Evergreen to už nebude dlouho a za chvíli z ní budem mít spíš slušný bolehlav. Co mám pro a proti? Rovnou říkám, pojďme se nebavit o státní maturitě a nazývejme to maturitou certifikovanou, povím proč.
Z postu na blogu autora na bigbloger.lidovky.cz vybíráme:
Kdyby český stát stejně přistupoval k autoškole, měli byste v 18 jednu příležitost složit zkoušky, předtím by vám předepsali 250 hodin teoretické výuky s kontrolovanou docházkou, a kdyby se vám to nepovedlo, byly byste nuceni opět čtyři roky studovat a studovat, než by vás ke zkoušce pustili podruhé. Pokud byste zkoušku udělali na sice dostatečný, ale nikoli excelentní počet bodů, sice byste měli řidičák v kapse, ale současně doživotní utrum s možností, že budete řidičem z povolání. Každá autoškola by povinně koupila jeden předražený (a zbytečný) kompjůtr od Autocontu, jeden podobně předražený skener a mizerný software, který by za 100 milionů dodala firma bratra náměstka ministra. Náklady na jednoho absolventa takové autoškoly by státní kasu přišly na nějakých sto tisíc, přičemž by se s „odbornou veřejností“ debatovalo tak o tom, hodnotit-li výstupy písmeny nebo číslicemi. Také by zavádění provázela mediální řežba o tom, je-li nezbytné, aby řidiči ovládali konstrukci motoru i s příslušnými výpočty, nebo stačí, aby jeho jednotlivé části uměli správně pojmenovat – s přihlédnutím k faktu, že teprve řidič, který dobře zná konstrukci motoru, porozumí správně jeho zvuku a volí styl jízdy, který je pro motor nejpříhodnější. Součástí takové autoškoly by byly dvě hodiny jízd, protože víc přece není třeba a 250 hodin v učebně nad skriptama musí stačit.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
32 komentářů:
tomáš na hrad!
Pan Tomáš Houška by se neměl vyjadřovat ke státní maturitě, neboť k tomu není dostatečně kompetentní. Jeho doménou sice je oblast tvorby kritérií standardu kvality profese učitele, ale i v této oblasti nám bohužel dosud dluží odpověď na řadu důležitých otázek, např:
Jakým mechanismem budou standardy kvality učitelské profese aplikovány do škol – jako obecně závazný standard, jako určitý jednotící rámec?
Jak bude kontrolováno respektování a dosahování standardu kvality?
Jak bude řešeno dosahování či nedosahování standardu kvality profese v oblasti financování škol?
Jak bude řešeno dosahování či nedosahování standardu kvality profese v oblasti finančního hodnocení jednotlivých učitelů?
Jak budou jednotlivé standardizované profesní kompetence učitele rozděleny na kompetence nutné (bude k nim směřováno v rámci pregraduální přípravy na VŠ a další rozvíjející kompetence v oblasti získané v celoživotním vzdělávání?
Jak bude řešena velká rozdílnost pojetí přípravy učitelů na jednotlivých VŠ – pedagogické, přírodovědecké, filosofické, teologické fakulty atd.?
Bude respektování standardů v kurikulu pregraduální přípravy učitelů kritériem hodnocení oboru Akreditační komisí?
Bude zřízena síť vzdělávacích služeb pro další vzdělávání učitelů (v celoživotním vzdělávání)?
Proč se nečerpají také zkušenosti s koncepcí učitelské způsobilosti a učitelské profese v období první republiky?
Bude při tvorbě standardu vycházeno i z reálných činností (reprezentativní profesiografické šetření činností učitele)?
Jakou podobu bude standard mít – v oblasti personálního managementu, existují různé modely standardů a používají se různé postupy vedoucí k jejich tvorbě?
Nebude reforma směřující k tvorbě a aplikaci standardů probíhat pouze v administrativní rovině? Nepovede k větší administrativní zátěži škol a jejích pracovníků?
Nepovede zavedení standardů pouze ke zvýšení pracovního stresu učitelů a k obavám z dalšího působení ve školství?
Jak bude zajištěn dostatek kvalitních mentorů, uvádějících učitelů a supervizorů?
Jaké kompetence budou vyžadovány od mentorů, uvádějících učitelů a supervizit?
Je standard prosaditelný a vychází z obecného konsensu odborné veřejnosti?
Jako obvykle stojí za to přečíst si celý článek. Vybírám namátkou největší perly:
2. Nevidím jediný důvod, proč by tuto certifikační autoritu měl určovat stát a proč by měla být jen jedna. (Tedy pominu-li, že pokud stát tu možnost mít nebude, ztratí pár úředníků příležitost k pořádání zajímavých výběrových řízení.) Naopak viděl bych jako zdravé spíš konkurenční prostředí, ve kterém by existovaly 2-3 konkurenční agentury a bylo zcela na maturantovi, jakou skladbu certifikátů bude potřebovat ...
3. Nemyslím, že by takovou zkoušku měl hradit stát, měl by si ji hradit každý sám - jako třeba autoškolu...
4. Její vykonání by nemělo mít žádnou formální vazbu napředchozí studium... Neboli, chci-li zkusit maturitu z nějakého předmětu, je to má volba a nikdo mi nebude předepisovat, že předtím musím povinně absolvovat předepsané množství hodin výuky... ... Takovou certifikovanou maturitu by v krajním případě mohl jít skládat uchazeč, který žádnou střední školu nestudoval a kvalitně se ke zkoušce připravil doma sám. Střední škola by měla být SLUŽBOU připraující mj. k certifikovaným zkouškám, ne administrativní podmínkou připuštění ke zkoušce...
Takže pan Houška ani nemusí na hrad (jak tu psal první komentátor.)
Stačí aby podobným hlasům bylo popřáno sluchu na MŠMT, či v parlamentu.
No a pak už nás pouze potěš pámbu.
Myslím, že se jedná o opravdu "velmi hluboké nedorozumění".
Střední škola by měla být SLUŽBOU připraující mj. k certifikovaným zkouškám, ne administrativní podmínkou připuštění ke zkoušce. Nechápu, proč by to nemělo jít, nebo mělo být provázeno jakoukoli byrokratickou komplikací.
Po přečtení celého příspěvku mám jednu poznámku k názoru, že certifikačních autorit by mělo být více a měly by si vytvořit konkurenční prostředí. Uvedu příklad s jinou obecně známou certifikací - ISO 9001. V této zemi působí řada renomovaných agentur, které certifikát za URČITÝCH podmínek poskytnou. Takový TÜV je pojem sám pro sebe nebo LLoyd Register také. Výsledkem jsou nejen certifikáty, ale funkční procesy a kvaltině řízené firmy, které jsou nositeli takových certifikátů. A pak je tu masa firmiček, konzultačních kanceláří, které vám ISO 9001 "udělají" tak nějak po plzeňsku...
Vlastně nemusíte ani moc ve firmě změnit, nad odpadový koš vám nalepí cedulku ODPAD, aby bylo vidět, že jste certifikovaní a to za konkurenčně výhodnější cenu, často až čtvrtinovou či třetinovou oproti standardu. Takové chceme mít maturanty? Jako plzeňské právníky? Podezírám školy, že proti certifikované maturitě brojí jen proto, že "nebudou moci zohlednit specifické potřeby některých vybraných studentů" jako třeba na modřanském gymnáziu v Praze. A když nezohledníte, tak k vám studenti nebudou proudit takovou měrou, že? A dotace je pořád na žáka....
Kalashnikoff:
Střední škola JE SLUŽBOU.
Ovšem nikoliv připravující k vykonání certifikované zkoušky, ale součástí komplexu vzdělávacích institucí, které mají občanům této země poskytnout vzdělání, chcete-li vzdělanost. (Podobně jako policie má zajistit bezpečnost, atd).
Chci-li být certifikovaným svářečem, tedy prokázat svou kompetenci svařovat, stačí k tomu snad absolvovat svářečský kurs, předvést ukázku práce a absolvovat nějaký test.
Maturita, tak jak ji chápu já, je nejen dokladem, že mám certifikát na češtinu a matematiku, ale také dokladem, že jsem absolvoval KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVACÍ AKTIVITU, jejíž jednou součástí byly i předměty, které byly na závěr podrobeny zkoušce. Tedy že jen tak mimochodem jsem slyšel také něco z dějepisu, biologie, chemie atd. I když jsem z těchto předmětů nematuroval.
To je také jeden z důvodů, proč mi současná podoba státních maturit vadí.
Simona CARCY:
Tentokrát s Vámi bez problémů souhlasím.
S jedinou poznámkou. Nejsou to školy (nebo alespoň dobré školy), kdo je zainteresován na normativech.
Většina učitelů by s radostí ze školy vyrazila pár grázlíků, kteří se nechtějí učit, ale pouze vytáčet učitele. Jenže to udělat nemohou, protože i za grázlíka jsou prachy.
Ke škodě všech.
Je to jasné! Simona Carcy je Parabellum. Tak přesné a podrobné informace o ISO 9001 nemá nikdo druhý.
Odpadkový koš s označením odpad = certifikace, to je přece ono. Proč tento způsob selekce neimplementovat i u maturantů?
Většina učitelů by s radostí ze školy vyrazila pár grázlíků, kteří se nechtějí učit, ale pouze vytáčet učitele. Jenže to udělat nemohou, protože i za grázlíka jsou prachy.
Ke škodě všech.
Obávám se poste-restante, že v tomto ohledu nemáte pravdu a je s podivem, že mluvíte za ostatní kolegy. Učitel, který rozděluje své klienty na oblíbence a neoblíbence = grázlíky, není profesionál.
Ke škodě všech by naopak bylo, kdyby si tito "takyučitelé" měli možnost léčit své komplexy na nebohých dětech, nemluvě o tom, že z řady těchto problémových žáků vyrůstají vynikající politici, právníci, novináři a v neposlední řadě skvělí kuchaři. http://prima.stream.cz/category/215/
Simona Carcy skutečně uvažuje a píše jako pistolník !!!
Drahý Anonymní z 11:50, smím tušit, o jaká fakta či podněty opíráte tak objevné tvrzení, jaké jste publikoval(a)?
Vidím, že se zobrazila pouze citace toho, nač jsem reagoval! V kostce jde o to, že příspěvek páně autorův ukazuje bídu českého školství, jestliže produkuje pedagogy s takto ujetými názory. Jak píše GS v diskusi pod článkem na blogu - ani Nejedlý takové zvěrstvo nenavrhoval. Pak totiž můžeme opravdu SŠ, ale i VŠ zrušit, budou jen certifikační agentury. Jak napsal již před více než dvaceti lety Karel David: To je ona, ona nová doba, onanová doba.
Anonymní 11:22
Pletete si pojem a dojem. Grázlík nerovná se problémový žák. Z grázlíků vyrůstají kriminálníci (tedy velmi často to jsou politici a právníci, jaká ironie), z problémových žáků osobnosti. Ano, je problém, když učitel potlačuje osobnost toho žáka, který mu nesedí nebo o kterém ví, že jej "načapal na hruškách". Ale to je extrém, který poste restante zjevně neměl na mysli.
Mělo by platit - nelíbí se ti škola, učitelé, nechceš dělat a nechceš odejít sám - budeš odejit. Tak to přece funguje v reálném životě, pro který má škola žáky připravit. Dělám zaměstnavateli problém, vyrazí mě. Je snad kvůli tomu zaměstnavatel zakomplexovaný? Ne, vidí mě jako element, který narušuje úspěšný chod kolektivu, a proto se mě zbaví. Kolektivu to rozhodně pomůže, mně možná taky, uvědomím si, že jsem něco nezvládl a změním strategii svého chování.
Systém normativů vede školy k tomu, že se s podobnými "ekonomickými" žáky otravují až do posledního ročníku, aby na ně braly peníze co nejdéle.
Střední škola má samozřejmě poskytovat vzdělání a příprava na závěrečné, maturitní, certifikované a jiné zkoušky je druhotná. Za zjednodušenou a tedy zavádějící formulaci se omlouvám.
Jde-li o komlexnost či naopak úzké technicistní zaměření zkoušky, to je otázkou plně jinou a nepředepisoval bych odpověď.
A jde-li o rozdávání certifikátů "zadarmo", to mě netrápí vůbec. Víte, pokud vznikne jakási certifikační agentura, která bude mít nízké nároky, při dodržení samočistících mechanismů jí to nevydrží dlouho - kvalitní vysoké školy (spíš tedy žádné vysoké školy) a žádní zaměstnavatelé certifikát od takové kvaziautority nebudou reflektovat.
To Poste.restante 12:21
cituji....Tím, kdo v současné škole tahá za kratší konec rozhodně nejsou děti.
Sebelepší kantor je dnes vůči destruktivním jedincům právně téměř bezbranný....
Já s vámi možná také souhlasím. Ale můj názor je ten, že je to svým způsobem správně. Vzdělávaní je služba a žák (resp. jeho zákonný zástupce) je zákazníkem spotřebovávajícím tuto službu. Vím, že se vám toto pojetí nelíbí, ale v autoškole, kterou tady někdo mával nade mnou, to tak je. A jako v životě platí, že (platící) zákazník je pán, musí tak tomu být i ve škole. Terorizující zmetci nejsou zákazníci. To bych přirovnala k neplatičům, kteří si stěžují, že koupená telvize má barevný nádech. Neplatící zákazník není pán a nebude si nic diktovat. Tím, že se dopouštíte generalizace, že vůči VŠEM žákům tahají kantoři za kratší provaz, říkáte současně, že VŠICHNI kantoři si s tím neporadí. Ale tak to není. Schopný obchodník si dává pozor na neplatiče. Byla bych ráda, kdyby si schopný kantor se zmetkama poradil rovněž. Pak by se nešířila fáma o tom, jak kantoři úpí pod jhem zákonných zástupců.
to Houška Tomáš
cituji:... jí to nevydrží dlouho - kvalitní vysoké školy (spíš tedy žádné vysoké školy) a žádní zaměstnavatelé certifikát od takové kvaziautority nebudou reflektovat....
No to je tedy objev! Právě jste popsal to, kde je dnes současná forma maturity, kterou je třeba změnit.
Současnou maturitu pro její nevyváženou úroveň a takřka nulovou vypovídací schopnost VŠ neakceptují, takovou kvaziautoritu středních škol nereflektují a jsou nuceny dělat si svá výběrová přijímací řízení.
Proto je reforma maturit nezbytná.
to Simona Carcy 12:33
Protože nejsem na sokromé škole, kde se platí školné, je argument o platícím zákazníkovi kapku vedle.
Rovněž srovnání škola - autoškola, hmmm .... ?!
Ale nechám si poradit, jak konkrétně si poradit s "neplatiči" ve třídách konzumujících mnou podávané služby. Ne že bych měl problémy pořád, ale radu bych uvítal. :-D
Je mi docela jedno, jestli je právě správné učit výhradně podle Herbarta, Makarenka, Blooma nebo Aliho. Tedy pokud to není odezvou na změnu společenského systému.
Je mi takřka jedno, jakým způsobem se maturuje. Ale, pokud jsou takto pojaté státní maturity jediným způsobem, jak pozvednout kvalitu našeho školství, tak ať odpovědní činovníci činí bez odkladu a prodlení.
Jestli to neumějí, pak ať jdou do prdele. Laskavě.
,, Vzdělávaní je služba a žák (resp. jeho zákonný zástupce) je zákazníkem spotřebovávajícím tuto službu."
Vnímala bych vzdělávání jako dost specifickou službu, protože vyžaduje spolupráci tzv.zákazníka. navíc tento tzv. zákazník často spotřebovává tuto službu jaksi nedobrovolně. Tím mám na mysli povinnou školní docházku nebo tlak rodičů. S citovanou formulací budu souhlasit, až půjde studentům do hlavy zapíchnout trychtýř na nalévání vědomostí.
... kolíčkem na prádlo zacpat nos, přelepit ústa a špunty do uší, aby služba ze zákazníka navytekla dřív, než projde zažívacím traktem.
Simona CARCY:
Vzdělávaní je služba a žák (resp. jeho zákonný zástupce) je zákazníkem spotřebovávajícím tuto službu.
Ne, v tomto se neshodnem.
Už jsem tu mnohokrát psal, že mým zákazníkem, klientem není žák, ani jeho zákonný zástupce, ale stát, potažmo lid této země, chcete-li.
Ten si totiž u mne objednává vzdělanost (vzdělávání), stejně jako si u lékaře objednává zdravotní péči, u policisty bezpečnost, u soudce spravedlnost, u armády integritu státu atd.
Mým klientem se žák stane, když si mne objedná na soukromé doučování. Nebo když budu zaměstnancem soukromé školy, jejíž provoz je plně hrazený ze školného.
Stejně jako já budu klientem advokáta, kterého si platím.
Nikoho přece nenapadne tvrdit, že když přijdu se svým sporem k soudci, stal jsem se automaticky jeho klientem.
Ani policista stojící u přechodu se dozajista necítí být povinen dát mi přednost jen proto, že platím větší daně, nežli babka, která po tom přechodu právě jde.
Jedině díky tomuto přístupu má smysl bavit se o profesi učitele jako o poslání.
Vzdělávaní je služba a žák (resp. jeho zákonný zástupce) je zákazníkem spotřebovávajícím tuto službu.
Docela by mne zajímalo, jak by to zafungovalo, kdyby paní Carcy byla třeba kadeřnice placená paušálem řekněme dvě stovky za hodinu a já jí do provozovny přivedl děťátko, které by vřískalo, pohodilo na zem nedojedenou bagetu, vynadalo jí do krav, na křesle sebou mlátilo jako debil, rozkoplo zrcadlo a já po ní chtěl, aby mu na holé hlavě udělala trvalou evropského střihu.
... úplně bych zapomněl ... ZÁBAVNOU FORMOU
Simona Carcy - jsem anonym z 11:50 - vidím , že jsem se trefil. Sám si zatleskám, jsem dobrý !!!
Pro Simonu Carcy ( myšlenkově kopíruje Parabellum ). Prosím,ujasněte si pojmy veřejné a soukromé školství. Ještě bych Vás odkázaal na zákon z roku 1774. Odtud se vše odvíjí.
Vůbec pani Cancy má velmi zkreslné informace o současné škole, pravděpodobně je absolventkou školy z dob totality. Nevšimla si, že přísně autoritativní instituce přešly téměř ze dne na den v anarchistické.
Ještě nikdy nebylo tak dobře ve školství
Ještě nikdy nebylo
zeleno tak ve škole,
nikdy takhle veselo,
nikdy po vůkoli.
Ještě se nám nežilo
pěkně tak a lehko,
ještě nám to ŠVP
takhle nezakvetlo.
sbor:
Svíti nám to slunéčko,
svítí nám teď jinak.
Hned je vidět:
pobylo na české škole.
Co je žactva po vískách,
po malých i větších,
po té co ve škole slyšely
o celostátní maturitě.
Nepojal by tolik vod,
Dněpr jak je širý,
co má MŠMT rozumu,
moudrosti a síly.
sbor:
Není tolik hvězdíček
na tom nebi celém,
co má CERMAT myšlének
pod svým jasným čelem.
Jako kolem dubiska
mlází nemá konce,
je nás kolem CERMATu
jak dětí kolem otce.
Jako plátna plachetní,
vítr napíná se,
z CERMATu taky nám
plyne síla naše.
to poste.restante:
cituji....Už jsem tu mnohokrát psal, že mým zákazníkem, klientem není žák, ani jeho zákonný zástupce, ale stát, potažmo lid této země, chcete-li.
Ten si totiž u mne objednává vzdělanost (vzdělávání)...
Jakkoli s vámi nesouhlasím, reaguji toliko na vaše poznámky, neb ostatní jsou jen plky, pana Blahu (bohužel)nevyjímaje. Býval lepší.
Pokud přijmu vaši myšlenku, že vaším zákazníkem je stát, který si u vás objednává vzdělávání, pak se nesmíte divit, že stát (tedy váš zákazník) si bude určovat, jak bude vypadat třeba maturitní zkouška. Naši moudří poslanci prostě rozhodli, že zákon bude mít takovou podobu, jakou má a tedy stát definoval své požadavky na vaše plnění.
Ten stát jsou mimo jiné také ale vaši žáci - jeden každý. Nemusí přece cpát do vaší kapsy peníze přímo za hodinu doučování. Oni vám jí tam cpou ze státní pokladny - vzdělání je veřejná služba. Jsou to zákazníci a cancy o poslání zde nemají místo. Tak jako policajt naplňuje své poslání každodenním výkonem své pochůzkové činnosti, dělá to učitel zcela obdobně. U lékaře by se dokonce dalo očekávat něco vznešenějšího, ale je to zase jen veřejná služba.
Učitelství není poslání, je to řemeslo a pokud hledám náplň pojmu poslání u učitele, tak je to jeho víra v sebe, víra v to, že dokáže plnit veřejnou službu tak, jak zákazník očekává.
Znal jsem taky jednoho blba, který zase tvrdil, že programování je řemeslo...
Pojmu "lid" bych se opravdu zdaleka vyhýbal. Zaklínají se jím pravidelně arogantní despotové nejhoršího zrna. Lid mě nezajímá, mě zajímají lidé. Mými klienty jsou mí žáci a studenti - nejde o to, jestli mi platí. Jde o to, že ke mně přicházejí s důvěrou, že já jim pomůžu na jejich cestě osobního růstu. A jim se budu zpovídat z toho, co jsem pro ně udělal.
Tím bych reagoval i na ty trychtýře a kolíčky na nose. Úkolem učitele není do žáků nasypat vědomosti a proto nepotřebuje trychtýř.
A učitelování samozřejmě obsahuje nezbytnou dávku řemesla. Není (pouze) řemeslem, ale bez řemesla není ani věda ani umění, bez řemesla je císař nahý. Ale to jsme od certifikovaných maturit dost daleko.
Mějte skvělé žáky a slunečné dni :-)
Madam Cancy,
byl-li pan Blaha lepší, o vás platí jedině to, že jste stále stejná. Arogantní, jednoduchá, sebestředná slépka.
Tomáš Hlouška:
Za vámi přicházejí řáci a studenti s důvěrou? Všichni? Pak jste génius obdařený nadzemskými schopnostmi.
Simona CARCY:
Podívejte, já nediskutuji o tom, že práce učitele je služba a to služba veřejná, nebo, chcete-li služba veřejnosti. Jako taková je financována z veřejných prostředků, na které se skládáme všichni, víceméně.
To ale neznamená, že učitel je služebník nebo slouha.
Protože zadavatelem této služby je stát, budu se ze své činnosti zodpovídat orgánům státu, které jsou za tímto účelem státem zřízeny - tedy např. MŠMT, ČŠI, potažmo zřizovatel a jím pověřená osoba = ředitel školy.
Nebudu a nemíním skládat účty ze své práce rodičům a tím méně nedospělým žákům.
Rozhodně pak nemíním vysvětlovat svým žákům, proč jsem probírání trojčlenky věnoval v Ačku 4 hodiny a v Béčku 5 hodin, či proč Ačko psalo tři písemky a Béčko jen dvě.
To v případě potřeby vysvětlím oprávněným orgánům.
Jsem povinen respektovat platné zákony a řídit se tedy například jako učitel zákonem o státní maturitě, i když mám k ní velmi výrazné výhrady. Stejně tak jsem nucen organizovat přijímací řízení v systému tří přihlášek, i když je to volovina.
Současně mne to ovšem nezbavuje práva, jakožto občana, kritizovat tyto zákony a usilovat legálními prostředky o jejich změnu.
Rozhodně však odmítám držet hubu a krok, poklonkovat každé pitomině, kterou si třeba MŠMT nebo ČŠI = z mých daní placení úředníci vymyslí.
To jestli lze nějakou profesi hodnotit jako poslání či nikoli bude vždy předmětem diskusí a sporů.
Myslím, že záleží na přístupu, který k práci máte. Věřím, že jsou zemědělci, kteří v zajištění potravy pro spoluobčany, v péči o krajinu spatřují své životní poslání.
Myslím, že o poslání lze mluvit, když obsahem činnosti je něco více, nežli jen pouhé "vykonávání služby". Pokud lékař, který je věrný své přísaze, léčí pacienty bez ohledu na riziko, které mu hrozí, pokud soudce ustojí politické tlaky či vydírání v případě prominenta anebo pokud učitel ustojí podobné tlaky a odmítne "dát zkoušku", či vylepšit známku prominentnímu synáčkovi, pak jde podle mne o víc než jen o práci nebo řemeslo.
Myslím si prostě, že žák by si ze školy měl odnést mnohem víc, nežli jen soubor poznatků a informací.
Že práce učitele je také vychovávat, utvářet etická a morální pravidla, pomoci žákovi najít svou identitu a osobnost.
Myslím si, že onen profesor z Drdova Vyššího principu bral svou práci jako poslání a ne jako rutinu.
Tomáš Houška:
Já bych naopak ze slova lid strach neměl. Není chybou tohoto výrazu, že byl v minulosti zprofanován.
Od revoluce uplynulo 20 let. Myslím, že je načase začít vracet slovům jejich pravý význam.
Slovo klient předpokládá právě onen vztah typu: "platím, tak rozhoduju".
Jenže ve vztahu učitel - žák tomu tak není a nesmí být.
Nemůže to být žák, kdo bude určovat průběh a náplň hodiny.
Svým žákům budu skládat účty, až budou schopni mou práci posuzovat. Devítiletý, ani patnáctiletý klučík toho schopen není.
Tak jako mám důvěru v lékaře, že ví, co dělá, stejnou důvěru očekávám od něj vůči své práci. Beze všeho budu s rodičem diskutovat o tom, zda nedělám při výuce chyby, jak zaujmout právě to jeho dítko, atd. Ale nemíním zdůvodňovat mamince proč, jak a že vůbec učím třeba Pascalův zákon.
Na druhou stranu také říkám rodičům, že se klidně mohou přijít podívat do mé hodiny. Mám jen dvě podmínky. Chci to vědět předem a nechci, aby jejich přítomnost výuku narušovala.
K trychtýřům a kolíčkům si posloužím citátem:
Žák, to není nádoba, kterou je třeba naplnit vědomostmi.
Žák, to je pochodeň, kterou je třeba zapálit.
... ostatní jsou jen plky, pana Blahu (bohužel)nevyjímaje. Býval lepší.
Nezanedbatelně mi, paní Carcy, připomínáte moji družku. V jejím případě mne to ovšem mrzí, neboť jsem s ní spokojen. Jakkoli stále nevím, jestli oprávněně.
Co se tématu týče, není podstatné, co mám komu a jak poskytovat, ale kdo od mne co očekává.
Stát očekává, že pohlídám děti jeho daňových poplatníků.
Mšmt a zřizovatel očekává, že o mně neuslyší.
Čši, že na ně nebudu psát stížnosti.
Ředitelství školy, že nebude dostávat stížnosti na mne.
Rodiče, že jejich ratolestem napíšu nejlépe jedničky.
Žáci, že je nebudu rušit při jejich obcování v sociálních sítích.
A družka (bohužel), že se vrátí staré časy.
Okomentovat