Vzdělání 21: České školy potřebují kvalitní vzdělávací obsah v propojení s moderními technologiemi

pátek 29. ledna 2010 ·

Lehké mobilní počítače, interaktivní učebnice v přenosném počítači a propojení žáků a učitelů ve společném digitálním prostoru. I tak může vypadat výuka na základních školách, o kterou usiluje pilotní projekt Vzdělání 21. Sešity a učebnice ze škol nevymizí, ale nejsou pro žáky jediným zdrojem informací.

Žáci a učitelé vybaveni osobními notebooky pracují s interaktivním učebnicovým obsahem a jsou propojeni ve společném digitálním prostoru. Názorná výuka, která žákům umožní lepší pochopení učiva a vazeb mezi jednotlivými předměty a zvýší tím jejich schopnost pracovat s informacemi. Toto není jen vize budoucnosti, ale reálný projekt Vzdělání 21. „Naší snahou je smysluplné propojení nových technologií s běžnými formami výuky při využití kvalitního vzdělávacího obsahu, který poskytujeme,“ řekl Jiří Havlík, koordinátor projektu Vzdělání 21. Projekt zahájilo Nakladatelství Fraus v partnerství s firmami AV Media, Intel, HP a Microsoft.

V září nynějšího školního roku se tři základní školy z různých částí České republiky zapojily do pilotní fáze
projektu Vzdělání 21. „Školy jsou součástí partnerské sítě Fraus a disponují různou vybaveností i úrovní
využívání digitálních a interaktivních technologií při výuce. Realizaci projektu podpořily partnerské firmy, ale
i rodiče žáků. Ti spolufinancují osobní notebooky,“ dodal Pavel Brejcha, obchodní ředitel Nakladatelství Fraus.

Vzdělání 21 bude po dobu čtyř školních roků sledovat a ověřovat možnosti propojení nových technologií
s klasickými metodami výuky ve snaze zefektivnit výuku na základních a středních školách v České republice.

Kombinace tradičních metod výuky s novými technologiemi připravuje úspěšné žáky digitálního věku

V projektu Vzdělání 21 se kombinují tradiční vyučovací metody s novými. Zároveň se sledují přínosy tohoto propojení po stránce výuky a motivace žáků. „Vzdělávací obsah je možné přizpůsobit potřebám učitelů i jednotlivých žáků a zajistit tak skutečně interaktivní zapojení dětí do výuky a maximální rozvíjení jejich schopností,“ uvedl Jiří Havlík. První průběžné hodnocení bude k dispozici v březnu 2010, nicméně již nyní se ukazuje, že nová forma výuky přispívá k lepšímu pochopení probírané látky, a to díky větší názornosti vyučování a využití multimediálních prvků, které hodiny zpestří.

„Společnost prochází nutnou proměnou a požadavky budoucího pracovního trhu stále stoupají. Potřebujeme na tuto skutečnost děti připravovat a vést je k tomu, aby se z nich stali úspěšní a samostatní jedinci,“ řekl Vít Beran, ředitel Základní školy v Praze-Kunraticích. „Naši žáci udělali za tři měsíce práce s interaktivní formou vyučování viditelný pokrok, a to především v tom, jakým způsobem technologie používají. Děti přestávají vnímat počítač jen jako herní konzoli a učí se ho využívat jako pracovní nástroj,“ dodává Vít Beran. Daniel Preisler, ředitel Základní školy T. G. Masaryka v České Kamenici, zdůrazňuje, že „úkolem školy je naučit žáky třídit a vybírat nabízené informace tak, aby je dokázali samostatně používat v každodenním životě.

Pomocí moderních technologií a nových vyučovacích metod ve škole můžeme u žáků vzbudit zájem o toto jejich samostatné bádání.“ Každá ze zúčastněných škol zapojila do projektu Vzdělání 21 paralelně dvě třídy 6. ročníku, v nichž se sleduje efektivita výuky. „Obě třídy používají shodné didaktické materiály, přičemž třída ,A‘ používá běžnou formu výuky a testování pomocí klasických učebnic a standardních výukových materiálů. Třída ,B‘ kombinuje klasické učebnice a vzdělávací obsah s testováním v elektronické formě pomocí digitálních technologií – interaktivní učebnice a tabule, notebooky,“ vysvětlil Jiří Havlík. Po dobu čtyř školních roků bude projekt sledovat a průběžně hodnotit odborný garant, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Žáci jsou nadšení, učitelé motivovaní a rodiče rádi spolupracují 

Ředitelé zúčastněných škol se shodují na tom, že se jejich učitelé i žáci s nadšením chopili příležitosti seznamovat se s novými metodami výuky a studia. „Učitelé oceňují zejména rychlost a názornost informací a možnosti interaktivních cvičení. Pomocí učitelského PC nebo notebooku je také učitel schopen průběžně kontrolovat, zda všichni žáci pracují a zvládají zadané úkoly,“ říká Jiří Havlík. „Získávají tak okamžitou zpětnou vazbu a v případě nutnosti mohou znovu procvičit problematické jevy.“

„Naši učitelé se v podstatě učí plnohodnotně využívat získané technologie a obohatit vyučovací hodiny o nové
multimediální a interaktivní prvky,“ dodal Miroslav Kůs, ředitel Základní školy L. Kuby z Českých Budějovic. „Naše první zkušenosti s novou formou výuky jsou velmi pozitivní. I podle slov rodičů je vyučování nyní mnohem zábavnější, děti se na hodiny vyloženě těší a jsou lépe motivovány k domácí přípravě. Zaznamenali jsme také větší zájem rodičů o to, co a jak se jejich děti ve škole učí, což je pro vzájemnou spolupráci velice důležité,“ shrnul Miroslav Kůs své dosavadní zkušenosti s projektem.

Vzdělávání učitelů jak moderně vyučovat je klíčové

Při spuštění projektu Vzdělání 21 bylo nutné zohlednit rozdílné zkušenosti a schopnosti učitelů používat digitální a interaktivní technologie. Všichni učitelé absolvovali vstupní proškolení na práci s nástroji používanými v projektu a mají možnost se dále zapojovat do seminářů a workshopů pořádaných v rámci Akademie moderního vzdělávání a dalších podobných iniciativ. „Učitelé i ředitelé škol zmiňují počáteční rozpaky při postupném zapojování nových prvků do své výuky. Již během několika týdnů po zahájení projektu se učitelům nicméně podařilo využívat dostupné technologie při výuce a osvojit si přípravu na jednotlivé hodiny,“ uzavřel Jiří Havlík. Časová náročnost přípravy na výuku je pro učitele sice vyšší, avšak odměnou pro ně jsou nadšení žáci s aktivním přístupem k získávání nových dovedností.

ČASOVÉ SCHÉMA PROJEKTU


září 2009 – zahájení pilotní fáze projektu ve třech školách: ZŠ Praha-Kunratice, ZŠ L. Kuby České Budějovice a ZŠ T. G. Masaryka z České Kamenice.

Projekt sleduje výuku ve dvou paralelních třídách jednoho ročníku každé školy. Paralelní výuka probíhá podle stejného obsahu: třída „A“ používá běžnou formu výuky a testování pomocí klasických učebnic a standardních výukových materiálů. Třída „B“ kombinuje výuku pomocí klasických učebnic a vzdělávacího obsahu s testováním v elektronické formě pomocí digitálních technologií – interaktivní učebnice a tabule, notebooky.

březen 2010 první hodnotící zpráva odborného garanta (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy)

duben až červen 2010 oslovení dalších škol s cílem rozšíření projektu (ideálně alespoň jedna škola v každém
kraji)

červenec a srpen 2010 zpracování kompletní zprávy za první školní rok

září 2010 zveřejnění výsledků projektu v prvním školním roce

2010–2013 postupné pokračování až do 9. ročníků základních škol nebo odpovídajících ročníků víceletých
gymnázií; příprava rozšíření projektu na I. stupeň ZŠ a střední školy

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
29. ledna 2010 v 21:25  

kontrolovat, zda žáci pracují je bezpředmětné - celá třída se okamžitě připojí na facebook a učitel se nechytá...

Anonymní řekl(a)...
30. ledna 2010 v 5:22  

„Naši učitelé mohou svým studentům zadat úkoly, vysvětlit jim, co mají dělat, a pak je nechat, aby si vše sami prošli, prozkoumali a vypracovali,“ říká Vít Beran, ředitel Základní školy v Kunraticích v Praze 4. „Mezitím se učitel může věnovat individualizaci výuky a zpětné vazbě od studentů. Studenti se na výuce podílejí výrazně aktivněji a osvojují si návyky samostatného učení, což je dovednost, jež se jim poté hodí v celém životě.“

Moje řeč! Takhle to praktikuji již dlouhá léta: Na začátku hodiny zadám studentům úkol, stručně jim vysvětlím, co mají dělat, aby mě v průběhu hodiny neobtěžovali zbytečnými dotazy, pak je nechám, aby si vše sami prošli, prozkoumali a vypracovali. Mezitím se mohu nerušeně věnovat vlastní individuální práci.

Studenti se takto na výuce podílejí výrazně aktivněji a osvojují si návyky samostatného učení, což je dovednost, jež se jim poté hodí v celém životě.

Jenom pořád nechápu, pane řediteli Berane, proč má NÁŠ ředitel po každé hospitaci k mé práci spoustu připomínek! :-(

Anonymní řekl(a)...
30. ledna 2010 v 18:01  

Na řadě středních škol jsou žáci již od prvního ročníku vybavení osobními notebooky, pracují s interaktivním učebnicovým obsahem a jsou propojeni ve společném digitálním prostoru, který jim umožní lepší pochopení učiva a vazeb mezi jednotlivými předměty a zvyšuje tím jejich schopnost pracovat s informacemi. Nyní, po čtyřech letech studia je možno na konkrétních studentech sledovat a ověřovat vliv těchto nových technologií. Zároveň je zcela evidentní přínos tohoto propojení po stránce výuky a motivace žáka, jeho interaktivní zapojení do výuky a maximální rozvíjení jeho schopností. Ukazuje se, že nová forma výuky přispívá k lepšímu pochopení probírané látky, a to díky větší názornosti vyučování a využití multimediálních prvků, které hodiny zpestřují.

Takto připravení studenti, kteří jsou schopni využívat ICT jako pracovní nástroje pro třídění a výběr nabízených informace tak, aby je dokázali samostatně používat v každodenním životě, čímž mají velké předpoklady vyhovět stále stoupajícím požadavkům budoucího pracovního trhu a mohou se stát úspěšnými a samostatnými jedinci:

http://www.youtube.com/watch?v=gna14vIOwKk&feature=related

Anonymní řekl(a)...
30. ledna 2010 v 18:36  

Je nepochybné, že pomocí moderních technologií a nových vyučovacích metod ve škole můžeme u žáků vzbudit zájem o samostatné bádání. Žáci s nadšením využívají příležitost seznamovat se s novými metodami výuky a obohacovat se o nové multimediální a interaktivní prvky. Na hodiny se vyloženě těší a jsou lépe motivováni k domácí přípravě. Zaznamenán byl rovněž větší zájem rodičů o to, co a jak se jejich děti ve škole učí, což je pro vzájemnou spolupráci velice důležité.

Drobné nedostatky se projevují pouze v názornosti výchovy k rodičovství.

http://www.youtube.com/watch?v=heriwcoQ9IQ&feature=related

Anonymní řekl(a)...
30. ledna 2010 v 19:14  

Ve větších školách bylo nutné z organizačních důvodů zapojit do projektu "Vzdělání 21" paralelně nikoliv dvě, ale tři třídy 6. ročníku, v nichž se sleduje efektivita výuky. Dvě třídy chodí do školy, přičemž třída ,A‘ používá běžnou formu výuky a testování pomocí klasických učebnic a standardních výukových materiálů, zatímco třída ,B‘ klasické učebnice a výukové metody nepoužívá a vzdělává se pouze v elektronické formě pomocí digitálních technologií – interaktivních učebnic, tabulí a notebooků.

Třída C má po celou dobu sledování efektivity výuky studijní volno.

Odborný garant z PedF UK, který má za úkol po dobu čtyř školních let projekt sledovat a průběžně hodnotit, předpokládá, že výuka dle projektu "Vzdělání 21" bude natolik efektivní, že bude možné skládat maturitní zkoušky bez nutnosti absolvovat střední školy, které budou moci být postupně zrušeny.

Průběžné srovnávací testy zatím ukazují, že nejlepších výsledků v přípravě na nový model jednotné digitální státní maturitní zkoušky, kterou budou testované třídy pilotně skládat již letos, má překvapivě třída C!

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.