Neustále hovoříme o potřebě změn ve školství. Už na začátku 90. let odborníci na různých mezinárodních sympoziích zdůrazňovali, že změny kurikula nemají velkou naději na úspěch v případě, že nedojde k zásadním proměnám v přípravě budoucích učitelů a v dalším vzdělávání pedagogů. K jistým změnám samozřejmě došlo (nové vyučovací předměty na fakultách atp.), změny nebyly ale tak dalekosáhlé, aby přímo podpořily reformu, která se připravovala několik let. Velmi často je kritizováno Ministerstvo školství, které ke změnám nepřistupuje razantněji, a učitelé, že jsou neschopní. Málo se však hovoří o aktivitách pedagogických fakult, jakoby se jich to týkalo méně. Zásadní změny ve školství musí přitom začít tam.
Z článku na zpravodajském portálu Britské listy vybíráme:
V Česku navíc pedagogické fakulty mnohdy slouží jako odkladiště studentů, kteří se nedostali na prestižnější fakulty. Samy pedagogické fakulty by měly bránit svojí čest a se situací se začít vypořádávat noblesním způsobem, tzn. pokusit se z fakult udělat místo pro odborníky, pedagogické profesionály, kteří se chtějí opravdu rozvíjet. Proč do magisterského studia pedagogiky nepřijímat jen užší kruh zájemců, dobře vybraných? Na konkurzech do zaměstnání prochází adept psychologickým testováním, proč řádně a kvalitně netestovat i budoucí pedagogy, kteří mají za celou svou karieru v rukách stovky až tisíce dětí? Při současném stavu z pedagogických fakult nevycházejí ani vědci, ani kvalitně vyškolení učitelé.(...)
Při praxích na českých pedagogických fakultách to vypadá tak, že si studenti ve škole „odučí“ několik hodin bez návaznosti a souvislostí. Takové zásahy do chodu školy mají pro školy pouze tu výhodu, že za něj mají zaplaceno, ale to je vše. Zkušenosti z praxí jsou většinou studentů hodnoceny velmi negativně. Nepřinášejí téměř nic ani pro jednu ze zúčastněných stran. Díky několika změnám ve vyhláškách a školském zákonu by mladí učitelé mohli zastoupit učitele i při nenáviděných „dozorech“ na chodbách a jídelnách (činnost, kterou ve Francii vykonávají nezaměstnaní, nebo studenti jako brigádu). Ve Francii jsou nižší pracovní pozice ve školách obsazovány klienty úřadu práce, o poledních pauzách žáky hlídají. Požadavek na financování asistentů ve školách by mohl být částečně vyřešen díky změnám v pojetí praxí na pedagogických fakultách.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
28 komentářů:
Paní Kratochvílová objevuje již dávno objevené. Stačí zrušit ten nesmyslný zákon či nařízení, že na školách mohou učit učitelé bez kvalifikace. Tím by byl problém vyřešen sám od sebe. Samozřejmě by se těm kvalifikovaným musel odpovídajícím způsobem zvýšit plat, aby neodcházeli jinam. To se ovšem nestane, proto budou i nadále podobné paní Kratochvílové navrhovat řešení a srovnávat se světem. Může ve Francii učit nekvalifikovaná osoba? O tom v jejím textu není bohužel ani zmínka.
Pani Kratochvílová, je snadné strefovat se do vzdělavatelů učitelů. Je to vděčné téma, na které každý vždy rád slyší... Mnohem více mě jako aktivního učitele trápí současný stav společnosti a z něho plynoucí morální úpadek dětí - nekázeň, nerespektování autorit, násilí, neúcta k věcem i člověku. Pokud ve školách nebude panovat kázeň, může se učitel snažit sebevíc a ničeho nezmůže.
Nevím, čeho lze dosáhnout osočováním kohokoliv... Učitelé ZŠ nadávají na učitele VŠ, učitelé VŠ nadávají na MŠMT, učitelé II. stupně nadávají na učitele I.stupně, učitelé SŠ nadávají na všechny vyšší i nižší stupně... Zdá se, že v českém školství je všechno špatně! Proč tedy ale nikdo nenadává na sebe ;-)
Pokud budou z pedagogických fakult vycházet diktovači, tj,učitelé 45 minut diktující látku a domnívající se, že druhý den budou děti jako papoušci tuto látku opakovat, pak bude vše ok. Zatím většina mladých kolegů, které jsem na střední škole potkal, je v této fázi.
...učitelé 45 minut diktující látku a... druhý den budou děti jako papoušci tuto látku opakovat...
Znáte prosím pěkně nějaký lepší způsob, jak dosáhnout vyšší kvality výuky?
Ano, prostředků je celá řada:
1.Pravidelné Feedbacky, čili dotazníky rozesílané studentům na konci každého pololetí, které zjišťují spokojenost studentů s učitelem a jeho výukou. Výsledky dotazníků jsou zpracovány do výsledkové tabulky, která je předána vedení školy. V případě zjištění nespokojenosti studentů s jakýmkoliv aspektem výuky je okamžitě sjednána náprava.
2.Course Manager:
Osoba z řad učitelů, jmenovaná, bez vědomí ostatních vyučujících, vedením školy. Je studentům k dispozici po celou dobu výuky a ti se na ni mohou obracet se všemi svými připomínkami k výuce a nemusí tak čekat na dotazník. V případě, že jsou studenti nespokojeni s učitelem, se stylem, či zaměřením výuky či s čímkoliv dalším, zjedná Course Manager ve spolupráci s vedením školy okamžitě nápravu.
3. Pravidelné observace učitelů:
Každý učitel je minimálně 2x do měsíce observován zástupcem vedení školy. Cílem observace je pomoci učiteli dále rozvinout jeho pedagogické schopnosti. Po observaci probere zástupce vedení školy s učitelem jeho výkon, poradí mu, co zlepšit a jak na sobě dále pracovat. :-)
Drahy anonyme, prominte otazku, ale ... kolik je Vam let?
To, co navrhujete, je totiz MOZNA dobre pro zaky/studenty, ale ve skutecnosti naprosto nepouzitelne.
bod 1. - narozny kantor by byl eliminovan nejpozdeji pri druhem, spise pri prvnim dotazniku
bod 2. - predpokladam, ze tato funkce by byla vykonavana take bezplatne, vzdyt ucitelstvi je poslani. Zbytek viz bod 1
bod 3. - myslite, ze vedeni skoly nema dost vlastni prace, ktere by se melo take venovat? Predpokladejme prumerny pedagogicky sbor = 30 ucitelu. U kazdeho 2x mesicne "observace", to mame 60 hodin mesicne + rozbory ... hmmmm ...
s/nazozny/narocny/
Proc neni moznost nahledu?!
Vidíte problémy tam, kde nejsou a naopak, drahý ZENE :-)
bod 1. - náročný kantor, jehož žáci milují a nedají na něj dopustit není bílou vránou, jak si zřejmě myslíte
bod 2. - zde máte naprosto pravdu :-), tato funkce je dobrovolná, čestná a tudíž vykonávána bezplatně, vždyť udavačství je též poslání. Zbytek viz bod 1 :-)
bod 3. - Fond měsíční pracovní doby pracovníků vedení školy činí cca 180 hodin. Předpokládám-li spolu s vámi průměrný pedagogický sbor = 30 učitelů, u každého 2x měsíčně "observace" ve vyučovací hodině, to jest nikoliv 60 hodin měsíčně, jak se mylně domníváte, ale pouze 60 x 0.75 = 45 hodin + dejme tomu rovných 60 hodin rozbory včetně vyplnění výsledkových tabulek... hmmmm tak to máme nějakých 105 hodin a zbývá nám bratru 75 hodin, během kterých si může ZŘŠ vypít kávu a přečíst nové příspěvky na ČŠ :-)
Já bych na Zena tak přísný nebyl. Svým způsobem má pravdu.
Zpětnou vazbu si dělám sám jednou za rok - výsledek se opakuje - víceméně vše je v pořádku, jen byste měl být méně náročný.
Řadu problémů může řešit výchovný poradce, ředitel jednou za půl roku mluví se zástupci tříd, jsou zápisy z třídních schůzek. A když se vyskytne problém, řešeí se docela rychle.
Hospitace v tomto rozsahu u nás probíhají u nově nastoupivších, aby vedení vědělo. Jinak hospitace u nás provádějí předsedové předmětových komisí.
K článku: problém není až tak v přípravě. Tam jediná věc - špatná úroveň psychologie a pedagogiky. Nepřipravuje na problémy s dětmi a dětí samotných a byrokracii ve školství.
Větší problém je, že absolventi nenastupují, a nastoupí-li, pak odchází kvůli platu.
Staci se podivat na nektere komentare studentu ze studentskych serveru. Nejoblibenejsi je ucitel, ktery nic nechce, necha opisovat, nespolupracuje s rodici (tedy neresi kazenske problemy) atp.
U nas na skole to chvili fungovalo. pak se zjistilo, ze nejmene oblibeni jsou kantori narocni, prisni, ti, kteri naucili nejvice. Je zajimave, ze absolventi tyto (narocne) ucitele naopak hodnotili nejlepe.
Zaci tedy oceni narocnost az se zpozdenim.
Nenarocnym ucitelum podekuji hned, narocnym az v dospelosti...
Nenarocnym ucitelum podekuji hned, narocnym az v dospelosti...
Nebuďte pesimista, Náročným učitelům poděkuje pan ředitel nejpozději na konci školního roku a popřeje jim mnoho úspěchů v novém zaměstnání. :-)
23. prosince 2009 18:08
V rámci současného stavu školství a demokracie v ČR naprosto nerealizovatelné.
Pokud bychom takto postupovali, pak většina skutečně schopných učitelů by díky dotazníkům šla do kytek.
Je naprosto jasné a evidentní, že studenti do 18 let neoceňují,co je kdo naučí. Spíše fungují na principu, kdo po mě nic nechce, ten je báječný kantor. Na ZŠ je nejoblíbenější ten učitel, který po žácích nic nechce a hraje si s nimi hry na PC.
Školství v ČR stejně jako politickou kulturu skutečně čeká ještě velmi dlouhá doba, kdy "možná" budou vaše body realizovatelné !
Učitel, který chce něco naučit podle těchto kriterií skončí v červnu 2010. Ti, kteří jsou skutečně a evidentně neschopní budou oceněni na konci školního roku tučnou odměnou. Typická ZŠ. Čím méně problémů má ředitel s řešením žáků, tím lépe , pač rodiče řeší pouze známky a ne to, co je chce někdo naučit.Školství naruby = národ spokojených blbců ?
Zaci ... oceni narocnost az se zpozdenim.
24. prosince 2009 15:40
Zapamatujte si, kolegové a kolegyně, dobře svoje problémové žáky.
Ti jediní se s vámi budou (zpravidla) po letech bavit nebo alespoň pozdraví.
S tím mohu plně souhlasit, bývalí jedničkáři raději místo pozdravu počítají vlaštovky, ale takoví ti průměrní obyčejní kluci a holky vesměs zdraví velmi uctivě. Ti kterým jsme dávali jedničky pak velmi rádi v budoucnu píší třeba na Českou školu o neschopnosti učitelů, jejich vysokém platu a hromadě volna. Za ty roky, co učím, to mám okoukané a potvrzené.
"Ti kterým jsme dávali jedničky pak velmi rádi v budoucnu píší třeba na Českou školu o neschopnosti učitelů, jejich vysokém platu a hromadě volna."
No samozřejmě, to jsou přece ti chytří, kteří pravý stav věcí pochopili.
Je s podivem, jak málo se kolegové zamýšlejí nad vývojem a zárodky takových případů. Nicméně lze konstatovat, že tito bývalí žáci mají přetrvávající pocit dlouhodobého zneuznání, ignorování až šijkanování ze strany vyučujících. Zoufalství, stres a ponížení proto někdy vyústí v pomstu, a to nejen proti bývalému učiteli (tím, že jej např. nepozdraví), ale i vůči sobě sama, kdy agresor zničí nejen domnělou příčinu svých problémů, ale i svou osobu. Často se v první chvíli po takovém útoku říká, že šlo o zkrat, ale pak se ukáže, že se jadnalo o promyšlený čin se zbraní v ruce.
V případě tragédie, která se odehrála před několika lety na jedné střední škole ve Svitavách, se objevily informace, že zavražděný učitel žáka cíleně zesměšňoval před třídou, tedy psychicky šikanoval. Bez ohledu na to, zda byla tato informace pravdivá, faktem zůstává, že přílišná přísnost je podobně nešťastný extrém jako nadměrná laskavost.
Šikanu totiž může vyvolat také učitel, který nadměrně využívá vůči žákům svou moc nebo se k nim různě nevhodně chová. Existují učitelé, o jejichž pedagogickém stylu se tradují historky již několika generací žáků. Často třeba žáci kvůli takovým učitelům ze školy odcházejí.
Autoritativní kantoři, kteří i zastrašují, mají méně často problém s otevřenou agresivitou. Silnější jedinci tlaku tvrdého kantora podlehnou a slabší žáci jsou neurotizováni. Ostatní učitelé se často rozdělí na dva tábory - jeden autoritářského učitele odsuzuje, druhý ho obdivuje, protože udržuje ve škole pořádek.
Takovýto pedagogický přístup je nepřijatelný, je ale zajímavé, že když autoritářskému učiteli hrozí odchod ze školy, často se ho většina kolegů zastane. Paradox je, že jde téměř vždy o jedince, který má přirozenou schopnost pracovat se skupinovou dynamikou třídy, ale využívají ji převážně jen destruktivně.
Když 1.3.2004 pedagog Bohuslav Šíbl káral na začátku vyučovací hodiny žáka údajně za to, že jej nepozdravil, reagoval hoch na jeho výtku tak, že jej 18krát bodl nožem. Policie mladého učně obvinila z vraždy. O 5 měsíců později ho královéhradecký soud poslal do vězení na 9 let.
Bohužel, žijeme v období krize autority, a to platí i v případě vztahu žák – učitel. Agresivita žáků roste a může být hůř. Problém je v nízkých kompetencích škol, které se nemají jak bránit. Pořád se mluví o právech dítěte, lidských svobodách, ale co právo obrany učitele?
Vždyť dnes si musí každý učitel dávat velký pozor, aby žákovi nezkřivil vlásek na hlavě, jinak má před sebou hrozící rodiče a stát. Školy a učitelé nemají žádné prostředky obrany. V parlamentu a ve vládě to vědí, ale legislativně s tím nic nedělají.
25. prosince 2009 2:28
Zda to stojí za odpověď - já zdravím vždy a včechny učitele. Je to otázka slušnosti a vychovanosti.
Na gymnáziu mě učila matematiku a deskriptivní geometrii paní profesorka, která používala tělesné tresty.
Rád bych jí touto cestou vyjádřil (vedle pozdravu) svůj dík. Vystudoval jsem pak matematiku na MFF UK.
Lepší učitelku (nejen matematiky) jsem nikdy nepoznal. Jsem jí vděčný, že ze mě nevyrostl spratek, že mě nadchla pro matematiku, že jsem skutečně musel umět a lenochy, opisovače a nevychovance usměrnila a ukázala jim, kde je jejich místo.
No vidíte a kdyby vás pořádně řezali i na MFF UK, mohl jste se dnes mít alespoň tak dobře, jako většina z těch lenochů, opisovačů a nevychovanců, kteří dnes sedí v dozorčích a správních radách.
...já zdravím vždy a včechny učitele. Je to otázka slušnosti a vychovanosti.
Ehm, spíše by se to dalo nazvat projevem jisté formy řiťolezectví...
26. prosince 2009 20:44
Pro dokreslení - nevím, jak někomu, tím že ho pozdravím a učil mě před 5 lety, někam lezu ? Opravdu - toto je ale debilní připomínka. Navíc mě škola bavila a baví. Měl jsem možná štěstí na učitele a profesory. Problém asi je, že někteří šourci se s tím nesrovnali dodnes. Asi jsou to tti - "jedničkáři"
Pochopitelně, že to zdravení po 5ti letech není ziśtné. Jedná se pouze o projev jistého povahovéhu rysu, který si dotyčný odnáší ze školy do života:
http://knava.blog.idnes.cz/c/5269/Ritolezec-obecny-na-vasem-pracovisti.html
Pokud jste začal kantory zdravit až po 5 letech, tak se vás tato věc dozajista netýká :-)
Tak by mě zajímalo - proč vlastně neexistuje pedagogická komora jako třeba lékařská? Ono dopustit emancipaci učitelského stavu jaksi nevyhovuje společenským potřebám. Tak proč lkát nad úrovní ped. fakult?
Významným činitelem ovlivňujícím kvalitu učitelských studijních programů na pedagogických fakultách je Akreditační komise. Bezprostředně by měla nést svou zodpovědnost za to, že na pedagogických fakultách vynutila a schválila strukturované (Bc+Mgr) učitelské studijní programy, praxe ve výše popsané podobě...
Okomentovat