Klára Veselá Samková: O vědě a vzdělání I.

V poslední době se v médiích - a to i na blozích aktuálně - opakovaně diskutují témata, která spolu zdánlivě nemají mnoho společného. Týkají se organizace vysokoškolského vzdělání včetně přijímacího řízení pomocí tzv. „scio-testů“, financování vědy grantovým systémem a způsobu hodnocení vědy pomocí citačního indexu zejména v impaktových časopisech. Jsem přesvědčena, že tato témata mají společný jmenovatel, a tím je otázka významu primárního výzkumu zejména ve společenských vědách.


Z článku na blogu autorky na zpravodajském portálu Aktualne.cz vybíráme:

Prvním „na ráně“ je problém tak zvaných „Národních srovnávacích zkoušek“ , které souží jako kriterium pro výběr uchazečů o studium.


K souvisejícím problémům lze krátce podotknout následující:


V oblasti podpory vědeckého výzkumu pomocí grantových agentur dochází k soustavnému přeceňování administrativně technické stránky grantových projektů na úkor kreativně-badatelských aspektů. Platí to zejména v oblastech, které nejsou spjaty s aplikovaným výzkumem, ale jedná se o „neužitečný“ primární výzkum. Několikanásobně to platí pro výzkum v oblasti společenských věd, které jsou přírodovědci často vnímány jako prakticky neverifikovatelné, z hlediska administrátorů vědy jako neschopné přinést faktický ekonomický efekt.


Stejným druhem problému je i otázka využitelnosti „citačního indexu“ zejména v „impaktových“ časopisech, který je velmi snadno zneužitelný – a rovněž zneužívaný – různými „citačními bratrstvy“ tak, že přestává být schopen zobrazit skutečný význam dané práce.


Charakteristikou dnešní situace je, že mezi budoucí vědce se dostávají lidé na základě pochybného výběru (zvýraznění redakce), rozvoj vědy je podporován na základě diskutabilních kriterií a jeho výsledky jsou hodnoceny diskutabilním způsobem. Není divu, že za těchto okolností věda ztrácí svoji prestiž a její existence přestává být vnímána jako opodstatněná.