástrahy, jaký je jejich logický konstrukt, jak se má postupovat při jejich řešení. To všechno jsou vědomosti, které jsou v rámci výuky na jakékoliv střední škole nedostupné a jsou to vědomosti, kterými vládne výhradně tvůrcovská společnost testů. Za kurzy a materiály lze běžně utratit 5 – 15.000,- Kč. A čím více testů nakoupíte, tím větší pravděpodobnost, že se na školu dostanete: Přijímací test coby soubor konkrétních otázek není předem znám: počet jednotlivých otázek a jejich kombinací však je nade vší pochybnosti počtem konečným. Jednotlivé otázky z „cvičných“ textů se prokazatelně vyskytují i v otázkách přijímacího řízení. Při absolvování dostatečného množství „cvičných“ testů je tedy uchazeč schopen se vybavit a procvičit si prakticky všechny testové otázky, které dostane. Výsledek testu tedy záleží nikoliv na schopnostech uchazeče, ale jednak na míře času, který je ochoten přípravě na zkoušky obětovat, jednak na uchazečových finančních možnostech. Tomu říkám rovnost příležitostí ke studiu!!!
Kdo ty prachy nemá, má smůlu. Prostě nemá nacvičeno a na školu se nedostane….
Tímto způsobem společnost www.Scio.cz s.r.o. zároveň vyřazuje jakoukoliv konkurenci z trhu, totiž případné další společnosti, které by se zabývaly sestavováním podobných testů, avšak které nejsou pověřeny tou kterou fakultou k organizování a hodnocení zkoušek. S jejich otázkami se u přijímacího testu setkat nelze, proto jsou svým způsobem pro uchazeče o studium bezcenné.
Pozoruhodné je, že tento stav vůbec nikomu nevadí – dokonce ani ombudsmanovi, který se divil, proč se starám, když přece já osobně diskriminovaná nejsem a hold že studium je drahé, to přece vědí všichni….
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
Souhlas. Ještě, že nemají na blogu na Aktualne.cz cenzora :-)
Výsledek testu tedy záleží... ...na míře času, který je ochoten přípravě na zkoušky obětovat, jednak na uchazečových finančních možnostech.
To jsou snad správná kritéria, ne?
Zaměstnanci společnosti, kteří, jak uvádí webové stránky společnosti, jsou „…. přímými tvůrci testů….“, předávají frekventantům kurzů informace o tom, jakým způsobem jsou testy tvořeny, jaké jsou jejich nástrahy, jaký je jejich logický konstrukt, jak se má postupovat při jejich řešení. To všechno jsou vědomosti, které jsou v rámci výuky na jakékoliv střední škole nedostupné a jsou to vědomosti, kterými vládne výhradně tvůrcovská společnost testů.
Toto je opravdu do nebe volající svinstvo. Paní ministryně školství by měla s okamžitou platností přestat činnost společnosti Scio podporovat a vypracování testů přenechat odborníkům, tj. učitelům.
, Ačkoliv tendence poskytnout vysokoškolské vzdělání co nejširší vrstvě uchazečů stále sílí, je zřejmé, že vysokoškolského vzdělání dosáhne vždy jen určitá minoritní část populace.
Proboha, nestrašte!!!
MŠMT již v tomto směru podniká příslušné kroky. Do konce února budou vydány Rámcové srovnávací zkoušky (RSZ), které budou základním prvkem právě začínající kurikulární zkouškové reformy. Podle nich jsou školy povinné do konce školního roku připravit své vlastní srovnávací zkoušky (ŠSZ), které budou vyhovovat škole i požadavkům regionu. Pro každý studijní obor vznikne samostatná RSZ a zároveň se zredukuje původních 800 otázek na cca 250 šířeji koncipovaných.
V průběhu letních prázdnin projdou všichni učitelé šestitýdenními přípravnými kurzy, na kterých budou seznámeni s metodikou zadávání a vyhodnocování testů. Vlastní testování bude zahájeno v září 2010.
Oprava, správně má být:
Pro každý studijní obor vznikne samostatná ŠSZ a zároveň se zredukuje původních 800 otázek na cca 250 šířeji koncipovaných.
Při vší úctě, kde jste byli když se makovalo?
Na základkách frčí sciotesty tolik let a nikomu to navadí. Byly (a možná stále jsou) kraje, kde jsou nařízeny scio testy jako oficiální přijímačky na SŠ.
Jaký je v tom rozdíl?
Je to stejný s...k!
Doporučuji přečíst diskusi pod původním příspěvkem KVS na blog.aktualne.centrum.cz, především pak odpověď páně Šteffla.
Při vší úctě k pí Samkové i ostatním diskutujícím, nikdo nenutí svrchované a dle zákona nezávislé VŠ, aby testy scio používaly.
Takže mi takové "filipiky" přijdou jako vztekání se na pravítko, za to, že měří a že neměří třeba v palcích...
Na prakticky každé státnice je možné koupit předchozí testy s výsledky - opět tedy záleží na času a na penězích. Paní Samková připomíná spisovatelku Rowlingovou a její zásah do klecových lůžek. Také tomu nerozumí a kafrá do toho. Až na to, že Rowlingová aspoň něco v životě dokázala.
Pardon, ale poštěkávání paní Kláry Veselé-Samkové na SCIO-testy (a dříve na testy PISA) mi připadá jako z úplně jiné doby, než je ta dnešní. Přinejmenším to navozuje představu podobných výlevů, jaké kdysi pronášela ve Svazu žen Anežka Hodinová-Vzpurná. Třetí v pořadí budou patrně testy KALIBRO a potom testy inteligence a jejich zákaz, aby bylo „VESELO“. Na knižním trhu je hromada IQ testů, které patrně přijdou na tapetu v další vlně kritiky buržoazního a kapitalistického způsobu myšlení stejně jako buržoasní filosofie a etiky z pohledu pí. Veselé-Samkové.
Upřímně řečeno, SCIO testy nejsou nic nového. Pouze k nám konečně dorazily podobně jako do jiných zemí z USA. Tam jsou označovány jako testy SAT, tedy testy studijních předpokladů a předmětové testy, které jsou často akceptovány řadou vysokých škol a univerzit jako indikátor nadání a získaných vědomostí uchazeče. V zahraničí takové testy vyvíjejí nejen soukromé firmy, ale i státní instituce jako třeba v Holandsku. Prosím, račte si vygooglovat CITO. Srovnávací testy mají srovnávací funkci, což je jeden z parametrů posuzování uchazeče o další studium. Uchazeč o studium a jeho aktuální výkon je prostě srovnáván s ostatními vrstevníky. Testy jsou určeny pro jednotlivce, ale hodně jsou užívány i školami a státními orgány jako třeba je např. školní inspekce. Nikdo uchazeče do srovnávacích testů nenutí, protože to je primárně poradenský nástroj. V Americe jsou dokonce kurzy, ve kterých je možné si zvýšit bodové hodnocení ve srovnávacích testech, protože i v Kalifornii, Idaho nebo Severní Virginii každý průměrně inteligenční žák, ale i jezevčík či Indián vědí, že nejenom matematiku a angličtinu, ale i inteligenci mohu rozvíjet a zdokonalovat.
Že jsou SCIO testy akceptovány řadou našich vysokých škol a univerzit? A proč ne? To je důkazem, že jsou dobré a jsou schopny nacházet mezi uchazeči talentované žáky, kteří mohou mít třeba ve škole i špatné známky z řady nám dobře známých důvodů.
Že se SCIO testy platí? Proč by se neplatily? Pan Šteffl si kapitalismus asi nevymyslel podobně jako KALIBRO a řada dalších firem, které vydávají řadu IQ testů.
Drobnou kuriozitou pouze je to, že testy studijních předpokladů jsou v podstatě inteligenčními testy, ale snaží se tvářit, že jimi nejsou. V tomto smyslu SCI trochu klame tělem, protože ví, že výkonové testy schopností či inteligence by tato společnost nemohla zadávat, anóbrž je to tam samý kantor bez psychologické erudice. Něco ovšem podobného dělá MENSA, která testuje děti zahraničními testy, ale řada examinátorů má horko-těžko středoškolské vzdělání. Paní Veselé-Samkové doporučuji nasměrovat kladivo na čarodějnice tímto směrem a vyhánět ďábla ze společnosti MENSA International, Prague. Tam dostanete za pár stovek dokonce certifikát, že máte IQ nad 130 a jste geniální.
No, nekupte to!
Prosím za všechny čtenáře diskusí zaměstnance firmy Scio, aby zkrátili své příspěvky. Jste horší, než Salda...
Kdo ty prachy nemá, má smůlu. Prostě nemá nacvičeno a na školu se nedostane….
A jak je to třeba se sháněním advokáta?
Nejsme zaměstnanci společnosti SCIO a ani bychom snad nechtěli být, ale srovnávací testy mají nesporně svou vypovídací hodnotu, o které vypovídá i jejich poměrně široké užívání.
Ale již tuto snad někdo dí, že já učené a učení chválím. Ano, tak jest, že chválím to obé, i učení neb umění i umělé lidi, ale nechválím těch, ješto učení neb umění zle užívají. Příkladně dím: chválíme SCIO testy a chválíme i testy všeliké ostatní i jejich užívání, ale nevědění a lenost k témuž nechválíme a sumou nechválíme zlého užívání dobrých, od boha daných věcí. Abusus non tollit rem - dobrý jest meč, avšak někomu dobře, jinému velmi zle posloužiti může.
Jan Blahoslav (Filipika proti misomusům)
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-paroubek.php?itemid=7923
Kdyby paní doktorka Veselá Samková řekla na rovinu, že nemá ráda matematiku, tak by to bylo aspoň upřímné. Ale toho se od takové věhlasné právničky asi nedočkáme.
Mimochodem právníci by měli umět logicky myslet, takže by jim matematika měla jít. Nebo jsem asi naivní.
Paní JUDr. Klára Veselá-Samková je specialistka na oblast služeb zaměřených na ochranu lidských práv, ochranu osobnosti a spotřebitele, pracovní právo, rodinné a obchodní právo.
Jak je vidět z posledních příspěvků, změnila specializaci a vrhla se na kritiku testů všeho druhu. Blahopřejeme.
Je-li stejnou specialistkou v oblasti služeb zaměřených na ochranu lidských práv, ochranu osobnosti a spotřebitele, pracovní, rodinné a obchodní právo jako je tomu u testů, Bůh ochraňuj nejen nás všechny, ale i Gott save the Queen.
Milá paní ochránkyně lidských práv menšin!
Chtěl bych se k Vám obrátit o pomoc, neboť jako matematik se v poslední době cítím být členem jedné takové diskriminované menšiny. Nemluvím teď o svém platu univerzitního pedagoga ve srovnání s jinými profesemi, ale o tom, jak se naše majoritní společnost dívá na matematiku a matematiky zvlášť. Říci ve společnosti, že jsem matematik, je téměř totéž, jako kdybych řekl, že mám nějakou nakažlivou chorobu. Mediální hvězdy nikdy neopomenou říci, že jim matematika nikdy nešla nebo že se dodnes budí hrůzou při vzpomínce na výuku z matematiky. Čím větší trauma z matematiky, tím větší sláva a společenské uznání. Ale co já? Když řeknu, že mám matematiku rád a že ji dokonce ovládám, cítím z ostatním pohrdání a odpor, v lepším případě lítost. Snad nejlépe to vyjádžila jedna manželka bohatého regionálního podnikatele, který se všude chlubí tím, že kvůli matematice nedokončil střední školu a dnes je milionář. Tato dáma (vyučená kadeřnice) poté, co jsem prozradil svou profesi, pronesla:
"Matematik? Vážně? A nezkoušel jste nějaký rekvalifikační kurz?"
K moudrým myšlenkám paní Samkové:
a) Testy PISA, jak z oné zkratky vyplývá, jsou součást Programu mezinárodního srovnávání studentů. Cílem tohoto programu je ověřování znalostí důležitých pro každodenní život u žáků členských zemí OECD. Nejde přitom o prověřování nabytých encyklopedických vědomostí, ale o schopnost aplikovat získané znalosti v praxi.
Pokud by šlo o encyklopedické znalosti, zde by zřejmě naši žáci patřili ke špičce. Mimochodem matematika není oblastí, kde bychom v těchto testech zase až tak zaostávali - i přes klesající trend pořád patříme k lepšímu průměru (dříve jsme ale byli špička). Největší propad mají Češi v testech, které prověřují pochopení přečteného testu a schopnost nad ním logicky uvažovat a vyvozovat praktické závěry.
Nejsem proti učení dat a pojmů zpaměti, ale mrzí mne, že zde naše školství s ambicemi zřejmě končí. Nauč se nazpaměť, ale nepřemýšlej nad tím. Nebojoval proti něčemu takovému Komenský? Je už jedno, jestli se žáci učí latinské litánie nebo životopisy spisovatelů, když s takovými informacemi neumí pracovat!
Mimochodem porozumění textu a schopnost aplikovat znalosti v praxi, to není matematika, ale spíše jazyk český. A pro právníky by tato dovednost měla být prioritní. Pokud jsme v této oblasti hluboko pod průměrem OECD, už se nedivím tomu, co se někdy děje v naší justici. Stačí si číst v blogu paní Samkové.
b) Testy SCIO nikdo vysokým školám nenutil ani nenařizoval. Vybraly si je samy. Univerzity jsou zaplať Bůh ještě dostatečně autonomní instituce, než aby si nechaly nařizovat, jak má vypadat přijímací řízení. Nebo si snad někdo dokáže představit, jak by asi vypadaly jednotné státní přijímačky na vysoké školy?
c) Po INDOŠi a podobných akcích jsou státní maturity dalším propadlištěm, ve kterým zmizí peníze nás všech daňových poplatníků. Proč vymýšlet a platit něco, co už existuje a úspěšně funguje, a dokonce ve dvojím provedení (SCIO a KALIBRO)? Věřím, že naši odborníci jako paní Smková už vymyslí, jak SCIO a KALIBRO zakázat, aby mnohem dražší státní projekt, mimochodem stejně realizovaný soukromou firmou, mohl zaujmout bezkonkurenčně jejich místo.
P.S. Opravdu nejsem pracovníkem výše zmíněných firem.
Okomentovat