Proč se výsledky v matematice za 12 let tak zhoršily? Jak je možné, že jsme v roce 1995 dosáhli tak dobrých výsledků. Co se od té doby změnilo? A v čem se situace v Česku liší od ostatních zemí?
Z článku na blogu autora na zpravodajském portálu Aktualne.cz vybíráme:
Specifickým rysem české výuky matematiky byly dlouhá léta přijímací zkoušky, na střední i vysokou školu. Ty byly cílem a metou velké části výuky. Ty bylo třeba zvládnout, a tomu žáci i učitelé podřizovali svoji práci. Pojetí těchto zkoušek odpovídalo pojetí matematiky (jak jinak?), tedy akademické, od života odtržené, zaměřené spíše na rozsah a nacvičené postupy než na porozumění. I žáci, kteří se v matematice ztráceli, se vypnuli k velkým výkonům, často však bez dobrého porozumění. To se ale změnilo. Střední školy šmahem ruší své přijímací zkoušky a ruší je i mnohé vysoké. A to právě ty, kde se dělávaly přijímací zkoušky z matematiky. Přijímací zkoušky mj. zrušila Matematicko-fyzikální fakulta, ale i mnohé techniky a třeba i pedagogické fakulty. Jinými slovy velká část toho, co dříve nutilo žáka k učení se matematice, zmizelo.
S klesající možností žáky k něčemu nutit souvisí nepochybně i celková demokratizace společnosti, rostoucí péče o práva dítěte a klesající autorita učitelů. K tomu dochází na celém světě. U nás stejně jako v ostatních postkomunistických zemích jsme na tom o to hůř, že k těmto změnám dochází rychle (zejména vzhledem k setrvačnosti školství), a tak na ně nejsme dostatečně připraveni.
Ptáme se čtenářů: Je tomu skutečně tak, jak tvrdí Ondřej Štefl?
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
15 komentářů:
Netuším, zda je pan Štefl unaven nebo žertuje či předpokládá, že čtenáři jsou blbci. Vyňatá část z blogu autora je demagogický extrakt. Hovořit o specifickém rysu (dokonce českého) vzdělávání spočívajícím v tom, že bylo podřízeno přípravě na příjmací zkoušku na vyšší stupeň školy tak, že to bylo něco, co je dnes "konečně" překonáno je přinejmenším nemoudré. Každé vzdělávání ma svůj cíl. A zejména dnes je potřeba připravit absolventa na požadavky následné praxe - i když tou praxí je další fáze vzdělávání. Školy ruší své příjmačky zejména z ekonomických důvodů. Z nutnosti zajistit kontinuitu své existence a tu jim zajistí pouze noví frekventanti. Bez ohledu na jejich schopnosti a to v jakémkoli oboru, bez ohledu na matematiku. Nespočívá to v náhlém šteflovském prozření, že by tzv. akademické pojetí bylo odtržené od života. Mimořádně pěkná je také pasáž o "klesající možnosti žáky k něčemu nutit" - pokud toto odvozuje autor z demokratizace společnosti, pak je nepochybně již blízko doba, kdy se nebudeme smět zeptat na to, co se stalo v červenci 1415, abychom ho nevystavovali zbytečnému stresu, když by si to mohl třeba vygůůůglovat.... To je další šteflovská manipulace. Tedy k otázce redakce : situace ve školách je velmi podobná té, kterou popisuje autor, ale její příčiny a řešení jsou zhola jiné.
Naprostý souhlas s předcházejícím příspěvkem. Vůbec nechápu, že pan Štefl nevidí současnou realitu.
Asi si to "vygůůůgloval" z prstu.
Škoda, že redakce České Školy vybrala tak zkreslující výňatek z jinak zajímavého a přínosného článku autora (zkuste si jej přečíst celý, už vyšel 3. díl). Z povrchního výběru citátu vznikla samozřejmě diskuze, která je o ničem - viz první tři příspěvky.
Nebudou-li přijímačky, nebudou nutné testy a nebudou-li testy, nebudou grošíky pro SCIO. Je to dost jednoduchý motiv k publikování. Jinak nic proti matematice a maturitě z ní.
"Mimořádně pěkná je také pasáž o "klesající možnosti žáky k něčemu nutit" - pokud toto odvozuje autor z demokratizace společnosti, pak je nepochybně již blízko doba, kdy se nebudeme smět zeptat na to, co se stalo v červenci 1415, abychom ho nevystavovali zbytečnému stresu, když by si to mohl třeba vygůůůglovat.... To je další šteflovská manipulace. "
To není manipulace. To je opravdu blízká realita. Alespoň v představách studentů. A některých teoretických pedagogů.
To 16:07 - jen se hloupě zeptám - a tu školu vedou studenti nebo kantoři? Protože kdyby to byli studenti, tak by měli být odměňováni a kantoři by mohli akorát držet hubu. Ale pokud školu vedou opravdoví učitelé, kteří za to ještě pobírají mzdu, (což by mohlo být náznakem toho, že tak činí po vzájemné dohodě), pak nevím, čeho se tu pořád bojíte?
To Anonym 16.51
Kdo vede školu je opravdu zajímavá otázka. Posledních pár let mám dost silný dojem, že školu vedou úředníci MŠMT, Cermatu, krajského úřadu, ČŠI a podobně. Nebo myslíte, že ŠVP, "desetiletou novou maturitu", způsob uvolňování nezletilých žáků ze školy, dozory nad žáky a podobně vymysleli učitelé ve sborovnách?
Takže se nebojím - kromě ztráty zdravého rozumu - ničeho.
Důvod změn je jasný, Ministerstvo školství je připravuje proto, aby změnilo status učitelů z levné administrativní pracovní síly na elitní vědce a pedagogy. Ekonomický analytik Daniel P., který se specializuje na oblast vzdělávání, je přesvědčen, že změnit systém financování studia učitelů je žádoucí.
Podle něho ministerstvo školství investuje dostatek peněz na příliš velký počet učitelů. "Jde především o učitele s malou motivací k práci a malou vůlí plně se jí věnovat. Takže jde o to, aby na učitele šlo méně peněz a aby učitel řádně odváděl svou práci," vysvětlil Daniel P.
Změna je přitom podle Daniela P jednoduchá, protože kvůli ní není potřeba měnit zákony. Stačí pouze změnit způsob řízení a regulace. "Problém je, že učitelé nastoupí do školy, stát je financuje, ale oni se dostatečně nevěnují práce, takže nakonec z nich žádní učitelé nejsou. Ti lidé projedí peníze státu, které by se mohly jinak efektivně využít," dodal Daniel P.
To: Anonym 21. ledna 2010 20:40
Posledních pár let mám dost silný dojem, že školu vedou úředníci MŠMT, Cermatu, krajského úřadu, ČŠI a podobně. Nebo myslíte, že ŠVP, "desetiletou novou maturitu", způsob uvolňování nezletilých žáků ze školy, dozory nad žáky a podobně vymysleli učitelé ve sborovnách?
Nejenom to, ale činnost výše uvedených institucí se vesměs zcela vymyká zdravému rozumu a zanechává tak značné škody na zdraví učitelů.
Tyto vlivy jsou již několik let systematicky sledovány ve školách zapojených do sítě „zdravých škol“, které pracují v duchu holistické filozofie zdraví. Jejich postupy v oblasti plnění rozhodnutí, směrnic, nařízení a doporučení těchto úřadů, odpovídají principům nového pojetí péče o lidské zdroje s názvem holistický management. Využívají komplexního modelu, v němž emocionální a duchovní pohoda spolu s fyzickým zdravím spolupůsobí jako tři vzájemně spjaté dimenze.
Při letmé orientaci v archivu ČŠ bylo zjištěno, že již v roce 2003 zde publikoval jistý D.V. Mudra návod, jak dosáhnout dobrých vztahů v učitelském kolektivu „zdravých škol“ tak, aby se učitelé cítili na pracovišti dobře a byli ochotni zapojit se aktivně do tvorby a realizace edukačního procesu. Dobré vztahy vystihuje autor pojmy: vzájemná úcta, důvěra, upřímnost, pochopení, tolerance a vzájemná pomoc.
K dosažení takových vztahů se doporučuje využít organizačních opatření, zlepšení pracovních podmínek učitelů a realizace aktivit, které přispějí ke zkvalitnění vzájemné spolupráce. Přehledně definoval výčet zátěží, charakterizujících učitelskou profesi, pro každou ze čtyř oblastí celistvě pojatého zdraví (fyzická, psychická, sociální, duchovní) a také příznaky, kterými se zátěž u učitelů projevuje. Uveřejněný text je nesmírně cenným podnětem pro management škol, neboť dává vodítko pro analýzu jevů ve škole a nabízí přehled indikátorů, podle kterých lze sledovat stav profesní zátěže u jednotlivých pracovníků.
Lze se osobně přesvědčit, že manažeři škol nevěnují dostatečnou pozornost podpoře zdraví a péči o celkovou pohodu svých učitelských sborů. Péče o dobré mezilidské vztahy, tvorba pozitivního klimatu školy, podporujícího partnerskou spolupráci učitelů, umožňující volné vyjadřování názorů pracovníky, aktivní naslouchání podřízeným, to vše je spíše výjimkou než pravidlem. Učitelům je, v souvislosti s implementací ŠVP do praxe, ponecháváno stále méně prostoru pro jejich autonomii v rámci profese, nedbá se o estetické a pohodlné pracovní prostředí, učitelům není poskytována podpora při jednání s konfliktními rodiči, není jim poskytován kvalitní servis k zabezpečení výuky aj.
Na další možné aktivity v oblasti péče o zdraví pracovníků, jako např. na tzv. „nadstandardní zdravotní péči“, na úhradu části nebo celé částky penzijního připojištění či životních pojistek, chybí finanční zdroje.
Řada učitelů má zajisté výbornou zkušenost s dlouhodobou realizací programu zaměřeného nejen na podporu regenerace sil učitele, ale i na podporu uvědomělé akceptace principů zdravého životního stylu u pracovníků školy. Je nutno zdůraznit, že lze těžko očekávat maximální profesní výkon od učitelů, kteří nemají optimální fyzickou i psychickou kondici. Kromě toho učitel, který má vést děti v souladu s filozofií „zdravých škol“ by s ní měl být vnitřně ztotožněn.
Okomentovat